Tom Bombadil je postava ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena, Středozemi. Objevuje se v knihách Pán prstenů a Příhody Toma Bombadila.

Jde o zdravého a statného chlapíka, většího a těžšího než hobiti, ale ne tak vysokého jako lidé. Má modré a jasné oči, dlouhý hnědý plnovous a červenou tvář pokrytou vráskami od úsměvu. Nosí modrý kabátek, vysoký klobouk s pírkem (modrým v Pánu prstenů, bílým labutím v Dobrodružství Toma Bombadila), kožené kalhoty se zeleným opaskem^[1] a veliké žluté boty.^[2]

Dobrodružství Toma Bombadila

Postava vznikla podle holandského panáčka, kterého dostal Tolkienův syn Michael. Jeho bratru Johnovi se však příliš nelíbil a tak ho jednou nacpal do záchodu. Panáček byl ale zachráněn a stal se hrdinou básně The Adventures of Tom Bombadil (česky Dobrodružství Toma Bombadila). V roce 1934 vyšla v časopisu Oxford magazine. Jak Tolkien zmínil při komunikaci s nakladatelem, Tom je „duch (mizejícího) oxfordského a berkshirského venkova“.^[3] Nakladatele však plány budoucích dobrodružství této postavy nezaujaly a přiměl raději Tolkiena k psaní pokračování Hobita, knihy Pán prstenů.^[4] Právě do něj byla nakonec postava Toma Bombadila zařazena.

Básně o mnoho let později vyšly knižně, když Tolkienova teta Jane Neaveová ve věku devadesáti let požádala o malou knížku s Tomem Bombadilem, kterou by si mohli dovolit koupit i starší lidé.^[5] Pod názvem The Adventures of Tom Bombadil (česky Dobrodružství Toma Bombadila) vyšla 22. listopadu 1962,^[6] právě včas, aby ji stihla potěšit, neboť o několik měsíců později zemřela. Kromě stejnojmenné básně, která však byla přepracována a doplněna o zeměpisné reálie z Pána Prstenů,^[7] obsahuje sbírka zvlášť pro ni vytvořenou skladbu Bombadil goes Boating (česky Bombadilova plavba)^[8] a dalších 14 již dříve vytvořených básní, které se však již k postavě Toma přímo nevztahují.

Děj básní

• The Adventures of Tom Bombadil (česky Dobrodružství Toma Bombadila) – Tom Bombadil prožil několik setkání: se Zlatěnkou, Dědkem Vrbákem, jezevčí rodinkou a mohylovým duchem. Všichni se pokusili Toma nějak polapit, ale po jeho zpěvu jej rádi pustili. Báseň končí Tomovou žádostí o Zlatěnčinu ruku a jeho svatbou s ní.
• Bombadil goes Boating (česky Bombadilova plavba) – Tom Bombadil se vydal za přítelem po proudu Opletnice k Brandyvíně. Po cestě potkal střízlíka, ledňáčka, vydráka a labuť. Hobiti na stráži provrtali Tomovi klobouk šípy, ale unikl a přesvědčil tlustého sedláka s bryčkou, aby jej svezl z Rákosin k Blatům k sedláku Červíkovi. Promluvil s ním a ráno zmizel, člun na břehu nechal. V závěru básně se praví o hobití pověsti, že vydrák a labuť pak člun přivezli proti proudu k Tomovi domů.

Pán prstenů

První zmínka o Tomu Bombadilovi se objevila v rukopisu Pánu prstenů na náčrtcích zápletek a motivů připravovaného příběhu, které Tolkien psal souběžně nebo krátce po 4. verzi kapitoly Dlouho očekávaný dýchánek. Šlo o krátkou poznámku, že na cestě do Roklinky má být Starý hvozd, kde se hrdinové ztratí, budou chyceni Dědkem Vrbákem a Mohylovým duchem a zachráněni Tomem Bombadilem.^[9] Mohl ji napsat krátce před nebo po 1. únoru 1938, kdy v dopise nakladateli vyjádřil naději, že pokud bude 1. kapitola shledána slibnou (dle Christophera Tolkiena měl na mysli právě její 4. verzi^[10]), může připravovaný příběh připojit.^[11] V dalších dvou dopisech si postěžoval, že sice může napsat mnoho různých prvních kapitol, ale je obtížné pokračovat, když všechny své oblíbené motivy a postavy už vtělil do Hobita.^[12][13] Mezním datem pro vytvoření poznámky o Tomu Bombadilovi je 4. březen 1938, kdy Tolkien psal v dopise, že konec 3. kapitoly nabral nepředvídaný obrat,^[14] čímž mínil objevení se Černých jezdců.^[15] Tento motiv v soupisu zápletek se zmínkou o Tomu Bombadilovi ještě přítomen nebyl.

Vznik rozsáhlejšího textu lze vysledovat v dopise z 31. srpna 1938, v němž se Tolkien zmínil o tom, že „v posledních dvou až třech dnech“ opět pokračoval v psaní a dostal se „až k 7. kapitole“^[16] (dnes se 7. kapitola jmenuje V domě Toma Bombadila, v tehdejší fázi tvorby patřilo toto číslo kapitole The barrow-wight, česky „Mohylový duch“).^[17] Je zřejmé, že v tom okamžiku měli hobiti za sebou přinejmenším putování Starým hvozdem a setkání s Dědkem Vrbákem a Tomem.

Děj

V Pánu prstenů hraje Tom Bombadil důležitou úlohu v 6. až 8. kapitole Společenstva prstenu. Hobiti se s ním poprvé setkali, když Dědek Vrbák polapil Smíška a Pipina do pukliny v kmeni. Tom Bombadil na ně narazil, když se vracel s nasbíranými lekníny z tůně své manželky Zlatěnky, dcery říční žínky. Písničkou přiměl Vrbáka ke spánku a pozval hobity, aby spěchali za ním do jeho domu.

Tomův dům se nachází na rozhraní Starého hvozdu a Mohylových vrchů na severním břehu říčky Opletnice. Když hobiti přišli, byli pohoštěni a po vydatném spánku následující den strávili posloucháním Tomových příběhů. Po večeři se naopak začal vyptávat sám a hobiti mu pověděli více než komukoliv jinému. Tom si dělal legraci i z Prstenu. Předvedl, že Prsten nad ním nemá moc: když si jej nasadil, nezmizel, a Frodo s nasazeným Prstenem byl pro něj viditelný.

Když se dalšího dne hobiti vydali přes Mohylové vrchy do Hůrky, padli do pasti mohylového ducha a museli volat Toma o pomoc. Písní vyhnal ducha, probudil hobity a našel zaběhnuté poníky. Poklad z mohyly nechal volně v trávě, vzal si jen brož pro Zlatěnku a hobitům z něj dal dlouhé nože jako meče. Doprovodil je na hranici vrchů až k Cestě a rozloučil se s nimi s odkazem na čekající Zlatěnku.

Poté se objevoval v příběhu jen nepřímo, na Elrondově radě se probírala a zamítla možnost svěřit mu Prsten. Když se hobiti po konci války vraceli domů, šli sami, protože Gandalf je opustil, aby navštívil Toma Bombadila.

Původ v rámci Tolkienova legendária

Je nejstarší, pamatuje první kapku deště, byl na Ardě dříve než do ní přišel Melkor („Znal tmu pod hvězdami, dokud v ní ještě nebyl strach – než přišel odjinud Temný pán“).^[18] Vysloužil si mnoho jmen, elfové mu říkali Iarwain Ben-adar (Nejstarší a bez otce), trpaslíci Forn (což ve skandinávských jazycích znamená „prastarý“ nebo „náležející dávné minulosti“), muži ze Severu Prastar.^[19]

„Krásná paní,“ řekl opět po chvíli Frodo, „povězte mi, pokud se neptám příliš hloupě, kdo je Tom Bombadil?“

„Je,“ řekla Zlatěnka a s úsměvem se zastavila v letu.

Frodo na ní hleděl tázavě.

„Je, jak jste ho viděli,“ řekla v odpověď na jeho pohled. „Je Pánem lesů, vod a kopců.“

„Takže celá tahle zvláštní země patří jemu?“

„Kdepak!“ odpověděla a její úsměv se vytratil. "To by bylo opravdu břemeno," dodala polohlasem, jako k sobě. „Stromy a tráva a všechno, co roste nebo žije v této zemi, patří samo sobě. Tom Bombadil je Pán. Starého Toma nikdo nikdy nepolapil, když chodí po lese, brodí se vodou, skáče po kopcích světlem a stínem. Nezná strach. Tom Bombadil je Pán.“

J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Tom je svým vlastním pánem, ani Prsten nad ním nemá moc.

Významné teorie o původu Toma Bombadila:

1. Pravděpodobně je Tom Bombadil Maia podobně jako třeba Gandalf.^[20]
2. Tom Bombadil však může být též něčím jedinečným, jediným svého druhu. Tomu nepřímo nasvědčuje i Tolkienova poznámka o tajemství.^[21]
3. Třetí zajímavá interpretace vychází z odpovědi Zlatěnky na otázku, kdo je Tom Bombadil: „Je.“ (v originále „He is.“) Srovnáním s křesťanským „jsem, který jsem“ a prohlášením Toma „Pánem“ vychází teorie, že Tom je samotným Eru Ilúvatarem. Tolkien však tuto myšlenku jednoznačně popřel.^[22]

Funkce postavy v příběhu

Tomův původ a schopnosti jsou záměrně zahaleny tajemstvím, které Tolkien nechtěl vysvětlovat, protože i v mytickém věku musí nějaká tajemství existovat.^[21]

Podle Tolkiena není Tom Bombadil důležitá postava pro příběh samotný. Má však funkci 'komentáře'. Představuje alternativní, přirozeně pacifistický pohled, který se vždycky objevuje tváří v tvář válce, zde prezentované soubojem dobra a zla, kde obě strany do určité míry usilují získat sílu, moc a kontrolu, byť každá jinými prostředky a za jinými účely. Jeho náklonnost k životu je sice svou podstatou na straně dobra – jeho porážku by dlouho nemohl přežít, ale Tom je jako přírodní síla, nestranný a nezávislý. V jeho říši žijí jak zlé, tak i dobré bytosti. Omezil se v hranicích, kde jej nemůže nic postihnout, kde je mu dovoleno nerušeně pozorovat a snažit se o pochopení věcí. Jeho panování tkví pouze v úsilí, aby si všechny živé bytosti uchovaly svou totožnost – tedy svobodu. Moc spočívající v kontrole druhých pro něj nemá význam ani cenu, nijak po ní netouží. Proto na něj Prsten, ztělesnění moci, nijak nepůsobí.^[21][23]

I když Tolkien nezamýšlel žádnou spojitost Toma Bombadila se zmizelými entkami, připustil, že je v jistém smyslu jejich protikladem, podobně jako botanika, zoologie (jako vědy) a básnictví představují protiklad k chovu dobytka, zemědělství a praktickým činnostem.^[21]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tom Bombadil na Wikimedia Commons