Opera v Sydney
Základní informace
Sloh	expresionismus
Architekti	Jørn Utzon a Peter Hall
Výstavba	1973
Stavitel	Lendlease
Poloha
Adresa	2 Circular Quay East, Sydney NSW, City of Sydney, Austrálie Austrálie
Ulice	Circular Quay
Nadmořská výška	15 m
Souřadnice	33°51′25,41″ j. š., 151°12′53,63″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opera v Sydney
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Austrálie Austrálie
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i
Odkaz	166 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2007 (31. zasedání)

Opera v Sydney je stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Otevřena byla v roce 1973. Nachází se v přístavu Port Jackson v australském městě Sydney, v místě zvaném Bennelong Point a je zařazena na seznam Světového dědictví pod hlavičkou UNESCO.

Historie

V roce 1956 byla vládou Nového Jižního Walesu vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na operní budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do soutěže bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V soutěži zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørn Utzona. Kuriózní je, že původně byl Utzonův návrh ze soutěže vyloučen. První cenou byl projekt oceněn až na podnět věhlasného architekta Eero Saarinena. ^[1]

Stavba se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou Nového Jižního Walesu. Stavba byla svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty, což se projevilo obzvláště na interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973, což je o deset let později, než bylo původně předpokládáno. První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973, přestože oficiálně byla Opera v Sydney otevřena až 20. října 1973 královnou Alžbětou II.

V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví. Jedná se o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za autorova života.

Stavba se stala nejznámějším atributem Austrálie, známém po celém světě. Její architektonické hodnoty jsou uznávány trvale a bez jakýchkoliv pochyb. Její místo v dějinách světové kultury je neotřesitelné.

V srpnu 2016 byla ohlášena celková modernizace budovy v hodnotě 202 milionů australských dolarů, tj. asi 3,8 miliardy korun, zejména za účelem zlepšení akustiky v interiéru. Začátek šestileté rekonstrukce byl ohlášen na květen 2017.^[2]

Popis

Celý komplex se rozkládá na ploše 1,8 hektarů. Zahrnuje pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi. Nejvyšší ze střech ční 65 m nad hladinu okolního moře.

Operní sál má celkem 1507 sedadel, zatímco v koncertním sále je 2679 míst. V tomto sále jsou také umístěny největší mechanické varhany na světě, které mají celkem 10 154 píšťal.

Významná světová hodnota podle UNESCO

Opera v Sydney je mistrovským dílem architektury 20. století. Jeho význam je založen na jejím jedinečném designu a konstrukci; Svými významnými inženýrskými a technologickými inovacemi se stavba stala světově proslulou ikonou architektury. Byl to odvážný a vizionářský experiment, který měl trvalý vliv na vznikající architekturu konce 19. století. Utzonova originální konstrukční koncepce a jedinečný přístup k budování daly impuls ke kolektivní tvořivosti architektů, inženýrů a stavitelů. Novátorské úspěchy společnosti Ove Arup pomohly Utzonovi vidět realitu. Návrh představuje výjimečnou interpretaci a reakci na umístění v přístavu Sydney. Opera v Sydney je mimořádná univerzální hodnotou svých úspěchů v oblasti konstrukčního inženýrství a technologie budov. Stavba je jedinečnou uměleckou památkou a ikonou, která je přístupná veškeré společnosti.

Galerie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opera v Sydney na Wikimedia Commons
• Téma Opera v Sydney ve Wikicitátech
• The Sydney Opera House official website
• Opera v Sydney na archiweb.cz