A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čínsko-sovětské konflikty | |||
---|---|---|---|
konflikt: Studená válka a čínsko-sovětský rozkol | |||
Některá ze sporných území na řekách Argun a Amur. Damanskij/Čen-pao je na jihovýchodě, na sever od jezera | |||
Trvání | 2. března – 11. září 1969 | ||
Místo | Hranice mezi SSSR a Čínou | ||
Výsledek | Obě strany potvrzují vítězství. SSSR pokračoval v kontrole sporných území | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čínsko-sovětský konflikt byla série ozbrojených střetů na hranici mezi Sovětským svazem a Čínou.
Politické pozadí
Rozpory mezi Čínou a SSSR měly dlouhodobější charakter. Vyostřovat se začaly již za Chruščovovy vlády, kdy Mao Ce-tung velmi nelibě nesl odsouzení Stalinova kultu osobnosti na 20. sjezdu KSSS, liknavý postup SSSR v případě demokratizačních procesů v Maďarsku a Polsku, ústupky SSSR v době Karibské krize a v neposlední řadě smlouvu mezi SSSR, USA a Británií o zákazu jaderných zkoušek (Čína odmítla podepsat). Mao Ce-tung dokonce označil SSSR za nepřítele, protože zradil původní myšlenky marxismu-leninismu. Došel ve svých tvrzeních tak daleko, že myšlence komunismu se více blíží Čína než SSSR. Navíc si začal klást územní nároky. V únoru 1964 dokonce došlo na téma území k jednání, ale sešlo z nich, jelikož SSSR procházel politickou krizí, Nikita Chruščov byl zbaven moci a v úřadě ho vystřídal Leonid Brežněv.
Vliv Kulturní revoluce
Ve druhé polovině šedesátých let dokonce premiér Čou En-laj v jednom ze svých projevů doslova prohlásil: „…pohraniční válka se SSSR začne dříve než válka s USA.“ I staří ostřílení „čekisté“ z KGB byli šokováni zvěrstvy kulturní revoluce a obávali se, že Maův režim degeneruje na agresivní asijskou tyranii.
Byly zaznamenány metody nejkrutějšího mučení, které nesnesly srovnání ani s „Velkým terorem“ v Rusku. Syn bývalého prezidenta Liu Šao-čchiho byl vhozen pod vlak a dokonce disidentům odsouzeným na smrt byla před veřejnou popravou přeťata průdušnice a nahrazena ocelovou trubičkou – aby mohli dýchat, ale nemohli vykřikovat protistátní hesla. Sám Teng Siao-pching byl poslán na venkov na převýchovu „poctivou prací“.
Pro KGB v té době byla zpravodajská činnost v Číně nejnebezpečnější na světě. Kremelské vedení bylo označováno za „největší renegáty v dějinách lidstva“. Špionománie v kombinaci s xenofobií znamenala, že kdo nebyl Číňan, na ulici neměl šanci. Sovětské velvyslanectví v Pekingu bylo v trvalém obležení „rudých gardistů“ a ulice, kde sídlí, byla přejmenována na Antirevizionistickou. Když v roce 1967 sovětští diplomaté a jejich rodinní příslušníci opouštěli Čínu, byli všichni bez výjimky na pekingském letišti zbiti. Jediným zdrojem zpráv o běsnění gardistů pak zůstávali lidé v terénu (Mongolové, nebo lidé středoasijského původu). Nikdo z nich však neměl přístup k informacím o formování čínské politiky na nejvyšší úrovni.
Invaze do ČSSR
Poslední „kapkou“ pak byl vpád Varšavské smlouvy do ČSSR a prosazování „Brežněvovy doktríny“ omezené suverenity v praxi. Čína z toho měla hrůzu. Zatímco v případě Maďarska na SSSR Mao tlačil a volal po „ráznějším“ postupu, invazi do ČSSR ostře odsoudil.
Pohraniční konflikty
Čína začala vypovídat některé dvoustranné smlouvy se SSSR a vypovídat sovětské „specialisty“ ze svého území. Vše následně vyvrcholilo několika ostrými pohraničními konflikty, které z vojenského hlediska skončily naprostým vítězstvím SSSR. Nejznámější z těchto konfliktů jsou boje o ostrov Damanskij na Ussuri a u jezera Žalanaškol v Kazachstánu (viz Externí odkazy).
Zdroj konfliktu pramenil z nepřesností Pekingské smlouvy z roku 1860, která řeší hranice mezi Čínou a Ruskem. V ní se určuje hranice mimo jiné břehy řek Ussuri a Amuru. Ale nedošlo v ní ke komisnímu vyřešení prostorů mezi břehy – tj. vodní plochy a ostrovů.
Zklidňování situace
Situace byla nadále patová, až se naskytla při příležitosti pohřbu Ho Či Mina 11. 9. 1969 šance k setkání Kosygina s Čou En-lajem. Zde byly dohodnuty termíny dalších schůzek a jednání začala 20. října 1969 v Pekingu. Mezitím však Moskva pomocí „svých“ novinářů začala šířit dezinformační „narážky“ v tisku, že SSSR zkoumá možnost preventivního jaderného úderu na Čínu, a to ještě před tím, než Čína vyrobí dostatečné množství raket, které by mohly ohrozit SSSR. Fámy v tisku byly šířeny i v Evropě a Severní Americe. A to tak věrohodně, že dokonce i někteří lidé z KGB, kteří fámu sami šířili, nevěděli, zda se jedná o fámu, nebo se touto myšlenkou GŠ RA skutečně zabývá. Až později někteří z přeběhlíků KGB potvrdili, že šlo skutečně o fámu v rámci tzv. „aktivních opatření“.
Výsledek tohoto opatření měl za následek dvě reakce:
- Když nebyla tato informace na jednání v Pekingu 20. října 1969 vyvrácena, Čína v obavě z realizace tohoto plánu zastavila veškeré vojenské pohraniční „aktivity“ a souhlasila s frází o „neměnnosti“ hranic SSSR – Čína.
- Obava byla natolik silná, že vedla k tajným jednáním Číny a USA, která vyvrcholila v roce 1972 návštěvou R. Nixona v Pekingu a vedla ke sblížení Číny a USA.
Dozvuky krize
Toto sblížení dohánělo SSSR k zuřivosti a KGB si do své terminologie přiřadila pojem „základní nepřítel“ pro Čínu. USA označovala jako „hlavní nepřítel“. Vztahy zůstaly stále napjaté, pouze došlo k zmírnění po úmrtí Maa a Čoua. Reformátor Teng Siao-pching vyvedl Čínu z hospodářské krize otevřením její ekonomiky Západu.
Větší krize pak ještě nastala na sklonku 70. let, kdy Čína zahájila útok na čínsko-vietnamském pomezí. SSSR pak reagoval přesunem části svých vojsk z NDR na sovětsko-čínskou hranici.
Celkové zlepšení vztahů nastalo až příchodem Michaila Gorbačova.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Exploring Chinese History :: Politics :: Conflict and War :: Soviet Aggression
- ↑ Milan Syruček: Tajná zbraň na Ussuri, Epocha 2010
Literatura
- ANDREW, Christopher: KGB: důvěrná zpráva o zahraničních operacích od Lenina do Gorbačova, East Art Agency Publishers, Praha 1994 – ISBN 80-900049-8-9
- KREJČÍ, Oskar: Geopolitika Číny. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2021. 492 s. ISBN 978-80-88260-51-6
- Vasilij Mitrochin, Christopher Andrew: "Štít a meč - Mitrochinův archiv a tajná historie KGB"
Související články
- Čínsko-sovětský rozkol
- Čínsko-sovětský konflikt (1929)
- Čínsko-vietnamská válka
- Kulturní revoluce
- Čína
- Dějiny Čínské lidové republiky
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk