A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zásady (báze nebo alkálie, řecky βάσις) jsou chemické látky schopné poutat protony (kationty vodíku H+).
Definice kyselin a zásad se v historii měnila. I v současnosti existuje několik teorií. Podle Brønstedovy teorie je zásada látka přijímající při reakci vodíkový kationt (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový aniont (OH−) a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je při chemické reakci donor (dárce) elektronů.
Hydroxidy
Nejběžnějšími zásadami jsou hydroxidy, které obsahují hydroxidový aniont (OH−). Hydroxidy vytvářejí zásadotvorné kovy především jako reakci svých oxidů (kysličníků) s vodou. Nejznámějšími hydroxidy jsou hydroxidy alkalických kovů a alkalických zemin, například:
- NaOH – hydroxid sodný
- KOH – hydroxid draselný
- Ca(OH)2 – hydroxid vápenatý
- Mg(OH)2 – hydroxid hořečnatý
Zásaditost roztoku
Při disociaci zásady ve vodném roztoku vznikají hydroxidové ionty (anionty OH−) a příslušné kationty. Například reakce hydroxidu sodného nebo hydroxidu vápenatého ve vodě probíhá takto:
Roztoky zásad ve vodě jsou vždy zásadité. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7.
Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.
Neutralizace
Neutralizace je chemická reakce kyseliny se zásadou. Produkty této reakce jsou příslušná sůl kyseliny a voda. Klasickým příkladem je reakce kyseliny chlorovodíkové a hydroxidu sodného, při níž vzniká chlorid sodný a voda:
- HCl + NaOH → NaCl + H2O
V průběhu této reakce dochází ke vzniku vodného roztoku chloridu sodného a ke změnám pH roztoku, který je neutralizován a při poměru kyseliny a zásady 1:1 je výsledné pH 7.
Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Neutralizační reakce se využívají při zpracování surovin a při výrobě mnoha látek, při úpravě odpadních vod i v chemických laboratořích.
Vlastnosti zásad
- Mnoho zásad je rozpustných ve vodě, například hydroxid sodný, hydroxid hlinitý, amoniak.
- Po zředění s vodou mají zásady slabší účinek.
- Existují silné, středně silné a slabé zásady.
- Zásady neutralizují kyseliny, které jsou žíravé podobně jako zásady.
- Zásady mají destruktivní účinek na organické látky. Při kontaktu leptají kůži a oči.
- Zásady se využívají k výrobě mýdla a glycerinu z olejů a tuků.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hydroxide na anglické Wikipedii a Hydroxide na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zásada na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk