Šimon Mág
Šimon Mág, bazilika v Toulouse, reliéf z roku zhruba 1100
Narození	1. století Samařsko
Úmrtí	65 Řím
Národnost	Samařan
Povolání	náboženský učitel a mág
Nábož. vyznání	gnosticismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimon Mág (řecky Σίμων ὁ μάγος, latinsky Simon Magus), označovaný též jako Šimon z Gitty, je legendární vůdce, divotvůrce a učitel náboženské skupiny pokládaný za mytického zakladatele gnóze. Ztotožňován je se samařským kouzelníkem, o němž se zmiňují novozákonní Skutky apoštolů.^[1]

Podle křesťanské legendy byl čarodějem, který zprvu přijal víru v Ježíše Krista skrze jáhna Filipa a nechal se pokřtít, později se však dopustil svatokupectví neboli simonie (výraz vzniklý z jeho jména), za což měl být pokárán apoštolem Petrem. V novozákonní zprávě nejsou další zmínky o jeho osudu. Pozdější církevní tradice však uvádí, že nejenže nečinil pokání, ale stal se zapřisáhlým odpůrcem křesťanství, navrátil se zpět k provozování magie a stal se vůdcem gnostické sekty, jež byla po něm označována jako Šimonovci (Simónovci). Jeho žákem byl údajně gnostický učitel Menandros z Kapparatea, který se prohlásil za spasitele.^[2] Jeho křest měl zaručit nesmrtelnost duše.^[2] Dalším Šimonovým žákem byl údajně Satornilos, který působil ve druhém století v Antiochii.^[3]

Legenda

Podle křesťanského apologeta a mučedníka Justina se Šimon Mág narodil v samařské vesničce Gittě, kde i působil za vlády císaře Claudia. Své pole činnosti však měl rozšířit až do Říma, kde mu byla údajně postavena socha s nápisem Simoni Deo Sancto („Šimonovi, svatému bohu“). Podle Justina Mučedníka existovala skupina Šimona Mága, která ho uctívala jako Boha.^[4] Svými stoupenci byl prý uctíván jako „první bůh“. Měla ho doprovázet jistá Helena, prostitutka, kterou vykoupil ve městě Týru. Spolu se Šimonem kázali po Palestině.^[5] Šimon ji prezentoval jako matku všech lidí a první myšlenku, která vyšla z „prvního boha“. Když z onoho „prvního boha“ vyšla, sestoupila do dolních oblastí, kde stvořila anděly a mocnosti. Tito andělé a mocnosti poté nejenže stvořili hmotný svět, ale „také ze závisti zajali Helenu, aby jí přivodili všemožnou hanbu“^[6] a znemožnili jí návrat ke svému původnímu zdroji. Po dlouhou dobu byla Helena skrze reinkarnace uzavřena v různých lidských tělech, mimo jiné i v těle trojské Heleny, dokud se neocitla v nevěstinci, z něhož ji osvobodil Šimon Mág coby nepoznaný spasitel. Tím se podstata Šimonova učení zcela rozcházela nejen se základním učením judaismu o stvoření, jak je popsáno v knize Genesis, ale i se základním učením křesťanství o Ježíši Kristu coby spasiteli světa. Ve svém učení se navíc necítil být vázán žádnými etickými zásadami Tóry, takže vykazovalo libertinský ráz.^[7]

O učení šimonovců se zmiňují i další apoštolští a církevní otcové, jako například Ignác z Antiochie, Irenej z Lyonu, Hippolyt Římský či Epifan ze Salaminy. Poměrně obsáhlou legendu o Šimonovi Mágovi obsahuje novozákonní apokryfní spis označovaný jako „Skutky Petrovy“.^[8]

Podle legendy v apokryfních Skutcích Petrových si nejprve chtěl Šimon od apoštola Petra koupit moc konat zázraky,^[9] byl však rázně odmítnut. Posléze spolu Petr a Šimon Mág soupeřili a oba působili divy.^[10] Hippolytos Římský píše, že Šimon se nechal zahrabat do země s tím, že vstane z mrtvých, ale nepodařilo se mu to.^[10] Dle jiné verze Šimon zemřel během předvádění levitace. Zřítit se zpět na zem měl v důsledku působení modlitby apoštola Petra. Obě verze Šimonova úmrtí se tak snaží o vyzdvihování zázračné moci apoštola a naopak podkopávat možnou autoritu Šimonovu.

Odkazy

Reference

Literatura

• NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Šimon . 
• DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ŠIMON KOUZELNÍK. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon Mág na Wikimedia Commons

Související články

• Gnóze