Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (ve zkratce Sb.) je označení českého promulgačního listu, ve kterém se vyhlašují především české právní předpisy. V letech 2000–2024 existovala samostatná Sbírka zákonů a samostatná Sbírka mezinárodních smluv (ve zkratce Sb. m. s.), které byly tištěné, od té doby jsou mezinárodní smlouvy promulgovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Rediguje ji Ministerstvo vnitra a vede se v elektronické podobě.

Promulgace

Právní úpravu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv obsahuje zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Podle něj se ve Sbírce uveřejňují zejména ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády a další prováděcí právní předpisy (vyhlášky). Kromě nich také např. důležité nálezy Ústavního soudu, rozhodnutí o vyhlášení voleb a sdělení o jejich výsledku a další důležitá sdělení státních orgánů. Ve Sbírce se vyhlašují i platné mezinárodní smlouvy, oznámení o jejich výpovědi a o jiných důležitých skutečnostech, stejně jako rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací.

Jednotlivá vydání sbírek se nazývají částky, každá částka obsahuje jeden vyhlašovaný právní akt (do roku 2024 bývalo v každé listinné částce zpravidla několik právních předpisů). Částky se číslují podle pořadí od počátku každého roku, vyhlašované právní předpisy mají tedy stejná čísla, a to každý rok postupně od čísla 1. Vychází-li však ve Sbírce tisková oprava již publikovaného předpisu, nemá tato oprava vlastní číslo, a na tuto opravu se tedy odkazuje číslem částky, ve které byla publikována (obecně vžitá zkratka pro částku je „čá“, aby tato zkratka byla odlišná od zkratky slova „číslo“ – „č.“). Celé označení právního předpisu bývá tvořeno označením druhu a číslem předpisu, lomítkem, rokem vyhlášení a zkratkou sbírky. Kromě čísla mívají právní předpisy také název a některé i zkrácený název uvedený v závorce. Pro některé účely, zejména je-li to nutné k rozlišení, se s označením druhu předpisu uvádí i orgán, který předpis vydal – například „vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech silničního provozu“.

Platnosti právní předpisy nabývají dnem zpřístupnění částky v elektronickém systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (nebo rozesláním částky v listinné podobě), účinnosti pak k nejbližšímu 1. lednu nebo 1. červenci, ledaže ji zvlášť stanoví sám právní předpis.

Historie

Od listopadu 1918 vychází na českém území nepřetržitě pod různými názvy sbírka zákonů. V roce 1918 nový československý stát navázal na právní řád Rakouska-Uherska, takže i v Československu nadále platily mnohé právní předpisy vyhlášené v Říšském zákoníku (ř. z.). Protektorát Čechy a Morava navázal na právní řád Československa, avšak souběžně vyhlašovala právní předpisy i exilová vláda v Londýně. Obnovené Československo v roce 1945 zčásti navázalo na protektorátní právní řád, avšak rovněž plně uznalo legitimitu exilové vlády a jejích dokumentů. I při dalších společenských změnách, tedy po uchopení moci komunistickou stranou v roce 1948, federalizaci a „normalizaci“ v roce 1969, částečné demokratizaci po roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993 byla v zásadě kontinuita právního řádu zachována.

V průběhu vývoje se měnily zásady, které podzákonné normy byly zveřejňovány přímo ve Sbírce zákonů (Sbírce zákonů a nařízení) a které zvlášť v Úředním listu, různých věstnících atd. Oznámení o uzavření mezinárodních smluv byla zveřejňována povětšinou ve Sbírce zákonů, od roku 2000 je vydávána samostatně Sbírka mezinárodních smluv.

Vývoj systémů eSbírka a eLegislativa začal v roce 2007.^[1][2][3] V eSbírce mělo být právně závazné elektronické znění Sbírky zákonů a mezinárodních smluv garantované státem včetně minulých verzí právních předpisů a možnosti upozornění na změnu daného předpisu. eLegislativa měla podporovat tvorbu a projednávání nových právních předpisů i úpravy jejich starších verzí.^[4] V roce 2010 bylo vyhlášeno výběrové řízení na poskytování právních služeb k přípravě a realizaci příslušných projektů^[5] a vláda České republiky schválila věcný záměr. Systémy měly být spuštěny k 1. lednu 2014.^[6] Původní termín spuštění roku 2013 byl však novým zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (č. 222/2016 Sb.) posunut až na rok 2020.^[7] V roce 2018 podepsalo Ministerstvo vnitra smlouvu s vítězi veřejných zakázek Asseco Central Europe, a.s., a S-EPI, s.r.o.^[4] Účinnost zákona č. 222/2016 Sb. byla nicméně zákony č. 277/2019 Sb.^[8] a 261/2021 Sb. postupně posunuta na 1. ledna 2023.^[9] Aby však bylo možné vyhovět požadavku na 12 měsíců ověřovacího provozu, počítalo Ministerstvo vnitra ČR se spuštěním v ostrém provozu až od 1. ledna 2024^[1] a zákonem č. 177/2022 Sb. byla proto posunuta účinnost nového zákona na tento termín.

Právní předpisy upravující zveřejňování zákonů a nařízení

• Zákon č. 1/1918 Sb. jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení (vyšel 4. 11. 1918, účinný ode dne vyhlášení)
• Vyhláška č. 4/1920 Sb., o úředních listech československého státu, účinná od 1. 1. 1920
• Zákon č. 139/1919 Sb., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení, účinný od 19. 3. 1919, novelizace 500/1921 Sb.
• Vládní nařízení č.392/1938 Sb. o Sbírce zákonů a nařízení republiky Česko-Slovenské
• Dekret presidenta republiky č. 4/1940 úř. věst. čsl., jímž se upravuje veřejné vyhlášení nově vydávaných právní ustanovení československé vlády
• Dekret presidenta republiky č. 19/1945 Sb., o Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé.
• Dekret presidenta republiky č. 22/1945 Sb., o vyhlášení právních předpisů, vydaných mimo území Republiky československé.
• Dekret presidenta republiky č. 66/1945 Sb., o Úředním listě republiky Československé.
• 214/1948 Sb., o sbírkách zákonů, účinnost od 24. 8. 1948
• 260/1949 Sb., o úředních listech, účinnost od 1. 1. 1950
• Zákon č. 77/1959 Sb., o Sbírce zákonů a o Úředním listě, účinný od 1. 1. 1960 (sloučení obou dílů Úředního listu)
• Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, účinnost od 1. 1. 1962 (zrušení Úředního listu)
• Zákon č. 164/1968 Sb., kterým se mění předpisy o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, účinnost od 1. 1. 1969 (sbírka společná pro všechny tři republiky)
• Zákon České národní rady č. 3/1969 Sb., o vyhlašování zákonů České národní rady a jiných obecně závazných předpisů České socialistické republiky, účinnost od 8. 1. 1969
• Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zák. č. 426/1990 Sb., účinnost od 1. 1. 1990
• Zákon České národní rady č. 172/1989 Sb., o vyhlašování obecně závazných předpisů a jiných opatření orgánů České socialistické republiky ve Sbírce zákonů, účinný od 1. 1. 1990
• Zákon České národní rady č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky, účinný od 12. 12. 1992
• Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, účinný od 1. 1. 2000 (do té doby se oznámení o mezinárodních smlouvách zveřejňovala ve sbírkách zákonů)

Některé úřední sbírky

• Ř. z. – Říšský zákoník (1848–1918)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení státu československého (od 4. 11. 1918)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení státu česko-slovenského (od 26. 11. 1938)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení republiky Česko-Slovenské (od 1. 1. 1939)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení (od 15. 3. 1939 do září 1939)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava (od 20. 9. 1939 do dubna 1945)
• Slovenský zákonník (1939–1945)
• Úř. věst. čsl. – Úřední věstník československý (1940–1945, Londýn)
• Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení STÁTU ČESKOSLOVENSKÉHO (od 4. 4. 1945)
• Sb. – Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé (11. 7. 1945 – 23. 8. 1948)
• Sb. – Sbírka zákonů republiky Československé (24. 8. 1948 – 31. 12. 1959)
• Sb. – Sbírka zákonů Republiky československé (1. 1. 1960 – 10. 7. 1960)
• Sb. – Sbírka zákonů Československé socialistické republiky (11. 7. 1960 – 31. 12. 1968)
• Sb. – Sbírka zákonů (všechny české, slovenské a československé republiky od 1. 1. 1969 do 31. 12. 1992)
• Sb. – Sbírka zákonů České republiky (od 12. 12. 1992 do 31. 12. 1999)
• Sb. – Sbírka zákonů (Česká republika od 1. 1. 2000)
• Sb. m. s. – Sbírka mezinárodních smluv (od 1. 1. 2000)

• Ú. l. – Úřední list
• Ú. v. – Úradný vestník (Slovensko, 1950–1959)
• Ú. v. ČSR – Ústřední věstník České socialistické republiky
• Ú. v. ČR – Ústřední věstník České republiky
• Z. z. – Zbierka zákonov Slovenskej republiky (od 1. 1. 1993 dosud)

Dostupnost právních předpisů

eSbírka a eLegislativa

Historie budování obou systémů je uvedena výše. Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra ČR. V ostrém provozu byl spuštěn od 1. ledna 2024.^[1] Systém je dálkově přístupný (internet) a navíc všechny obecní úřady, úřady městských obvodů a částí i krajské úřady umožňují bezplatné nahlížení do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v elektronické podobě. Elektronický systém eSbírka obsahuje všechny české a československé právní předpisy vydané od roku 1945 a vybrané právní předpisy od roku 1918.

Listinná sbírka

Pokud vyhlášení v elektronickém systému brání nějaká překážka, částky Sbírky se vydávají v listinné podobě, které mají stejné účinky jako elektronické a rozesílají se ministerstvům a jiným ústředním úřadům. Posílají se také krajským úřadům, které umožňují veřejnosti do nich nahlédnout, po odpadnutí překážky se ovšem opět zpřístupňují elektronicky.

Do roku 2024 nahlížení do tištěné Sbírky zákonů a do Sbírky mezinárodních smluv, podobně jako Úředního věstníku Evropské unie, byly povinny umožnit všechny krajské úřady, obce a městské části a obvody statutárních měst, jimž byly zasílány tištěné částky. Obdobné povinnosti platily již nejméně od roku 1918, v letech 1949–1962 byly nicméně v Úředním listu Československé republiky, později v Úředním listu Československé socialistické republiky zveřejňovány i právní předpisy, jejichž právní síla odpovídala pozdějším prováděcím předpisům, které byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů. Odkazy na tyto předpisy se provádějí zkratkou „Ú. l.“ Tyto předpisy nebyly součástí Sbírky zákonů a jejich znění tak bylo až do zavedení elektronického systému eSbírka obtížněji dostupné. Ministerstvo vnitra sice na svých stránkách zveřejňovalo stejnopisy Sbírky mezinárodních smluv a Sbírky zákonů vydané po 4. květnu 1945, avšak vzhledem k množství novelizací českých právních předpisů nebylo přístupné aktuální znění konkrétního předpisu. Veřejnost tak byla odkázána pouze na komerční právní informační systémy (např. Beck-online nebo ASPI), které ovšem byly nezávazné, protože oficiálním a závazným bylo pouze znění obsažené v tištěné sbírce.

Odkazy

Reference

Literatura

• Cvrček, František. Vyhlašování právních předpisů. Právník, 1996, č. 7, s. 606-617. ISSN 0231-6625.
• Králík, Lukáš. Sbírka zákonů a publikace předpisů po roce 1918. Právník, 2019, č. 3, s. 307-328. ISSN 0231-6625.
• Králík, Lukáš. Slovenské sbírky a publikace právních předpisů. Právny obzor, 2019, č. 1, s. 3-21. ISSN 0032-6984.
• Králík, Lukáš. Tradice publikace práva a sbírky právních předpisů. Archivní časopis, 2019, ročník 69, č. 1, s. 20-53. ISSN 0004-0398.
• Škarda, J. O vyhlašování zákonů. Právník, 1865, ročník 4, s. 290-296.

Související články

• Úřední list
• Právní předpis
• Úřední věstník Evropské unie

Externí odkazy

• Dílo Sbírka zákonů ve Wikizdrojích
• Elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv
• Tauchen, Jaromír – Salák, Pavel (edd.): Říšská sbírka zákonů, Moravská sbírka zákonů (1849–1918) – virtuální knihovna
• Rakouský říšský zákoník (1848–1918) (německy)
• Rakouský říšský zákoník (1848–1918) (česky)
• Sbírka zákonů a nařízení státu československého (1918-1939) v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Sbírka zákonů Československé socialistické republiky (1960-1989) v digitální knihovně Kramerius NK ČR.