Sociální komunikace - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Sociální komunikace
 ...

Komunikace pochází z latinského communicatio, communicare, což znamená spojovat. Jde o produkci a výměnu sdělení, zejména významů sdělení prostřednictvím znakových systémů. Existuje mnoho definic komunikace, které se liší podle teoretického rámce, ze kterého vycházejí a podle něhož akcentují některý z aspektů komunikace. Definice, která by zahrnovala všechny aspekty komunikování, není možná. V nejširším slova smyslu je komunikace přenos informací, v užším slova smyslu je komunikace dorozumívání a zprostředkování významů mezi živými organismy.[1] Pakliže se mluví o komunikaci, jedná se tzv. o metakomunikaci. Můžeme tedy říct, že sociální komunikace je sociální interakcí.[2][3][4]

Komunikace je determinována a zprostředkována znakovým systémem (např. jazykem, řečové prostředky) a sociální strukturou (intervence statusů, rolí, norem …). To ovlivňuje způsob komunikace a interpretace toho, co bylo řečeno, zároveň je sama o sobě zdrojem a nositelem informací (např. jak mluvíme s učitelem vs. s kamarádem) či teleologicky-instrumentálně (vztah cíle – co je řečeno a bylo zamýšleno říct a prostředků, jak to bylo řečeno). Může vznikat rozpor mezi tím, co chceme říct a jak to řekneme.

Vztah sociální komunikace a sociální interakce

Sociální komunikace je dle Georga Gerbnera formou sociální interakce , jde o „sociální interakci prostřednictvím sdělení“. Je úzce spjata s pojmem sociální interakce, což je proces, během kterého se jedinci vzájemně stimulují, reagují na sebe – tím se rozvíjí řetězec vzájemných akcí a reakcí – každý jedinec je denně součástí nějaké sociální interakce (záměrná činnost, cílené jednání, působení). Sociální interakce je tedy vzájemné působení individuí (nebo skupin), jehož podstatou je komunikace, což je proces směny a přenosu informací, který má povahu sociální interakce, bývá označován jako komunikace sociální.[5]

Sociální komunikace je zpravidla spojována se sociální interakcí. Vztah sociální interakce a komunikace bývá chápán dvojím způsobem. V jednom případě je komunikace považována za dílčí cíl interakce. V druhém případě jsou komunikace a interakce považovány za různé aspekty jednoho procesu.[4] Můžeme tedy říct, že sociální komunikace je sociální interakcí.[2][3][4]

Složky sociální komunikace

Komunikace mezi lidmi je záměrným jednáním, ve kterém jde o výměnu sdělení, k čemuž se využívá nějaký prostředek, a tím jsou symboly, kulturně sdílené konvencionální znaky. Dorozumívání probíhá mezi „zdrojem“ a „adresátem“. Ke komunikaci dochází vždy, když je vysíláno nebo přijímáno sdělení, a to i v případě, že je jen připisován nechtěný význam signálům od jiných osob (i v této formě dochází ke komunikaci).

Při komunikaci je definováno pět základních prvků:

  1. komunikátor
  2. adresát
  3. komunikační kanál je jednak abstraktní pojem značící soubor podstatných vlivů ovlivňujících přenos informace (část komunikačního schématu), ale i pak materiální realizace přenosu.
  4. mediované sdělení (text)
  5. účinek (efekt, odpověď).

K této pětici se řadí i další vedlejší pojmy: znaky, kódy a šum, kontext, kód, zpětná vazba.[6]

Médium, kterým se přenáší informace, je tzv. kanál. Technologický kanál může být např. mobilní telefon, rádio je akustický kanál. Jakákoli překážka v přenosu sdělení se vytváří šum. Neexistuje komunikace bez šumu, může být i psychologického charakteru (špatné zkušenosti, jiné sociální role, předsudky atd.). Systém znaků, jímž zdroj i adresát rozumí, je kód. To může být např. i systém znakové abecedy, emotikony, světla na přechodech apod. Důležitý je kontext, když dva dělají totéž, není to totéž (kvůli jinému prostředí, jiným lidem…).

Lidská komunikace - princip

Lidská komunikace je proces, který je zde schematicky popsán z hlediska přenosu a zpracování informace, a postaven na základních pojmech, které jej orientují ke kognitivní psychologii a informatice. Popisuje se princip, kterým člověka obdařila příroda.

Informace (zpráva) při sdělování putuje od zdroje (původce, vysílatele, mluvčího) k příjemci (adresátovi) v podobě sekvence jazykových konstruktů – forem.

Vysilatel svoji informaci (zprávu) transformuje z hypotetických vnitropsychických jazyků do vnějšího komunikačního jazyka, tedy zvolí pro ten účel vhodný jazykový konstrukt – formu (slovo, větu, mimiku, pohledy očí, gesta, pohyby těla, tahy štětcem na plátně ..., jimiž sdělující člověk vyjadřuje i své emoce). Tomuto kroku se říká formulace viz obr. 1. Formulace je transformace, která je vágní, subjektivní a emocionální, měnící se u každého člověka v čase.

Příjemce zprávy (jazykové formy) přiřadí přijaté jazykové formě informaci (informační význam). Provede to tak, že ve svých znalostech (vnitropsychickém kognitivním modelu) hledá informaci, kterou považuje pro přiřazení přijaté jazykové formě za nejvhodnější. Tento krok pro příjemce znamená porozumění přijaté jazykové formě (pochopil, co znamená, jaký má význam), a říká se mu konotace viz obr. 1.

Přijatá jazyková forma účinkuje jako pointer (ukazatel) na informaci obsaženou ve vnitropsychickém kognitivním modelu příjemce. Pointer neodkazuje do kognitivního modelu přímo, ale prostřednictvím psýchy příjemce. Ta o výběru za působení dalších faktorů (viz dále) rozhoduje. Pokud příjemce zprávy nemá ve svém kognitivním modelu žádnou informaci, kterou by mohl přijaté jazykové formě přiřadit, pak tato jazyková forma pro něj nemá žádný význam [7]. Existují ovšem i jazykové konstrukty, kterým žádnou informaci přiřadit nelze, např. politické kecy. Příjemce zprávy tak na základě příjmu sekvence jazykových forem – komponentů zprávy, kterým přiřazuje informace (významy) a včleňuje je do souvislostí – kontextu, získává informační celek, který mu může poskytovat, pro něj novou informaci, což je účelem komunikace. Obvykle si vysilatel a příjemce své úlohy střídají, nastává komunikační interakce. To je ve schematickém pojetí ukázka principu lidské komunikace. Takto postavené schéma[8]by bylo dostačující pro komunikaci v případě, že se jedná o sdělování exaktní informace (nulová hodnota vágnosti interpretace jazykových konstruktů) v exaktní vědě, v předávání informace světelnými signály v lodní dopravě (exaktně definované významy jazykových konstruktů), apod. Neboť v tomto případě je formulace i konotace pro příslušnou odbornou komunitu exaktní, tedy objektivní, interpersonální a neměnná v čase. Příjemce dostává jazykovou formu, která má exaktní konotaci (tedy přesněji interpretaci), nepotřebuje tedy metainformaci (informaci o informaci) navádějící ho, jak uskutečnit výběr informace z jeho kognitivního modelu, výběr je přesně dán. Uvedený princip vytvořený přírodou, používající pointer, je úsporný z hlediska toku informace mezi vysílatelem a příjemcem, a lze ho použít i v přenosu informace v exaktním světě materializovaném exaktními stroji – počítači, v podobě algoritmu. V lidské komunikaci obecně je však informace vágní, subjektivní a emocionální nikoli exaktní, tam už onu metainformaci příjemce potřebuje.

Lidská komunikace je ve skutečnosti poněkud složitější, než výše uvedený model, jednak proto, že přiřazení informace jazykové formě je vágní, subjektivní a emocionální a jednak proto, že sdělování musí zajistit přenos takovéto informace i za méně příznivých podmínek, tedy prostřednictvím sdělovacího kanálu, který nepřenáší všechny jazykové konstrukty provázející základní sdělení. (Neuvažuje se zde vliv poškození jazykové formy – syntaktický šum, to je jiné téma). Proto je třeba komunikační schéma (model), poněkud rozšířit. Předpokládejme, že komunikace probíhající hlasem z očí do očí je ten informačně nejdokonalejší sdělovací kanál, neboť přenáší nejúplnější informaci. Přenáší totiž nejen základní informaci (obvykle v přirozeném jazyce), ale i doprovodnou informaci (metainformaci), říkající, jak základní informaci porozumět. Jsou to např. gesta, mimika, výraz očí mluvčího, intonace hlasu atp. Sdělování musí zajišťovat přenos nepokažené (dostatečně malý sémantický šum) informace i za podmínek, kdy je sdělovací kanál z hlediska přenosu informace redukován, např. tak, že komunikující na sebe vzájemně nevidí. Pak informační kanál některé (zde vizuálně sdělované) doprovodné informace nepřenáší. Příjemce zprávy tak přichází o jistou část metainformace říkající, „jak to vlastně mluvčí myslí“. Příjemce zprávy přichází o metainformaci, a tak z podstaty informace (ztráta informace znamená nárůst nejistoty) se zvětší jeho nejistota při výběru vhodné informace z jeho kognitivního modelu, kterou by měl přijaté formě přiřadit. Lidská psýcha je však vybavena schopností zpracování informace, a tak z řady faktorů, např. z kontextu přijímané zprávy, ze svého očekávání (zkušenosti), ze svého momentálního duševního rozpoložení a z dalších aspektů např. příjemce něco ví či tuší o záměru odesílatele, nebo to odkrývá z kontextu atp., může příjemce zprávy do jisté míry potřebnou metainformaci vytvořit. Podrobněji se touto problematikou zabývá např. [9] Dalším pramenem je [10]

Kognitivní model člověka tedy obsahuje dva typy znalostí. První typ jsou znalosti o reálném světě, tedy kognitivní modely objektů a procesů reálného světa, se kterými se setkává – poznává je. Druhý typ jsou znalosti, jak znalostem o reálném světě přiřazovat vhodné jazykové konstrukty [11]. Těmto znalostem se říká znalost jazyka.

V učení se rodnému jazyku je jedno úskalí a podivnost. [7] Rodiče svému maličkému potomkovi říkají, to je máma, to je pejsek, to je auto. Potomek netuší, jak je klamán, když mu rodiče přiřazují jazykové formy k reálným entitám, nikoli k jejich kognitivním modelům. Potomek by v dětském věku nepochopil, že jeho milovaná máma je vlastně oblak jeho senzorických dat včleněných do jím budované kompozice. Potomkovi, stejně jako většině lidí, rodičovský klam v životě nikterak nevadí, pokud se v dospělém věku nestane vědcem např. v oboru logiky, lingvistiky apod. V tomto případě si musí včas uvědomit, jak je to doopravdy. V těchto profesích už musí vědět, že je nutno mluvit o kognitivních modelech oněch reálných entit, a dokonce musí rozlišovat, zda byly vytvořeny přirozeným poznáním, nebo poznáním umělým exaktním. Musí si být stále vědom toho, že pouze to, co prošlo poznáním, o tom něco víme, a o tom můžeme mluvit.

Sémantický trojúhelník

Souvislost mezi reálným světem, jeho poznáním, poznáním vytvořeným vnitropsychickým kognitivním modelem a sdělením o poznaném, graficky znázorňuje sémantický trojúhelník, uvedený v obr.1. Říká se mu sémantický či sémiotický, podle toho, na co se při výkladu klade důraz. Najdeme ho v mnoha modifikacích a pod jmény mnohých autorů, např. Fregeho, OgdenRichardsův a další. Podstava trojúhelníka nezobrazuje žádný vztah, neboť veškeré vztahy jsou zprostředkovány lidskou psýchou umístěnou v trojúhelníku na jeho horním vrcholu. Pokud by podstava měla zobrazovat nějaký vztah, musel by zde být další lidský aktér a to není.

Sémantický trojúhelník

Obr. 1.

Dělení sociální komunikace

Komunikací se zabýval mediální teoretik Denis McQuail, který popsal tzv. pyramidu komunikace, která zahrnuje jak četnost jednotlivých prvků komunikace, a to jak její komplexnost a vztahy mezi účastníky:

  • komunikace intrapersonální – tzv. vnitřní řeč jedince, monologická i dialogická povaha, převážně neurofyzická aktivita, uvnitř sebe
  • komunikace interpersonální – realizuje se v přímém vztahu s účastníky komunikační situace, musí existovat (dyadický) vztah, komunikace od jednoho k druhému, v užším smyslu – komunikace, kde dochází k interakci a rozvíjení vztahů mezi členy (empatie, starostlivost…)
  • komunikace meziskupinová (komunikace mezi skupinami/sport. týmy)
  • komunikace v malých skupinách – musí být přímý a individuální vztah mezi komunikujícími; může být neformální i formální, obsahuje prvky jak interpersonální, tak skupinové komunikace, komunikují všichni se všemi, cca 5 – 10 lidí, většinu života prožíváme ve skupinách – rodina, pracovní kolektiv…
  • komunikace veřejná – oslovovány skupiny obyvatel (voličů, čtenářů,…), nepředpokládá se, že se účastníci navzájem znají, podavatel informace & publikum, závislá na místě a času, mezi mluvčím a posluchači, cíl – přesvědčit/informovat
  • komunikace masová – nelze lokalizovat co do času a místa, cílem je sdělovat informace rychle, na velkou vzdálenost a permanentně co nejširšímu publiku; má institucionalizovanou podobu = prostřednictvím médií, mluvčím je komplexní organizace zaměstnávající profesionální komunikátory; zahrnuje komunikaci mediální, veřejnou, skupinovou, inter- a intrapersonální

Podle účelů komunikace: (cíl komunikace – globální zaměření celé komunikační události; v rámci komunikace se naplňují ještě různé komunikační záměry):[12]

  • emotivní (expresivní) – zaměřená na původce, jeho sebevyjádření, mluvčí dává najevo svůj fyzický nebo psychický stav, vyjadřuje své emoce a přání
  • konativní (apelativní, direktivní) – zaměřená na příjemce, smyslem je ovlivnit jej, přimět k nějaké činnosti; z konativní funkce vycházejí následující:
    • informativní – pouhé předání informace, vyrovnání informačních obsahů
    • získávací – jako výraz autorovy vůle, s cílem získat příjemce k žádoucímu typu jednání
    • persvazivní – s cílem ovlivňovat, formovat názory a postoje
    • direktivní – řídit jednání příjemce
    • dokumentární – J. V. Bečka – dát ústnímu sdělení trvalou hodnotu písemného dokumentu
    • edukativní – V. Jílek – snaha rozšířit vědomostní základ příjemce sdělení
  • referenční (deskriptivní) – zaměřuje se na obsah sdělení a kontext, důležitý je vztah k obsahu promluvy, zakotvení v časoprostoru (občas se vyděluje samostatná kontextová funkce)
  • poetická (estetická) – zaměřena na znak, schopnost vyvolávat estetický dojem, důraz se klade na formu, která má zvýraznit jistý obsah
  • fatická (kontaktová) – zaměřena na vztahy mezi účastníky komunikace, slouží k udržování kontaktu mluvčího s posluchačem
  • metajazyková – zaměřena na kód, jazyk může mimo jiné popisovat i sám sebe (oprava, rozbor)

OBSAHOVÁ STRÁNKA KOMUNIKACE = co si v sociálním styku lidé sdělují informaci.

  • informující – obsah komunikace má za cíl doručit informaci, tj. takové sdělení, které má schopnost ovlivnit chování nebo postoje a snížit tak nejistotu rozhodování příjemce
  • regulující – obsah komunikace má za cíl programově ovlivnit příjemce sdělení, působit na mínění, postoje, ovlivnit vůli konkrétním, předem určeným způsobem
  • stimulující – obsah komunikace má za cíl působit pozitivně (negativně) na příjemce tím, že je mu předáván emocionální prožitek (umění apod.)

FORMÁLNÍ STRÁNKA KOMUNIKACE = jak si v sociálním styku lidé sdělují informaci.

Úrovně obecnosti sociální komunikace

  1. MAKROÚROVEŇ – zahrnuje sociální komunikaci ve velmi širokém kontextu. Týká se způsobu života lidí.
  2. MEZOÚROVEŇ – zahrnuje sociální komunikaci v užším kontextu. Týká se sociálního styku v rámci jedné sociální skupiny.
  3. MIKROÚROVEŇ – zahrnuje sociální komunikaci ve velmi úzkém kontextu. Týká se elementárních komunikačních aktů.[4]

Roviny sociální komunikace

  • V rovině horizontální – control (vztahy mezi původcem a příjemcem jsou rovnoprávné)
  • V rovině vertikální – command (vztahy mezi původcem a příjemcem není rovnocenný)
  • Symetrické (stejnocenné, rovnoprávné, respektující se, aktivní)
  • Nesymetrické (dominantní, závislostní)
  • Metakomplementární (arogantní, manipulativní)[13]

Rozsah sociální komunikace

  • komunikace interpersonální (je komunikací mezi dvěma jednotlivci (na veřejnosti, v rodině, zaměstnání)
  • komunikace skupinová (je komunikací uvnitř pracovních či sociálních skupin (občanská sdružení)
  • komunikace hromadná (je komunikací masovou, kde účastníci jsou vedle sebe v čase či prostoru vzdáleni, sdělení je zprostředkováno neadresně, masovými komunikačními prostředky
  • komunikace vícestupňová (kombinace mezi masovou komunikací a komunikací interpersonální)[13][3]

Komunikační styly sociální komunikace

  • Analytický (vhodný pro osobnosti přemýšlivé, analytické, pasivní a tiché)
  • Řídící (vhodný pro osobnost aktivní, nezávislou, ambiciózní, soutěživou, ale i konfliktní)
  • Přátelský (vhodný pro osobnosti senzitivní a chápavé)
  • Expresivní (styl vhodný pro osobnosti citlivé, ale zobecňující, mírně narcistické)[13]

Odkazy

Reference

  1. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál 327 s. ISBN 8071789267, ISBN 9788071789260. OCLC 60653763 S. 98–99. 
  2. a b MAREŠ, Jiří; KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 
  3. a b c LEŠKO, Ladislav. (Náhled do) sociální komunikace. Brno: Tribun EU.s.r.o., 2008. 
  4. a b c d JANOUŠEK, Jaromír. Sociální komunikace. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1968. S. 16. 
  5. JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 120 s. ISBN 9788024422183, ISBN 8024422182. OCLC 433014613 S. 9. 
  6. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 327 s. ISBN 8071789267, ISBN 9788071789260. OCLC 60653763 S. 99. 
  7. a b Křemen, J.: Modely a systémy ACADEMIA, Praha 2007.
  8. Marek Nekula: Komunikační model. https://www.czechency.org/slovnik/KOMUNIKA%C4%8CN%C3%8D%20MODEL
  9. Danica Slouková: Sekundární sémiotické systémy. Příspěvek k metodologii společenských věd a filosofii jazyka. https://web.archive.org/web/20211004093542/http://filosofia.cz/files/mjs/seksemsys.doc
  10. Soňa Schneiderová: Teorie komunikace. https://is.slu.cz/el/fpf/zima2020/UBK00127/sablona-distanci-studijni-text_FPF-01_Teorie_komunikace_106.pdf?kod=UCPUCPA;lang=cs
  11. Hjelmslev, L.: Prolegomena to a Theory of Language. Baltimore: Indiana University Publications in Anthropology and Linguistics (I JAL Memoir, 7) (2nd OD (slightly rev.): Madison: Univ. Of Wisconsin Press, 1961.
  12. JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 120 s. ISBN 9788024422183, ISBN 8024422182. OCLC 433014613 S. 21. 
  13. a b c ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Sociální_komunikace
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Čínština
Čínské znaky
Čao Wen-chua
Černé moře
Červenec
Česká Wikipedie
Česko
Říše Ming
Řecko
Šestiočka sadistická
Španělsko
Španělsko
Ťia-ťing
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
1. srpen
10. květen
10. květen
10. prosinec
10. srpen
11. červenec
11. červenec
11. srpen
12. říjen
12. říjen
12. leden
12. leden
12. srpen
1248
1248
1297
13. březen
13. březen
13. srpen
1348
1370
1386
1386
14. srpen
1431
1436
1473
15. srpen
1512
1532
1541
1565
1590
16. leden
16. srpen
1625
17. srpen
1705
1779
1779
1780
1784
1784
1793
1793
18. srpen
1816
1816
1837
1837
1842
1842
1855
1856
1856
1870
1877
1877
1880
1880
1887
1887
1888
1888
1890
1890
1891
1891
1893
1893
1899
1899
19. srpen
1908
1908
1909
1909
1914
1914
1915
1915
1917
1917
1919
1919
1920
1927
1927
1928
1928
1929
1929
1930
1930
1933
1933
1934
1934
1935
1935
1936
1936
1941
1943
1943
1945
1945
1946
1947
1949
1950
1950
1951
1951
1953
1956
1956
1957
1959
1960
1962
1962
1967
1970
1971
1973
1974
1975
1975
1976
1976
1977
1978
1980
1980
1981
1981
1983
1983
1984
1985
1986
1986
1987
1987
1991
1991
1994
1998
2. prosinec
2. srpen
20. duben
20. duben
20. srpen
2000
2000
2001
2002
2003
2003
2005
2007
2007
2013
2013
2015
2015
2017
2018
2018
2019
2019
2020
2020
2023
21. říjen
21. říjen
21. srpen
22. srpen
23. květen
23. květen
23. srpen
24. červen
24. červen
24. duben
24. duben
24. květen
24. srpen
25. leden
25. leden
25. listopad
25. srpen
26. srpen
27. květen
27. srpen
28. duben
28. duben
28. srpen
29. leden
29. leden
29. srpen
3. červenec
3. červenec
3. srpen
3. září
3. září
30. duben
30. duben
30. srpen
31. květen
31. květen
31. srpen
4. červenec
4. červenec
4. listopad
4. srpen
5. únor
5. únor
5. leden
5. leden
5. srpen
6. květen
6. květen
6. srpen
7. srpen
8. duben
8. duben
8. srpen
9. březen
9. srpen
Ašraf Ghaní
Afghánistán
Albánie
Alena Baisová
Aljaška
Aljaška
Alois Kunz
Alois Kunz
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Antverpy
Antverpy
Arbitrovaný protokol
Asynchronie
Atlantická charta
Audience
Augmentativní a alternativní komunikace
Autoprezentace
Baťa
Bahrajn
Basketbal
Basketbal
Berijev Be-200
Berlín
Bitva na řece Čorna
Bitva u Cassana
Bitva u Domažlic
Bitva u Luconu
Bitva u Luconu
Bitva u Varšavy (1920)
Blackout v Severní Americe (2003)
Blackout v Severní Americe (2003)
Bliss systém
Bohdan Holomíček
Bohdan Holomíček
Boleslav Bárta
Boleslav Bárta
Braňo Holiček
Byl jednou jeden král
Carolyn S. Shoemaker
Cenzorát
Charles Bukowski
Chu Cung-sien
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Ctislav Doseděl
Cung-tu
Depeše
Didius Iulianus
Dispečink
Divadlo pracujících Gottwaldov
Domažlice
Dyadický efekt
Emilie Třísková
Emoce
Emocionální práce
Encyklopedie
Etiopie
Evžen Savojský
Eva Birnerová
Ferdinand I. Habsburský
Feromon
Frýdek-Místek
François Harlay de Champvallon
Francouzi
Franklin Delano Roosevelt
František Anicet Petružela
František Anicet Petružela
František Dvorník
František Dvorník
Franz Peschka
Franz Peschka
Frenštát pod Radhoštěm
Funkcionalizmus
Gdaňsk
Gdaňsk
Geomorfologie
Geomorfologie
Gerd Müller
Globální síť
Grafické symboly pro ekologii
Gregoriánský kalendář
Haiti
Halle Berryová
Hanazono
Hans Christian Ørsted
Havana
Havana
Hlavní strana
Hlučínsko
Hoax
Hoboj
Hoboj
Husité
Husitství
Iljič Ramirez Sánchez
Iljič Ramirez Sánchez
Inka Zemánková
Inka Zemánková
Irák
Irák
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jana Krejcarová
Jana Krejcarová
Janov (Itálie)
Janov (Itálie)
Jan I. Kastilský
Jan I. Kastilský
Jan I. Portugalský
Jan I. Portugalský
Jan Ludevít Procházka
Jan Ludevít Procházka
Jan Nepomucký
Jan Svoboda (virolog)
Jan Svoboda (virolog)
Jan Tříska
Jan Werich
Japonsko
Jaromír Demek
Jaromír Demek
Jaroslav Erik Frič
Jaroslav Kepka
Jaroslav Mráz-Habrovský
Jaroslav Mráz-Habrovský
Jaroslav Němec (umělec)
Jen Sung
Jiří Červený
Jiří Červený
Jiří Balvín
Jiří Plantagenet
Jiří Vlach (sochař)
Jiří Voženílek
Jiří Voženílek
Jihlava
Josef Pehr
Josef Pehr
Julian Cesarini
Kábul
Kabaret
Kabaret
Kanál La Manche
Kanada
Kanada
Karel Friedrich
Karel Friedrich
Karel IV.
Karla Chadimová
Karlovy Vary
Kastílie
Kastílie
Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)
Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kožešina
Kožešina
Kodiak (ostrov)
Kodiak (ostrov)
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem
Kolektivní inteligence
Komnata ozvěn
Komunikační šum
Komunikační symboly
Komunikační událost
Krymská válka
Kuba
Kuba
Kultivační teorie
Kurt Biedenkopf
Kypr
Labe
Lalibela
Lech Wałęsa
Lech Wałęsa
Letní olympijské hry 1920
Letní olympijské hry 1920
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 2020
Liberec
Lormova abeceda
Lucemburkové
Magdalena Habsburská
Magic Johnson
Makaton
Marek Trval
Markéta Pole
Masová komunikace
Mezera
Michal Černoušek
Milavče
Mila Kunisová
Milena Dvorská
Mira Figarová
Mira Figarová
Miroslav Tetter
Miroslav Venhoda
Miroslav Venhoda
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nehemias Trebitsch
Nehemias Trebitsch
Nenásilná komunikace
Novorossijsk
Občanské shromáždění
Ochrana životního prostředí
Olympijské hry
Opava
Operace Glucinium
Operace Glucinium
Ostrava
Otto Albert Tichý
Otto Albert Tichý
Pákistán
Přeslech
Paříž
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parasociální interakce
Pavel Trojan (hudebník)
Pchin-jin
Petr Kavan (výtvarník)
Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
Ploutvonožci
Pošta
Poláci
Polsko
Polsko
Polsko-sovětská válka
Ponte Morandi
Ponte Morandi
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Portugalsko
Posmrtné jméno
Povstání ve Vendée
Povstání ve Vendée
Praha
Praktická vizuální komunikace
Problém dvojité empatie
Prostějov
Prstová abeceda
Prusko-francouzská válka
Prusové
Richterova stupnice
Ropná skvrna
Rouen
Rudá armáda
Rusko
Sün-fu
Sü Chaj
Sarah Brightmanová
SARS-CoV-2
Sdělení
Senkaku
Sexting
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Sociální komunikace
Solidarita (Polsko)
Solidarita (Polsko)
Soubor:Ørsted.jpg
Soubor:胡宗憲.jpg
Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg
Soubor:Halle Berry 10.jpg
Soubor:Inka Zemánková (1915-2000).jpg
Soubor:Inka Zemánková (1915-2000).jpg
Soubor:Jiří Červený (1887-1962).jpg
Soubor:Jiří Červený (1887-1962).jpg
Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg
Soubor:Magic Johnson 2014 (cropped).jpg
Soubor:Mila Kunis (7601680580).jpg
Soubor:Sarah Brightman2007 crop.jpg
Soubor:Steve Martin.jpg
Soubor:Věra Řeháčková, 2013.jpg
Soubor:Věra Řeháčková, 2013.jpg
Soubor:Viktor Trakl (1888 - 1956), Czech physicist.jpg
Soubor:Viktor Trakl (1888 - 1956), Czech physicist.jpg
Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg
Soubor:Wim Wenders(cannesPhotocall)-.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Spolana
Spolana
Srážka vlaků u Milavčí
Srpen
Stávka
Stávka
Stanislav Duchoň
Stanislav Duchoň
Staré Město (Praha)
Steve Martin
Stigmergie
Strategické vyjednávání
Synchronizace (informatika)
Tálibán
Telepatie
Teorie sociální směny
Terorismus
Terorismus
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomas Venclova
Tony Esposito (lední hokejista)
Tramvaj
Tristan da Cunha
Tristan da Cunha
Turecko
UNESCO
Václav Rabas (varhaník)
Václav Rabas (varhaník)
Válka o španělské dědictví
Válka v Tigraji
Vítězslav Lepařík
Vítězslav Lepařík
Vědecké modelování
Věra Řeháčková
Věra Řeháčková
Vakcína proti covidu-19
Veletržní palác
Verbální komunikace
Viktor Trkal
Viktor Trkal
Vitčice
Vizuální komunikace
Vladimir Golubničij
Vltava
Vyjednávání
Wang Č’ (pirát)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Wostry
Wilhelm Wostry
Wim Wenders
Winston Churchill
Září
Závist (okres Blansko)
Zakázané moře
Zdeněk Trtík
Zdeněk Trtík
Zemětřesení na Haiti 2021
Zikmund Lucemburský
Zlín
Zoo Praha
Zpětná vazba v komunikaci




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk