Toužebné myšlení (anglicky wishful thinking) nebo iluzorní myšlení je uvažování a rozhodování založené na tom, co by bylo příjemné si představit, spíše než na důkazech, skutečnosti a racionalitě. Je to produkt řešení konfliktu mezi přesvědčením a touhou.^[1]

Metodologie zkoumání toužebného myšlení jsou rozmanité. Různé disciplíny a myšlenkové školy zkoumají související mechanismy, jako jsou nervové obvody, lidské poznání a emoce, typy předpojatosti, prokrastinace, motivace, optimismu, pozornosti a prostředí. Tento koncept byl také zkoumán jako klam.

Citáty

• Přání otcem myšlenky — české pořekadlo (rčení)
• Libenter homines id, quod volunt, credunt. – Lidé ochotně věří tomu, čemu chtějí (Cézar)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste lateinischer Phrasen na německé Wikipedii.

Související články

• Efekt podpory již zvoleného
• Konfirmační zkreslení
• Sebeklam
• Sebenaplňující předpověď
• Systémová podjatost
• Vyzobávání rozinek