A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Provincie Chu-nan 湖南省 | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Čchang-ša |
Status | Provincie |
Souřadnice | 27°24′ s. š., 111°48′ v. d. |
Rozloha | 211 836 km² |
Nejvyšší bod | Vrchol Šen-nung (2115,2 m n. m.) |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 66 444 864 (2021) |
Hustota zalidnění | 313,7 obyv./km² |
HDP/obyv. | ¥ 62 881 $ 9 117 $14 943 (PPP) |
Jazyk | Standardní čínština, dialekty Siang (chunanština), Kan, jihozápadní čínština aj. |
Národnostní složení | Chanové 90% Tchuťiaové 4% Hmongové 3% Tungové 1% Jaové 1% Další národnosti 1% |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 13 prefektur, 1 autonomní kraj |
Guvernér | Mao Wej-ming |
Tajemník KSČ | Čang Čching-wej |
Měna | RMB (čínský jüan) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-HN |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chu-nan (čínsky pchin-jinem Húnán, znaky 湖南) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Chu-nan má rozlohu 211 836 km² a populaci přesahující 66 milionů obyvatel, což z něj činí 10. největší a 7. nejlidnatější provincii v Číně.[1] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Čchang-ša.
Historie
Oblasti Chu-nanu byly nejprve obývány předky současných národů Miao, Tchu-ťia, Tung a Jao. Součástí psané čínské historie se provincie stala roku 350 př. n. l., kdy se v období válčících států na sklonku dynastie Čou Chu-nan stal nejjižnější částí království Čchu. Následně se mezi lety 221 př. n. l. a 207 př. n. l. území provincie stalo součástí sjednocené Číny pod dynastií Čchin. V tomto období byl Chu-nan pouze řídce osídlen, většinu území zabíraly neprostupné pralesy. Obyvatelé se kromě lovu a rybolovu živili také kopaničářským cyklickým zemědělstvím, přičemž půda byla získávána žďářením. Probíhala těžba mědi a cínu.[2]
Následně za dynastie Chan byl Chu-nan vystaven několika vlnám migrace etnických Číňanů, Chanů, přičemž domorodé obyvatelstvo se uchýlilo do hornatých oblastí na jihu a jihozápadě provincie. Koncem dynastie Západní Ťin (počátek 4. století n. l.) již byly oblasti na severu provincie v okolí jezera Tung-tching a na východě kolem řeky Siang poměrně výrazně osídleny. Chanská migrace ze severu pokračovala i v dalších stoletích, zejména v dobách mongolské invaze ve 13. století (říše Jüan) a později také mandžuské invaze v 17. století (dynastie Čching).[2]
Během povstání Tchaj-pchingů na počátku druhé poloviny 19. století sehrál významnou roli chunanský rodák, generál a učenec Ceng Kuo-fan. Právě v Chu-nanu se v té době šířily protikřesťanské nálady a leckdy eskalovaly v násilí jak proti západním misionářům, tak proti křesťanským tchaj-pchingům. V těchto podmínkách Ceng Kuo-fan vybudoval tzv. chunanskou armádu, která výrazně přispěla k potlačení povstání.[3] Zahraničnímu obchodu byl Chu-nan zpřístupněn až v roce 1904. Zejména britské a japonské firmy působily ve městě Čchang-ša.
V roce 1910 v provincii vypuklo povstání proti čchingské vládě a Chu-nan se stal jedním z center revolučních aktivit. Po Sinchajské revoluci v roce 1911 v sousední Chu-peji, pádu císařství a následném vzniku Čínské republiky v roce 1912 zůstal Chu-nan dlouhodobě politicky nestabilní. V roce 1927 se provincie stala dějištěm tzv. Povstání podzimní sklizně, série neúspěšných rolnických povstání organizovaných Mao Ce-tungem a Komunistickou stranou Číny.[2] Na Chu-nan také v roce 1927 udeřilo nebývalé sucho a následně opět v roce 1929. Následnému hladomoru v roce 1929 v Chu-nanu podlehly až dva miliony lidí.[4]
Během druhé světové války, resp. druhé čínsko-japonské války, byl Chu-nan v letech 1939 až 1941 jedním z míst střetu japonských a čínských (kuomintangských) vojsk. I přes to, že byl poté Chu-nan dobyt japonskými jednotkami, město Čchang-ša pod velením generála Süe Jüe odolávalo až do dobytí v roce 1944. Po konci druhé světové války a následném znovuobnovení čínské občanské války utrpěl Chu-nan během bojů mezi komunisty a Kuomintangem relativně malé škody (poškozena byla zejména infrastruktura, mosty).[2]
Geografie
Poloha
Provincie Chu-nan se nachází v čínském vnitrozemí, na jižním břehu středního toku Jang-c’-ťiang. Regionálně spadá do středojižní Číny. Na západě hraniční s provincií Kuej-čou a přímo spravovaným městem Čchung-čching, na severu s provincií Chu-pej, na východě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung a autonomní oblastí Kuang-si.
Povrch
Chu-nan je z východu, jihu a západu obklopen horami; terén provincie se od hornatého jihu postupně svažuje k nížinatému severu.[5] Na severozápadě Chu-nanu se rozkládá horské pásmo Wu-ling, v západní části provincie pohoří Süe-feng. Na jihu Chu-nanu se táhne pohoří Nan, tvořící přirozenou hranici s Kuang-tungem a Kuang-si. Východu provincie dominuje systém pohoří Luo-siao. Nejvyšším bodem Chu-nanu je vrchol Šen-nung (神农峰), dříve známý jako vrchol Ling (酃峰), dosahující výšky 2 115,2 m n. m.
Podnebí
Chu-nan má vlhké subtropické podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa) ovlivněné sezónními monzuny. Střídají se čtyři roční období. Počasí je mírné, průměrná roční teplota je 16–18 °C. Na jaře bývá počasí proměnlivé a deštivé. Léta bývají horká a deštivá, průměrná teplota dosahuje 26–29 °C. Podzim bývá chladnější a charakteristická je nižší vlhkost. Zimy bývají mírnější než na severu Číny; sněží a mrzne pouze občasně. Nejchladnější bývá leden, nicméně i tehdy průměrná teplota přesahuje 4 °C. Většinou nemrzne více než 10 dní v roce. V horských oblastech na jihu a západě provincie je teplota relativně nižší v zavilosti na rostoucí nadmořské výšce.[6] Průměrný roční úhrn srážek je 1 215 mm.
Vodstvo
Největší řekou Chu-nanu je Siang-ťiang, pramenící na jihu v pohoří Nan, tekoucí severně ve východní části Chu-nanu. Mezi nejvýznamnější řeky odvodňující západní část Chu-nanu patří Jüan-ťiang, C’-šuej a Li-šuej. Všechny tyto řeky a tedy téměř celý říční systém Chu-nanu se vlévá do jezera Tung-tching a z něj dále do řeky Jang-c’, s níž je spojen několika rameny. Jezero Tung-tching, nacházející se na samém severu provincie, je největší jezero v Chu-nanu a druhé největší sladkovodní jezero v celé Číně.[7] Jeho úroveň je závislá na toku Jang-c’-ťiang. V letních měsících se hladina jezera zvedá až o 15 metrů a zaplavená oblast může vzrůst až o 20 tisíc km².[8] Mezi další významná jezera v Chu-nanu patří například Wan-c'-chu, Ta-lien-chu, Ta-tchung-chu či Cheng-ling-chu, přičemž všechna se obdobně nachází na severu provincie v rovinaté oblasti mezi městy Čchang-ša, Čchang-te a Jüe-jang.
Administrativní členění
Mapa provincie | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod (Ťi-šou je městský okres) | ||
---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||
Městské prefektury | ||||
Čchang-ša | 长沙市 | Chángshā shì | Jüe-lu | |
Čchang-te | 常德市 | Chángdé shì | Wu-ling | |
Čchen-čou | 郴州市 | Chénzhōu shì | Pej-chu | |
Cheng-jang | 衡阳市 | Héngyáng shì | Jen-feng | |
Chuaj-chua | 怀化市 | Huáihuà shì | Che-čcheng | |
Lou-ti | 娄底市 | Lóudǐ shì | Lou-sing | |
Šao-jang | 邵阳市 | Shàoyáng shì | Šuang-čching | |
Siang-tchan | 湘潭市 | Xiāngtán shì | Jüe-tchang | |
I-jang | 益阳市 | Yìyáng shì | Che-šan | |
Jung-čou | 永州市 | Yǒngzhōu shì | Leng-šuej-tchan | |
Jüe-jang | 岳阳市 | Yuèyáng shì | Jüe-jang-lou | |
Čang-ťia-ťie | 张家界市 | Zhāngjiājiè shì | Jung-ting | |
Ču-čou | 株洲市 | Zhūzhōu shì | Tchien-jüan | |
Autonomní kraj | ||||
Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si | 湘西土家族苗族自治州 | Xiāngxī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu | Ťi-šou |
Obyvatelstvo
Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Chu-nanu žilo 66 444 864 obyvatel, což představuje 4,71 % celkové populace Číny a z Chu-nanu činí 7. nejlidnatější provincii (resp. administrativní celek na provinční úrovni).[9] 51,16 % populace provincie tvořili muži, zatímco ženy představovaly pouze 48,14 %. Poměrně tak připadá 104,77 mužů na 100 žen.[10] Lidé ve věku 0–14 let tvořili 19,52 % obyvatelstva, lidé ve věku 15–59 let představovali 60,6 % obyvatelstva a lidé nad 60 let 19,88 % obyvatelstva provincie (z toho nad 65 let bylo 14,81 % celkové populace Chu-nanu). Podíl dětí a mladistvých do 14 let a také lidí nad 60 let v Chu-nanu je tedy mírně vyšší než je průměrný podíl v celé Číně (tj. 17,95 % celkové populace do 14 let věku a 18,70 % celkové populace nad 60 let věku).[11]
Rok | Populace |
---|---|
1912 | 27 617 000[12] |
1928 | 31 501 000[13] |
1936–1937 | 28 294 000[14] |
1947 | 25 558 000[15] |
1954 | 33 226 954[16] |
1964 | 37 182 286[17] |
1982 | 54 008 851[18] |
1990 | 60 659 754[19] |
2000 | 63 274 173[20] |
2010 | 65 683 722[21] |
2020 | 66 844 864[22] |
Národnostní složení
Chu-nan je multietnická provincie, kde kromě Chanů (tedy etnických Číňanů) žije také dalších 55 etnických skupin. V roce 2000 tvořili Chanové 89,9 % populace Chu-nanu, přičemž necelých 6,5 milionů příslušníků národnostních menšin tvořilo 10,1 % obyvatelstva.[22] K nejpočetnějším menšinám v Chu-nanu patří Tchuťiaové (2,64 miliony), Miaové (1,92 milionu), Tungové (842 100), Jaové (704 600), a dále Chuejové, Pajové, Čuangové a Ujgurové.[23]
V oblastech s vyšším podílem národnostních menšin jsou v Chu-nanu ustaveny zvláštní územně-správní celky, jeden na prefekturní úrovni, 7 na okresní úrovni a 100 na obecní úrovni. Na prefekturní úrovni se jedná o Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si, na okresní úrovni to jsou Miaoský autonomní okres Čcheng-pu, Miaoský autonomní okres Ma-jang, Tungský autonomní okres Sin-chuang, Tungský autonomní okres Č'-ťiang, Tungský autonomní okres Tchung-tao, Miaoský a tungský autonomní okres Ťing-čou a Jaoský autonomní okres Ťiang-chua.[22]
Náboženství
Přibližně 6,4 milionů obyvatel Chu-nanu se hlásí k víře, církvi či náboženskému učení. Z toho je přibližně 4,1 milionu budhistů, 1,75 milionu taoistů, 160 tisíc muslimů, 50 tisíc katolíků a 330 tisíc dalších nespecifikovaných křesťanů. V Chu-nanu působí v náboženských komunitách přibližně 11 000 kněží.[22]
Ekonomika
V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt Chu-nanu 4,178 biliony jüanů (~14,7 bilionů CZK) a oproti roku 2019 zaznamenal růst 3,8 %. Podle sektorového hlediska se na tvorbě HDP Chu-nanu podílel primární sektor 10,2 %, sekundární sektor 38,1 % a terciární sektor 51,7 %. Přidaná hodnota průmyslu tvořila 29,6 % provinčního HDP, high-tech a new-tech odvětví tvořila 23,5 % HDP.[24] Co se týče podílů jednotlivých regionů, oblast Čchang-ša – Ču-čou – Siang-tchan tvořila 1,7 bilionu jüanů z celkového objemu HDP, jižní Chu-nan 811 mld. jüanů, západní Chu-nan 688 mld. jüanů a oblasti kolem jezera Tung-tching představovaly 960 mld. jüanů.[24]
Rok | Hrubý domácí produkt (mld. RMB) |
Meziroční růst (%) |
---|---|---|
2020 | 4 178 | 3,8 |
2019 | 3 989 | 7,6 |
2018 | 3 633 | 7,8 |
2017 | 3 383 | 8,0 |
2016 | 3 085 | 8,0 |
2015 | 2 854 | 8,5 |
Doprava
Silniční
K roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno celkem 6 802 km dálnic. Do půl hodiny je možné se napojit na dálniční systém ze všech 122 okresů (resp. administrativních celků okresní úrovně) v Chu-nanu.[25] V severojižním směru provincii protíná Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao, táhnoucí se východními částmi Chu-nanu (Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou, Čchen-čou), a Dálnice G55 Eren chot – Kanton, která prochází centrálními oblastmi provincie (Čchang-te, Šao-jang a Jung-čou). Chu-nanem dále také prochází Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li, Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj, Dálnice G60 Šanghaj – Kchun-ming, Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming, Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning, Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu, Dálnice G0401 Okruh Čchang-ša, Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton a Dálnice G5513 Čchang-ša – Čang-ťia-ťie.
Letecká
Nejvytíženějším letištěm v Chu-nanu je Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua, obsluhující zejména hlavní město provincie a také města Ču-čou a Siang-tchan. V roce 2016 odbavilo více než 20 milionů cestujících a bylo tak 13. nejvytíženější letiště v Číně.[26] dalšími významnými letišti jsou Mezinárodní letiště Čang-ťia-ťie Che-chua nacházející se na severozápadu Chu-nanu a Letiště Čchang-te Tchao-chua-jüan, které je od prosince 2019 třetím mezinárodním letištěm v Chu-nanu. Od roku 2014 je v provozu také Letiště Cheng-jang Nan-jüe, a dále od roku 2018 Letiště Jüe-jang San-che, páté nejvytíženější letiště v provincii.[25] Od roku 2004 je v provozu také Letiště Chuaj-chua Č'-ťiang, které původně sloužilo jako letecká základna.[27] Dále jsou v Chu-nanu v provozu Letiště Šao-jang Wu-kang a Letiště Jung-čou Ling-ling.
Ve výstavbě jsou také Letiště Čchen-čou Pej-chu na jihovýchodě Chu-nanu a Letiště Ťi-šou Siang-si, které bude obsluhovat autonomní kraj Siang-si na severozápadě provincie. Spuštění provozu obou letišť je plánováno v lednu 2022.[28][29]
V letech 1955 a 1988-1995 bylo v provozu také Letiště Cheng-jang Pa-ťia-ling, původně vojenské letiště, které sehrálo významnou roli za druhé světové války.[30] Oblast hlavního města v letech 1957–1989 obsluhovalo také Letiště Čchang-ša Ta-tchuo-pchu, které nadále výhradně slouží jako vojenská letecká základna.[31]
Železniční
Ke konci roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno 5 582 km železničních tratí, z čehož bylo 1 986 km tratí vysokorychlostních. Provincií prochází sedm hlavních železničních tratí, konkrétně železniční trať Peking–Kanton, procházející v severojižním směru městy Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou a Cheng-jang, dále železniční trať Šanghaj – Kchun-ming, železniční trať Ču-čou – Kuej-jang, železniční trať Chang-čou – Ču-čou, železniční trať Chu-nan – Kuang-si, železniční trať Š'-men – Čchang-ša a železniční trať Ťiao-cuo – Liou-čou.[25]
Vysokorychlostní trať Wu-chan – Kanton, součást vysokorychlostní tratě Peking – Hongkong, prochází Chu-nanem v severojižním směru. Zprovozněna byla již v prosinci 2009 a zkrátila cestu z Čchang-ša do Wu-chanu na jednu hodinu, do Kantonu na dvě hodiny a do Pekingu na pět hodin.[25]
Vysokorychlostní trať Šanghaj – Kchun-ming protíná provincii v západovýchodním směru. Konkrétně její úsek Chang-čou – Čchang-ša, které byl zprovozněn v roce 2014, zkracuje cestu z města Čchang-ša do Chang-čou na přibližně tři a půl hodiny, do Šanghaje na necelé čtyři a půl hodiny. V letech 2015-2016 byl uveden do provozu úsek Čchang-ša – Kchun-ming, který Chu-nan spojuje s provincií Jün-nan na západě.[25]
Přes Chu-nan bude také procházet vysokorychlostní železnice Čchung-čching – Čchang-ša, konkrétně její tři sekce: sekce Čchien-ťiang (Čchung-čching) – Čang-ťia-ťie – Čchang-te, sekce Čchang-te – I-jang – Čchang-ša a sekce Čchang-ša – Kan-čou, pokračující dále na západ do provincie Ťiang-si. Na sekci Čchien-ťiang – Čang-ťia-ťie – Čchang-te byly v listopadu 2019 zahájen zkušební provoz.[25]
Vodní
Provincie Chu-nan má vzhledem ke své poloze u řeky Jang-c’ přístup k vodní dopravě, především skrze jezero Tung-tching a splavné řeky Siang-ťiang, C’-ťiang, Jüan-ťiang a Li-šuej. Celková délka komplexní splavné říční sítě v provincii je 12 tisíc km, a jedná se tak o třetí nejdelší splavnou vodní síť v rámci jedné provincie v Číně. Délka řek a kanálů splavných pro plavidla o výtlaku nad tisíc tun je 1 139 km, přičemž je pro tato tisícitunová plavidla dostupných 112 kotvišť.[25]
Jediným hlubokovodním přístavem v Chu-nanu je přístav Čcheng-ling-ťi v městě Jüe-jang. Je schopný přijmout plavidla s kapacitou až 10 tisíc tun a na středním a horním toku Jang-c’-ťiang tak konkuruje přístavům ve Wu-chanu či Čchung-čchingu. Dalším významným přístavem je nový přístav v Čchang-ša.[25]
Metro
Systém metra je budován v Čchang-ša, hlavním městě Chu-nanu. V roce 2020 bylo v provozu 5 linek o celkové délce 142,5 km. Ve výstavbě je 6. linka a její zprovoznění je plánováno na rok 2021.[25][32][33]
Maglev
Ve městě Čchang-ša je v provozu také linka vlaků maglev spojující železniční stanici Čchang-ša jih a Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua ve vzdálenosti 18,55 km. Linka byla otevřena v roce 2016 jako první linka maglevu navrženého a vyrobeného v Číně. Zatímco první verze tohoto maglevu měla nejvyšší provozní rychlost 100 km/h, v roce 2020 druhá verze úspěšně dokončila zkušební provoz na 160 km/h.[25][34]
Odkazy
Reference
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn . National Bureau of Statistics of China, Office of the Leading Group of the State Council for the Seventh National Population Census, 2021-05-11 . Dostupné online.
- ↑ a b c d Hunan - History. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 357–358, 374.
- ↑ DIANDA, Bas. Political routes to starvation: Why does famine kill?. Wilmington, Delaware: s.n. 1 online resource (432 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-62273-309-5, ISBN 1-62273-309-6. OCLC 1107752772 S. 134–135.
- ↑ Hunan Map, Map of Hunan, China: China Travel Map. www.chinamaps.org online. cit. 2021-09-03. Dostupné online.
- ↑ Hunan Weather: Climate, Best Time to Visit, What to Wear. www.travelchinaguide.com online. cit. 2021-09-03. Dostupné online.
- ↑ Hunan | province, China: Drainage. Encyclopedia Britannica online. cit. 2021-09-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dongting Lake | lake, China. Encyclopedia Britannica online. cit. 2021-09-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn online. 2021-05-11 cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 4). www.stats.gov.cn online. 2021-05-11 cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 5). www.stats.gov.cn online. 2021-05-11 cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ 付表2 1912年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ 付表3 1928年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ 付表4 1936-37年の中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ 付表5 1947年全国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ 第一次全国人口普查公报. web.archive.org online. 2009-08-05 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-05.
- ↑ 第二次全国人口普查数据. web.archive.org online. 2012-09-14 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14.
- ↑ 第三次全国人口普查公报. web.archive.org online. 2012-05-10 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-10.
- ↑ 第四次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org online. 2012-06-19 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-19.
- ↑ 第五次全国人口普查公报(第2号). web.archive.org online. 2012-08-29 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-29.
- ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census1 (No. 2). web.archive.org online. 2013-07-27 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-27.
- ↑ a b c d Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Population, Nationalities and Religions. www.enghunan.gov.cn online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Ethnic Groups. www.enghunan.gov.cn online. cit. 2021-09-07. Dostupné online.
- ↑ a b c Hunan Province Statistical Communiqué for the 2020 National Economic and Social Development online. Hunan Bureau of Statistics, Hunan Survey Office of the National Bureau of Statistics, 2021-03-16 cit. 2022-04-29. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Transportation. www.enghunan.gov.cn online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ Changsha Airport reaches 20 million passengers in 2016. anna.aero online. 2017-05-09 cit. 2021-09-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Huaihua Zhijiang Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ Chenzhou Beihu Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ Jishou Xiangxi Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ 豫湘桂战役中的衡阳机场争夺战_日军. www.sohu.com online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ 1989年:长沙黄花机场建成通航-----湖南日报数字报刊. hnrb.voc.com.cn online. cit. 2021-09-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-24.
- ↑ BURROUGHS, David. Changsha opens metro lines 3 and 5 online. International Railway Journal, 2020-06-29 cit. 2021-09-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Changsha Metro Line 6: Route, To be Open in 2021. www.travelchinaguide.com online. cit. 2021-09-05. Dostupné online.
- ↑ BRIGINSHAW, David. New Chinese inter-urban maglev train reaches 160km/h online. International Railway Journal, 2020-04-29 cit. 2021-09-05. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu-nan na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk