Západoslovenské nářečí je jeden ze tří hlavních nářečních celků slovenštiny. Západoslovenskými nářečími se mluví na území bývalé Bratislavské župy, Trenčínské župy a Nitranské župy (z poslední jen část). Používají ji i někteří dolnozemští Slováci.

Prvky západoslovenských nářečí se historicky uplatnily v kulturní západní slovenštině.

Charakteristika

• přízvuk na první slabice slova
• slabiky ro-, lo- na začátku slov typu rovní, rola, vloni a pod.
• samohláska e ve slovech ocet, ďeň, buben, pes, oves, ven, bečka, deska, zdechnúť, kotel, sen (jako střídnice za jery) a ve slovech vieter, blázen, švager, cuker (jako vkladní hláska)
• samohláska a (v krátkých slabikách) resp. á (v dlouhých slabikách) namísto původního nosového e (např. masso, hovado, hrádeľ, zajác) v záhorských nářečích je ale místo nosového e ja nebo je (např. hovjadzí, pjet)
• výskyt zdvojených souhlásek různého původu (kromě záhoráckého nářečí), např. occa, precca, masso, frejjér, stuňňa
• skupina šč namísto spisovného šť (ešče a pod.)
• neplatí rytmický zákon
• nominativ singuláru podstatných jmen středního rodu má častěji příponu -o (vajco)
• podstatná jména mužského rodu a středního rodu zakončená na -r, -l, -z, -s při skloňování přecházejí od tvrdých vzorů k měkkým
• lokál singuláru přídavných jmen mužského rodu a středního rodu má příponu -ém (vysokém)
• instrumentál singuláru přídavných jmen ženského rodu má příponu -ú (dobrú)
• více slov se používá pouze v těchto nářečích (nebo pouze v těchto a středoslovenských nářečích nebo pouze v těchto a východoslovenských nářečích), např. čistě jen do západoslovenských nářečí spadají slova širák, ručník, strecha, hodi, kočka, sinokvet, hrebíček, egreš a pod.)^[1][2]

Dělení

Podle Encyklopedie jazykovědy

(Identický text je v Encyklopedii Slovenska.)

Západoslovenské nářečí:

• severní podskupina západoslovenských nářečí
  • hornotrenčínské nářečí
  • kysucké nářečí
  • dolnotrenčínské nářečí
• jižní podskupina západoslovenských nářečí
  • povážské nářečí
    • podjavorinské nářečí
    • myjavské nářečí
  • trnavské nářečí
  • nitranské nářečí
• záhorská podskupina západoslovenských nářečí
  • skalické nářečí
  • jiné

Podle Krajčoviče

Západoslovenské nářečí (makroareál západoslovenských nářečí):

• severní region (regionální areál) západoslovenských nářečí:
  • hornotrenčínské nářečí Z
  • dolnotrenčínské nářečí Z (včetně podjavorinského rajónu)
  • hornokysucké nářečí P
  • dolnokysucké nářečí P
• jižní region (regionální areál) západoslovenských nářečí:
  • zahorské nářečí Z (včetně skalického rajónu)
  • trnavské nářečí Z (včetně zvláštního rajónu od Bernolákova po Modru)
  • piešťanské nářečí Z
  • hlohovské nářečí Z
  • myjavské nářečí P
  • dolnonitrianske nářečí P

Poznámka : Z = základní areál , P = pomezní areál ( = hraniční areál )

Podle Mruškoviče

Západoslovenský dialekt:

• severní skupina západoslovenského dialektu
  • hornotrenčínské nářečí
    • vlastní hornotrenčianske nářečí
    • kysucké nářečí
    • hornokysucké nářečí
  • dolnotrenčínské
  • povážské nářečí
    • (vlastní ) povážské nářečí
    • podjavorinské nářečí
    • myjavské nářečí
• jihovýchodní skupina západoslovenského dialektu (podnitranská skupina západoslovenského dialektu)
  • středonitranské nářečí
    • topoľčanské nářečí
    • hlohovské nářečí
  • dolnonitranské nářečí
  • dolnožitavské nářečí
• jihozápadní skupina západoslovenského dialektu
  • trnavské nářečí
  • modranské nářečí
  • zahorské nářečí
  • skalické nářečí

Podle Kačírky a slovake.eu

Západoslovenské nářečí:

• hornotrenčínské nářečí (severotrenčínské nářečí)
• dolnotrenčínské nářečí (jihotrenčínské nářečí)
• povážské nářečí
• středonitranské nářečí
• dolnonitranské nářečí (jihonitrinské nářečí)
• nářečí trnavského okolí (trnavské nářečí)
• zahorské nářečí

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Západoslovenské nárečia na slovenské Wikipedii.