A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
PhDr. Andrej Gjurič | |
---|---|
Poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 1990 – 1992[1] | |
Poslanec Poslanecké sněmovny | |
Ve funkci: 1993 – 1996 | |
Ve funkci: 1998 – 1998 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Občanské fórum ODS (1991-98) US (1998-) |
Narození | 29. listopadu 1938 Praha Československo |
Úmrtí | 27. září 2015 (ve věku 76 let) Chraštice Česko |
Rodiče | Alexander Gjurič |
Příbuzní | Růžena Vacková teta |
Profese | spisovatel, politik a psycholog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Andrej Gjurič, v srbské variantě Gjurić (29. listopadu 1938 Praha – 27. září 2015[2] Chraštice), byl český spisovatel, psycholog a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, ODS, pak za Unii svobody.
Biografie
Andrej se narodil do rodiny lékaře Aleksandra Gjuriće (1898–1944) bosenskosrbského původu a Češky Jiřiny Vackové (1908–?), pocházející z rodiny doc. MUDr. Bohumila Vacka. Jeho otec získal vládní stipendium v Praze, kde pak vystudoval lékařskou fakultu a posléze na ni i habilitoval.[3][4] Za nacistické okupace se Aleksandar zapojil do odbojové organizace Politické ústředí a ÚVOD, načež roku 1942 byl zatčen a 16. 8. 1944 popraven v Drážďanech.[5] V odboji byla aktivní i Andrejova teta Růžena Vacková (1901–1982), od roku 1947 profesorka na Karlově univerzitě v Praze a poté roku 1952 komunistickým režimem odsouzená na 22 let za velezradu.[6]
V době komunistického režimu Andrej nemohl řádně studovat vysokou školu, vykonával nejrůznější povolání, například v pomocníka pivovaru nebo knihovníka. V šedesátých letech 20. století mohl dálkově vystudovat filozofickou fakultu a stal se psychologem. Publikoval odborné studie, ale i fejetony a pohádky,[7][8] v roce 1983 vydal knížku Kam běží modrá liška, za kterou dostal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti.[9]
Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady.[10] Roku 1991 patřil mezi zakládající členy ODS.[11] Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za ODS (volební obvod Praha). Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.[12][13][14]
Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V červenci 1995 při parlamentní rozpravě označil poslance republikánské strany Jana Vika za fašistu. V roce 1996 mu soud nařídil, aby se Vikovi omluvil.[15] V roce 1998 ale vrchní soud tento verdikt i povinnost omluvy zrušil.[16] Ve volbách v roce 1996 mandát neobhájil.[17] V senátních volbách roku 1996 pak zamýšlel kandidovat do senátu za ODS za senátní obvod č. 18 – Příbram, ale ústřední volební komise zpočátku jeho kandidaturu pro formální nedostatky v registraci zamítla.[18] Nakonec se voleb zúčastnil. 1. kolo vyhrál se ziskem 29 %, ale ve 2. kole ho porazil a senátorem se stal sociální demokrat Zdeněk Vojíř.[19]
Počátkem roku 1998 nastoupil do Poslanecké sněmovny jako náhradník (poté, co rezignoval poslanec Zdeněk Zajíček[20]), přičemž zasedl do poslaneckého klubu nově vzniklé Unie svobody.[21] Již na jaře 1998 ale podepsal analýzu Jednadvacet záznamů o pravicové havárii, kterou vytvořil Milan Uhde, v níž se kriticky vyjadřuje o nově vzniklé Unii svobody.[22] V sněmovních volbách v roce 1998 neúspěšně kandidoval za Unii svobody.[23]
V komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva městské části Praha 2 za Unii svobody. Profesně se uvádí jako psycholog.[24] V roce 1999 se uvádí jako předseda sdružení Fokus, zaměřeného na integraci duševně nemocných.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
- ↑ Novinky . cmps.ecn.cz . Dostupné online.
- ↑ Paměť národa . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-26.
- ↑ Příběhy našich sousedů . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-26.
- ↑ Akademický bulletin 8/95 . Akademie věd České republiky . Dostupné online.
- ↑ Xantypa . . Dostupné v archivu.
- ↑ Kam běží modrá liška . antikvariatperla.cz . Dostupné online.
- ↑ Záhlaví : Gjurič, Andrej, 1938- . Obecní knihovna Brumovice - katalog Clavius . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ http://ihned.cz/c1-64488110-andrej-gjuric-jsem-typicky-autor-jedne-knihy-moje-modra-liska-z-kampy-proste-prisla
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 . volby.cz . Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Strana ministra Klause se ustaví v dubnu, Datum vydání: 1.3.1991, Čas vydání: ID: 041
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 . volby.cz . Dostupné online.
- ↑ Příloha 4: Poslanci za ODS . vitkovice.odsostrava.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-10-24. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Gjurič se má Vikovi omluvit za slova z Parlamentu, Datum vydání: 15.10.1996, Čas vydání: 11:13, ID: 19961015C01463.
- ↑ Zpráva ČTK: Gjurič se Vikovi nemusí omluvit za to, že ho nazval fašistou, Datum vydání: 19.2.1998, Čas vydání: 15:46, ID: 19980219C03265.
- ↑ Andrej Gjurič online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-10-24. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: ODS se odvolá proti rozhodnutí ÚVK, Datum vydání: 26.9.1996, Čas vydání: 11:58, ID: 19960926C02065.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 online. volby.cz cit. 2012-10-24. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Gjurič by mandát vzal, ale rozhodne se až podle názoru klubu ODS, Datum vydání: 26.1.1998, Čas vydání: 16:49, ID: 19980126C02632.
- ↑ Andrej Gjurič online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-10-24. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Uhde (US) v materiálu svou novou stranu moc nešetří, Datum vydání: 26.5.1998, Čas vydání: 18:26, ID: 19980526C02954.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 online. volby.cz cit. 2012-10-24. Dostupné online.
- ↑ Počet obyvatel: 47 913 Osoba: Andrej Gjurič online. komunalnipolitika.cz cit. 2012-10-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Zpráva ČTK: Špidlův úřad chystá akreditaci poskytovatelů sociálních služeb, Datum vydání: 16.6.1999, Čas vydání: 16:41, ID: 19990616F01625.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Andrej Gjurič v parlamentu
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Gjurič
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk