Znásilnění - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Znásilnění
 ...
Sexuální napadení
Znásilnění urozené Lukrécie bylo prvotním impulzem, které vedly k pádu Římského království a vzniku Římské republiky. Přímým důsledkem však byla sebevražda Lukrecie.
Znásilnění urozené Lukrécie bylo prvotním impulzem, které vedly k pádu Římského království a vzniku Římské republiky. Přímým důsledkem však byla sebevražda Lukrecie.
Klasifikace
MKN-10Y05
MeSHD011902
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znásilnění je druh sexuálního násilí spočívající ve vynucení si pohlavního styku či jiné podobné sexuální aktivity proti vůli zneužité osoby. Termín je obvykle definován ve skutkové podstatě příslušného trestného činu. Za znásilnění je obvykle považován také jakýkoliv, tedy i dobrovolný, sexuální styk s nezletilou osobou.

Světová zdravotnická organizace definuje znásilnění jako „fyzickým násilím nebo jinak vynucenou penetraci vulvy nebo řitního otvoru pyjem, jinou částí těla nebo věcí“ a řadí ho do širší kategorie sexuálního násilí.[1]

Incidence znásilnění nahlášených na policii v roce 2008 se pohybovala mezi 0,1 případu na 100 000 lidí v Egyptě a 91,6 případy na 100 000 lidí v Lesothu, s hodnotou 4,9 na 100 000 lidí v Litvě jako medián.[2] Podle Americké zdravotnické asociace (1995) je sexuální násilí a znásilnění považováno za nejméně nahlašovaný násilný trestný čin.[3][4] Znásilnění cizincem je méně časté než znásilnění osobou, kterou oběť znala.[5][6][7][8] Za nejméně ohlašovanou formu znásilnění bývají označována vězeňská znásilnění.

Definice

Česko

Podle § 185 trestního zákoníku[9] se znásilnění dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutí jiného k pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, připouští tedy i znásilnění muže ženou. Znásilněním může být naplněna skutková podstata trestného činu znásilnění (§ 185) nebo, je-li znásilnění součástí rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, trestného činu útok proti lidskosti (§ 401 podle písmene d) nebo, když účelem systematických znásilnění je způsobit takový počet vynucených těhotenství ženám jiné rasové skupiny, aby tato rasová skupina byla úplně nebo částečně zničena, trestného činu genocidium (§ 400 podle písmen a,b).

V případě znásilnění kvalifikovaného jako § 185 hrozí pachateli trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let. V případě znásilnění formou soulože, na dítěti nebo se zbraní se trestní sazba zvyšuje na 2 léta až 10 let. V případě znásilnění dítěte mladšího 14 let nebo na místě, kde je omezována osobní svoboda nebo způsobení těžké újmy na zdraví znásilněním se trestní sazba zvyšuje na 5 až 12 let. V případě nedbalostního usmrcení při znásilnění se trestní sazba zvyšuje na 10 až 16 let.[10] U trestných činů útok proti lidskosti a genocidium stanovuje Zákoník trestní sazbu dvanáct až dvacet let nebo výjimečný trest.

Do roku 2001 bylo možno spáchat trestný čin znásilnění pouze na ženě a pouze v případě, že mělo charakter klasického pohlavního styku. Přinucení k orálnímu či análnímu sexu se neklasifikovalo jako znásilnění, nýbrž většinou jako omezování osobní svobody, které se trestalo mnohem nižšími tresty. Do roku 1950 se znásilnění označovalo souslovím násilné smilstvo (nezahrnovalo násilné vynucení sexu na manželce) a tento pojem se vyskytuje v některých dosud platných mezinárodních smlouvách o extradici (např. Smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy o vzájemném vydávání zločinců ze dne 2. července 1925 ve znění dodatkové úmluvy ze dne 29. dubna 1935).

V dubnu 2024 schválila Poslanecká sněmovna změnu definice znásilnění tak, že za znásilnění bude považován pohlavní styk vykonaný přes jakkoliv vyjádřený zjevný nesouhlas či bezbrannost oběti.[11]

Ostatní země

Související informace naleznete také v článku Sexuální souhlas v právu.

Před znásilněním v době ozbrojeného konfliktu chrání oběti i Ženevské úmluvy na ochranu obětí války a dodatkové protokoly k nim (čl. 27 úmluvy o ochraně civilních osob za války, čl. 76 Prvního dodatkového protokolu a čl. 4 Druhého dodatkového protokolu).

Redefinice znásilnění

Do současné definice znásilnění nespadá až 70 % případů, kdy dojde k paralýze oběti, která se a pachatel tedy nemusí vyvíjet násilí. Z toho důvodu probíhají v Česku snahy o redefinici trestného činu znásilnění v českém zákoně tak, aby byla definice založená na absenci souhlasu. Z takové definice by vyplývalo, že sex bez souhlasu je považován za znásilnění. Podle české neziskové organizace Konsent náprava definice „dá obětem signál, že i když se z různých důvodů nebyly schopné bránit, mají právo hledat spravedlnost“. Od roku 2021 neziskové organizace (Konsent, Amnesty International) vedou kampaň s názvem Chce to souhlas, která má cíl dosáhnout změny definice znásilnění. Součástí kampaně je mimo jiné i petice, kterou už podepsalo přes 17 tisíc lidí. Už 13 zemí Evropy má definici znásilnění v zákoně založenou na absenci souhlasu.[12][13]

Motivace pachatelů

Znásilnění bulharských žen osmanskými bašibozuky při potlačení dubnového povstání v roce 1876

Neexistuje jediná teorie, která by přesvědčivě vysvětlila motivaci pachatelů znásilnění. Mezi navrženými a diskutovanými motivy jsou: hněv, touha po moci, sadismus, stejně jako sexuální uspokojení a evoluční tlaky.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že hlavními faktory, které vedou k páchání sexuálního násilí, jsou:[1]

  • víra v rodinnou čest a sexuální čistotu;
  • ideologie mužského sexuálního oprávnění;
  • nízké právní sankce za sexuální násilí.

Důsledky znásilnění

Oběti znásilnění mohou být traumatizované nebo zraněné, jsou také vystaveny riziku nákazy sexuálně přenosnou nemocí nebo nechtěného těhotenství. Zdravotní rizika mohou být výrazně redukována včasným lékařským ošetřením, při němž je možné zajistit důkazy usvědčující pachatele. Psychologické trauma se může rozvinout v posttraumatickou stresovou poruchu, oběti mohou cítit strach, smutek, nebo se dokonce cítit provinile.

V některých státech, kde je interrupce jinak nelegální, je otěhotnění následkem znásilnění důvodem či jedním z více důvodů pro legálnost interrupce. I tato výjimka může být předmětem kontroverzí.[14]

Obviňování oběti

Obviňování oběti obecně činí oběť trestného činu zcela nebo z části zodpovědnou za spáchaný zločin. Tento pojem pochází ze sociální psychologie, kde odkazuje tzv.: teorii spravedlivého světa. V případě znásilnění je spoluodpovědnost oběti dokládána chováním, jako je flirtování, nebo vyzývavým oblečením. V extrémních případech jsou oběti popisovány jako ty, které si „o to říkaly“, protože se nechovaly dostatečně zdrženlivě. Ve většině západních zemí není obrana násilníka s poukazem na údajnou provokaci oběti chápána jako polehčující okolnost.

Znásilnění v náboženství

Ke znásilnění zastává striktně odsuzující postoj většina náboženství, včetně křesťanství, judaismu a islámu. Všechna tři zmíněná náboženství je považují za velmi těžký hřích.[zdroj?

Křesťanství a judaismus

Ve Starém zákoně lze nalézt několik zmínek o tom, co dnes nazýváme znásilněním, např.:

Jestliže nalezne muž zasnoubenou dívku na poli a zmocní se jí a bude s ní ležet, zemře jenom ten muž, který s ní ležel.
Dívce neuděláš nic. Dívka se nedopustila hříchu hodného smrti. ...

Vždyť ji našel na poli, zasnoubená dívka křičela, ale nebyl tu nikdo, kdo by ji zachránil.

Deuteronomium 22,25-27

Když najde muž dívku, pannu, která není zasnoubena, a chytí ji, bude s ní ležet a budou přistiženi,

muž, který s ní ležel, dá otci té dívky padesát šekelů stříbra. Stane se jeho ženou, protože ji ponížil. Po celý život ji nesmí propustit.

Deuteronomium 22,28-29

Islám

Islám sice považuje znásilnění za těžký hřích a jako trest stanoví trest smrti, zároveň však disproporce mezi silou svědectví ženy a muže a jejich právy a povinnostmi zejména na poli sexuální morálky způsobuje, že podle striktně islámského práva znásilněná žena často nemá šanci dobrat se u soudu zastání, pokud nejsou jiní z pohledu islámského práva věrohodní svědci. V řadě případů by její pokus o obvinění násilníka skončil jejím uvězněním a popravou. Islám též obecně ukládá manželce povinnost podřídit se sexuálním požadavkům manžela, jinými slovy manželku podle něj nelze znásilnit, protože nemá právo pohlavní styk odmítnout. Určité místní varianty zvykového práva, kombinující islám s jinými tradicemi, pak navíc připouštějí znásilnění jakožto legální trest či součást trestu (byť zpravidla v rozporu s oficiálním právním systémem). V některých případech je udělen trest 100 až 250 ran bičem, bičování musí přihlížet i rodina bičované.

Historie

Ve středověku a počátkem novověku bylo v Česku násilné smilstvo trestáno smrtí formou lámání kolem[zdroj?, posléze stětím a následným vpletením v kolo, posléze pouze stětím.[zdroj?

Znásilnění a válka

Mladá čínská žena, která byla v jednom z „komfortních praporů“ Japonské císařské armády, je vyslýchána spojeneckým důstojníkem

K znásilnění v průběhu války docházelo už ve starověku, je zmiňováno v Bibli. Izraelské[zdroj?, perské[zdroj?, řecké[zdroj? a římské[zdroj? armády se během svých tažení dopouštěly znásilnění. Dokumenty sepsané během vlády Čingischána, říkají, že po boji mongolští vojáci plenili, drancovali a znásilňovali.[15]

Moderním příkladem takových zvěrstev může být Nankingský masakr v jehož průběhu japonští vojáci znásilnili během šesti dní až 80 000 žen.[16] Během druhé světové války bylo asi 200 000 korejských a čínských žen donuceno k prostituci v japonských vojenských nevěstincích.[17].

Během Bangladéšské války za nezávislost bylo podle obvinění znásilněno pákistánskými vojáky na 200 000 žen,[18] a téměř 20 000 bosenských muslimek bylo znásilněno srbskými jednotkami během Války v Bosně.[19] Válečná propaganda často zdůrazňuje a přehání zprávy o špatném nakládání s civilisty ze strany nepřátelských vojsk, v důsledku čehož je problematické zjistit, co se doopravdy stalo.

Podle zprávy UNICEF je znásilnění obvyklé v zemích postižených válkou a přírodními pohromami. Tedy v zemích s výrazným vykořeněním společnosti a oslabenými sociálními normami. Znásilňování provázelo konflikty v Súdánu, Čadu a Demokratické republice Kongo.[20] Je odhadováno, že na 200 000 žen bylo v Konžské demokratické republice znásilněno v průběhu nedávných konfliktů.[21] Podle některých odhadů je kolem 60% bojovníků v Kongu nakaženo HIV.[22]

Podle Ženevské úmluvy na ochranu obětí války z roku 1949 jsou ženy zvlášť chráněny proti každému útoku na jejich čest, zejména pak proti znásilnění, proti nucení k prostituci a proti každému nemravnému jednání.[23]

Během ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 byly hlášeny případy znásilňování obyvatelstva ze strany příslušníků Ozbrojených sil Ruské federace. Mezi oběťmi byly i osoby mladší 18 let.[24] Podle mnoha zpráv ke znásilněním a dalším sexuálním útokům docházelo ve značném rozsahu.[25] Věk obětí se podle zjištění komise OHCHR pohyboval v rozmezí od 4 do 82 let.[26]

Skupinové znásilnění

Skupinové znásilnění je znásilnění oběti skupinou dvou a více osob. V českém trestním zákoníku se pojem skupinové znásilnění nevyskytuje, nicméně k němu na území Česka také dochází.[27][28][29]

Francouzská, původem alžírská autorka, Samira Bellil, vylíčila ve své autobiografii Dans l'enfer des tournantes násilí, které ona a jiné mladé ženy zakoušely v převážně muslimském přistěhovaleckém předměstí Paříže. V pubertě byla opakovaně skupinově znásilněna gangy (slangově la tournante), vedenými lidmi, které znala. Policii ze strachu z odvety nic nenahlásila. V důsledku ji opustila její rodina i přátelé.

Britská televize Channel 4 sledovala při přípravě jedné reportáže 29 případů skupinových znásilnění, ke kterým došlo v Londýně mezi lednem 2006 a březnem 2009. Z 92 pachatelů, kteří v nich byli odsouzeni, bylo 66 černých nebo smíšeného původu, 13 bílých, ostatní jiné etnicity (ze zemí jako Afghánistán, Irák a Libye).[30]

Odkazy

Reference

  1. a b Violence against women . Světová zdravotnická organizace, prosinec 2012 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. "Rape at the National Level, number of police recorded offenses". United Nations.
  3. American Medical Association (1995) Sexual Assault in America. AMA.
  4. A gap or a chasm? Attrition in reported rape cases . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18. 
  5. Statistics | Rape, Abuse & Incest National Network . www.rainn.org . Dostupné online. 
  6. Alberto R. Gonzales et al. Extent, Nature, and Consequences of Rape Victimization: Findings From the National Violence Against Women Survey. U.S. Department of Justice Office of Justice Programs. January 2006
  7. Sexual Assault in Australia: A Statistical Overview, 2004 . Abs.gov.au, 2006-12-08 . Dostupné online. 
  8. Rape and sexual assault of women: findings from the British Crime Survey . cit. 2010-12-31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-18. 
  9. INFO@AION.CZ, AION CS-. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Zákony pro lidi online. cit. 2020-06-18. Dostupné online. 
  10. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
  11. ČTK. Sněmovna schválila změnu vymezení znásilnění. ct24.ceskatelevize.cz online. cit. 2024-04-11. Dostupné online. 
  12. chce to souhlas. online. Konsent cit. 2023-06-20. Dostupné online. 
  13. Chce to souhlas: Navrhované změny k lepšímu nebo horšímu? online. 2023-06-12 cit. 2024-02-03. Dostupné online. 
  14. Polští aktivisté brání čtrnáctileté znásilněné dívce v potratu. Idnes.cz online. 2008-06-10 cit. 2010-09-03. Dostupné online. 
  15. "Genghis Khan a Prolific Lover, DNA Data Implies". National Geographic News. February 14, 2003.
  16. Chinese city remembers Japanese 'Rape of Nanjing'. CNN. December 13, 1997
  17. Comfort Women Were 'Raped': U.S. Ambassador to Japan. chosun.com. March 19, 2007
  18. SMITH, Laura. How did rape become a weapon of war?. news.bbc.co.uk. BBC News, 2004-12-08. Dostupné online cit. 2010-12-31. 
  19. JAHN, George. Bosnian kids born of war rape asking questions online. MSNBC, 2005-05-31 cit. 2010-12-31. Dostupné online. 
  20. Africa war zones' 'rape epidemic'. news.bbc.co.uk. BBC News, February 13, 2008. Dostupné online cit. January 4, 2010. 
  21. The Greatest Silence: Home online. HBO cit. 2010-12-31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-22. 
  22. "Rape as a weapon of war". San Francisco Chronicle. June 26, 2005.
  23. Čtvrtá Ženevská úmluva o ochraně obětí války
  24. Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima NEWS online. FTV Prima, 2022-03-04 cit. 2022-03-05. Dostupné online. 
  25. MCKERNAN, Bethan. Rape as a weapon: huge scale of sexual violence inflicted in Ukraine emerges. The Guardian. 2022-04-04. Dostupné online cit. 2022-04-06. (anglicky) 
  26. MØSE, Erik. Update by the Chair of the Independent International Commission of Inquiry on Ukraine, at the 51st session of the Human Rights Council online. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, 2022-09-23 cit. 2022-09-24. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ČTK. Za znásilnění třináctileté spolužačky půjdou na 5 let do polepšovny. Lidovky.cz online. 2010-06-22 cit. 2012-09-01. Dostupné online. 
  28. Jeden z násilníků, kteří zbili chlapce v Krupce na Teplicku, jde před soud. iDNES.cz online. 2010-10-21 cit. 2010-11-11. Dostupné online. 
  29. Afričtí studenti jihlavské vysoké školy si vyslechli trest za znásilnění. iDNES.cz online. 2011-11-08 cit. 2022-04-17. Dostupné online. 
  30. SORIOUS, Samura. Gang rape: Is it a race issue?. The Independent online. 2009-06-21 cit. 2012-09-03. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Znásilnění
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Íránské revoluční gardy
Úmluva o právním postavení uprchlíků
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Útok Íránu na Izrael (2024)
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čeleď
Černá Hora
Česká Wikipedie
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Španělsko
Švédsko
1. květen
10. duben
1164
13. duben
14. říjen
15. říjen
15. duben
1529
1584
1585
1673
1674
17. duben
1724
1789
18. říjen
18. říjen
18. duben
1823
1847
1853
1862
1864
19. říjen
19. duben
1912
1913
1922
1923
1924
1942
1944
1954
1973
1977
1983
1992
20. duben
2003
22. duben
23. říjen
23. duben
24. duben
25. říjen
26. duben
28. duben
5. květen
Achille Silvestrini
Albedo
Aliko Dangote
Anfisa Rezcovová
Anna z Lichtenštejna
ANO 2011
ANO 2011
Antonio Cantafora
Anton von Werner
Apple II
Arabsko-izraelské války
Arabsko-izraelský konflikt
Arcidiecéze olomoucká
Arménie
Athéna
Atropin
Azovstal
Bezpilotní letadlo
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bobby Charlton
Bzenecká lípa
Carla Bley
Cassini (sonda)
Chřástal weka
Chlorid sodný
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Dalibor Tolaš
Dickey Betts
Dione (měsíc)
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Donald Trump#Vztah se Stormy Daniels
Druhá světová válka
Dušan Grúň
Dynastie Jižní Ming
Eduard Krečmar
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Enceladus (měsíc)
Encyklopedie
Enkelados
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropský parlament
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Fridrich I. Barbarossa
Gediminas Kirkilas
Gejzír
Gibraltarský průliv
Gigant
Grand National
Guy Lafleur
Haag
Hana Brejchová
Hans Kudlich
HESA Šáhid-136
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hlavohruď
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hradní stráž
Ignacio Zaragoza
Immanuel Kant
Impaktní kráter
Indonésie
Ingenuity
Invaze na Grenadu
In God we trust
Isfahán
Izrael
Izraelské vojenské letectvo
Ján Bahna
Janez Janša
Jan Kostrhun
Joe Biden
John Herschel
Jomkipurská válka
Josef Laufer (herec)
Josef Nuzík
Josip Manolić
Křižákovití
Křižák podkorní
Kaligrafie
Karel Kinský
Karibik
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Krize v Rudém moři
Kryovulkanismus
Kuo-c’-ťien
Led
Louise Glücková
Luis Garavito
Měsíce Saturnu
Madagaskar
Mahsá Amíníová
Mahsá Amíníová
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Maroko
Martti Ahtisaari
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní trestní soud
Michail Chodorkovskij
Milešovka
Mimas (měsíc)
Miroslav Švejda
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mnichov
Moldavsko
Monsignore
Motto
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nålebinding
Nadace Wikimedia
Nanking
Natalie Zemon Davis
New York
Nová pinakotéka
Novosibirsk
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Organizace spojených národů
Oskar Nedbal
Příměří
Předseda vlády České republiky
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlamentní volby v Polsku 2023
Paschal III. (vzdoropapež)
Pavel Simon
Pavol Mešťan
Pavouci
Pečeť
Perseverance
Peter Cathcart Wason
Petr Fiala
Podněstří
Pohlavní styk
Polská krev
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Pravda (noviny)
Prezident Spojených států amerických
Program Copernicus
Protesty v Íránu (2022–2023)
Protesty v Íránu (2022–2023)
Prusko-francouzská válka
Pyreneje
Pyrenejský poloostrov
Růžena Dostálová
Rada bezpečnosti OSN
Radim Uzel
Radioaktivita
Recep Tayyip Erdoğan
Rezonance
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruang
Rulík zlomocný
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sametová revoluce
Satelitní fotografie
Senát Parlamentu České republiky
Sentinel (družice)
Severoatlantická aliance
Sexuální souhlas v právu
Seznam členských států OSN
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sikorsky R-4
Slapová síla
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Sluneční světlo
Smlouva ze Zaragozy
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Gallirallus australis LC0248 (cropped).jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Neue Pinakothek, around 1854.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:PIA17202 - Approaching Enceladus.jpg
Soubor:Sikorsky R4B.jpg
Soubor:Spain’s chilly blanket ESA22415247.jpeg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stát Palestina
Suzanne Somersová
Světová ekonomika
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Třída T 47
Tchaj-wan
Teplota
Theodor Pištěk (výtvarník)
Thorbjørn Svenssen
Tiskař
Titan (měsíc)
Tomáš Fejfar
Tordesillaská smlouva
Trestní zákoník (Česko)
Tsunami
Turecko
Ukrajina
Václav Korda
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Vídeň
V-2
Vahagn Chačaturjan
Velké národní shromáždění
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vrtulník
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Herschel
Wolfenstein 3D
Zadeček
Zdeněk Fiala
Znásilnění
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk