Antonov A-40

Antonov A-40
	Antonov A-40
Určení	Vojenský kluzák
Výrobce	Státní letecký průmysl SSSR, závod č. 445
Šéfkonstruktér	Oleg Konstantinovič Antonov
První let	1942
Uživatel	Sovětské letectvo
Vyrobeno kusů	1
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonov A-40 KT (Krylja Tanka) byl projekt „létajícího tanku“ s namontovanými křídly a kormidly. Vznikl v Sovětském svazu v době druhé světové války.

Vznik

Vzdušnou přepravou lehkého tanku se začal zabývat Oleg Antonov již roku 1941, kdy byl vznesen požadavek na jeho užití při vzdušně-výsadkových operacích. Závažnost rozhodnutí byla posílena po vzniku velkých partyzánských jednotek roku 1942, kdy je bylo nutno vybavit bojovou technikou. V dubnu roku 1942 byl ve městě Ťumeň^[1] sestrojen stroj, který se skládal z lehkého tanku T-60, pro který byla zkonstruována křídla, nosníky ocasních ploch a ocasní plochy.

Popis konstrukce

Konstrukce A-40 byla dřevěná s plátěným potahem. Křídla byla postavena jako dvouplošník aby měla co nejmenší rozměry s dostatečnou nosnou plochou. Po celé délce odtokové hrany obou křídel byly štěrbinové vztlakové klapky a na koncích křidélka. Dva nosníky ocasních ploch byly zakončeny svislými plochami lichoběžníkového tvaru, na kterých ležela vrchní část dvouplošných vodorovných ocasních ploch a přesahovala je. Spodní část pak byla na úrovni nosníků. Tento hybrid byl tažen těžkým bombardérem Tupolev TB-3. V létě 1942 byla konstrukce dokončena. Mezi 7. srpnem a 2. září roku 1942 probíhaly zkoušky, které prováděl mistr bezmotorového létání N. Anochin. Ten musel nejdříve projít výcvikem řidiče tanku. Při startu pomáhal tank při rozjezdu, při vyšší rychlosti řidič vypnul spojku a nechal se vléci. Po uvolnění vlečného lana řidič rozběhl motor na nejvyšší obrátky, aby se pásy při přistání pohybovaly co největší rychlostí. Při zkouškách se ukázalo, že výkon bombardéru je pro tažení „létajícího tanku“ nedostatečný. Kromě toho se vyskytly další problémy. Vhodným letounem k tažení se ukázal Petljakov Pe-8, ovšem těchto letounů mělo Sovětské letectvo nedostatek a navíc je užívalo k bombardování vzdálených cílů. Ze sériové výroby A 40 KT nakonec tedy sešlo.

S myšlenkou létajících tanků experimentoval ve 30. letech také americký konstruktér John Walter Christie.^[2]

Specifikace (A-40)

Údaje dle^[3]

Technické údaje

Posádka: 2 osoby
Rozpětí křídel: 18,00 m
Délka kluzáku bez tanku: 12,06 m
Výška: 3,00 m
Nosná plocha: 85,80 m²
Váha kluzáku: 2004 kg
Vzletová hmotnost celku: 7804 kg
Pohon tanku: GAZ-202 (70 hp) pro pohyb na zemi

Výkony

Rychlost: 160 km/h
Přistávací rychlost: 110 km/h

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A-40 na ruské Wikipedii.

↑ И. И. Ермаков, «Тюмень тыловая.» Екатеринбург, 1995 год, s. 115.
↑ "Flying Tank - Newest Air Menace", July 1932, Popular Mechanics 1932 article with drawings
↑ Němeček, Václav. Antonov A-40 (KT). Letectví a kosmonautika. 1972, roč. 48., čís. 9, s. 32.

Literatura

И. И. Ермаков, «Тюмень тыловая.» Екатеринбург, 1995 год.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonov A-40 na Wikimedia Commons
Antonov A-40

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Antonov_A-40
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] И. И. Ермаков, «Тюмень тыловая.» Екатеринбург, 1995 год, s. 115.

[2] "Flying Tank - Newest Air Menace", July 1932, Popular Mechanics 1932 article with drawings

[3] Němeček, Václav. Antonov A-40 (KT). Letectví a kosmonautika. 1972, roč. 48., čís. 9, s. 32.

[1]

[2]

[3]

Letadla Antonov

Dopravní letouny	An-10 An-24 An-28 An-74 An-140 An-148 An-158 An-168 An-180 An-218

Transportní letouny	An-2 An-3 An-4 An-8 An-12 An-14 An-22 An-26 An-32 An-38 An-50 An-70 An-72 An-74 An-112 An-124 An-132 An-178 An-225 An-325

Průzkumné a pozorovací letouny	An-6 An-30 An-71 An-88

Experimentální letadla	An-13 SKV An-181 An-188 OKA-38

Kluzáky	A-1 A-2 A-7 A-9 A-10 A-11 A-13 A-15 A-40

Ultralehká letadla	T-2M

Sovětské vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	DI-6 • I-15 • I-153 • I-16 • MiG-1 • MiG-3 • Jak-1 • Jak-3 • Jak-7 • Jak-9 • LaGG-1 • LaGG-3 • La-5 • La-7 • Pe-3

Bombardovací letouny	R-5 • R-Z • Su-2 • Jak-4 • SB-2 • Ar-2 • Pe-2 • Pe-4 • Pe-8 • Tu-2 • Il-4 • Jer-2 • TB-3 •

Průzkumné a spojovací letouny	R-10 • Po-2 • MBR-2 • MDR-6 • Be-2 • Be-4 • ARK-3

Bitevní letouny	Il-2 • Il-10

Transportní letouny a kluzáky	Li-2 • Šče-2 • Š-1 • Š-2 • Š-7 • G-11

Cvičné letouny	UT-1 • UT-2 • G-27

Experimentální letouny a prototypy	A-40 • I-26 • I-28 • I-30 • I-110 • I-180 • I-185 • I-222 • I-225 • I-250 • ITP • MBR-7 • MDR-5 • DIS • TIS • BI-1 • ANT-58 • VIT-2 • Su-6 • Su-7 • Su-8 • Il-6 • S • Nikitin-Ševčenko IS

Sovětská bojová vozidla za druhé světové války

Tančíky	T-27

Obojživelné tanky	T-37 • T-38 • T-40

Lehké tanky	T-18 • T-26 • T-30 • T-50 • T-60 • T-70 • T-80

Rychlé tanky	BT • BT-2 • BT-5 • BT-7 • BT-8

Střední tanky	T-28 • T-34 • T-43 • T-44

Těžké tanky	T-35 • KV-1 • KV-2 • KV-85 • IS-1 • IS-2 • IS-3

Samohybná děla	ZiS-30 • SU-5 • SU-76 • SU-85 • SU-100 • SU-122 • SU-152 • ISU-122 • ISU-152

Protiletadlová vozidla	ZSU-37 • T-60Z • T-70Z • T-90

Obrněná vozidla (OV)	D-8 • D-12 • D-13 • FAI • BA-10 • BA-11 • BA-20 • BA-21 • BA-3 • BA-6 • BA-27 • BA-64 • BA-I • LB-62 • LB-23

Obojživelná OV	PB-4 • PB-7 • BAD-2

Polopásová OV	BA-30

Obrněné tahače	T-26T • T-20 Komsomolec

Improvizovaná OV	ChTZ-16 • IZ • NI

Saně	ANT-IV • NKL-16 • NKL-26 • RF-8 • ASD-400

Pokusná OV	SU-14 • A-40 • KV-5 • KV-13 • T-100 • SU-100Y • SU-101/SU-102 • PPG • SU-122-44 • T-150