A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Fokker G.I | |
---|---|
Fokker G.IA v letu | |
Určení | těžký stíhací letoun |
Původ | Nizozemsko |
Výrobce | N. V. Nederlandsche Vliegtuigenfabriek Fokker, Amsterdam |
Šéfkonstruktér | Erich Schatzki, ing. Marius Beeling |
První let | 16. března 1937[1] |
Uživatel | Nizozemské královské letectvo Luftwaffe |
Vyrobeno kusů | 62[2]:s.10 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fokker G.I byl nizozemský těžký stíhací letoun z doby druhé světové války vyvinutý tamním leteckým výrobcem Fokker.
Vývoj
Na začátku druhé světové války patřil Fokker G.I mezi modernější stroje. V roce 1934[zdroj? začala firma Fokker s vývojem moderní nové stíhačky pro nizozemskou armádu.[zdroj? Z tohoto návrhu se stal těžký stíhací letoun s novým poněkud revolučním konceptem[zdroj? ocasních ploch uchycených na dvou ramenech a jedné centrální gondoly trupu. Toto uspořádání bylo později s úspěchem použito například u amerického stroje P-38 Lightning a nebo na německém Fw 189. Stroj kombinoval roli těžkého stíhače, stíhacího bombardéru a průzkumného letadla.
Prototyp (pozn. značka X-2, později s trupovým číslem 341) vzlétl, pilotován československým zkušebním pilotem Karlem Marešem,[1][3][pozn. 1] 16. března 1937 z letiště Welschap, poháněný dvěma hvězdicovými motory Hispano-Suiza 14Ab-80-02 o výkonu po 500 kW,[4] ty však musely být pro jejich nespolehlivost,[3]:s.4 zejména po incidentu kdy jeden zcela selhal při zkouškách letu střemhlav, přičemž z něj vymrštěné součásti poškodily ocasní plochy,[2]:s.4 nahrazeny motory Pratt & Whitney SB-4G Twin Wasp Junior po 550 kW.[4][pozn. 2] Disponoval dvěma kanóny Madsen ráže 23 mm, dvěma kulomety Madsen ráže 7,9 mm v přídi a jedním pohyblivým kulometem Madsen v zádi trupové gondoly, což byla v té době ohromná výzbroj.[4] Prototyp byl odepsán po havárii v únoru 1940.
Sériové stroje varianty objednané Nizozemským armádním letectvem v počtu 36 kusů[2]:s.5 a nesoucí označení G.IA měly mírně zvětšené rozměry umožňující instalaci dvojice britských motorů Bristol Mercury VIII o výkonu po 588 kW, vybranými z důvodu sjednocení se standardním nizozemským stíhacím typem Fokker D.XXI. Jejich výzbroj tvořilo osm pevných kulometů FN-Browning M36[3]:s.4[2]:s.7[pozn. 3] v přídi a jeden pohyblivý v zádi, ráže 7,9 mm s 500 náboji na zbraň u pevných, a 600 u pohyblivého.[3]:s.4 Dvoumístné letouny obdržely trupová čísla 300 až 335, přičemž jako první vzlétl stroj č. 301 9. listopadu 1938, následovaný č. 300 v listopadu. Stroj č. 302 sloužil jako předváděcí s hydraulicky ovládanými aerodynamickými brzdami pod křídlem, ve zvažované roli střemhlavého bombardéru, nabízeného Švédskému letectvu. Č. 304 byl nejprve dodán jako průzkumný s tříčlennou osádkou a prosklenou gondolou pod trupem, později byl přepracován na standard.
Letoun byl předváděn i zástupcům leteckých sil Finska, Turecka, Švédska a Dánska, které navíc projevilo i zájem o licenční výrobu typu.[2]:s.7–8 Španělsko objednalo 24 kusů v původní menší verzi označené G.IB s pohonnými jednotkami Twin Wasp, ale zakázku se nepodařilo splnit před porážkou republikánské strany v občanské válce ve Španělsku. O 18 z rozpracovaných letounů projevilo zájem Finsko, ale brzy po nacistickém útoku na Polsko a začátku druhé světové války v Evropě nizozemská vláda zakázala vývoz vojenských letadel ze země a v prosinci 1939 se se společností Fokker oficiálně dohodla na převzetí všech strojů pro vlastní potřebu.[3] Dvojice 20mm kanónů Hispano-Suiza jejich pevně lafetované výzbroje měla být nahrazena dvěma kanóny Oerlikon stejné ráže, dva kulomety Browning ráže 7,9 mm zůstaly zachovány.[3]
Nasazení
Všechny Fokkery G.I si tak nakonec vyžádalo nizozemské letectvo (Luchtvaartafdeeling), když 10. května 1940 do Nizozemska vpadly německé ozbrojené síly. Během krátké války létalo v LVA 12 G.IA u 4. JaVA v Bergenu a 11 kusů u 3. JaVA ve Walhavenu. Zde byly tři G.I zničeny Němci na zemi, ostatní v leteckých bojích sestřelily 7 strojů Heinkel He 111, 2 Ju 52/3m, 1 Junkers Ju 87, 1 Dornier Do 215 a 3 nespecifikované Messerschmitty.
Ze strojů G.IB, jimž byla přidělena evidenční čísla 340 až 365, bylo k 10. květnu dohotoveno 12 kusů, které však byly pro opožděnou dodávku kanónů neozbrojeny, pouze tři se podařilo improvizovaně vyzbrojit čtveřicí kulometů.
Po obsazení země převzala zbývající stroje,[pozn. 4] i exempláře dokončované v továrně Fokker již za okupace, Luftwaffe a používala je jako zkušební a výcvikové letouny, například pro piloty těžkých stíhačů Bf 110.
5. května 1941 se podařilo továrnímu zalétávači Leegstrovi a ing. Voosovi ulétnout na jednom G.IB do Velké Británie, kde byl jejich stroj podroben zkouškám u Royal Aircraft Establishment a později předán firmě Phillips and Povis Aircraft, v té době pracující na projektu celodřevěného stíhacího bombardéru, která drak použila ke zkoumání vlivu počasí na dřevěné části konstrukce. Po válce byl tento stroj zrušen.[2]:s.10
Varianty a projekty
Varianty
- Fokker G.I – prototyp s motory Hispano-Suiza 14AB, později Pratt & Whitney Twin Wasp Junior
- Fokker G.IA (či G.I Mercury) – stroj s mírně zvětšenými rozměry a motory Bristol Mercury VIII
- Fokker G.IB (či G.I Wasp) – letoun rozměrově shodný s prototypem a motory Pratt & Whitney Twin Wasp Junior
Projekty
- Fokker G.IW – zvažovaná varianta pro Nizozemské námořní letectvo k jejíž stavbě posléze nedošlo[3]
- Fokker G.II – plánovaný čtyřmístný lehký bombardér s klasickým trupem a zdvojenou SOP, poháněný motory DB 600.[2]:s.10
- Fokker T.VI – projekt celkově zvětšeného G.I s čtyřčlennou osádkou, jenž měl být schopný nasazení jako rychlý bombardér nebo dálkový záchytný stíhač. Vývoj zastaven v prospěch projektu Fokker T.IX.[2]:s.10
Specifikace (G.IA)
Údaje podle[4]
Technické údaje
- Rozpětí: 17,06 m
- Délka: 10,87 m
- Výška: 3,80 m
- Nosná plocha: 38,30 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 3330 kg
- Vzletová hmotnost: 5000 kg
Výkony
- Maximální rychlost: 475 km/h
- Cestovní rychlost: 383 km/h
- Stoupavost u země: 13,50 m/s
- Dolet: 1 500 km
- Dostup: 9 400 m
Výzbroj
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé prameny jej mylně označují za firemního zkušebního pilota. Pplk. Mareš byl v té době velitelem Leteckého zkušebního oddílu VTLÚ, a společnost Fokker navštívil v souvislosti s probíhajícím výběrem lehkého bombardéru pro Československé letectvo. Zálet stroje G.I mu pravděpodobně byl Anthony Fokkerem umožněn coby gesto vyjadřující důvěru firmy v kvality dosud nevyzkoušeného prototypu.[1]
- ↑ Podle jiného pramene se tak stalo na požadavek nizozemského armádního letectva.[4] Nizozemské letectvo sice podmiňovalo objednávku letounu instalací odlišných motorů, ovšem typu Bristol Mercury VIII, který již užívalo, nebo plánovalo užívat, u dalších strojů ve své výzbroji[2]:s.4 a o variantu s motory Wasp zpočátku nejevilo zájem.[3]:s.4
- ↑ Podle jiného pramene se jednalo o kulomety Madsen stejné ráže.[4]
- ↑ Převážně varianty G.IB. Stroje G.IA, s výjimkou dvou kusů, byly zničeny či těžce poškozeny v průběhu bojů.[2]:s.5
Reference
- ↑ a b c HARTMAN, Jan. Jachtkruizer Fokker G-1 a český letec Karel Mareš. Historie a plastikové modelářství. Říjen 2001, roč. XI., čís. 10, s. 28–29. ISSN 1210-1427.
- ↑ a b c d e f g h i j van der Klaauw 1966
- ↑ a b c d e f g h i PEJČOCH, Ivo. Fokker G.1 (1. část). Historie a plastikové modelářství. Leden 2006, roč. XVI, čís. 1, s. 2–7. ISSN 1210-1427.
- ↑ a b c d e f NĚMEČEK, Václav. Fokker G.I. Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII., čís. 15, s. 39. ISSN 0024-1156.
Literatura
- Fokker G.I. Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII, čís. 15, s. 39
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Fokker G.I, s. 156 a 157.
- VAN DER KLAAUW, Bart. The Fokker G-1. Leatherhead: Profile Publications, 1966. 10 s. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fokker G.I na Wikimedia Commons
- Záběry ze vzletu prototypu
- (anglicky) Fokker G.I na dutch-aviation.nl
- Fokker G.IA na www.valka.cz
- Fokker G.IB na www.valka.cz
- Ed Nash's Military Matters: The Fokker G.I Heavy Fighter; Dutch Grim Reaper na YouTube (anglicky)
- AllthingsWW2: Fokker G.I - The Air Battle Over the Netherlands na YouTube (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk