Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Doplnit a upravit článek podle odborných zdrojů

Geomorfologický tvar reliéfu (anglicky či německy landform) je jednoduchá, zpravidla malá část reliéfu složená z rovných, vypuklých (konvexních) nebo vhloubených (konkávních) ploch. Povrchové tvary mají různé rozměry, vzhled, sklon a orientaci ke světovým stranám. Podle geneze jsou tvary reliéfu rozčleněny do devíti základních kategorií: strukturní, strukturně denudační, krasové, sopečné, fluviální, glaciální, periglaciální, eolické a antropogenní.^[1]

Podle velikosti se rozlišují

Konvexní (vypuklé, vystouplé) tvary georeliéfu

• pahorek – konvexní tvar reliéfu malých rozměrů s málo výrazným úpatím a s mírnými svahy. Má relativní výšku do 150 m.
• kupa – ploše zaoblená vyvýšenina (pahorek, kopec, vrch, hora) s půdorysem kruhovým, eliptickým nebo i mírně nepravidelným.
• kopec – vrch, vypuklý tvar reliéfu větších rozměrů s relativní výškou nad úrovní okolního terénu 150–300 m.
• hora – výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulkovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300–600 m.
• velehora – mohutná vyvýšenina s velkou relativní výškou nad okolním terénem – více než 600 m.^[zdroj?
• štít – vrchol velehory tvořený skalními stěnami a složitějšími skalními útvary.
• hřeben – protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, a která má zpravidla skalnatou vrcholovou část.
• hřbet – protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, s různými sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou částí.

Konkávní (vhloubené, vkleslé) tvary georeliéfu

• kotlina – výrazná konkávní sníženina obklopená ze všech stran vyšším reliéfem. Dno kotliny je ploché nebo mírně zvlněné (např. Liptovská kotlina, Popradská kotlina).
• brázda – výrazná, relativně úzká sníženina protáhlého tvaru, s plochým dnem, omezená na všech stranách vyšším reliéfem (např. Boskovická brázda)
• brána – protáhlá sníženina spojující sousední geomorfologické jednotky většího plošného rozsahu (např. Moravská brána)
• úval – sníženina obvykle protáhlého tvaru, na jednom nebo obou koncích otevřená. Dno je široké s převládající výškovou členitostí do 75 m (např. Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval)

Ploché tvary georeliéfu

• plošina – plochý nebo mírně zvlněný povrch s převládající malou výškovou členitostí do 30 m.
• planina – plochý povrch ve větší nadmořské výšce v oblasti vrchovin nebo hornatin s převládající výškovou členitostí do 30 m.

Tvary georeliéfu tvoří společně soubory, které se označují jako typy georeliéfu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povrchový tvar na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.