Mochyně židovská
Mochyně židovská (Alkekengi officinarum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lilkotvaré (Solanales)
Čeleď	lilkovité (Solanaceae)
Podčeleď	Solanoideae
Tribus	Physaleae
Podtribus	Physalinae
Rod	mochyně (Alkekengi)
Binomické jméno
Alkekengi officinarum Moench, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mochyně židovská^[1][2] (Alkekengi officinarum), česky též mochyně židovská třešeň, je druh rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae) a jediný druh rodu Alkekengi, kam byl přeřazen z rodu Physalis. Je příbuzná jedlé mochyně peruánské (Physalis peruviana). Mochyně židovská je snadno rozpoznatelná díky typickým, velkým oranžovým až červeným uzavřeným kalichům s bobulí uvnitř. Kalichy zůstávají po opadu listů na stoncích dlouho do zimy. Podobají se čínským lampionům. Mochyně židovská je vytrvalá rostlina, silně odnožuje a tvoří souvislé porosty. Roste až do výšky 40–60 cm, má šroubovitě uspořádané listy 6–12 cm dlouhé a 4–9 cm široké, vejčité až trojhranné listy. Lodyhy jsou jednotlivé, nevětvené. Květ je nenápadný bělavý, typický pro lilkovité, podobný květu rajčete.^[3]

Název

Název „mochyně židovská třešeň“ je odvozen od tvaru květního kalichu, který tvoří obal plodu. Je podobný zvláštnímu židovskému oděvu, předepsané frygické čapce, které byly běžné od raného středověku.^[zdroj? Plody uvnitř obalu jsou bobule tvarem a barvou podobné třešním. Dříve se jí kromě označení židovská třešeň, které je součístí současnéh botanického názvu, říkalo také mechuňka borovka, židovská jahoda, židovská nebo morská (mořská) višně (višeň), boborelka, baborelka nebo liščí jablko.^[4][5]

Rozšíření

Oblast původního rozšíření je od jižní Evropy po východ a jižní Asii a Japonsko. V Evropě je rozšířena v teplých oblastech, vinorodých krajich od východni Francie až za Ural. Roste s oblibou na vápencich, na křovinatych pahorcích, ve smíšenych, ale hlavně dubových hájích.^[3]

Obsahové látky

Plody obsahují karotenoidy (např. kryptoxantin) , sacharidy, kyselinu citrónovou, vitamín C a alkaloidy.^[6] Z alkalidů například solanin,nebo physalin D.

Použití

Je používána jako trvalka, plody lze použít k aranžování. V malém množství lze plody používat i v přírodní medicíně.^[2] Někdy se používají i listy.^[6]

Jedovatost

„Bobule mají chuť zasládlou a jedí se syrové a zadělané.“^{[pozn. 1]} Nezralé plody obsahují dostatečné množství solaninu, aby vyvolaly gastroenteritidy a průjem u dětí. Zralé plody jsou prý jedlé.^[9] Zbytek rostliny je pro vysoký obsah solaninu jedovatý.^[10]

Lidová jména

Lidově se používají názvy: mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky,^[6] lampionky.

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Physalis alkekengi na anglické Wikipedii.

Související články

• mochyně peruánská

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Physalis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu mochyně židovská na Wikimedia Commons
• Taxon Alkekengi officinarum ve Wikidruzích
• Židovská třešeň a peruánská mochyně