A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Reinhard Genzel | |
---|---|
Narození | 24. března 1952 (72 let) Bad Homburg vor der Höhe |
Alma mater | Univerzita v Bonnu (do 1975) Freiburská univerzita Berthold-Gymnasium Freiburg |
Povolání | astronom, vysokoškolský učitel, astrofyzik a vědec |
Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics Harvardova univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku |
Ocenění | člen American Physical Society (1985) Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy (1986) Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1990) Cena Julese Janssena (2000) Stern-Gerlach-Medaille (2003) … více na Wikidatech |
Rodiče | Ludwig Genzel[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V roce 2020 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za „objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie,“ kterou získal společně s Andreou M. Ghezovou a Rogerem Penrosem.[2][3]
„ | Astronomii používáte jako stroj času, protože rychlost světla je konstantní. | “ |
— Reinhard Genzel v Hydeparku Civilizace na ČT24 1.7.2023 [4] |
Život
Genzel se narodil v Bad Homburg vor der Höhe v Německu jako syn Evy-Marii Genzelové a Ludwiga Genzela, profesora fyziky (1922–2003). Vystudoval fyziku na univerzitě ve Freiburgu a na univerzitě v Bonnu, kde v roce 1978 získal doktorát. Poté pracoval v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Massachusetts. Od roku 1981 působil jako docent a později jako profesor na katedře fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1986 z Berkekley odešel a byl jmenován ředitelem Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik) a členem Společnosti Maxe Plancka. Od té doby přednáší také na Mnichovské univerzitě, kde je od roku 1988 čestným profesorem.[5][6] Mimo jiné zasedá rovněž v komisi pro udělování Shawovy ceny za astronomii.[7]
Práce
Reinhard Genzel se zaměřuje na infračervenou a submilimetrovou astronomii. Pracuje rovněž na vývoji astronomických přístrojů, které sám využil při pozorování pohybů hvězd ve středu Mléčné dráhy kolem Sagittaria A*. Podařilo se mu zjistit, že obíhají kolem velmi hmotného objektu. Později bylo zjištěno, že se jedná o černou díru.[8] Zabývá se také problematikou formování a vývoje galaxií.[5]
Ocenění
- Studienstiftung des deutschen Volkes, 1973–1975
- Miller Research Fellows, 1980–1982
- Medaile Otta Hahna, 1980
- Presidential Young Investigator Award, 1984
- Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy, 1986
- Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize, 1990
- Cena Julese Janssena, 2000
- Stern–Gerlach Medal, 2003
- Balzanova cena, 2003
- Medaile Alberta Einsteina, 2007
- Cena „Galileo 2000“, 2009
- Medaile Karla Schwarzschilda, 2011
- Crafoordova cena, 2012
- Cena Tychona Brahe, 2012
- Pour le Mérite, 2013
- Harvey Prize, 2014
- Herschel Medal, 2014
- Nobelova cena za fyziku, 2020
Členství ve vědeckých institucích
- American Physical Society, 1985
- Francouzská akademie věd, 1998
- Národní akademie věd Spojených států amerických, 2000
- Německá akademie věd Leopoldina, 2002
- Bavorská akademie věd (Bayerische Akademie der Wissenschaften), 2003
- Španělská královská akademie, 2011
- Královská společnost, 2012
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reinhard Genzel na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physics 2020 . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OVERBYE, Dennis; TAYLOR, Derrick Bryson. Nobel Prize in Physics Awarded to 3 Scientists for Work on Black Holes. The New York Times . 2020-10-06 . Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace . ČT24, 2023-7-1. Čas 53:58 od začátku stopáže. Dostupné online.
- ↑ a b Reinhard Genzel (E) | UC Berkeley Physics . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reinhard Genzel | Curriculum Vitae . 2009-10-05 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Organization | The Shaw Prize . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-12. (anglicky)
- ↑ ECKART, A.; GENZEL, R. Observations of stellar proper motions near the Galactic Centre. Nature. 1996, roč. 383, čís. 6599, s. 415. DOI 10.1038/383415a0. S2CID 4285760. Bibcode 1996Natur.383..415E. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Genzel na Wikimedia Commons
- Reinhard Genzel v Hyde Park Civilizace na ČT24 1.7.2023 (moderátor Daniel Stach)
- (anglicky) Genzelova přednáška o černých dírách na Youtube
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk