Carl Peters
Narození	27. září 1856 Amt Neuhaus
Úmrtí	10. září 1918 (ve věku 61 let) Bad Harzburg
Místo pohřbení	Engesohde city cemetery (52°20′57″ s. š., 9°45′7″ v. d.)
Alma mater	Univerzita Tübingen Univerzita v Göttingenu Humboldtova univerzita
Povolání	objevitel, publicista, colonialist a politik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Peters (27. září 1856 Neuhaus an der Elbe – 10. září 1918 Bad Harzburg) byl německý koloniální podnikatel a cestovatel. Působil především v oblasti východní Afriky a významně se zasadil o vznik zdejší německé kolonie. Od roku 1891 zde působil jako říšský komisař. Byl znám svým nelidským chováním vůči domorodcům, které také vedlo roku 1897 k jeho propuštění ze státních služeb. Za svůj život vydal několik titulů, v nichž mimo jiné popisoval své cesty východní Afrikou.^[1]

Biografie

Mládí

Carl Peters se narodil 27. září 1856 do rodiny Carla a Elisabeth Petersových.^[2] Studoval na gymnáziu v Lüneburgu^[2] a poté do roku 1876 na klášterní škole v Ilfeldu.^[3] Následně pokračoval ve studiu na vysokých školách v Göttingenu, Tübingenu a Berlíně, kde se věnoval především právu,^[3] filozofii, geografii a historii.^[2] Roku 1879 úspěšně odpromoval a o rok později se vydal do Anglie, kde žil u svého zámožného strýce. Během následujících čtyř let se zabýval britskými dějinami a prvky britské koloniální správy.^[3][1] Po svém návratu do Německa začal propagovat svoje představy koloniální politiky a podílel se na zrodu Společnosti pro německou kolonizaci (Gesellschaft für Deutsche Kolonisation), ^[3] předchůdce Německé Východoafrické společnosti. V téže době úspěšně složil habilitaci na univerzitě v Lipsku.^[2]

Účast na německých kolonizačních projektech

Na podzim roku 1884 přicestoval Peters na východoafrické pobřeží poblíž Zanzibaru, aby zde skrze jednání s arabskými a africkými vládci zajistil oblasti pro německou kolonizaci. Jeho cíl se mu podařilo splnit během zhruba šesti týdnů, načež německý císař Vilém I. smlouvy uzavřené s východoafrickými náčelníky následujícího roku potvrdil.^[2] Následně Německý kancléř Otto von Bismarck oficiálně prohlásil tato území za německý protektorát a Peters se stal předsedou nově vzniklé Německé Východoafrické společnosti.^[3]

V dalších letech se vrátil do východní Afriky, kde se mu podařilo vyjednat smlouvu o pronajmutí území se Zanzibarským sultanátem, na základě níž se plocha Německé východní afriky rozšířila na 900 000 km².^[3] Maskováním výpravy do Equatorie za snahu osvobodit svého krajana Emina Pašu se Peters pokoušel získat další území pod německou svrchovanost, v tomto svém podniku však pro nedostatek podpory ze strany berlínské vlády neuspěl.^[4] Především smlouva uzavřená s vládcem Ugandy byla anulována takzvanou Helgolandskou smlouvou z roku 1890, která stanovila sféry vlivu ve východní Africe.^{[3][pozn. 1]}

Roku 1891 byl Carl Peters jmenován říšským komisařem pro Německou východní Afriku se sídlem v oblasti kolem hory Kilimandžáro.^[2] Pro kruté a nelidská zacházení byl však povolán roku 1895 zpět do Německa a posléze o dva roky později po disciplinárním řízení propuštěn ze státních služeb.^{[3][2][pozn. 2]} Peters poté odcestoval do Anglie, kde založil Průzkumnou společnost Dr. Carla Peterse a několik dalších sdružení a organizací, v rámci nichž organizoval další expedice především do východoafrických německých a britských teritorií a do povodí řeky Zambezi.^[3]

Pozdější život

Roku 1909 si Peters vzal za manželku Theu Herbersovou a díky znovuzískané pozici říšského komisaře mu bylo umožněno pobírat státní penzi.^[3] Na počátku první světové války se přestěhoval nazpět do Německa. Zemřel 10. září 1918 ve městě Bad Harzburg.^[2]

Díla

• Untersuchungen zur Geschichte des Friedens von Hannover (1879)^[2]
• Willenswelt und Weltwille. Studien und ideen zu einer Weltanschauung (1883)^[2]
• Die deutsche Emin-Pascha Expedition (1891)^[2] (anglicky New Light on Dark Africa)^[1]
• Im Goldland des Altertums (1902) (anglicky The Eldorado of the ancients)^[1]
• England und die Engländer (1904)^[2]
• Die Gründung von Deutsch-Ostafrika (1906)^[2]
• Zur Weltpolitik (1912)^[2]
• Afrikanische Köpfe (1915)^[2]
• Lebenserinnerungen (1918)^[2]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• BÜCKENDORF, Jutta. „Schwarz-weiß-rot über Ostafrika!“ Deutsche Kolonialpläne und afrikanische Realität. Münster: LIT-Verl., 1997. ISBN 3-8258-2755-0. 
• ESSNER, C. Deutsche Afrikareisende im neunzehnten Jahrhundert. Stuttagart: Steiner, 1985. 
• PERRAS, Arne. Carl Peters and German Imperialism 1856‒1918. A Political Biography. Oxford: Oxford University Press, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. ISBN 0-19-926510-0.  Archivováno 24. 8. 2013 na Wayback Machine.
• REUSS, Martin. The Disgrace and Fall of Carl Peters. Morality, Politics, and „Staatsräson“ in the Time of Wilhelm II.. Central European History. Červen 1981, roč. 14, čís. 2, s. 110–141. 
• WIEBEN, Uwe. Carl Peters: das Leben eines deutschen Kolonialisten. Rostock: Neuer Hochschulschriftenverlag, 2000. ISBN 3-935319-05-3. 
• WINFIELD, J. A. Carl Peters and Cecil Rhodes. A Comparative Study of Imperialist Theory and Practice. : University of Connecticut, 1972. Disertační práce (Ph.D.). 

Související články

• Německé kolonie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Peters na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Peters v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Carl Peters . Encyclopædia Britannica, 2013 . Dostupné online. (anglicky) 
• BODDY-EVANS, Alistair. Biography: Carl Peters . About.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-17. (anglicky) 
• BRUNS, Karin. Peters, Carl . Neue Deutsche Biographie, 2001 . Dostupné online. (německy)