A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lazar Mojsejevič Kaganovič | |
---|---|
Narození | 10.jul. / 22. listopadu 1893greg. Dibrova |
Úmrtí | 25. července 1991 (ve věku 97 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Povolání | státník, revolucionář a politik |
Ocenění | Leninův řád (1935) Řád rudého praporu práce (1936) medaile Srp a kladivo (1943) Leninův řád (1943) Hrdina socialistické práce (1943) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1911) |
Nábož. vyznání | ateismus |
Příbuzní | Izrail Mojsejevič Kaganovič, Aron Mojsejevič Kaganovič, Michail Mojsejevič Kaganovič a Julij Mojsejevič Kaganovič (sourozenci) |
Funkce | First Secretary of the Communist Party of Ukraine (1947) First Deputy Premier of the Soviet Union (1953–1957) člen Všeruského ústavodárného shromáždění poslanec Nejvyššího sovětu SSSR member of the Supreme Soviet of the Byelorussian SSR of the 1st convocation |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lazar Mojsejevič Kaganovič (rusky Лазарь Мойсеевич Каганович; 10. listopadujul./ 22. listopadu 1893greg. Kabany, poblíž Radomyšle, Ruské impérium – 25. července 1991 Moskva) byl sovětský politik a blízký spolupracovník Josifa Stalina. Jeho bratrem byl politik Michail Kaganovič.
Život
Raná politická kariéra
Kaganovič se narodil v roce 1893 židovským rodičům ve vesnici Kabany na Ukrajině. Nedokončil ani jednu třídu školy. Později jako původní profesi uváděl profesi obuvník, ale nebyl v oboru vyučen. V roce 1911 se připojil k bolševikům. V roce 1915 se stal Kaganovič komunistickým organizátorem v továrně na obuv, kde pracoval. Téhož roku byl zatčen a poslán zpět do Kaban. V květnu roku 1917 se Kaganovič stal vůdcem armádní organizace bolševiků v Saratově. Během říjnové revoluce byl vůdcem vzpoury v Homelu.
Komunistický činitel
V roce 1918 působil Kaganovič v Rudé armádě. V té době byl předsedou Nižněnovgorodské oblasti. V letech 1919–1920 byl také vůdcem Voroněžské gubernie. V roce 1922 působil Kaganovič v Turkmenistánu, kde byl jedním z vůdců bolševického tažení proti místním muslimským rebelům (bašmakům), a také vedl následující trestné výpravy proti místní opozici.
V roce 1924 se stal Kaganovič členem ústředního výboru. V letech 1925–1928 byl Kaganovič vůdcem komunistické strany Ukrajinské SSR. Na Ukrajině byl znám svou přísnou politikou pronásledování kulaků (majetných rolníků) a odporem vůči umírněné politice Nikolaje Bucharina, který argumentoval ve prospěch pokojné integrace kulaků do socialismu. Když byl roku 1934 zvolen generálním tajemníkem místo Sergeje Kirova opět Stalin, Kaganovič do volby rozhodující měrou zasáhl. Podle pravidel kandidát, který měl méně nepřátelských hlasů, se stal generálním tajemníkem. Předtím, než Kaganovič volby zmanipuloval, dostal Stalin 292 nepřátelských hlasů, zatímco Kirov jen tři. Konečné výsledky po Kaganovičově zásahu ukázaly, že Stalin prošel jen se dvěma nepřátelskými hlasy.
V roce 1930 se stal Kaganovič členem politbyra. Dohlížel na uskutečňování Stalinovy hospodářské politiky, včetně kolektivizace zemědělství a rychlé industrializace.
Ve třicátých letech Kaganovič organizoval stavbu moskevského metra (jedna síť nesla do roku 1955 jeho jméno). Během té doby dohlížel na ničení mnoha městských památek včetně katedrály Krista Spasitele. V roce 1932 vedl nelítostné potlačení dělnické stávky v Ivanově.
Hladomor na Ukrajině
Kaganovič podporoval politiku kolektivizace a byl mu lhostejný hladomor na Ukrajině, při němž zemřely miliony Ukrajinců hlady. Podobná politika také způsobila enormní utrpení v sovětské středoasijské republice Kazachstánu, na Krymu, na Volze a dalších částech Sovětského svazu. Kaganovič cestoval na Ukrajinu, do středního Ruska, severního Kavkazu a Sibiře, a požadoval zrychlení kolektivizace a další represe proti kulakům. Kaganovič měl na hladomor na Ukrajině lví podíl.
Za teroru, za války a krátce po ní
V letech 1935–1937 pracoval Kaganovič jako lidový komisař pro železnice. Ještě než začal velký teror, organizoval zatčení tisíců správců železnic a manažerů jako předpokládaných sabotérů.
V letech 1937–1939 sloužil Kaganovič jako komisař pro těžký průmysl. V letech 1939–1940 sloužil jako komisař pro ropný průmysl. Každý z jeho úkolů byl spojen se zatýkáním, což mělo zlepšit disciplínu ve shodě se Stalinovou politikou.
Ve všech stranických konferencích požadoval Kaganovič zvětšené úsilí v pátrání a pronásledování špionů a sabotérů. Pro svou krutost ve výkonu Stalinových požadavků dostal přezdívku Železný Lazar.
Jedním z mnoha, kteří zahynuli během teroru, byl i Lazarův bratr, komisař leteckého průmyslu Michail Kaganovič. V roce 1941 Stalin prohlásil, že Michail sympatizoval s pravicí. Lazar Michailovi tuto událost oznámil telefonem. Ten den Michail spáchal sebevraždu.
Během Velké vlastenecké války zastával Kaganovič pozici komisaře (člena vojenské rady) Severokavkazského frontu a Transkavkazského frontu. V letech 1943–1944 se stal opět komisařem pro železnice. V letech 1944–1947 byl Kaganovič komisařem pro stavební materiály. V roce 1947 se stal prvním ministrem Ukrajinské komunistické strany. Během let 1952–1957 byl prvním vicepremiérem rady ministrů.
Pozdější doba
Kaganovič byl znám vysokou pracovní výkonností, osobní loajalitou vůči Stalinovi a celkovým nedostatkem vlastních názorů. Ačkoli byl členem politbyra, začal po Stalinově smrti roku 1953 rychle ztrácet vliv. V roce 1957 se spolu s nekompromisními stalinisty Vjačeslavem Molotovem, Klimentem Vorošilovem a Georgijem Malenkovem účastnil nepodařeného stranického převratu proti Nikitovi Chruščovovi, který roku 1955 zahájil se svým spojencem Nikolajem Bulganinem proces destalinizace. Následkem neúspěšného převratu byl Kaganovič přinucen odejít z politbyra a ústředního výboru a dostal pozici ředitele malé uralské továrny na výrobu draslíku. V roce 1961 odešel do penze.
Lazar Kaganovič zemřel v 97 letech, těsně před zánikem Sovětského svazu. Byl posledním žijícím starým bolševikem. Je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.
Spolupachatel Katyňského masakru
-
Berijův doplněk, str. 1
-
str. 2
-
str. 3
-
str. 4
Literatura
- Dějiny Ruska 20. století. Příprava vydání Andrej Zubov; překlad Libor Dvořák et al. 1. vyd. Díl I. 1894 – 1939. Praha: Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústřední zpravodajská služba
Čárka (interpunkce)
Čeština
Čeka
Červená armáda
Česko-Slovensko
Čuvašsko
Řád rudého praporu
Šablona:Cite book
Šablona:Cite web
Špionáž
Štátna bezpečnosť
ŠtB
1899
1904
1917
1919
1921
1924
1926
1931
1934
1935
1936
1937
1938
1945
1946
1948
1949
1951
1952
1953
1989
2. červen
2004
2017
23. prosinec
25. listopad
26. červen
29. březen
29. prosinec
5. březen
Abcházie
Alexandr Iljič Jegorov
Alexandr Vasilevskij
Alma mater
Andrej Ždanov
Andrej Antonovič Grečko
Andrej Ivanovič Jeremenko
Antonín Janoušek
Architektura
Armando Iannucci
Ateismus
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Baku
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bolševici
Boris Michajlovič Šapošnikov
CiNii
De facto
Dmitrij Fjodorovič Ustinov
Dmitrij Timofejevič Jazov
Druhá světová válka
Druhá svetová vojna
Felix Dzeržinskij
Filipp Ivanovič Golikov
Fjodor Tolbuchin
Francouzská národní knihovna
Franklin Delano Roosevelt
Gemeinsame Normdatei
Genrich Jagoda
Georgij Konstantinovič Žukov
Georgij Maximilianovič Malenkov
Gregoriánský kalendář
Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze
Grigorij Kulik
Gruzínština
Gruzíni
Gruzínská pravoslavná církev
Gulag
Heinrich Himmler
Hlavní správa státní bezpečnosti
International Standard Book Number
Ivan Christoforovič Bagramjan
Ivan Jakubovskij
Ivan Stěpanovič Koněv
Jaderná zbraň
Jaltská konference
Jan Beneš (spisovatel)
Jaroslav Janoušek
Jižní Kavkaz
Josif Vissarionovič Stalin
Juliánský kalendář
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Katyňský masakr
KGB
Kirill Afanasjevič Mereckov
Kirill Semjonovič Moskalenko
Kliment Jefremovič Vorošilov
Komunistická strana Sovětského svazu
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij
Kontrarozvědka
Lavrentij Berija
Lavrentij Pavlovič Berija
Lazar Kaganovič
Leninův řád
Leningradská aféra
Leonid Alexandrovič Govorov
Leonid Iljič Brežněv
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lotyšská národní knihovna
Lubjanka
Média:Ru-NKVD.ogg
Major
Maršál Sovětského svazu
Marchaul
Matvěj Vasiljevič Zacharov
Menševici
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Tuchačevskij
Mobilizace
Moskevský Kreml
Moskva
Musavat
Nápověda:Reference
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Chile
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nestor Lakoba
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikolaj Alexandrovič Bulganin
Nikolaj Ivanovič Ježov
Nikolaj Ivanovič Krylov
Nikolaj Ježov
Nikolaj Ogarkov
Nizozemská královská knihovna
NKVD
OGPU
Okres Gulrypš
Pavel Batickij
Pjotr Koševoj
Politbyro
Politik
Polská národní knihovna
Poprava
Poprava zastřelením
Portál:Lidé
Portál:Obsah
Portál:Politika
Portál:Rusko
Protivzdušná obrana
První světová válka
Q141829
Q141829#identifiers
Q141829#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q141829#P166
Q182449#identifiers
Q182449#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rodion Jakovlevič Malinovskij
Rozvědka
Ruština
Rudolf Slánský
Rumunské království
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská státní knihovna
Ruské impérium
Samegrelo
Semjon Konstantinovič Timošenko
Semjon Kurkotkin
Semjon Michajlovič Buďonnyj
Sergej Birjuzov
Sergej Fjodorovič Achromejev
Sergej Kruglov
Sergej Leonidovič Sokolov
Simon Russell Beale
Slovenská národní knihovna
Slovenská republika rád
Smrt a státní pohřeb Josifa Stalina
Soubor:1924 yagoda menshinsky dsershinsky.jpg
Soubor:Katyn - decision of massacre p1.jpg
Soubor:Lavrenti-Beria.jpg
Soubor:Lavrentiy Beria Signature.svg
Soubor:Lavrenti Beria Stalins family.jpg
Soubor:Lavrenty Beria-TIME-1953.jpg
Soubor:NKVD Emblem (Gradient).svg
Soubor:NKVD Emblem (Solid Colors).svg
Souborný katalog České republiky
Sovětská invaze do Polska
Sovětské válečné zločiny
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Map/11/55.7606/37.6281/cs
Speciální:Zdroje knih/0-691-01093-5
Speciální:Zdroje knih/5-85646-109-6
Speciální:Zdroje knih/80-7217-185-2
Speciální:Zdroje knih/80-85843-24-2
Speciální:Zdroje knih/80-85926-28-8
Speciální:Zdroje knih/80-85926-36-9
Speciální:Zdroje knih/80-86569-07-1
Speciální:Zdroje knih/978-5-699-28973-8
Speciální:Zdroje knih/978-80-87027-71-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-87090-40-4
Stát
Střední Evropa
Střelná rána
Suchumi
Světlana Allilujevová
Syntax
Tajná policie
Time
Trest smrti
Triumvirát
Trojka (NKVD)
Trove
Univerzitní systém dokumentace
Válečný zajatec
Východní blok
Východní Evropa
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta (první světová válka)
Vasiľ Hopko
Vasilij Danilovič Sokolovskij
Vasilij Ivanovič Čujkov
Vasilij Konstantinovič Bljucher
Vasilij Petrov
Velká čistka
Viktor Georgijevič Kulikov
Virtual International Authority File
Vjačeslav Menžinskij
Vjačeslav Michajlovič Molotov
Wikimedia Commons
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
WorldCat
Zeměpisné souřadnice
Ztratili jsme Stalina
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk