Žebro (latinsky costa, -ae) je obloukovitá kost, která se nachází v hrudním koši. Na zádech se žebra kloubně připojují k hrudním obratlům. V přední části jsou chrupavkou připojena k hrudní kosti. Žebra jsou typická pro pokročilejší obratlovce; mihule žádná žebra nemají, paryby mají jen velmi drobná žebra, většina ryb je již má dobře vyvinuta.^[1]

Lidská žebra

Člověk má běžně 12 párů žeber, občas se ale narodí jedinci s 11 nebo 13 páry.^[2]

Žebra chrání životně důležité orgány před mechanickým poškozením, jako např. srdce či plíce.^[2]

Žebra se číslují odshora dolu, první je pod klíční kostí. U prvních 7 párů žeber připojuje chrupavka žebra přímo k hrudní kosti. Tato žebra jsou nazývána pravá žebra (lat. costae verae). Další 3 páry jsou chrupavkami spojeny s výše uloženými pravými žebry. Tyto 3 páry tvoří nepravá žebra (lat. costae spuriae). Poslední 2 páry zůstávají nespojeny, jde o volná žebra (lat. costae fluctuantes) končící mezi svaly břišní stěny.

Společně s hrudními obratli a hrudní kostí tvoří žebra hrudní koš.

Úrazy a onemocnění

Žebra jsou náchylná ke zlomeninám, zejména v důsledku pádu nebo úderu, ale někdy i v důsledku dlouhotrvajícího kašle či smíchu. Fraktura bývá bolestivá při nadechování a vydechování. Někdy mohou žebra zasáhnout benigní nádory, případně metastazující maligní nádory.^[2] Častým problémem je také blokáda žeber.

Nejdelší žebro

Dosud nejdelší známé žebro bylo objeveno u obřího jurského sauropodního dinosaura druhu Supersaurus vivianae. Na délku měří 305 centimetrů.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Hrudní koš tvoří: 12 párů žeber, hrudní kost a hrudní obratle.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu žebro na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Žebro v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo žebro ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.