A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Aspazija | |
---|---|
Narození | 4.jul. / 16. března 1865greg. Jelgavská farnost |
Úmrtí | 5. listopadu 1943 (ve věku 78 let) Dubulti |
Místo pohřbení | Rainisův hřbitov |
Povolání | básnířka, dramatička, politička, překladatelka, spisovatelka a novinářka |
Žánr | poezie |
Témata | poezie |
Ocenění | Řád tří hvězd Kříž uznání |
Manžel(ka) | Rainis |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aspazija, občanským jménem Elza Pliekšāneová, rodným jménem Elza Rozenbergová (16. března 1865, Jelgava – 5. listopadu 1943, Jūrmala) byla lotyšská spisovatelka.
Život a dílo
Byla manželkou spisovatele Rainise, členka jím vedeného demokratického politického hnutí Jaunā strāva (Nový směr), později se angažovala v sociálně-demokratické straně. Její dílo bývá řazeno k pozdnímu romantismu. Jako první v pobaltské literatuře ztvárnila mravní svět moderní emancipované ženy, byla též aktivní feministkou. Jeden čas byla rovněž novinářkou, přispívala do deníku Dienas Lapa, spolu s manželem překládala Goethovo dílo do lotyštiny. Po revoluci v roce 1905 musela s manželem odejít do exilu ve Švýcarsku, ve městě Castagnola žili až do roku 1920. Poté se vrátili oba do nově vzniklého lotyšského státu, kde byli velmi aktivními organizátory kulturního a politického života. Po Rainisově smrti roku 1929 však žila Aspazija spíše v ústraní.
Jejími nejznámějšími básnickými sbírkami jsou Sarkanās puķes (Rudé květy), Dvēseles krēsla (Soumrak duše) a lyrická trilogie Saulains stūrītis (Slunečný koutek), Ziedu klēpis (Náruč kvítí) a Raganu nakts (Noc čarodějnic). Psala i veršovaná dramata: Vaidelote (Kněžka), Zaudētas tiesības (Ztracená práva), Sidraba šķidrauts (Stříbrný závoj), Aspazija.[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aspazija na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspazija na anglické Wikipedii.
- ↑ Aspazija. webcache.googleusercontent.com . . Dostupné online.
Literatura
- Stahnke, Astrida B. Aspazija: her life and her drama. Lanham, MD.: Univ. Press of America, 1984. ISBN 0-8191-3681-6 ; ISBN 0-8191-3682-4.
- Meskova, Sandra (2003). Two mothers of Latvian literature: Aspazija and Anna Brigadere. Journal of Baltic studies. 34.3, 276-297.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk