Glarnské Alpy Glarner Alpen
Tödi
Nejvyšší bod	3 614 m n. m. (Tödi)
Nadřazená jednotka	Západní Alpy
Sousední jednotky	Appenzellské Alpy, Urnské Alpy, Rätikon, Plessurské Alpy, Schwyzské Alpy, Gotthard
Světadíl	Evropa
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Horniny	břidlice, vápenec
Povodí	Rýn
Souřadnice	46°50′ s. š., 8°59′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glarnské Alpy je významné pohoří středního Švýcarska. Rozkládá se na území kantonů Glarus, Graubünden, Sankt Gallen a Uri. Glarnské Alpy se vyznačují vysokými zaledněnými štíty, dlouhými údolími a jsou velmi dobře komunikačně přístupné. Nejvyšším vrcholem je nesnadno dostupný Tödi - 3 614 m. Největším ledovcem pohoří je Hufifirn (Hufigletscher).

Geologie

Geologicky je tvořeno jak vápencovými útvary s množstvím krasových jevů, tak především krystalickými břidlicemi. Pohoří se řadí do Vnějších krystalických Alp.

Poloha

Glarnské Alpy jsou od Appenzellských Alp na severu odděleny jezerem Walensee, západní hranici tvoří údolí Glarus, sedlo Klausenpass (1 948 m) a tok řeky Reuss. Jižní vymezení je jasně dáno tokem Předního Rýna od sedla Oberalppass po město Chur. Nejkratší východní hranici pak tvoří Rýn.

Členění

Celá oblast Glarnských Alp je rozdělena do celkem 19 horských skupin.

• V blízkosti jezera Walensee je to skupina Mürtschenstock (2 441 m)
• V blízkosti soutěsek Tamina u Rýna se tyčí oblast Pizol (2 844 m)
• Nejvýchodnější část pohoří tvoří celek Calanda (2 806 m)
• Na něj na západě navazuje vysoký a zaledněný masiv Sardona (3 247 m)
• Přes menší území Vorab (3 028 m) se dostáváme do centra pohoří
• Střed Glarnských Alp tvoří vysoko vyzdvižené masivy Tödi (3 614 m)
• Jeho menší soused je rozlolžité horstvo skupiny Clariden (3 267 m)
• Na severovýchodě území jsou rozeklané masivy Schörhorn (3 295 m), Hochfullen (2 506 m) a Windgällen (3 188 m)
• Nejvíce na jihozápad vysunutou skupinou pohoří je druhý nejvyšší masiv Oberalpstock (3 328 m)

Vrcholy

V pohoří Glarnské Alpy se nachází 49 vrcholů vyšších 3000 m :

Infrastruktura

Po severním okraji vede významná silnice přes sedlo Klausenpass, které zpřístupňuje především skupiny Clariden a Windgällen. Letovisko Linthal je výchozím bodem do oblasti nejvyššího vrcholu pohoří Tödi. Rovněž kvalitní silnice, vedoucí z Churu přes lázeňská sídla Ilanz a Disentis/Mustér na sedlo Oberalppass (2 040 m). umožňuje přístup do pohoří od jihu. K oblíbeným místům patří obce Flims a Schwyz (v okolí se nacházejí rozsáhlé krasové jeskyně). Města Linthal a Curych spojuje železniční express zvaný Glarner Sprinter.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glarnské Alpy na Wikimedia Commons
• Průvodce po Evropských horách (Švýcarsko, Itálie - vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-74-6

Pohoří v Alpách na území Švýcarska – Švýcarské Alpy
Adulské Alpy • Albula • Appenzellské Alpy • Bernina • Bernské Alpy • Freiburské Alpy • Glarnské Alpy • Gotthard • Chablais-Faucigny • Jura • Livigno • Montblanský masiv • Platta • Plessurské Alpy • Rätikon • Samnaunské Alpy • Sesvenna • Schwyzské Alpy • Silvretta • Tambo • Tessinské Alpy • Urnské Alpy • Walliské Alpy