A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Základní vojenská služba (prezenční služba, neformálně „vojna“) je povinná služba v armádě, která se liší (např. délkou) jak podle jednotlivých států, tak v rámci států podle typu této služby.
Historie vojenské služby v českých zemích
Základní mezníky[1]:
- 1649 – vznikla stálá armáda jako součást rakouské armády. Do armády byli vojáci verbováni. Služba byla doživotní.
- 1781 – Josef II. zavedl vojenskou povinnost pro nejchudší vrstvy. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Služba byla doživotní. Verbování nahradily odvody.
- 1802 – za Františka I. byla zrušena doživotní služba. U pěchoty se zkrátila na deset let, u jezdectva na 12 let a u dělostřelectva na 14 let.[2]
- 1827 – vojenská služba stanovena jednotně v délce 14 let.[3]
- 1845 – vojenská služba zkrácena na 8 let. Odvody byly pravidelnější.
- 1868 – branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně.
- 1912 – služba byla zkrácena na dva roky (u speciálních druhů zbraní na tři, u námořnictva čtyři). Ponechány byly sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně. Odvody byly dvakrát ročně.
- 1920 – délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky.
- 1945 – branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce.
- 1990 – délka základní vojenské služby byla stanovena na 18 měsíců a byla uzákoněna možnost civilní služby.
- 1993 – novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců.
- 15. května 2003 – ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložil vládě záměr zrušit základní vojenskou službu k 31. prosinci 2004.
- 1. ledna 2005 – Česká armáda je plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
V Československu a v Česku
Základní vojenská služba (zkráceně ZVS) existovala od dob první republiky do roku 2004, kdy byla povinná vojenská služba v Česku definitivně zrušena a Armáda České republiky byla transformována na profesionální armádu.[4] Nastoupit k výkonu ZVS byl povinen každý zdravotně způsobilý muž, občan ČSR (později ČSSR, ČSFR a ČR) po dosažení plnoletosti, před rokem 1954 v Československé armádě, v letech 1954–1990 v Československé lidové armádě, po rozdělení Československa roku 1993 v Armádě České republiky.
Odměna
Finanční odměna vojáků základní služby (VZS) se nazývala služné, dobově hovorově žold. Tato odměna byl odstupňována podle hodnosti, v roce 1964 např. činilo služné vojína 75 Kčs, svobodníka 80 Kčs, desátníka 90 Kčs a četaře 100 Kčs měsíčně. V návaznosti na inflaci bylo služné do roku 1991 třikrát zvýšeno, ekonomické podmínky vojáků základní služby však zůstávaly nuzné.[5] Za stravu a ubytování vojáci neplatili.
Nástup
Počátek základní vojenské služby začínal vždy úředním odvodem, tedy ověřením zdravotní způsobilosti služby, po odvodu získával mladý muž status brance, resp. odvedence. Označení branec zavedl zákon z roku 1889 a to pro „mladé muže brané k zápisu do odvodního seznamu“[6] Pro brance, kteří nastupovali do náročných vojenských oborů, byl určen předvojenský výcvik v civilní organizaci SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou). Vojenští řidiči absolvovali levně autoškolu pro řidiče z povolání na nákladní auta už před vojnou, radisté se naučili telegrafní abecedu a zacházení s radiostanicí atd.
Základní dobou nástupu byl věk 18 let. resp. nejbližší půlroční termín (jarní a podzimní). Učňům, studentům střední či vysoké školy byl umožněn odklad nástupu ZVS po skončení studia.
Délka ZVS
- Neodvedení muži byli zbaveni branné povinnosti („dostali modrou knížku“, tj. průkaz modré barvy o zbavení vojenské povinnosti). Vojenská knížka vojáka základní služby byla šedá. Vojenská knížka vojáka z povolání se nazývala Služební průkaz a měla červenou barvu. Lidé s „modrou knížkou“ nemuseli na vojnu a mohli tak místo vojny vést běžný civilní život; dosti rozšířené byly praktiky vyhýbání se vojenské službě.[7]
- Pokud byl voják potrestán trestem celodenního kasárenského vězení a nebyl mu tento trest později zahlazen, vojenská služba u útvaru se mu prodloužila o počet dní, které strávil ve vězení.
- Základní vojenská služba trvala před rokem 1989 standardně 24 měsíců.
- Po roce 1989 byla standardní délka základní vojenské služby postupně zkracována: první zkrácení o dva měsíce nařídil ve funkci nejvyššího velitele armády prezident Václav Havel v první polovině ledna 1990 (odchod byl k 31. lednu 1990), ještě v témže roce byla základní vojenská služba zkrácena novelou branného zákona na 18 a v roce 1993 na 12 měsíců. Posledních 878 branců nastoupilo základní vojenskou službu 30. března 2004.
- U úspěšných studentů vysokých škol a vojenské katedry (VKVŠ), které byly součástí všech vysokých škol s výjimkou teologických a které připravovaly studenty k výkonu základních důstojnických funkcí (absolventů VŠ, lidově absíků nebo špagátů), byla ZVS zkrácena na 12 měsíců. Před nástupem nebo krátce po nástupu na vojnu byli povýšeni na poddůstojníky, zpravidla svobodníky a při jejím ukončení byli nejúspěšnější absolventi VKVŠ obvykle povýšeni na důstojníky – do hodnosti podporučíka, „přeskočili“ tak praporčické hodnosti. V rámci zkracování ZVS byla zkracována a zrušena i vojna absolventů VŠ.
- Branci mohli ze sociálních důvodů (např. živitelé rodin, pečující alespoň o dvě děti) požádat o vykonání náhradní vojenské služby, která byla pouze pětiměsíční (později tříměsíční).
- Pokud bez vlastního zavinění (zejména pro nemoc a podobně) nenastoupili k ZVS před dosažením určeného věku (25 let, později prodlouženo na 28 a 30 let), byli k náhradní službě určení ze zákona.
- Náhradní vojenskou službu rovněž mohli vykonat vybraní zaměstnanci; železnice nebo vojenské podniky (např. Vojenské stavby), uhelné či uranové hornictví nebo hutě měly povoleno provádět v armádě nábor zaměstnanců před nástupem na ZVS. Kdo se zavázal, že např. jako havíř nebo řemeslník odpracuje 18 měsíců, byl z vojenské služby propuštěn o 6 měsíců dříve, tj. po 18 měsících, později dokonce již po 5 měsících (lidově pětimetři) a pak po 3 měsících (třímetr).[8]
- Po roce 1989 branci, kteří z důvodů svědomí či náboženského přesvědčení nechtěli nastoupit ZVS, mohli vykonávat náhradní tzv. civilní službu („civilku“), zpravidla jako pomocná síla v nemocnicích, domovech důchodců nebo v sociálních službách u obecních úřadů, která však byla o polovinu delší než v té době platná základní vojenská služba.
Prodloužení základní vojenské služby
Prodloužením základní vojenské služby je možno výrazně navýšit početní stav armády. Stalo se tak v roce 1961, v době tzv. Berlínské krize, kdy byly uzavřeny hranice mezi Západním Berlínem a NDR a kdy hrozil ozbrojený konflikt. Sovětský svaz odložil odchod do civilu vojáků, kteří povinnou vojensku službu v roce 1961 vykonali,[9] a současně předčasně povolal k nástupu brance ročníku 1942. Početní stavy sovětských vojsk se tak zvýšily zhruba o cca 400 000 mužů.
Obdobně v Československu bylo povolání odvedenců předsunuto o jeden měsíc (na 1. září 1961) a na mimořádné cvičení bylo povoláno přibližně 40 000 záložníků. Vojákům byly zrušeny dovolené a volna k opuštění posádky, druhý ročník byl do civilu propouštěn až v průběhu listopadu a prosince 1961.[10]
Jiné státy
V někdejším Sovětském svazu základní vojenská služba činila 48 měsíců u zvláštních druhů vojsk, zejména u námořnictva a raketových vojsk, u běžnějších 24 měsíců. Během historie se pravidla ovšem také měnila.
Státy bez ozbrojených složek
Bez povinné vojenské služby
- Afghánistán
- Albánie
- Antigua a Barbuda
- Argentina
- Austrálie
- Bahamy
- Bahrajn
- Bangladéš
- Barbados
- Barma
- Belgie
- Belize
- Bhútán
- Bosna a Hercegovina
- Botswana
- Brunej
- Bulharsko
- Černá Hora
- Česko
- Čína
- Demokratická republika Kongo
- Dominikánská republika
- Džibutsko
- Fidži
- Filipíny
- Francie
- Gambie
- Ghana
- Haiti
- Honduras
- Chile
- Chorvatsko
- Indie
- Indonésie
- Irák
- Irsko
- Itálie
- Jamajka
- Japonsko
- Jihoafrická republika
- Jordánsko
- Kamerun
- Kanada
- Katar
- Keňa
- Kongo
- Lesotho
- Libanon
- Libérie
- Lotyšsko
- Lucembursko
- Maďarsko
- Malawi
- Maledivy
- Malta
- Maroko
- Namibie
- Nepál
- Německo
- Nigérie
- Nikaragua
- Nizozemsko
- Nový Zéland
- Omán
- Pákistán
- Papua Nová Guinea
- Peru
- Polsko
- Portugalsko
- Rumunsko
- Rwanda
- Saúdská Arábie
- Severní Makedonie
- Seychely
- Sierra Leone
- Slovensko
- Slovinsko
- Spojené arabské emiráty
- Srbsko
- Srí Lanka
- Surinam
- Svatý Kryštof a Nevis
- Svazijsko
- Španělsko
- Švédsko
- Tanzanie
- Tonga
- Trinidad a Tobago
- Uruguay
- USA
- Spojené království
- Východní Timor
- Zambie
Povinná pouze za určitých podmínek
Povinná i dobrovolná vojenská služba
Výběrově povinná
Možnost civilní, nevojenské nebo nebojující
Vojenská služba kratší než 1 rok
- Bolívie (12 měsíců)
- Brazílie (9–12 měsíců)
- Dánsko (4–12 měsíců)
- Estonsko (8–11 měsíců)
- Finsko (6–12 měsíců)
- Guatemala (12–24 měsíců)
- Litva (9 měsíců)
- Moldavsko (12 měsíců)
- Mongolsko (12 měsíců)
- Norsko (6–12 měsíců)
- Paraguay (12 měsíců pro armádu, 24 měsíců pro námořnictví)
- Rakousko (6 měsíců)
- Rusko (12 měsíců)
- Řecko (9 měsíců)
- Srbsko (6 měsíců)
- Švýcarsko (5 měsíců)
- Tchaj-wan (12 měsíců)
- Tunisko (12 měsíců)
- Ukrajina (12 měsíců)
- Uzbekistán (12 měsíců)
Vojenská služba kratší než 18 měsíců
- Ázerbájdžán
- Eritrea
- Gruzie
- Írán
- Kambodža
- Kolumbie
- Laos
- Madagaskar
- Pobřeží slonoviny
- Turecko (6–15 měsíců)
Vojenská služba delší než 18 měsíců bez možností civilní
- Arménie
- Egypt
- Guinea
- Izrael (21 měsíců pro ženy, 36 měsíců pro muže)[11]
- Jižní Korea
- Kazachstán
- Kuba
- Kyrgyzstán
- Libye
- Mosambik
- Rovníková Guinea
- Severní Korea
- Singapur
- Somálsko
- Súdán
- Sýrie
- Svatý Tomáš a Princův ostrov
- Tádžikistán
- Thajsko
- Turkmenistán
- Vietnam
Odkazy
Reference
- ↑ Ministerstvo obrany a Armáda České republiky, 23. 1. 2012, dostupné na: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3895
- ↑ ČERNÝ, Václav. Odvod branců, délka vojenské služby a návrat vysloužilců do venkovské společnosti: panství Protivín 1780-1830. In: Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době. Praha: Národní zemědělské muzeum, s.p.o., 2017, s. 21-35. Dostupné online
- ↑ GRULICH, Josef; ČERNÝ, Václav. Venkované a služba v armádě na přelomu 18. a 19. století. Panství Protivín a Třeboň, 1775-1830. Historická demografie. 2022, roč. 46, čís. 1, s. 1–45. Dostupné online.
- ↑ Vláda: od roku 2005 jen profesionální armáda
- ↑ TOMEK, Prokop. Trojí zvýšení služného vojáků základní služby 1971-1991 . Praha: Vojenský historický ústav, 2021-04-19 . Dostupné online.
- ↑ Původ označení "branec" i-noviny.cz
- ↑ https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=684054
- ↑ ČESKO. § 18 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) - znění od 1. 1. 2003. In: <i>Zákony pro lidi.cz</i> . © AION CS 2010-2023 . Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-218#p18
- ↑ o prozatímním odkladu propouštění ze základní služby v SSSR. S. 4. Rudé právo . 1961-08-30 . S. 4. Dostupné online.
- ↑ Berlínská krize zasáhla i do života statisíců vojáků online. Vojenský historický ústav, 2013-08-16 cit. 2022-02-22. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov online. cit. 2010-07-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ČERNÝ, Václav. Odvod branců, délka vojenské služby a návrat vysloužilců do venkovské společnosti: panství Protivín 1780–1830. In: Jitka Balcarová - Eduard Kubů - Jiří Šouša (edd.). Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době. Národní zemědělské muzeum, s.p.o.: Praha, 2017, s. 21–35. Dostupné online
- GRULICH, Josef; ČERNÝ, Václav. Venkované a služba v armádě na přelomu 18. a 19. století. Panství Protivín a Třeboň, 1775–1830. Historická demografie. 2022, roč. 46, čís. 1, s. 1–45. Dostupné online
- HLAVÁČEK, Jiří (ed.). Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba (1968-2004) v aktérské reflexi. Academia: Praha, 2022, ISBN 978-80-200-3332-1.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenská služba na Wikimedia Commons
- Povinná vojna v zemích Evropské unie: kdo ji má, kde ji zrušili a proč ji Malta a Irsko nikdy neměly
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Eurovision Song Contest
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Štěpán I. (papež)
12. květen
1364
1664
1924
1944
1983 v hudbě
2014
23. duben
24. duben
25. duben
254
29. duben
3. květen
7. květen
Alexander Reichenberg
Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin
Americký dolar
Anděl (cena)
Bernard Hill
Bluegrass
César Luis Menotti
Chris Cannon
Colorado (album, Kabát)
Commons:Featured pictures/cs
Demo (hudba)
Dlouhý pochod (raketa)
Dole v dole
Druhá světová válka
Encyklopedie
Eska Cheb
Eurovision Song Contest
Eurovision Song Contest 2024
FGM-148 Javelin
Finsko
Frank Stella
Giovanna Marini
GRU
Helena Langšádlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HMS P311
Humza Yousaf
Izrael
Jagellonská univerzita
James Harris Simons
Jiří Bušek
Joe Biden
Josef Vojtek
Kabát (hudební skupina)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Vrbětice
Kazimír III. Veliký
Koncentrační tábor Lety
Kosmodrom Wen-čchang
Krakov
Krize v Rudém moři
Krymská operace
Lety (okres Písek)
LGBT práva v Česku#Tranazice
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Má jí motorovou
Měsíc
Mšička révokaz
Milan Špalek
Miroslav Imrich
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Molière
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Nadace Wikimedia
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Ota Váňa
Písek (město)
Palachův pylon
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Pancéřování
Papež
Petr Novotný (sklář)
Polské království
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Prezident Spojených států amerických
Protitanková řízená střela
Radek Hurčík
Rock
Rolled Homogeneous Armour
Rozhlas a televize Slovenska
Rudá armáda
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sevastopol
Seznam prvních ministrů Skotska
Simona Postlerová
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Soubor:CasimirtheGreat.jpg
Soubor:FGM-148 Javelin - ID 061024-A-0497K-004.JPEG
Soubor:Kabát – Dejme dětem šanci 2019 05.jpg
Soubor:Palachuv pylon.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Sterilizace (antikoncepce)
Třída T (1936)
Tartuffe
Tchaj-wan
Teplice
Thrash metal
Tomáš Krulich
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka na Donbase
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Veřejnoprávní médium
Versailles (zámek)
Vláda Petra Fialy
Vypich
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Základní vojenská služba
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk