Willy DeVille

Willy DeVille
Willy DeVille
	Willy DeVille v roce 2008
Základní informace
Rodné jméno	William Paul Borsey Jr.
Narození	25. srpna 1950; Stamford
Úmrtí	6. srpna 2009 (ve věku 58 let); New York
Příčina úmrtí	rakovina slinivky
Místo pohřbení	Fairfield Memorial Park
Žánry	rock, soul, R&B, blues, country, funk, doo-wop, cajun, mariachi
Povolání	hudebník
Nástroje	zpěv, kytara
Aktivní roky	1968–2009
Vydavatelé	Capitol Records, Atlantic Records, Polydor Records, East West Records, Discovery Records, Eagle Records
Příbuzná témata	Mink DeVille
Manžel(ka)	Toots Deville
Web	www.willydevillemusic.com
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Willy DeVille (25. srpna 1950 – 6. srpna 2009) byl americký hudebník. Svou kariéru zahájil koncem šedesátých let. Roku 1974 založil kapelu Mink DeVille, se kterou do jejího rozpadu o dvanáct let později vydal šest studiových alb. Počínaje rokem 1987 vydával alba pod svým jménem. Zemřel na karcinom pankreatu ve věku 58 let.^[1]^[2]

Sólová diskografie

Miracle (1987)
Victory Mixture (1990)
Backstreets of Desire (1992)
Loup Garou (1995)
Horse of a Different Color (1999)
Crow Jane Alley (2004)
Pistola (2008)

Odkazy

Reference

↑ GRIMES, William. Willy DeVille, Mink DeVille Singer and Songwriter, Is Dead at 58 . New York: The New York Times, 2009-08-07 . Dostupné online. (anglicky)
↑ Punk pioneer Willy DeVille dies . BBC, 2009-08-10 . Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Willy DeVille na Wikimedia Commons
(anglicky) Oficiální web

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Willy_DeVille
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] GRIMES, William. Willy DeVille, Mink DeVille Singer and Songwriter, Is Dead at 58 . New York: The New York Times, 2009-08-07 . Dostupné online. (anglicky)

[2] Punk pioneer Willy DeVille dies . BBC, 2009-08-10 . Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

Nositelé ceny Premio Tenco

Pro hudebníka	Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022)

Pro kulturní osobnost	Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022)