Émile de Girardin
Narození	22. června 1802 nebo 1806 Paříž
Úmrtí	27. dubna 1881 nebo 1881 Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Povolání	politik, novinář, vydavatel, spisovatel a duelant
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie
Politická strana	Strana odporu
Choť	Delphine de Girardinová (1831–1855)[1] Wilhelmine Brunoldová (od 1856)[2]
Rodiče	Alexandre Louis Robert Girardin
Příbuzní	René Girardin (dědeček)
Funkce	poslanec za Creuse (1834–1839) poslanec za Tarn-et-Garonne (1842–1846) poslanec za Creuse (1846–1848) poslanec za Bas-Rhin (1850–1851) poslanec za Seine (1877–1881)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Émile de Girardin (22. června 1802, Paříž, Francie – 27. dubna 1881, Paříž) byl francouzský novinář, vydavatel a politik.

Život

Narodil se v Paříži jako nemanželský syn generála Alexandra de Girardina a jeho milenky Madame Dupuy (rozené Fagnanové), manželky pařížského advokáta.^[3]

Jeho první knihou byl román Émile, pojednávající o jeho narození a raném životě; román vydal v roce 1827 pod jménem Girardin. V roce 1831 se oženil s Delphine Gayovou.^[3] Byl nejúspěšnějším a nejokázalejším francouzským novinářem té doby, prezentoval se jako propagátor masového vzdělávání prostřednictvím masové žurnalistiky. Jeho časopisy dosáhly přes sto tisíc předplatitelů a jeho levný deník La Presse díky levnější produkci a mohutnější reklamě podřadil konkurenci o polovinu. Stejně jako většina prominentních novinářů byl Girardin hluboce zapojen do politiky a sloužil v parlamentu. Ke svému hořkému zklamání nikdy nezastával vysoké funkce. Byl brilantním polemikem, mistrem kontroverze, se štiplavými krátkými větami, které okamžitě upoutaly čtenářovu pozornost.

Dílo (výběr)

• Émile, román
• Le supplice d'une femme (Utrpení jedné ženy): Drama o třech jednáních s předmluvou^[4]

Dlouhý seznam jeho sociálních a politických spisů zahrnuje:

•     De la presse périodique au XIXe siècle (1837)
•     De l'instruction publique (1838)
•     Études politiques (1838)
•     De la liberté de la presse et du journalisme (1842)
•     Le Droit au travail au Luxembourg et à l'Assemblée Nationale (2 svazky, 1848)
•     Les Cinquante-deux (1849 atd.), řada článků o aktuálních parlamentních otázkách
•     La Politique universelle, décrets de l'avenir (Brusel, 1852)
•     Le Condamné du 6 mars (1867), popis jeho vlastních neshod s vládou v roce 1867, kdy dostal pokutu 5000 fr. za článek v La Liberté
•     Le Dossier de la guerre (1877), sbírka úředních dokumentů
•     Questions de mon temps, 1836 à 1846, články převzaté z denního a týdenního tisku (12 sv., 1858).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Émile de Girardin na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Émile de Girardin na anglické Wikipedii.