Evropská lidová strana
European People's Party Parti Populaire européen Europäische Volkspartei
Datum založení	8. červenec 1976
Prezident	Manfred Weber
Sídlo	Rue du Commerce /Handelsstraat 10 Brusel (Belgie)
Ideologie	Liberální konzervatismus Křesťanská demokracie Proevropanismus
Mezinárodní org.	Mezinárodní demokratická unie Centristická demokratická internacionála
Politická skupina EP	Evropská lidová strana
Barvy	Modrá a oranžová
Volební výsledek	177/705
Oficiální web	www.epp.eu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropská lidová strana (EPP) (anglicky: European People's Party) je evropská politická strana s křesťansko-demokratickými, konzervativními a liberálně-konzervativními členskými stranami.^[1]

Založena byla především křesťansko-demokratickými stranami v roce 1976, od té doby rozšířila své členství o liberálně-konzervativní strany a strany s jinými středopravými politickými perspektivami. Dne 31. května 2022 si strana zvolila za svého předsedu Manfreda Webera.

EPP je od roku 1999 největší stranou v Evropském parlamentu a od roku 2002 v Evropské radě Je také největší stranou v současné Evropské komisi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová jsou z EPP. Mnoho otců zakladatelů Evropské unie bylo také ze stran, které později vytvořily EPP. Mimo EU strana také kontroluje většinu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

EPP zahrnuje hlavní středopravé strany, jako jsou CDU/CSU (Německo), Republikáni (Francie), CD&V (Belgie), PNL (Rumunsko), Fine Gael (Irsko), Národní koaliční strana (Finsko), Nová demokracie (Řecko), Forza Italia (Itálie), Lidová strana (Španělsko), Občanská platforma (Polsko) a Sociálnědemokratická strana (Portugalsko).

Historie

EPP je podle svých webových stránek „rodinou politického středopravého středu, jejíž kořeny sahají hluboko do historie a civilizace evropského kontinentu a která je průkopníkem evropského projektu od jeho počátku“.^[2]

EPP byla založena v Lucemburku dne 8. července 1976 z iniciativy Jeana Seitlingera, Lea Tindemanse a Wilfrieda Martense. Prvním předsedou strany byl zvolen belgický ministerský předseda Leo Tindemans.^[3]

Koncem 90. let vyjednal finský politik Sauli Niinistö sloučení Evropské demokratické unie (EDU), jejímž byl předsedou, do EPP. V říjnu 2002 EDU ukončila svou činnost poté, co byla formálně sloučena s EPP na speciální akci v Estorilu v Portugalsku. Jako uznání jeho úsilí byl Niinistö téhož roku zvolen čestným předsedou EPP.

EPP měla sedm předsedů:

Pořadí	Portrét	Jméno	Období	Strana	Členský stát
1.		Leo Tindemans (1922–2014)	1976–1985	CD&V	Belgie
2.		Piet Bukman (1934–2022)	1985–1987	CDA	Nizozemsko
3.		Jacques Santer (narozen 1937)	1987–1990	CSV	Lucembursko
4.		Wilfried Martens (1936-2013)	1990–2013	CD&V	Belgie
5.		Joseph Daul (narozen 1947)	2013–2019	Republikáni	Francie
6.		Donald Tusk (narozen 1957)	2019–2022	Občanská platforma	Polsko
7.		Manfred Weber (narozen 1972)	2022–	CSU	Německo

Platforma a manifest

Politický manifest a platforma

Manifest zdůrazňuje:

• Svoboda jako ústřední lidské právo spojené s odpovědností
• Úcta k tradicím a spolkům
• Solidarita pomáhat potřebným, kteří by se zase měli snažit o zlepšení své situace
• Zajištění solidních veřejných financí
• Zachování zdravého životního prostředí
• Subsidiarita
• Pluralistická demokracie a sociálně tržní hospodářství

Manifest také popisuje priority EPP pro EU, včetně:

• Evropská politická unie
• Přímá volba předsedy Evropské komise
• Dokončení jednotného evropského trhu
• Podpora rodiny, zlepšení vzdělání a zdraví
• Posílení společné imigrační a azylové politiky a integrace přistěhovalců
• Pokračování rozšiřování EU, posilování evropské politiky sousedství a zvláštních rámců vztahů pro země, které nemohou nebo nechtějí vstoupit do EU
• Definování skutečně společné energetické politiky EU
• Posílení evropských politických stran

Volební manifest

Jako ústřední součást své kampaně k evropským volbám v roce 2009 schválila EPP na svém kongresu ve Varšavě v dubnu téhož roku svůj volební program. Manifest požadoval:

• Vytváření nových pracovních míst, pokračující reformy a investice do vzdělávání, celoživotního učení a zaměstnanosti s cílem vytvořit příležitosti pro každého.
• Vyhýbání se protekcionismu a koordinaci fiskálních a měnových politik.
• Zvýšená transparentnost a dohled na finančních trzích.
• Učinit Evropu lídrem na trhu zelených technologií .
• Do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelné energie alespoň na 20 procent energetického mixu.
• Flexibilita vstřícná k rodině pro pracující rodiče, lepší péče o děti a bydlení, fiskální politika vstřícná k rodině, podpora rodičovské dovolené.
• Nová strategie k přilákání kvalifikovaných pracovníků ze zbytku světa, aby se evropské hospodářství stalo konkurenceschopnějším, dynamičtějším a více orientovaným na znalosti.EPP na svém kongresu ve Varšavě v roce 2009 podpořila Barrosa na druhé funkční období ve funkci předsedy Komise.

Krize Fidesz

Rozkol mezi stranou Fidesz – Maďarská občanská unie a vedením EPP nastal již v květnu 2018, kdy maďarští europoslanci zvolení za antikomunistický Fidesz protestovali proti účasti Jeana-Clauda Junckera na odhalení sochy levicového filosofa Karla Marxe v německém městě Trevír: „Marxistická ideologie vedla ke smrti desítek milionů lidí a zničila životy stovkám milionů osob, (...) Oslava jejího zakladatele je výsměchem jejich památce.“^[4]

Obavy, že maďarská vládní strana Fidesz[pozn. 1] a její vůdce Viktor Orbán podkopávají právní stát v Maďarsku, způsobily rozkol v EPP před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.^[8] Na jedné straně se EPP léta zdráhala zabývat se postojem Fideszu proti právnímu státu, vyjádřeným v jednání Evropského parlamentu podle článku 7. Na druhé straně předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, prominentní člen EPP, prohlásil: „Domnívám se, že pro Fidesz není místo v Evropské lidové straně“.^[9] Orbánovy kampaně zaměřené na miliardáře George Sorose^[10] a Jeana-Claude Junckera^[11] přinesly názory, které zpochybňovali snahu EPP dosadit svého vedoucího kandidáta Manfreda Webera jako příštího předsedy Evropské komise.^[12]

Po letech odkládání rozhodnutí o otázce Fideszu byla EPP nakonec nucena problém řešit dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019,^[13] protože 13 rozhořčených členských stran požádalo o vyloučení maďarské strany z EPP kvůli její billboardové kampani Jean-Claude Juncker. 190 ze 193 delegátů EPP podpořilo 20. března 2019 společnou dohodu s Fideszem o částečném pozastavení členství. Podle ní byl Fidesz "až do odvolání" vyloučen ze schůzí EPP a interních voleb, ale zůstal ve skupině Evropské lidové strany Evropského parlamentu. Fidesz nakonec nesplnil svůj dřívější slib, že v případě penalizace opustí EPP.^[14]

V únoru 2020 prodloužila EPP pozastavení Fideszu na neurčito.^[15]

V dubnu 2020 vydalo třináct stran v rámci EPP společné prohlášení zaměřené na Donalda Tuska, ve kterém ho požádalo, aby Fidesz ze strany vyloučil.^[16] Tři dny před tím schválil maďarský parlament zákon, který vyhlásil v Maďarsku výjimečný stav a udělil premiérovi Viktoru Orbánovi právo vládnout dekrety.^[17]

Dne 3. března 2021 premiér Viktor Orbán oznámil, že Fidesz opustí skupinu EPP poté, co změnila svá vnitřní pravidla (aby umožnila suspendování a vyloučení více poslanců a jejich skupin), ačkoli Fidesz zůstal pozastaveným členem samotné EPP.^[18] Dne 18. března 2021 se Fidesz rozhodl opustit Evropskou lidovou stranu.^[19]

Členství

V rámci EPP existují tři druhy členských organizací: řádní členové, přidružení členové a pozorovatelé. Řádnými členy jsou strany ze států EU. Mají absolutní právo hlasovat ve všech orgánech EPP a ve všech záležitostech. Přidružení členové mají stejná hlasovací práva jako řádní členové s výjimkou záležitostí týkajících se struktury nebo politik EU. Těmito přidruženými členy jsou strany z kandidátských zemí EU a zemí ESVO . Pozorovatelské strany se mohou účastnit všech aktivit EPP a účastnit se kongresů a politických shromáždění, ale nemají žádná hlasovací práva.

Zvláštní status „podpůrného člena“ uděluje předsednictvo jednotlivcům a sdružením. Přestože nemají hlasovací právo, mohou být přizváni předsedou k účasti na jednání některých orgánů strany.

Plnohodnotné členské strany

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Evropská_lidová_strana
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Země	Český název	Originální název	Zkratka	Web	Poslanecká sněmovna křesla	Legislativa horní komora Sedadla	Postavení
Belgie Belgie	Christen-Democratisch en Vlaams	Christen-Democratisch en Vlaams	CD&V	cdenv.be	12/150	5/60	Vláda
Belgie Belgie	Les Engagés	Les Engagés	LE	lesengages.be	5/150	2/60	Opozice
Bulharsko Bulharsko	Demokraté za silné Bulharsko	Демократи за силна България	ДСБ	dsb.bg	7/240		Vláda
Bulharsko Bulharsko	Svaz demokratických sil	Съюз на демократичните сили	СДС	sds.bg	2/240		Opozice
Bulharsko Bulharsko	Občané za evropský rozvoj Bulharska	Граждани за европейско развитие на България	ГЕРБ	gerb.bg	59/240		Opozice
Bulharsko Bulharsko	Hnutí "Bulharsko občanů"	Движение "България на гражданите"	ДБГ	grajdani.bg Archivováno 14. 10. 2014 na Wayback Machine.	0/240		Mimoparlamentní
Česko Česko	KDU-ČSL	KDU-ČSL	KDU-ČSL	kdu.cz	23/200	12/81	Vláda
Česko Česko	TOP 09	TOP 09	TOP 09	top09.cz	14/200	6/81	Vláda
Dánsko Dánsko	Konzervativní lidová strana	Det Konservative Folkeparti	C	konservative.dk	12/179		Opozice
Dánsko Dánsko	Křesťanští demokraté	Kristendemokraterne	K	kd.dk	1/179		Opozice
Estonsko Estonsko	Isamaa	Isamaa	I	isamaa.ee/	12/101		Opozice
Finsko Finsko	Strana národní koalice	Kansallinen Kokoomus	Kok.	kokoomus.fi	38/200		Opozice
Finsko Finsko	Křesťanští demokraté	Kristillisdemokraatit	KD	www.kd.fi	5/200		Opozice
Francie Francie	Republikáni	Les Républicains	LR	https://www.republicains.fr/	104/577	148/348	Opozice
Chorvatsko Chorvatsko	Chorvatské demokratické společenství	Hrvatska demokratska zajednica	HDZ	hdz.hr	62/151		Vláda
Irsko Irsko	Keltský rod	Fine Gael	FG	finegael.ie	35/160	15/60	Vláda
Itálie Itálie	Unie středu	Unione di Centro	UdC	udc-italia.it	1/400	1/200	Vláda
Itálie Itálie	Lidová alternativa	Alternativa Popolare	AP	www.alternativapopolare.it	0/400	0/200	Mimoparlamentní
Itálie Itálie	Forza Italia	Forza Italia	FI	www.forzaitalia.it	45/400	18/200	Vláda
Itálie Itálie	Jihotyrolská lidová strana	Südtiroler Volkspartei	SVP	www.svp.eu	3/400	2/200	Opozice
Itálie Itálie	Oblíbené pro Itálii	Popolari per l'Italia	PpI	www.popolariperlitalia.org	0/400	0/200	Mimoparlamentní
Itálie Itálie	Trentinská tyrolská autonomní strana	Partito Autonomista Trentino Tirolese	PATT	www.patt.tn.it	0/400	0/200	Mimoparlamentní
Kypr Kypr	Demokratické shromáždění	Δημοκρατικός Συναγερμός	ΔΗ.ΣΥ.	disy.org.cy	18/56		Vláda
Litva Litva	Svaz vlasti - Litevští křesťanští demokraté	Tėvynės sąjunga - Lietuvos krikščionys demokratai	TS-LKD	tsajunga.lt	50/141		Vláda
Lotyšsko Lotyšsko	Jednota	Vienotība	V