Václav III. Adam Pohrobek
kníže
Nesignovaný portrét snědého šlechtice z Pernštejnsko-Lobkovické sbírky, vydávaný za Václava Těšínského, zřejmě představuje španělského příbuzného z rodu Mendoza (od Marie Manrique de Lara y Mendoza).
Úplné jméno	Václav III. Adam Těšínský
Narození	1524
Úmrtí	30. říjen 1579
Pohřben	Těšín 1579
Fridrich Kazimír Frýštatský † 1571 pak Adam Václav Těšínský
Potomci	Žofie Těšínská († 1569) Fridrich Kazimír Frýštatský Anna Těšínská Marie Sidonie Těšínská Anna Sibyla Těšínská Adam Václav Těšínský
Rod	Těšínští Piastovci
Dynastie	slezští Piastovci
Otec	Václav II. Těšínský
Matka	Anna Hohenzollernská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav III. Adam Pohrobek (prosinec 1524 – 30. říjen 1579)^{[pozn. 1]} byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců. Byl pohrobkem knížete Václava II. Těšínského a jeho manželky Anny Hohenzollernské (1487–1539), která byla dcerou Fridricha II. Braniborského (1460–1536) z rodu Hohenzollernů (někdy je psán jako Fridrich starší), markraběte braniborsko-ansbašský a braniborsko-bayreuthský.

Život

Po jeho narození jej adoptoval jeho děd, kníže Kazimír II. Těšínský († 1528). Po dobu, kdy za něj vládli jeho poručníci, pobýval na císařském dvoře ve Vídni. V průběhu života přijal luteránskou víru, ve které setrval po zbytek života. Jeho podobu s jistotou neznáme, údajný portrét je sporný.^[1]

Vláda

Ve věku 4 let byl formálně dosazen na knížecí stolec Těšínského knížectví. Vládl v letech 1528–1579. Do roku 1545 za něj vládli poručníci matka Anna Hohenzollern a Jan IV. z Pernštejna (budoucí tchán). V roce 1539, kdy zemřela jeho matka, bylo Václavovi III. Adamovi již 15 let a mohl převzít vládu. Jeho druhý poručník Jan IV. z Pernštejna si udržel svou moc až do 9. května 1545, kdy rezignoval výměnou za Frýdecké panství.

Pod jeho vládou prožívalo knížectví období stabilizace. Resp. za vlády jeho poručníků přišel o majetek, který měl získat po Kazimíru II. Těšínském, šlo o Dolní Slezsko a majetky v Opavském knížectví. V roce 1548, kdy zemřel Jan IV. z Pernštejna vykoupil od jeho synů Jaroslava, Vratislava II. a Vojtěcha II. zpět Frýdecké panství. Toto panství dal později do zástavy Janovi z Čechovic (polsky Jan z Czechowic).

Roku 1552 po velkém požáru Těšína, přesídlil na fryštátský zámek. V roce 1560 rezignoval na Fryštát, v roce 1565 rezignoval na Bílsko (Bielsko, Polsko), v obou případech předal vládu synovi Fridrichu Kazimírovi Frýštatskému.

Přestože byl evangelického vyznání, byl věrný císařskému dvoru. V roce 1563, 8. září, byl přítomný v Prešburku při korunovaci Maxmiliána II. Habsburského Uherským králem. V roce 1565 se účastnil pohřbu Ferdinanda I. Habsburského ve Vídni.

V roce 1573, kdy hrozily časté vpády Turků přes Jablunkovský průsmyk, nechal objednat výstavbu několika opevnění, tzv. Jablunkovské šance. V témže roce neúspěšně kandidoval na polského krále, když zemřel poslední člen rodu Jagelonců – Zikmund II. August (1520–1572).

Jeho největší starostí byl jeho nejstarší syn Fridrich Kazimír Frýštatský, resp. jeho nákladný život. Václav III. Adam jej jmenoval v roce 1560 pánem ve Fryštátu a ve Skočově (Skoczów, Polsko) a v roce 1565 v Bílsku (Bielsko, Polsko). Mladý kníže Fridrich Kazimír Frýštatský tak silně zadlužil knížectví, že když v roce 1571 nečekaně zemřel, musel jeho Václav III. Adam prodat majetek, tím přišli Piastovci o panství Fryštát, Frýdek a Bílsko.

Luteránství

Za jeho vlády se Těšínském knížectví rozšířilo luteránství. Reformace na Těšínsku probíhala od roku 1525. Na počátku své vlády obsadil (konfiskoval) majetky řádů dominikánů a františkánů. V roce 1560 vyhostil z Orlové řád Benediktýnů. Stávající katolické kostely a kláštery byly poté změněny na luteránské nebo zničeny. Většina šlechty a obyvatelstva knížectví přijala novou víru bez odporu. K luteránství se přiklonil i sám kníže. Roku 1568 vydal pro evangelickou církev v Těšínském knížectví Řád církevní.

Mecenášství

Část majetku, které získal konfiskací katolické církvi, bylo darováno městské nemocnici v Těšíně, kde se léčili nejchudší. Kníže sám byl vzdělán v lékařských vědách, osobně se zabýval léčením nemocných. Což bylo důležité zejména v období morové epidemie okolo roku 1570.

Zemské zřízení

V roce 1573, 24. června, kodifikoval těšínské zemské právo v zemském zřízení. Tato kodifikace vycházela ze staršího vzoru z Opolska a Ratibořska, vydaného k roku 1553. Zřízení bylo vytištěno česky roku 1590.

Manželství

Marie z Pernštejna

Dne 8. února 1540 se šestnáctiletý Václav III. Adam oženil s Marií Těšínskou z Pernštejna (1524–1566), dcerou Jana IV. z Pernštejna^[2]. S ní byl zasnouben již v útlém věku, dne 8. září 1538. Od Jana IV. z Pernštejna dostal v rámci svatební smlouvy 12 0000 zlatých. Měli spolu tři děti:

• Sofie (1540–1541)
• Fridrich Kazimír (prosince 1541/leden 1542 – 4. květen 1571)
• Anna (7. březen 1543 – † před 1564)

Sidonie Kateřina Sasko-Lauenburská

V Těšíně se dne 25. listopadu 1567 Václav III. Adam podruhé oženil s Sidonií Kateřinou Sasko-Lauenburskou († 1594), dcerou vévody Františka I. Sasko-Lauenburského ^[3]. Měli spolu šest dětí:

• Dcera (krátce po 23. únoru 1569)
• Kristián Augustýn (30. duben 1570 – 18. únor 1571)
• Marie Sidonie (10. květen 1572 – 3. říjen 1587), jejím manželem se 20. ledna 1587 stal vévoda Friedrich IV. Lehnický
• Anna Sibyla (4. červen 1573 – po 1602)^[4]
• Adam Václav (12. prosinec 1574 – 13. červenec 1617), který se stal jeho nástupce
• Jan Albert ( 3. srpen 1578 – před 4. listopad 1579)

Smrt

Václav III. Adam byl 29. října 1579 ve večerních hodinách postižen silnou mozkovou příhodou, ochrnul na pravou polovinu těla a ztratil řeč. Poslední okamžiky jeho života, zachytil městský písař Adam Kerber, který byl do poslední hodiny u Jeho knížecí milosti. Šlo o typickou ukázkou „dobré smrti“ luterského aristokrata, tak jak ji formuloval Martin Luther.^[5]

Přestože kníže Václav III. Adam „pozbyl řeči, zůstal však“, podle písařova svědectví, „při zdravém rozumu a dal se bez ustání slovem Božím až do poslední chvilky potěšovati. Též dlouho se modlil… Jeho knížecí milost dal se též krátce před svou smrtí svátostmi zaopatřiti, tedy připraven byl k smrti.“ Kníže zemřel 30. října, okolo půl páté. Zemřel pár týdnů před svými pětapadesátými narozeninami. V posledních létech života byl často sužovaný dnou.^[5]

Jeho tělo bylo nabalzamováno a vystaveno v komnatách knížecího paláce. Pohřeb se uskutečnil v těšínském dominikánském kostele 1. ledna 1580, kde je také pochován.^[5] Dnes jde o kostel sv. Maří Magdaleny v Těšíně.^[6]

Galerie

• 
  Marie z Pernštejna
• 
  Zemské zřízení Těšínského knížectví (1574)

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. 
• JEŽ, Radim: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (s edicí korespondence z let 1554-1581). Diplomová práce, MU, Brno, 2007
• MYŠKA, Milan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit č.8. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. 136 s.
• Církevní řád Václava Adama, Rocznik teologiczny, Warszawa, 1937
• KORKISCH, Gustav: Moritz Landwehr von Pragenau: Geschichte der Stadt Teschen. Bearbeitet v. Walter Kuhn Archivováno 30. 10. 2019 na Wayback Machine., Würzburg 1976, s. 5–6, 19, 25, 27, 29–30, 33, 35, 40, 43, 45, 50, 126.

Související články

• Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
• Slezští Piastovci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav III. Adam Těšínský na Wikimedia Commons
• Dílo Dějiny Těšínska/Kníže Václav (1545—1579) ve Wikizdrojích

Předchůdce: Kazimír II.

Těšínský kníže do roku 1545 poručníci 1528–1579

Nástupce: Adam Václav