A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Česká republika se dělí na 14 samosprávných krajů (vč. Hlavního města Praha) a 6 253 obcí (tzv. obec 1. stupně) včetně 4 jim na roveň postavených vojenských újezdů. Z nich je 393 s pověřenými obecními úřady (tzv. obec 2. stupně) a z nich dále 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obec 3. stupně), zkratkou ORP; ty stejně jako kraje vykonávají ve svých správních obvodech státní správu v přenesené působnosti.
Mimopražské území se dělí na 76 okresů (hlavní město Praha není de iure okres, ale mělo podobné pravomoci; někdy se tak uvádí celkem 77 okresů); ty i po zrušení okresních úřadů k 1. lednu 2003 a převedení jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností slouží především pro statistické účely a územní členění některých úřadů státní správy).[1]
Mimo toto administrativní členění se pro volby do Senátu území republiky dělí na 81 zhruba stejně lidnatých obvodů (občas bývají zaměňovány s okresy); pro administraci evropských dotací se kraje sdružují do celkem osmi regionů NUTS2.
Území obcí se pro některé administrativní a statistické účely dělí na katastrální území a dále základní sídelní jednotky.