A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Emil Zillich | |
---|---|
Narození | 11. října 1830 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1896 (ve věku 65 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Povolání | malíř a fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Zillich, psán též Emilian (11. října 1830 Praha[1] — 22. ledna 1896 tamtéž[2]) byl český malíř a ilustrátor. Tvořil především žánrové malby s náměty z historie (třicetiletá válka, rokoko) i současnosti (pouliční život, obyčejní lidé). Ilustroval historické romány, knihy pro mládež a články v časopisech (Světozor). V jeho díle se projevuje smysl pro humor.
Život
Narodil se v rodině staroměstského krejčovského mistra Jana Zillicha a jeho manželky Marie; pokřtěn byl jako Emilian Carolus.[1] [pozn. 1] Podle nekrologu Světozoru, kde byl uveden chybný rok narození, se jednalo o zámožnou rodinu.[3]
Studoval na pražské malířské akademii u Ch. Rubena. Roku 1851 podnikl studijní cestu do Německa a Belgie. Poté se pravidelně účastnil výstav Krasoumné jednoty. Malířství pěstoval jen jako zálibu.[3]
Počátkem osmdesátých let ho postihly finanční ztráty[3] — v důsledku soudního sporu přišel o značnou část majetku zděděného po rodičích — což ho přinutilo malovat pro obživu.[4] Od roku 1882 do konce 80. let vytvořil stovky ilustrací, především pro časopis Světozor, k historickým románům a do knih pro mládež. Poté se odstěhoval do Přeštic za rodinou své dcery.[3]
Roku 1894, po smrti dcery, se vrátil zpět do Prahy. Tehdy již viditelně trpěl nervovou chorobou. Zpočátku bydlel u svého přítele a žáka Voráčka a v rámci možností pokračoval v umělecké tvorbě; s postupující nemocí ale požádal o přijetí do všeobecné nemocnice. Tam zemřel 22. ledna 1896.[3] V té době již byl téměř zapomenutý,[5] na pohřeb na Olšanských hřbitovech mu přišli jen osobní přátelé.[3]
Dílo
Zillich netvořil velké kompozice,[5] ale jen malé obrázky.[6] Typická pro něj byla žánrová malba s náměty z rokoka, třicetileté války, ale i ze současnosti (např. pouliční život nebo svět „malých lidí“). V obrazech projevoval jemný cit pro kolorit i pro humor,[3] hluboké vzdělání a bystrý pozorovatelský talent.[6]
První ilustraci pro časopis Světozor uveřejnil v ročníku 1868. V 80. letech pak pro něj vytvořil několik set obrázků s tématy z historie, divadla a současných událostí. Vedle toho ilustroval literaturu pro mládež (Jarý věk, Zlaté mládí, Květy mládeže) aj.[3]
Kromě humorně laděných prací vytvořil i několik vážných — např. oltářní obrazy ve Vřesovicích, Lochovicích a Husinci.[4]
Ilustroval mimo jiné tato knižně vydaná díla:[7]
- Georges Ohnet, překlad Jan J. Benešovský-Veselý: Majitel hutí (1882)
- František Hrnčíř: Květy : povídky pro mládež (1883)
- Karel Václav Rais: Doma. Čásť II., Verše výpravné (1884)
- Václav Špaček: Šlechetnosť, ozdoba dítek : sbírka mravoučných povídek (1884)
- Album národních typů i krojů (1885)
- Vítězslav Hálek: Písně slavíkovy (1885)
- Josef Zaříčanský: Jaré mládí : básničky pro útlejší mládež (1886)
- František Kretz a Emil Musil-Daňkovský: Obrázky národopisné (1886)
- Alois Jirásek: V cizích službách : kus české anabase (1886)
- Jakub Arbes: Kandidáti existence (1887)
- Karel Václav Rais: Dárek maličkým : básničky (1889)
- Kolda Malínský: Světlo a stín : dvě povídky ze zlatého věku (1890-1)
- Karel Václav Rais: Nová sbírka Slovanských pohádek a pověstí (1894)
- Emile Desbeaux, upravil Josef Klika: Márinčino proč? (posmrtně 1897)
- Rudolf Jaroslav Kronbauer: Alma (posmrtně asi 1900)
Galerie
-
Hudebník
-
Příliš moc vína
-
Zajetí českých pánů v sedleckém klášteře
Odkazy
Poznámky
- ↑ Křestní jméno v podobě Emilian je uvedeno např. v Soupisu pražských obyvatel; podoba Emil je běžnější.
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
- ↑ a b Matrika narozených, Týn, 1829-1837, snímek 47. : Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu všeobecné nemocnice na Novém Městě pražském
- ↑ a b c d e f g h Emil Zillich. Světozor. 1896-01-31, roč. 30, čís. 12, s. 144. Dostupné online .
- ↑ a b Emil Zillich. Humoristické listy. 1888-04-20, roč. 30, čís. 16, s. 148. .
- ↑ a b HARLAS, František Xaver. Zillich Emil. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. Svazek 27. S. 611.
- ↑ a b Emil Zillich. Národní listy. 1896-01-23, roč. 36, čís. 22, s. 4. .
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Zillich na Wikimedia Commons
- Autor Emil Zillich ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Zillich
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Zillich, Emiliin 1830
- Emil Zillich v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk