Zuzana Hejnová - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Zuzana Hejnová
 ...
Zuzana Hejnová
Zuzana Hejnová po zisku titulu mistryně světa na moskevském MS 2013
Zuzana Hejnová po zisku titulu mistryně světa na moskevském MS 2013
Osobní informace
Narození19. prosince 1986 (37 let)
Liberec
StátČesko Česko
Výška173 cm
Hmotnost63 kg
PříbuzníMichaela Hejnová (sourozenec)
Kariéra
Disciplína400 m překážek
Účasti na LOH2008, 2012, 2016
Účasti na MS2005, 2007, 2009, 2011, 2013, 2015, 2017, 2019
Účasti na ME2006, 2010, 2012, 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro Londýn 2012 400 m překážek
Mistrovství světa v atletice
zlato Moskva 2013 400 m překážek
zlato Peking 2015 400 m překážek
Halové MS v atletice
stříbro Dauhá 2010 štafeta 4 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronz Helsinky 2012 štafeta 4 × 400 m
bronz Helsinky 2012 400 m překážek
Halové ME v atletice
bronz Göteborg 2013 štafeta 4 × 400 m
stříbro Bělehrad 2017 běh na 400 m
Mistrovství světa juniorů v atletice
stříbro Grosseto 2004 400 m překážek
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Sherbrooke 2003 400 m překážek
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
bronz Debrecín 2007 400 m překážek
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
bronz Tampere 2003 400 m překážek
zlato Kaunas 2005 400 m překážek
Mistrovství ČR v atletice
bronz MČR 2004 100 m překážek
bronz MČR 2005 běh na 200 m
zlato MČR 2006 běh na 400 m
zlato MČR 2006 štafeta 4x400m
bronz MČR 2008 běh na 200 m
zlato MČR 2008 štafeta 4 × 400 m
zlato MČR 2009 běh na 400 m
stříbro MČR 2010 běh na 200 m
bronz MČR 2011 běh na 200 m
stříbro MČR 2011 100 m překážek
stříbro MČR 2012 běh na 200 m
stříbro MČR 2012 100 m překážek
bronz MČR 2013 běh na 200 m
zlato MČR 2015 štafeta 4 × 400 m
zlato MČR 2018 400 m překážek
stříbro MČR 2019 400 m
zlato MČR 2020 400 m překážek
Halové mistrovství ČR v atletice
zlato HMČR 2005 běh na 400 m
zlato HMČR 2005 štafeta 4 × 400 m
stříbro HMČR 2006 běh na 400 m
zlato HMČR 2006 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2007 běh na 400 m
zlato HMČR 2007 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2007 pětiboj
zlato HMČR 2008 běh na 400 m
zlato HMČR 2009 běh na 400 m
zlato HMČR 2009 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2010 štafeta 4 × 400 m
stříbro HMČR 2010 běh na 200 m
zlato HMČR 2011 běh na 200 m
stříbro HMČR 2011 60 m překážek
zlato HMČR 2012 běh na 400 m
stříbro HMČR 2013 běh na 200 m
zlato HMČR 2015 běh na 400 m
zlato HMČR 2016 běh na 400 m
bronz HMČR 2017 běh na 200 m
stříbro HMČR 2019 běh na 400 m

Zuzana Hejnová (* 19. prosince 1986 Liberec) je bývalá česká atletka, jejíž specializací byl běh na 400 m překážek a běh na 400 m. Na trati 400 m překážek je stříbrnou medailistkou z Letních olympijských her 2012Londýně[1] a dvojnásobnou mistryní světa z MS 2013Moskvě a MS 2015Pekingu. Profesionální atletickou kariéru ukončila v květnu roku 2022 ve věku 35 let (kdy zároveň oznámila své první těhotenství).[2]

Český rekord na trati 400 m překážek překonala poprvé v roce 2005. Od té doby ubrala z rekordního času přes tři sekundy a přiblížila jej na méně než půl sekundy k tehdy platnému světovému rekordu Rusky Julije Pečonkinové. Současná hodnota rekordu činí 52,83 sekundy, což je vítězný čas z moskevského finále. Hejnová je také držitelkou bývalého historicky nejlepšího výkonu na netradiční trati 300 metrů překážek, a to časem 38,16 s, zaběhnutým rovněž v roce 2013.[3]

Je mnohonásobnou vítězkou mítinků Diamantové ligy, v letech 2013 a 2015 vyhrála i celkové hodnocení disciplíny 400 m překážek žen. V roce 2013 nastoupila na této trati celkem ke 13 závodům, ani jednou nebyla poražena. V estonském Tallinnu pak byla jako první Češka vyhlášena nejlepší atletkou Evropy pro rok 2013.[4]

Je odchovankyní klubu AC Slovan Liberec, mezi roky 2002–2004 závodila za TJ LIAZ Jablonec, v letech 2005–2012 startovala v barvách USK Praha a od roku 2013 je jejím klubem Dukla Praha. Její trenérkou je aktuálně Dana Jandová.

Osobní život

Narodila se 19. prosince 1986 v Liberci. Její rodiče Pavel Hejn a Alena Hejnová ji už odmala vedli ke sportu. Vzorem jí byla i starší sestra Michaela, česká reprezentantka ve víceboji a účastnice LOH 2004Athénách.[5]

Již od 2. třídy základní školy navštěvovala atletický kroužek a od 5. ročníku pak atletickou třídu na sportovní škole.[6] Odmala také hrála na klavír, ale atletika nakonec dostala přednost.[7] V 8. třídě začala trénovat v Jablonci pod atletickou trenérkou Danou Jandovou, která ji vedla v dalších letech k prvním juniorským úspěchům.[8][6]

Po ukončení základní školy začala studovat libereckou Střední pedagogickou školu.[5][7] Ve třetím ročníku začala trénovat v Praze (v USK Praha) pod trenérkou Martinou Blažkovou.[6] Středoškolská studia úspěšně zakončila v roce 2006[7] a od té doby se profesionálně věnuje atletice. Je členkou atletického oddílu Dukla Praha, kde ji do konce sezony 2016 vedl trenér Dalibor Kupka, a sportovním vzorem jí je americká sprinterka Allyson Felixová.[8]. Novým trenérem se stal bývalý německý překážkář Falk Balzer.

Žije v Hostivicích s přítelem Markem[5][9] a mezi její záliby patří hra na klavír, cestování či golf.[7] Jako talisman si s sebou na závody vozí plyšového medvěda jménem Česťa.[8]

Kariéra

Juniorské úspěchy, první národní rekordy

Již v roce 2003 se v kanadském Sherbrooku stala na trati 400 m překážek mistryní světa do 17 let.[10] V témže roce byla v anketě Atlet roku vyhlášena jako objev roku. O rok později pak v italském Grossetu obsadila 2. místo na mistrovství světa juniorů.

V roce 2005 získala na mistrovství Evropy juniorů v Kaunasu zlatou medaili. Její čas 55,89 s byl zároveň novým českým rekordem, výkon Anny Filičkové z roku 1983 (56,18 s) zlepšila o 29 setin.[11] Dosaženým časem splnila i mírnější limit pro mistrovství světa dospělých v Helsinkách.

V 18 letech ji tedy čekala první velká akce. Na MS 2005 se neztratila. Časem 56,86 s skončila ve svém rozběhu čtvrtá a postoupila do semifinále.[12] Tam skončila v čase 57,29 s sedmá.[13]

Těsně po MS ji o český rekord připravila Alena Rücklová. Hejnová si rekord vzala zpět o rok později, kdy v Praze na závodech první ligy Evropského poháru v atletice zaběhla čas 55,83 s.[14]

Na ME 2006 se opět probojovala do semifinále, kde ve svém běhu skončila časem 56,39 s pátá.[15] Běžela i štafetu 4×400 m, do finále však ani tady nepostoupila.

V roce 2007 na mistrovství světa v japonské Ósace ukázala dobrou formu už v rozběhu, kdy si s vypuštěným závěrem pohlídala čtvrté postupové místo v čase 55,87 s, jen čtyři setiny za jejím osobním a národním rekordem.[16] V semifinále pak zlepšila zmíněný osobní i národní rekord o celých 79 setin na 55,04 s, stačilo to však pouze na 6. místo v jejím běhu a 13. místo celkově.[17]

2008: Sedmá na olympiádě v Pekingu

Na mítinku Zlatá tretraOstravě dne 12. června 2008 znovu zlepšila český rekord na 400 m překážek na 54,96 s, poprvé se dostala pod hranici 55 sekund.[18]

Zuzana Hejnová na Memoriálu Josefa Odložila v červnu 2008

Na letních olympijských hráchPekingu si v rozběhu pohlídala třetí postupovou pozici v čase 55,91 s.[19] Ve svém semifinále skončila časem 55,17 s čtvrtá, což znamenalo postup (z každého ze dvou běhů postupovaly čtyři nejlepší závodnice) a první finále mezi dospělými na velké akci.[20] Ve finále konaném 20. srpna 2008 si pak doběhla pro 7. místo, časem 54,97 s zaostala pouze jednu setinu za svým vlastním českým rekordem.[21]

2009–2011: Vylepšování českého rekordu, čekání na medaili

Dne 7. července 2009 na mítinku v Lausanne zaběhla trať v čase 54,94 s a opět zlepšila národní rekord.[22] Na MS 2009Berlíně skončila v semifinále na celkovém jedenáctém místě a do osmičlenného finále nepostoupila.

Dne 10. června 2010 posunula hodnotu českého rekordu na Diamantové lizeŘímě o 77 setin na 54,13 s.[23] Na ME 2010Barceloně se probojovala do finále, kde obsadila 4. místo časem 54,30 s.

Zuzana Hejnová (s číslem 3) se chystá ke startu na Memoriálu Josefa Odložila 2010

Na halovém mistrovství Evropy 2011Paříži startovala netradičně ve víceboji. Mistrovský pětiboj dokončila v osobním rekordu 4453 bodů na solidním 7. místě.[24]

Dne 18. června 2011 v rámci Mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu vytvořila časem 53,87 s nový český rekord (poprvé v historii pod 54 s).[25] Dne 8. července 2011 na mítinku Diamantové ligyPaříži český rekord znovu vylepšila o více než půl sekundy. Nový rekordní čas 53,29 s byl zároveň do té doby nejlepším světovým časem roku 2011.[26] O nejlepší čas roku ji ještě před mistrovstvím světa připravila Jamajčanka Kaliese Spencerová, která na dalším mítinku Diamantové ligy v Londýně zaběhla výborný čas 52,79 s.[27] Jako druhá žena světových tabulek však Hejnová cestovala do Jižní Koreje v roli kandidátky na jednu z medailí.

Do mistrovství světa vstoupila hladkým vítězstvím v rozběhu, s vypuštěným závěrem doběhla v čase 55,12 s.[28] V semifinále doběhla druhá za Američankou Demusovou v čase 54,76 s.[29] Finále se jí však nevydařilo podle představ, v závěru jí došly síly a doběhla v čase 54,23 s až sedmá. Pro zlatou medaili si doběhla v třetím nejlepším čase historie 52,47 s Američanka Lashinda Demusová.[30] O den později se konaly rozběhy štafet na 4×400 m, Češky doběhly ve svém běhu třetí v čase 3:26,01, což nakonec stačilo na poslední postupové místo mezi finálovou osmičku. Ve finále pak štafeta v sestavě Denisa Rosolová, Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková a Zuzana Hejnová doběhla v čase 3:26,57 sedmá. Zlato vybojovaly s časem 3:18,09 Američanky.[31]

2012: Olympijské stříbro

Halové mistrovství světa 2012 v tureckém Istanbulu vynechala, soustředila přípravu na letní vrcholy, kterými byly otevřené mistrovství Evropy 2012Helsinkách a především Olympijské hry 2012Londýně.

Zuzana Hejnová v roce 2011

Na mistrovství Evropy byla považována za jednu z kandidátek na medaili, ve finále však doběhla s časem 54,49 s až čtvrtá a individuální medaile pod otevřeným nebem jí opět unikla. Reprezentační kolegyně Denisa Rosolová přitom skončila s časem 54,24 s před ní a získala stříbro.[32] Hejnová neúspěch oplakala. Později však prohlásila, že tento neúspěch ji přiměl k důležitým změnám v přípravě, které ji nakonec dovedly k olympijské medaili.[33] Z Helsinek si odvezla alespoň bronz ze štafety 4×400 m. Ve finále českou štafetu rozbíhala, další úseky běžely Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková a Denisa Rosolová.[34]

Na olympijských hrách v Londýně se uvedla výhrou v rozběhu druhým nejlepším časem kvalifikace 53,96 s, poprvé v sezóně se dostala pod hranici 54 sekund.[35] V semifinále doběhla ve svém běhu druhá za Ruskou Anťuchovou, znovu si vylepšila svůj nejlepší čas roku na 53,62 s.[36] Ve finále, které se běželo 8. srpna 2012, si doběhla pro bronzovou medaili ve výborném čase 53,38 s, kterým zaostala pouze devět setin sekundy za svým vlastním českým rekordem. Rychlejší byly pouze zlatá Ruska Natalja Anťuchová s časem 52,70 s (osmý nejrychlejší čas historie) a stříbrná Američanka Lashinda Demusová (úřadující mistryně světa z Tegu) s časem 52,77 s.[37] V roce 2022 byla vítězka Anťuchová dodatečně diskvalifikována kvůli dopingu, Hejnová tak zpětně získala stříbrnou medaili.[1]

Se štafetou 4×400 m rovněž postoupila do finále. Tam Češky doběhly poslední, po diskvalifikaci Nigérie obsadily 7. příčku. Medaile si odvezly favorizované štafety USA a Jamajky.[38] Po diskvalifikaci Rusek v roce 2022 se Češky zpětně posunuly na konečnou 6. příčku.

V celkové klasifikaci Diamantové ligy skončila v hodnocení disciplíny 400 m překážek třetí, pořadí suverénně ovládla Jamajčanka Kaliese Spencerová, která ovšem na olympiádě brala až čtvrté místo za Hejnovou.

Po skončení sezóny oznámila odchod ze skupiny Rychlý holky a od trenérky Martiny Blažkové. Jejím novým trenérem se stal Dalibor Kupka, který trénuje například i mistra Evropy a českého rekordmana na 400 m Pavla Masláka.[39] Tato spolupráce byla ukončena po konci sezony 2016. Novým trenérem se stal Falk Balzer.

V anketě Sportovec roku skončila v konkurenci zlatých olympijských medailistů a dalších sportovců jedenáctá.[40]

2013: Mistryně světa

Na halovém ME ve švédském Göteborgu běžela hladkou čtvrtku. Bez problémů postoupila do šestičlenného finále, ve kterém doběhla v čase 52,12 s čtvrtá, osm setin od medaile.[41] Po závodě si stěžovala na nevýhodnou vnitřní dráhu.[42] Ve štafetě 4×400 m vybojovaly Češky bronz. Štafetu tentokrát rozbíhala Denisa Rosolová, po ní následovaly Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová jako finišmanka.[43]

Při závodě Diamantové ligy 6. července 2013 v Paříži zvítězila v novém národním rekordu na 400 metrů s překážkami výkonem 53,23 s a upevnila své vedení v soutěži.[44] Rekord pak na dalším závodě 26. července v Londýně zlepšila na 53,07 s.[45]

Výše uvedenými výkony se v běhu na 400 m př. kvalifikovala na MS 2013Moskvě. Zde přesvědčivě vyhrála rozběh (čas 55,25 s)[46] i semifinále (čas 53,52 s)[47] a 15. srpna 2013 ji tedy čekalo velké finále. Mezi osmičkou finalistek chyběly olympijská vítězka z Londýna Ruska Natalja Anťuchová vyřazená v semifinále či Jamajčanka Kaliese Spencerová diskvalifikovaná v rozběhu za špatný přechod překážky. Největší konkurentkou Hejnové tak byla mistryně světa z Tegu 2011 a stříbrná olympijská medailistka z Londýna Lashinda DemusováUSA. Česká reprezentantka však ve finále triumfovala ve velkém stylu, doběhla si pro zlato v čase 52,83 s a druhou v pořadí, Američanku Dalilah Muhammadovou, za sebou zanechala o více než sekundu. Demusová skončila třetí.[48] Vítězný čas znamenal nový český rekord a pro Hejnovou první běh pod hranicí 53 sekund.[48] Zaostala pouze 49 setin sekundy za platným světovým rekordem Rusky Julije Pečonkinové z roku 2003 (52,34 s).[49] Čekal ji ještě start ve štafetě na 4×400 m, české kvarteto však do finále nepostoupilo.[50]

Po mistrovství světa vyhrála i oba závěrečné závody v Diamantové lize a zůstala tak na trati 400 m překážek v sezóně neporažena, když vyhrála všech 13 závodů, ke kterým nastoupila.[51] Vyhrála zároveň i celkové hodnocení disciplíny v rámci Diamantové ligy.[51]

Její úspěšná sezóna se odrazila i v různých sportovních anketách. Byla zvolena českým Atletem roku 2013[52] i českým Sportovcem roku 2013.[53] V anketě o Světovou atletku roku 2013 ji sice pořadatelé vybrali mezi nejlepší trojici, avšak cenu si nakonec odnesla trojnásobná mistryně světa Jamajčanka Shelly-Ann Fraserová-Pryceová.[54]

2014: Ztracená sezóna

Počátkem ledna si při tréninku zlomila zánártní kůstku v levé noze. Toto zranění ji vyřadilo z halové sezóny.[55] To ale nebylo vše. Následné komplikace – bolestivý zánět v patě – ji trápily celé léto a donutily ji vynechat i ME 2014Curychu.[56] Zdravotních problémů se zbavila až během podzimu zásluhou několikatýdenní léčby u vyhlášeného německého ortopeda Müllera-Wohlfahrta.[57] V zimě již naplno trénovala, absolvovala soustředění v Jižní Africe a do nové sezóny vzhlížela s optimismem.[58]

2015: Opět na vrcholu

Předstartovní příprava závodu 400 m překážek na ME družstev 2015 v Heráklionu

Na halovém mistrovství EvropyPraze zvolila trať 800 m, ovšem skončila hned v rozběhu.[59] Štafetě 4×400 m pak pomohla ke 4. místu.[60]

Prvním dokončeným závodem pod otevřeným nebem od návratu po zranění pro ni byla Zlatá tretra Ostrava 2015, kde zvítězila před svou krajankou Denisou Rosolovou v čase 55,13 s. Tento čas jí zároveň zajistil nominaci na MS 2015Pekingu.[61] Diamantovou ligu zahájila dvěma třetími místy (Birmingham, Oslo), všechny tři červencové závody však ovládla (Paříž, Londýn, Stockholm) a do Pekingu cestovala jako držitelka druhého nejlepšího času roku (53,76 s z Paříže[62]).

Na MS 2015Pekingu přesvědčivě vyhrála svůj rozběh i semifinále a ve finále pak triumfovala v nejlepším čase sezóny 53,50 s.[63] Držitelka do té doby nejlepšího času sezóny Američanka Shamier Littleová skončila s odstupem v čase 53,94 s stříbrná.[64]

Po mistrovství světa si doběhla i pro celkové vítězství v Diamantové lize, když vyhrála i závěrečný mítink v Curychu.[65]

Konec kariéry

V květnu roku 2022 oznámila Zuzana Hejnová své první těhotenství a zároveň i ukončení profesionální atletické kariéry. Rozloučila se oficiálně (bez aktivní účasti) na mítinku Zlatá Tretra Ostrava dne 31. 5. 2022.[2]

Spor o vyobrazení na poštovní známce

V roce 2016 vydala Česká pošta do oběhu poštovní známku o nominální hodnotě 32 Kč z dílny Milana Jaroše, na které je vyobrazena překážkářka. Zuzana Hejnová zastávala názor, že pošta využila jako předlohu fotografii s ní.[66] Od pošty žádá 900 tisíc korun za bezdůvodné obohacování a 150 tisíc korun za nemajetkovou újmu.[67] Pokud by je vysoudila, hodlá je věnovat na sportovní přípravu dětí. Odvolací soud pro Prahu 1 na jaře 2020 konstatoval, že na poštovní známce je doopravdy zobrazena podobizna atletky Zuzany Hejnové. Na podzim 2020 uzavřela Hejnová s poštou smír.[68]

Účast na velkých akcích

Tato sekce obsahuje přehled výsledků Zuzany Hejnové na letních olympijských hrách a na mistrovstvích světa či Evropy, a to jak pod otevřeným nebem, tak v hale.

400 m překážek

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Zuzana_Hejnová
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Římskokatolická církev
1. říjen
1. srpen
1. září
1621
18. srpen
1811
19. prosinec
1921
1936
1939
1940
1941
1944
1945
1971
1986
2016
28. červenec
29. červenec
3. srpen
30. červenec
31. červenec
9. říjen
Adolf Hitler
Akce T4
Alkoven
Anna Kateřina Gonzagová
Antidemokracie
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Autorita (knihovnictví)
Bádensko-Württembersko
Běh na 100 metrů
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Barbora Krejčíková
Benešovy dekrety
Berlín
Bernburg
Blut und Boden
Brandenburg an der Havel
Braniborsko
Christian Wirth
Clemens August von Galen
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
David Kostelecký
Denacifikace
Diamantová liga
Diecéze münsterská
Druhá světová válka
Dusty Hill
Edvard Beneš
Einsatzgruppen
Encefalitida
Encyklopedie
Epilepsie
Eutanazie
Fenobarbital
France Popit
František Nedvěd
Gemeinsame Normdatei
Georgij Nikolajevič Babakin
German-American Bund
Gestapo
Hadamar
Hartheim (zámek)
Heil Hitler
Heim ins Reich
Hesensko
Hitlerjugend
Hlavní strana
Holokaust
Horní Rakousy
Huntingtonova choroba
International Standard Book Number
Július Binder
Japonsko
Jesse Owens
Jiří Lipták
Jiří Prskavec
Jizerskohorské bučiny
Julija Pečonkinová
Jungfrau
Křišťálová noc
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Karl Brandt
Kateřina Siniaková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kiel
Kinderlandverschickung
Klokan quokka
Klystýr
Konečné řešení židovské otázky
Koupací vůz
Krajní pravice
Krematorium
Lebensborn
Lebensraum
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 2020
Liberec
Limburg an der Lahn
Linec
Linz
Lipsko
Londýn
Ludvík II. Hornobavorský
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Marie Brabantská (1256)
Markéta Vondroušová
Mein Kampf
Mezinárodní vesmírná stanice
Milan Lasica
Miroslav Jindra
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Moskva
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národně socialistická německá dělnická strana
Němčina
Německý odboj během druhé světové války
Německo
Nacismus
Nacistická architektura
Nacistické experimentování na lidech
Nacistické Německo
Nacistické ozbrojené a bezpečnostní sbory
Nadace Wikimedia
Nasjonal Samling
Nationaal-Socialistische Beweging
Nauka (modul ISS)
Neonacismus
Neurologie
Noc dlouhých nožů
Norimberské zákony
Norimberský proces
Olympijské hry
Osobní technický prostředek
Oxid uhelnatý
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Pakt proti Kominterně
Pakt tří
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panská rasa
Peking
Peter de Vries
Pirna
Pivní puč
Ploutvonožci
Plynová komora
Požár Říšského sněmu
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Program NSDAP
Psychiatrie
Q154494#identifiers
Q154494#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko
Rasová hygiena
Rasse- und Siedlungshauptamt
Reichsarbeitsdienst
Richard Adler
Rusko
Sála
SARS-CoV-2
Sasko
Sasko-Anhaltsko
Schizofrenie
Schutzstaffel
Segway
Sieg Heil
Slalom na divoké vodě
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:CAvGalenBAMS200612.jpg
Soubor:Erlass von Hitler - Nürnberger Dokument PS-630 - datiert 1. September 1939.jpg
Soubor:Fort VII Poznań RB8.JPG
Soubor:Gedenktafel Herbert-von-Karajan-Str 1 (Tierg) Christian Wirth.jpg
Soubor:Grafeneck Hauptgebäude.JPG
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-85821-90-7
Spojené státy americké
Sportovní střelba
Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 2020
Strana Šípových křížů
Sturmabteilung
Světové dědictví (Česko)
Svaz německých dívek
Syfilis
Tallinn
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Terry Cooper
Triumf vůle
UNESCO
Válečná fronta
Vakcína proti covidu-19
Velkoněmecká koncepce
Vladimír Beneš (1921)
Vladislav Mirvald
Volksdeutsche Mittelstelle
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zdravotní postižení
Zlatý úsvit (politická strana)
Zuzana Hejnová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Akce Místo Rozběh Semifinále Finále Celkově
Čas Pozice Čas Pozice Čas Pozice
MS 2005 Finsko Helsinky 56,85 s 4. 57,29 s 7. nepostoupila 22.
ME 2006 Švédsko Göteborg 56,29 s 3. 56,39 s 5. nepostoupila 13.
MS 2007 Japonsko Ósaka 55,87 s 4. 55,04 s (NR) 7. nepostoupila 13.
LOH 2008 Čína Peking 55,91 s 3. 55,17 s 4. 54,97 s 7. 7.
MS 2009 Německo Berlín 55,68 s 3. 54,99 s