A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Červená krvinka čili erytrocyt (z řec. erythros – červený a kytos – buňka) je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic nebo žaber do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které se skládá z železité složky (Hemu), která váže kyslík a z bílkovinné složky (globinu). Červená krvinka se „dožívá“ 100–120 dnů.
Evoluce
Jednoduché červené krvinky se vyskytují již u některých bezobratlých. Pokud je definujeme jako buňky obsahující hemoglobin a sloužící k zachytávání kyslíku, pak se vyskytují již v tkáni některých helmintů (hlavatci, Priapulida), kteří ještě nemají cévní soustavu. U měkkýšů obvykle červené krvinky chybí a krevní barviva jsou rozpuštěna v hemolymfě. Kroužkovci (s uzavřenou cévní soustavou) jsou na tom buď stejně, nebo mají vyvinuty červené krvinky. U členovců nebyly červené krvinky nikdy nalezeny. Nižší strunatci obvykle červené krvinky také nemají, ale u obratlovců už vyvinuty jsou.[1]
U ryb, plazů a ptáků jsou erytrocyty oválné s vyvinutým jádrem. U plazů a ryb jsou obvykle širší než u ptáků. Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru – u velbloudovitých jsou však oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u kozy až po 9,1 mikrometru u slona.[2] V jednom mm³ bývá např. u člověka 4–5 milionů erytrocytů, u holubů však pouhých 2 400 000, naopak u psů až 6 650 000.[3]
Lidské červené krvinky
Statistické údaje
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: jejich rozměr je přibližně 7,4×2,1 µm.[4] Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu,[4] z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny.[5]
Lidé mají zhruba 5·1012 krvinek na 1 litr – ženy kolem 4,8 milionů červených krvinek v 1 μl krve, muži ve stejném objemu asi 5,5 milionů.[6] Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve (1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček). Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin (to může ovlivnit množství bílých krvinek až o 15%[3]). V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více, než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Životní cyklus erytrocytů
Jelikož červené krvinky nemají jádra, nedovedou se samy dělit a množit a proto se neustále tvoří v kostní dřeni plochých kostí během procesu nazývaného erytropoéza (v embryu probíhá erytropoéza v játrech). Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je 100–120 dnů.[4][7] Na konci životnosti krvinky je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které buněčné jádro pomocí DNáz stráví.[3]
Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Krevní doping
Někteří sportovci zvyšují svůj výkon zvýšením počtu erytrocytů v krvi. Toho mohou dosáhnout dodáním erytropoetinu do těla, který zvýší produkci červených krvinek v kostní dřeni.
Další způsob zvýšení počtu červených krvinek v těle je autotransfúze krve, kdy jsou sportovcům krátce před závodem do krve vpraveny jejich vlastní, dříve odebrané, erytrocyty (ty mohou být při teplotě −78 °C skladovány 5 týdnů).
Zvýšený počet červených krvinek zvyšuje hustotu krve a může ohrozit krevní oběh dopujícího sportovce.
Odkazy
Reference
- ↑ SCOTT, Robert B. Comparative Hematology: The Phylogeny of the Erythrocyte. Blut. 1966, s. 340–351. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ ; RYBÁŘ, Jan. Atlas hematologie zvířat. Hradec Králové: Střední odborná škola veterinární, Hradec Králové-Kukleny, 2006. Dostupné online.
- ↑ a b c RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. ms.gymspgs.cz:5050 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27.
- ↑ Archivovaná kopie. fikus.omska.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-03.
- ↑ Erythrocyte Count - an overview | ScienceDirect Topics . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.ledvinyprogres.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-02.
Literatura
- Gerald Soslau (2019). The role of the red blood cell and platelet in the evolution of mammalian and avian endothermy. Journal of Experimental Zoology -B: Molecular and Developmental Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/jez.b.22922
- Udroiu, I. (2020). Evolution of Red Blood Cells in Extant and Extinct Tetrapods. Paleontological Journal. 54 (12): 1434–1442. doi: https://doi.org/10.1134/S0031030120120059
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu červená krvinka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo červená krvinka ve Wikislovníku
- cytoplazmatická membrána na červené krvince
- Syntetické červené krvinky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk