Upozorňuji ctěnou veřejnost wikipedistů na svůj návrh závazného pravidla Wikipedie: Účast v hlasování, a prosím o vyjádření. Pravidlo je spíše technického charakteru a má za cíl zejména zajištění konzistence ostatních pravidel a kodifikace toho, co se dosud mlčky předpokládá. Děkuji, Pasky 23:38, 3. 2. 2006 (UTC)

Rád bych tímto načal diskusi, kterou uvedu na následujícím obecném příkladě:

XYZ je všeobecně zažitý pojem, ale je CHYBNÝ, či VYLOŽENĚ ŠPATNÝ
ABC je správný název

Nynější stav u některých hesel je, že vlastní heslo je na XYZ a na ABC je redirect na XYZ

Domnívám se, že v tomto případě nelze užívat obecný úzus, kdy má být heslo na nejrozšířenějším názvu, ale je třeba dát přednost správnému názvu.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13:28, 18. 3. 2006 (UTC)

„Vyloženě špatný“ se dost těžko definuje. Kdybychom chtěli ze zaběhnuté praxe a dlouhodobě uznávaného pravidla dělat výjimky, museli bychom to formulovat přesněji. --Egg ✉ 14:00, 18. 3. 2006 (UTC)

Konkrétně nyní jsem narazil na chybná pojmenování sakrálních staveb:

• Týnský chrám (Praha) (správně je kostel Panny Marie před Týnem) - název je zcela špatný: neoznačuje, komu byl kostel zasvěcen (např. by se z něj dalo mylně vyvozovat zasvěcení jakémusi Týnu apod.), případně by se mohlo mylně vyvozovat, že se jedná o stavbu ve městě/obci Týn
• katedrála svatého Víta (Praha) (správně je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) - katedrála je zasvěcena všem třem svatým, nikoliv jen jednomu, a vynechávání těchto jmen je krajně nevhodné jak po stránce popisné, tak z hlediska slušnosti

Jsou i jiné případy, vybral jsem dva nejkřiklavější pro ilustraci.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:43, 18. 3. 2006 (UTC)

A je nějaký důvod předpokládat, že by přejmenování se zachováním redirectů byla v tomto případě sporná? Mě to tak nepřijde, takže bych aplikoval pravidlo editujte s odvahou. ;-) --Pasky 14:55, 18. 3. 2006 (UTC)

Ano, byla by sporná, protože jsou v rozporu s pravidlem, které jsem výše odkázal. Nejčastější názvy jsou podle mě Týnský chrám a Chrám svatého Víta či Svatovítská katedrála. Tak by se měly články primárně jmenovat. Katedrála svatého Víta je ještě OK. Málo kdo z těch, co hledají základní informace v encyklopedii, zná přesný název. Pravidlo říká jednoznačně: Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal. --Egg ✉ 14:59, 18. 3. 2006 (UTC)

Takže Wikipedie tak bude podporovat faktické chyby?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 15:03, 18. 3. 2006 (UTC)

V tomhle bychom se zřejmě neměli odlišovat od anglické verze, takže jak je to tam? en:Naming conventions: Use the most common name of a person or thing that does not conflict with the names of other people or things. Podrobnosti, zdůvodnění, příklady. --Egg ✉ 15:15, 18. 3. 2006 (UTC)

I když jsem "puntičkář" a vždy se raději přikláním k co nejpreciznějším a nejsprávnějším názvům, dávám v tomto případě spíše svůj hlas Eggovi. Domnívám se, že i v uvedených dvou příkladech lze použít nejběžnějšího názvu jako vstupního bodu helsa (tedy Názvu hesla), ale v těchto případech doporučuji užít běžnou praxi dobrých klasických (tj. "tištěných") encykopedií: V první větě hesla, definující pojem, by mel být na prvním místě uveden vstupní název, za ním připoje s patřičným slovním uvedením nejsprávnější název a pak ostatní synonyma, tedy např.:

Týnský chrám, správně plným názvem kostel Panny Marie před Týnem, je ... a následuje text hesla.

Samozřejmě, že MUSÍ EXISTOVAT redirect ze všech synonym, uvedených v první větě hesla, a pak je úplně jedno, co uživatel Wikipedie použije, protože mu okamžitě naskočí heslo, které potřebuje. Výjimku mohou snad tvořit biografická hesla, zejména ruských a amerických osob, u kterých bývá obvyklejší, že mají dvě křestní jména, resp. křestní jméno a jméno po otci ("otěčestvo"), kdy většinou bývá uveden kratší tvar jména jako vstupní název hesla (např. Richard Nixon), ale v první větě se uvede plný tvar jména (tedy Richar Milhous Nixon). Tam samozřejmě by bylo nesmyslné psát třeba Richard Nixon, plným jménem Richard Milhous Nixon, protože by to vypadla hodně blbě.

Co mě však dost trápí, je když se používá třeba u astronautů jako vstupní bod hesla jejich přezdívka, protože tu stejně většinou zná jen pár lidí. Ta se může uvést opět jako alternativa (synonymum) v první větě hesla. --A.Vítek 17:21, 18. 3. 2006 (UTC)

Richard Nixon je úplně jiný případ - Richard Nixon NENÍ špatné jméno, pouze zkrácené. Týnský chrám JE špatné jméno, protože ve skutečnosti nic s tímto názvem neexistuje, je to pouze lidový název. Diskusi jsem vyvolal pouze k případům, kde "běžný" název je zcela chybný. Případů typu Richard Nixon se to netýká, tam nejde o chybnost, ale o neúplnost.
A rád bych připomněl a zdůraznil, že jde o obecný problém - úmyslně jsem původně nechtěl dávat příklad, aby to nesklouzlo k diskusi o partikulárních případech, což se zatím bohužel děje. :-(
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 17:39, 18. 3. 2006 (UTC)

Souhlasím s precizní specifikací pana Vítka. Podstatné dle mne je aby případné nejasnosti v označení byly vyspecifikované již na úplný úvod článku, kde si obzvláště plná a technicky správná označení zaslouží zvláštní pozornost a tučné písmo. Jinak "vyloženě špatné" názvy by byly pro mne ty, které přestože používané - jsou potenciálně zavádějící a pak pochopitelně do názvu článku patřit nemohou.

(Jinak, jak právě píši do diskuse Wikipedistovi Aum
Oficiální doporučení Název článku#Očekávaný název (poněkud stručné sic) vychází z anglického závazného pravidla en:Wikipedia:Naming convention kapitoly >> a z toho vycházejícího podpravidla >>)

Žádné pravidlo to nevyspecifikuje zcela, zůstane to o citu a některá použití názvů zůstanou na hraně a nezbyde než o nich diskutovat citlivě - jednotlivě o každém individuálně, u těch chrámu, to tak IMHO bude... Reo ⁺ | ^✉ 17:51, 18. 3. 2006 (UTC)

Plně souhlasím s Dannym. Zanatic ʡ 19:19, 18. 3. 2006 (UTC)

V obecné zásadě souhlasím s Dannym, ovšem jím uvedené "nejkřiklavější případy" bych mezi takové případy vůbec nezařazoval. Určitě by se na Wikipedii daly najít názvy, které jsou SKUTEČNĚ chybné. Týnský chrám rozhodně není nesprávný název. Týnské označení patří k tomuto chrámu natolik zásadně, že je dokonce, ve srovnání s jinými kostely zcela mimořádně, i součástí církevně-oficiálního názvu. Název Týnský chrám není chybný a jednoznačně je nejužívanější. U Svatovítské katedrály bych podotkl, že nejužívanější název je mimoto také nadčasovější. Svatému Vítu byla katedrála zasvěcena, myslím, původně a po nejdelší dobu, a toto zasvěcení nebylo nikdy zrušeno,jen rozšířeno. Označovat budovy příliš mnohmluvnými názvy a pak nadpis při každé změně předělávat mi nepřipadá rozumné. Přirovnal bych situaci k uvádění jmen. Podle našich zákonů mají nositelé titulů právo je používat u svého jména jako jeho součást. Přesto je na Wikipedii i mnohde jinde zvykem uvádět jména ve zkrácené podobě, bez titulů. --ŠJů 21:57, 22. 3. 2006 (UTC)

Pojmenování článku versus užití názvu v textu

Bude-li mít článek nesprávný-nevhodný-etc. název s vysvětlením v úvodu, co potom používat v textu? Nesprávný-nevhodný-etc. nebo správný-vhodný-etc. ale méně často užívaný termín? Nebo oba? Nebo nějak jinak?--Aum 15:24, 20. 3. 2006 (UTC)

IMHO by měl být text konsistentní s primárním názvem, pokud je tento v běžné mluvě použitelný (byť třeba řidší). Pokud je primární název nesprávný/nevhodný, preferoval bych správný název (není-li to nějaký jazykolam, v rozporu s předchozí větou), ale ponechal bych rozhodnutí na autorovi originálu/největší části textu, zda míra nesprávnosti/nevhodnosti není tolerovatelná ve prospěch srozumitelnosti textu (příklad: nepovažuji za vhodné nahrazovat motoristy běžně užívané slovo "zástěrky" úředním "lapače nečistot"). --Kavol 19:11, 20. 3. 2006 (UTC)

Předem se omlouvám jestli jsem můj dotaz dal někam jinam než jsem měl, ale ještě se tu moc nevyznám a nenapadlo mě kam jinam to dát. Chtěl bych přeložit článek z anglické wikipedie a chci se vyvarovat chybného názvu článku můžete mi poradit jak bych měl pojmenovat tento článek v češtině?

No, lepší by bylo buď u hlavního stolu pod lípou, nebo tak něco, ale to není zásadní.

Mám dojem, že už několikrát jsem slyšel Spiknutí střelného prachu (, , .

--Mormegil ✉ 15:53, 3. 5. 2006 (UTC)

Tohle je samozřejmě správný překlad do češtiny, ale v češtině to zní trochu divně (je to dáno tím slovem gunpowder - střelný prach) A přece jenom když jsi nejsem jistý tak je lepší se zeptat původně mě napadl název prachové spiknutí jenže to není úplně jednoznačné. Každopádně děkuji a pokusím se sem ten článek dát co nejdříve.

mam dojem, ze sem citaval prachove spiknuti. Spiknuti strelneho prachu evokuje, ze se spikl ten prach. Mrknu se nekam a zejtra snad dam vedet. --Nolanus ✉ 16:56, 3. 5. 2006 (UTC)

Kategorizace hlavních článků

V době svých počátků na Wikipedii v listopadu 2005 jsem v diskusích zaznamenal nepsané pravidlo, podle něhož hlavní článek se zařazuje jak do kategorie, jejímž je hlavním článkem, tak do kategorie (resp. do všech kategorií) nadřazených o stupeň výš. Marně jsem hledal, kde je takové pravidlo zakotveno, a když jsem ho nikde nenašel, ve snaze pomoci podobným nováčkům, jakým jsem byl já, jsem ho 30.11.2005 doplnil do článku Wikipedie:Kategorizace. Dodnes jsem však nenašel stopy toho, že by se o tomto pravidle v rámci celé komunity někdy diskutovalo nebo dokonce hlasovalo. Připadám si teď, jako bych byl samozvaným autorem pravidla, se kterým se sám neztotožňuji.

Pokud jsem smysl této zásady pochopil, tak je určena zejména k tomu, aby v nadřazené kategorii příslušný článek nechyběl mezi většinou ostatních článků stejného druhu. Typickou ukázkou, kde je uplatnění tohoto pravidla účelné, je Kategorie:Germánské jazyky, kde by jinak němčina a angličtina chyběly mezi dalšími téměř dvaceti články stejné významové úrovně.

Naproti tomu v Kategorie:Jazyky, z důvodu její přehlednosti, bych považoval za účelné, aby se v ní neopakovaly ty články o konkrétních jazycích nebo skupinách jazyků, které jsou již zařazeny do některých podkategorií, třeba i jako jejich hlavní článek. V hlavní kategorii Jazyky zbytečně znepřehledňují orientaci mezi převažujícími obecně teoretickými články, zatímco hlavní články konkrétních skupin jazyků zde nemá smysl hledat. Je-li nadkategorií více, je to zase jiný silný důvod k tomu, aby se v nich hlavní článek zbytečně ve všech neopakoval, je-li v nich zařazen s celou kategorií.

Navrhuji k diskusi, případně později k hlasování, tyto možnosti:

• hlavní článek vždy zařazovat jen do kategorie, jejímž je hlavním článkem
• hlavní článek vždy zařazovat jak do kategorie, jejímž je hlavním článkem, tak do všech kategorií, v nichž je zařazena tato kategorie
• hlavní článek zařadit do kategorie, jejímž je hlavním článkem, a pokud je to ze zvláštních důvodů vhodné (například z důvodu obdobného zařazení většího množství článků stejného druhu), tak současné také do některé z kategorií nadřazených.

Má vůbec toto "vysvětlení" (Wikipedie:Kategorizace) či "nápověda" charakter pravidla? --ŠJů 15:06, 29. 3. 2006 (UTC)

Něco takového se teď řeší v hudbě. Je kategorie h.skladatelé, ta má podkategorie podle národností (čeští h.s. atd.). V h.s. je ještě "seznam skladatelů vážné hudby". Pokud se seznam s.v.h. vytváří ručně (zdá se mi že ano), bude časem obtížné jej udržovat. Budou-li skladatelé jen v kategoriích podle národností, tak protože každý skladatel má národnost by asi h.s. měla být prázdná. Při uvedení v obou kategoriích by nebylo třeba udržovat seznam, mohl by zatím sloužit třeba pro evidenci článků k vytvoření.

Obecně myslím že je lepší když jsou články ve více kategoriích, ale asi to nebude vhodné vždy.--Aum 15:38, 29. 3. 2006 (UTC)

Pokud vím, tak toto pravidlo zde bylo už od 3.2.2005 a je jen překladem z anglické verze. Rozhodně jste ho nevymyslel ani ho poprvé do pravidla nezapracoval, jen jste upřesnil, že článek, který "definuje kategorii", se nazývá "hlavním článkem", a uvedl, jak ho v kategorii označit (naprosto správně jste na stránku zapsal ustálený zvyk, kterým se dosavadní pravidlo aplikovalo). Zařazování hlavního článku i do nadkategorií má své důvody. Každá kategorie se skládá ze seznamu podkategorií a ze seznamu článků, které jsou do ní zařazeny. Pokud máte v kategorii seznam článků-pojmů a jeden z nich je natolik významný, že dostane vlastní kategorii, bylo by pro čtenáře velmi nepříjemné, pokud by najednou ze seznamu článků zmizel (např. pokud máme např. kategorii hlavních měst a Praha dostane vlastní podkategorii). Pokud bychom důsledně neaplikovali toto pravidlo, článek Praha by z kategorie hlavních měst zmizel a místo něj by v ní byla kategorie Praha (ta by ovšem nebyla v seznamu článků-pojmů, ale v seznamu podkategorií). To by ale bylo velmi nepříjemné pro čtenáře, protože ten bude Prahu hledat především v článcích a hned ho nenapadne, že musí procházet ještě druhý seznam, seznam podkategorií.

Co se týká Vašeho příkladu s Kategorie:Jazyky, tak tam to vůbec není problém hlavních článků, ale nedostatečné abstrakce v kategorizaci. Já se při kategorizaci vždycky dívám, jak to dělají jinde, většinou se tam potýkali se stejnými problémy a komunita (a já) si v drtivé většině případů ušetříme zbytečné diskuse a neobjevujeme pracně řešení, která již jednou byla nalezena. Snaha nedělat to příliš jinak přináší ještě další benefit, možnost snadného provázání mnou vytvořených kategorií pomocí interwiki s kategoriemi cizojazyčných wikipedií. Pokud se vrátím ke kategorii Jazyky, tak se stačí podívat do enwiki a spatřit, že je potřeba založit kategorii např. Kategorie:Rodiny jazyků a tam konkrétní jazykové větve "nasáčkovat" tak, aby v kategorii zbyly skutečně obecné pojmy a nebyly mezi ně chaoticky zamíchány konkrétní jazyky. --Beren 09:23, 7. 4. 2006 (UTC)

Současné zařazení do dvou kategorií nad sebou

Mnohdy, zvláště kříží-li se v kategorii několik hierarchických linií, může být účelné umístit článek z nějakého důvodu i do dvou navzájem nadřazených kategorií (v jedné z nich může být zařazena kvůli jiné hierarchické linii). I v tomto případě pravidlo vhodné pro jednoduchou hierarchii by se mělo přizpůsobit tomu, že je uplatňováno v síti hierarchií. Zřejmě by bylo obtížné všechny tyto možnosti v obecném pravidle srozumitelně popsat, ale měly by být v článku Wikipedie:Kategorizace#Návod pro zařazování alespoň zřetelně naznačeny, aby věcnou argumentaci o logice řazení do kategorií v konkrétních případech neblokovali mechaničtí aplikátoři jednoduchých pravidel. --ŠJů 15:06, 29. 3. 2006 (UTC)

Z diskuse o skladatelích mám dojem, že někdy bude vhodné více třídění (podkategorií) podle různých hledisek, např. národnosti, žánry, období atd. Jedno heslo tak přirozeně bude v několika podkategoriích současně. Hlavní kategorie je zároveň také tříděním podle jmen, všechna hesla by proto měla být i v ní. Toto se týká jen "homogenních" kategorií, ve kterých jsou všechna hesla stejně významná, patřící tam "stejně intenzivně".

Např. u hudby a akustiky, které se různě projínají a doplňují to asi bude jinak. Některá hesla jsou významnaá pro hudební akustiku i pro akustiku obecně, měla by být v obou. Jiná, důležitá v hudební akustice, jsou natolik specializovaná že v obecné ak. být nemusí. Zas se třeba mohou objevit v hudební terminologii.

U skladatelů navrhuji ponechat všechna hesla v hlavní kategorii. Mít celkový jmenný seznam je myslím potřebné. Zároveň hesla umisťovat do podkategorií a dalších kategorií podle potřeby. Když je např. Česko, měla by být i česká hudba a v ní i čeští skladatelé. Totéž o dalších státech či národech. Když je Baroko, mohla by být i barokní hudba a skladatelé z období baroka. Když je Minimalismus, hodil by se i seznam minimalistů-skladatelů. Ten může mít třeba podkategorii "američtí klasikové" ve které by se zopakovalo těch několik jmen.

Zakázat opakování v hierarchické struktuře bez ohledu na konkrétní situaci se mi zdá být velice nevhodné. --Aum 11:53, 30. 3. 2006 (UTC)

Nevhodné je opakování v kategoriích po vertikále (na to kategorie opravdu nejsou stavěné, zahltí se a přestanou dobře plnit svou funkci) s výjimkou hlavních článků. Horizontálně ale můžete zařazovat stejný článek celkem bez omezení. Pokud chce někdo mít řadu specializovaných kategorií spojenu v jednom seznamu, může si tento seznam nechat vygenerovat automaticky robotem nebo z dumpu. Zařazovat přímo do stovek až tisíců článků duplicitní informace, které by bylo možno získat automatickým zpracováním (a časem to jistě někdo takto zpracovávat bude) je navíc nemoudré a zbytečná práce. --Beren 12:04, 30. 3. 2006 (UTC)

Jdou-li seznamy generovat automaticky, nemám námitky. Díky za info. Tedy u skladatelů by hlavním tříděním, kde by byli všichni, byy kategorie podle národností. OK? A jak navrhujete řešit ty minimalisty a podobné situace?--Aum 12:15, 30. 3. 2006 (UTC)

Inspirovat by Vás mohla Kategorie:Spisovatelé. --Beren 12:46, 30. 3. 2006 (UTC)

Tohle mi právě připadá nešikovné, několik méně významných hesel a jinak samé kategorie. Ale respektuji zvyklosti. Skladatele teď někdo "uklidil" a vypadají dobře. Je-li to vaše práce, děkuji.--Aum 14:18, 30. 3. 2006 (UTC)

Ta hesla (články) jsou tam jen dočasně, protože je dosud nikdo nezařadil dovnitř do struktury. --Beren 21:18, 30. 3. 2006 (UTC)

V kategorii Kategorie:Zpěváci jsem našel podkategorii Kategorie:Zpěvačky. Je to tak v pořádku. Existuje nějaké obecné pravidlo či zvyklost, které se toho týká? Mají se hesla dělit podle pohlaví? --Aum 20:12, 30. 3. 2006 (UTC)

Nevím o žádném pravidle, většinou se pohlaví ignorují (což ovšem třeba u zpěvaček dost dobře nejde), ale tato výrazná nesymetrie (daná češtinou a jejím upřednostněním mužského rodu) mi dost vadí a nemyslím si, že je to v pořádku. Na druhou stranu nevím, jak z toho rozumně vybruslit. Byly tu návrhy mít hlavní kategorii vyjádřenou nevzhledným opisem "Zpěváci a zpěvačky", což pak ovšem evokuje, že i ostatní kategorie jsou primárně mužské a měly by být vyjadřovány opisem. V angličtině mají toto celkem ideálně

• en:Category:Vocalists, dříve en:Category:Singers
  • en:Category:Female singers
  • en:Category:Male singers

Pokud se Vám podaří něco rozumného navrhnout, budu rád. --Beren 21:15, 30. 3. 2006 (UTC)

Dobrý a rozumný návrh nemám. Já bych to ani u zpěváků nedělil. I název bych ponechal v mužském rodě, jak je tomu u jiných hesel. Pokud zpěváky uspořádáme jako skladatele, což mi připadá rozumné, při dělení podle pohlaví by asi musely vzniknout němečtí zpěváci i německé zpěvačky, ... Teď vidím že už to tak někdo od včerejška udělal. Moc dobré se mi to nezdá, ale asi je to potřeba. Ale důležitější je, že se míchají národnosti a žanry. Mezi německými zpěváky a polskými zpěvačkami jsou operní pěvci a pěvkyně. Zas by se měly vsunout mezikategorie jako u skladatelů. Ty by tedy měly být také asi dělené? Jen doufám, že se nebudou dělit další obory...--Aum 11:27, 31. 3. 2006 (UTC)

Vytvořil jsem kategporii zcela společnou, dle mého názoru je zbytečné rozdělovat na základním stupni cokoli podle pohlaví. To ať je přítomno až v druhém sledu (viz)--JanBlanicky 11:08, 22. 6. 2006 (UTC)

Vůbec nechápu, proč k obrázkům, které smějí být použity jen k nekomrčním účelům, píšeme, že mohou být jednou smazány. Wikipedie je přeci nekomerční projekt, pročež tyto obrázky jsou na wikipedii zcela svobodné. Čili úplný opak.--Juan de Vojníkov 18:44, 7. 4. 2006 (UTC)

Cílem Wikipedie je shromáždit materiály které lze dále šířit i komerčně využívat. --Li-sung ✉ 18:56, 7. 4. 2006 (UTC)

Cílem Wikipedie není být nekomerční, ale přinést informace a znalosti všem lidem na světě co nejdostupnější formou. Wikipedie může vyjít na CD nějakého časopisu nebo může být prodávána na DVD samostatně. Podobné aktivity nakonec dělají komerční organizace (nadace nemá kapacity zajišťovat vydavatelskou činnost), které na tom mohou chtít i trochu vydělat. Bylo by proti cílům Wikimedie bránit aktivitám, které šíří naši encyklopedii. Proto je do budoucna nutné mít obrázky pod svobodnými licencemi a licencí omezující nás pouze na nekomerční užití se vzdát. Na anglické Wikipedii teď pilně pracují na vydání prvního DVD. Bezdůvodně by obrázky nemazali. --Beren 19:03, 7. 4. 2006 (UTC)

Takže chcete říct, že já se tu dřu, aby si na tom pak někdo namastil kapsu? No to se tu mohu na to vykašlat!!!!--Juan de Vojníkov 19:10, 7. 4. 2006 (UTC)

Dle licence GNU Free Documentation License si můžeš na wikipedii teoreticky mastit kapsu také ty. :-) --Fraantik 21:01, 7. 4. 2006 (UTC)

Super, tak to já začnu hned používat, třeba vydám nějakou knihu. Budete mi to mít za zlé?--Juan de Vojníkov 10:58, 8. 4. 2006 (UTC)

Ono s tím maštěním kapsy to nebude tak horké neboť to ně čem se dřete si stejně každý může obstarat zadarmo. :)) --Li-sung ✉ 19:15, 7. 4. 2006 (UTC)

To nemůže. Za jedno neví kde to hledat a za druhý to nemá tak uspořádaný jako tady. Výš co mě stálo času sem dodat ty tři blbý obrázky k tý opuncii? To se ani neptej!--Juan de Vojníkov 10:56, 8. 4. 2006 (UTC)

Li-sung tím má na mysli, že pokud dodrží licenci GFDL, tak každý může obsah Wikipedie užít dle uvážení (vyjma některých obrázků, které mají jiné licence). Pokud k němu ale nepřidá nějakou hodnotu, tak nejspíš moc nevydělá, když čtenáři mohou mít totéž zadarmo. Mě ale otázka, zda na tom někdo vydělá, moc nezajímá - když umí vydělat a nepoškozuje práva jiných osob, tak ať vydělává. Děláme to přece právě proto, aby se naše dílo co nejvíce šířilo a aby další jeho uživatelé měli zase zaručenu stejnou svobodu v jeho nakládání. Komerční subjekty na tomto cíli mohou spolupracovat (a případně část výdělku věnovat Nadaci), jejich vyloučením bychom šli proti hlavnímu cíli, nešlo by např. Wikipedii začlenit do komerčního produktu, čímž by její užitečnost značně klesla. --Beren 11:16, 8. 4. 2006 (UTC)

Dobře, tak až vydám tu knihu tak něco pošlu nadaci, nebo vás pozvu na pivo:)--Juan de Vojníkov 11:51, 8. 4. 2006 (UTC)

Jak se dá na Wikipedii vydělávat, vizte . Kolik to sype, nevím. Vidím ale, že tam není způsob, jak zjistit autora a licenci obrázků, takže porušují autorská práva! Některé soubory používají i v rozporu s licencí, srovnejte například Soubor:Singapur v noci(sxc.hu).jpg a . --Egg ✉ 13:23, 8. 4. 2006 (UTC)

No ono to vůbec první texty, viz "Tento pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte." nebo záměna externího odkazu v úvodu za Kompost. Jinak ano, při uploadu svých obrázků jsem počítal s možností, že je Juan de Vojníkov bude prodávat :-) --che 13:35, 8. 4. 2006 (UTC)

Koukam na tu encyklopedii. Vyhledal jsem si clanek Oshiwambo 9, ktery jsem tu nacal a koukam ze na enczklopedii.cc je nejaka stara spatna verze tohoto clanku. Po case jsem totiz tento clanek na wiki opravil. Tim, ze tam uvadi wikipedii, tim nas porusuji, nebo ne? Tim, ze neuvadi verzi ani datum.--Juan de Vojníkov 18:38, 10. 4. 2006 (UTC)

Těžko lze očekávat, že zrcadlo bude kopírovat obsah on-line (taková se navíc blokují). To že je uveden odkaz na současnou verzi na Wikipedii a licence GFDL je všechno v pořádku. --Li-sung ✉ 18:43, 10. 4. 2006 (UTC)

Český autorský zákon samozřejmě porušují neuvedením autorů u článků, protože nezrcadlí historii článků. Nicmene ten server bezi kdesi v Arizone.. --Jklamo 20:40, 19. 4. 2006 (UTC)

Co se textu týče, podmínky GFDL +- splňují (správně by ještě měli uvést odkaz na historii). Naopak autorská práva k obrázkům z cs: ignorují, takže se vůbec není možné dostat na informaci o autorech ani o licenci (viz např. /Panelový dům/ - nezvyšujme PageRank - kde je zneužit obrázek che Soubor:Paneláky.jpg licencovaný pod cc-by-sa, bez uvedení licence a autora). Pokud tedy autoři obrázků chtějí svá práva bránit, důvody jsou. --Wikimol 20:47, 19. 4. 2006 (UTC)

m:Press department#De facto press contacts
Přeložil Zirland 17:59, 19. 4. 2006 (UTC)

Celkem tři osoby projevily zájem stát se kontaktní osobou české Wikipedie pro tisk. Byli jsme upozorněni, že jedna z těchto osob není pro tuto funkci komunitou podporována. Abychom zjistili, zda se toto prohlášení zakládá na pravdě, vyhlašujeme tento průzkum. Hlasujte prosím "Ano", "Ne" případně "Zdržuji se" u jmen uživatelů uvedených níže. Hlasovat mohou pouze registrovaní uživatelé a hlas musí být podepsán. Poznámka: Tento průzkum slouží pouze pro potřeby Výboru pro komunikaci Nadace Wikimedia (Wikimedia Foundation Communications Committee), který na jeho základě rozhodne o kontaktních osobách.

(Korekce překladu Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC))

Hlasování skončí 6. května 2006. Mormegil byl již na funkci schválen, hlasování probíhá o zbývajících dvou kandidátech. -- Zanimum 15:09, 1. 5. 2006 (UTC) Přeložil Zirland 05:34, 2. 5. 2006 (UTC)

It's been brought to my attention that I've forgot to finalise this vote. My apologies. Mormegil is the primary contact for CS, and Zirland is listed as a substitute. Nolanus does not have a high enough percentage of favourable votes, so he will not be listed. It would be appreciated if this vote could be archived on a seperate page, as a reference for the Communications Committee to consult. -- Zanimum 14:27, 18. 5. 2006 (UTC)

Mormegil

Pro (Yes)

1. --Li-sung ✉ 18:11, 19. 4. 2006 (UTC)
2. --Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
3. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC)
4. --Postrach 18:19, 19. 4. 2006 (UTC)
5. --Zp 18:20, 19. 4. 2006 (UTC)
6. --Nádvorník 18:44, 19. 4. 2006 (UTC)
7. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
8. (BTW nikdo z navrhovaných mi nijak nevadí) Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
9. Dezidor 19:32, 19. 4. 2006 (UTC)
10. --Miraceti ✉ 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
11. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
12. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
13. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)
14. --Petr Adámek 20:16, 19. 4. 2006 (UTC)
15. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
16. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
17. --Egg ✉ 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
18. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC)
19. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC)
20. --KláraK 18:05, 20. 4. 2006 (UTC)
21. --Kavalír Kaviár 10:37, 5. 5. 2006 (UTC) Sice už je odhlasován, ale přesto mu dávám svůj hlas.

Proti (No)

1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

Nolanus

Pro (Yes)

1. -- Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
2. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
3. Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
4. --Miraceti ✉ 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
5. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
6. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)

Proti (No)

1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)
2. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC) Jak může být kontaktní osobou pro tisk někdo, kdo ani nepoužívá diakritiku?
3. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
4. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
5. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
6. --Pastorius 21:13, 19. 4. 2006 (UTC)
7. --Egg ✉ 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
8. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC) (Nic proti Nolanovi, či Zirlandovi, ale Mormegil je zorientovaný a dokáže být uměřený jako jen málokdo, raději bych tuto schopnost už neředil nikým z nás..)
9. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC) Nolanus je fajn, ale občas mi přijde trochu prudký, takže byl senzacechtivé novináře poslal raději na Mormegila
10. --KláraK 18:03, 20. 4. 2006 (UTC)
11. --Kavalír Kaviár 10:35, 5. 5. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

1. Dezidor 19:33, 19. 4. 2006 (UTC)

Zirland

Pro (Yes)

1. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC)
2. Nádvorník 18:46, 19. 4. 2006 (UTC)
3. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
4. Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
5. Dezidor 19:35, 19. 4. 2006 (UTC)
6. --Miraceti ✉ 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
7. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
8. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)
9. --Petr Adámek 20:16, 19. 4. 2006 (UTC)
10. --Egg ✉ 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
11. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC)
12. --Zp 06:48, 2. 5. 2006 (UTC)

Proti (No)

1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)
2. --Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
3. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
4. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
5. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
6. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC)
7. --Kavalír Kaviár 10:37, 5. 5. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

1. --Pastorius 21:13, 19. 4. 2006 (UTC)

(Pokud je tato otázka někde zodpovězena, prosím o upozornění, hledal jsem, nenašel jsem.)

Situace: Nějaký článek (např. Houby rouškaté) neexistuje, přestože je odkazován z jiných článků (např. 506 odkazů). Existuje ale kategorie o stejném názvu (Kategorie:Houby rouškaté).

Otázka: Je pozitivním či negativním činem vytvořit článek s tímto názvem (Houby rouškaté), který ale bude obsahovat pouze redirect na stejnojmennou kategorii? Domníval jsem se že ano - člověk, který chce vědět, co jsou houby rouškaté, bude podle mého názoru raději, když se dozví aspoň to, jaké houby mezi houby rouškaté patří, než když uvidí pouze červený odkaz s pobídkou, aby chybějící článek vytvořil. Ale když jsem to udělal, byl takovýto článek smazán s komentářem "Jen redirect na Kategorii". Jak je to tedy správně, a proč?

--R.U.R. 22:14, 17. 5. 2006 (UTC)

Já sice tento kokrétní případ neznám, ale články a kategorie fungují velmi rozdílně. Tato rozdílnost se projevuje mimo jiné tím, že v kategoriích nefungují redirekty. Je ovšem pravda, že redirekt z článku na kategorii jsem ještě neviděla a tak nevím, jak by se choval. Lepší postup je napsat k tématu aspoň stručný pahýl. Třeba se ozve ještě někdo povolanější a řekne k tomu víc. --Karakal 07:11, 18. 5. 2006 (UTC)

Vyhledávače onu kategorii 10 najdou, takže čtenář není ošizen. Kategorie podle mě nemůže nahradit článek, má sloužit k něčemu jinému, to už je mnohem lepší napsat stručný pahýl. Eventuální začínající přispěvatelé by byli pravděpodobně redirektem zmateni natolik, že by zakládali článek do kategorie. Také technické důvody mluví pro to, neodkazovat pomocí redirektů z hlavního jmenného prostoru do prostor jiných (mirrory a další nástroje postavené na Wikipedii na to nemusí být připraveny - některé z nich například kategorie nepřebírají). --Beren 18:06, 30. 5. 2006 (UTC)

Rád bych vyvolat malou debatu na téma tzv. nepotřebných redirektů. Nedávno jsme tady měli podobnou debatu na téma 1. ledna apod. Podle mého názoru se jasně ukázalo, že není žádný pádný důvod na odstraňovaní jakýchkoliv redirektů, které uživatelům (čtenářům i editorům) pomáhají.

K tomuto příspěvku mě inspirovala moje poslední zkušenost s článem Seznam hudebních skupin a zpěváků, který opakovaně zakládám a který opakovaně stále někdo maže11 s použitím šablony pro rychlé mazání. Nevím, co je na tomto redirektu nepotřebného.

Příklad. Hledám ve wikipedii článek o skupině Katapult. Neexistuje. Proto zadám hledání a hle 12 najdu odkaz na článek Seznam hudebních skupin a zpěváků. Jaké je ale překvapení, že článek neexistuje.

Jaký je váš názor na lovce "nadbytečných" redirektů? --Pastorius 13:53, 30. 5. 2006 (UTC)

Vyhledávací index je vždy zpožděn za aktuálním stavem. Existence neexistujícího článku ve výsledcích vyhledávání by neměla být důvodem k jeho opětovnému zakládání.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:25, 30. 5. 2006 (UTC)

A jaký je tedy důvod pro mazání redirektů? V čem redirekt škodí? Než zdeúřední vysvětlení stavu me zajímá především důvod vymazání redirektu (tedy důvod vytvoření neexistence existujícího článku, který způsobil zpoždění aktuálního stavu vyhledávacího indexu) --Pastorius 08:08, 31. 5. 2006 (UTC)

Pokud bude na seznam interpretů redir pouze ze zpěváků, zpěvačak a skupin, nemám nic proti. Ovšem jsem pro mazání redirektů ze Seznam jazzových skupin Seznam Soulových zpěvaček a podobných s upřesněním stylů. JAn 16:47, 30. 5. 2006 (UTC)

Obecně jsem spíš pro zachování všech redirektů, které nejsou vysloveně chybné nebo matoucí. Jistým problémem jsou ale redirekty, které nesměřují na článek "synonymní", ale například obecnější nebo související. Mohou totiž někoho svádět k tomu, aby odstrańoval takzvané dvojí redirekty, a pak by se mohlo stát, že po kliknutí na modré slovo Katapult se čtenář dostane na seznam hudebních skupin i v době, kdy už o Katapultu bude existovat samostatný článek. Mohlo by být řešením zavedení dvou typů redirektů, z nichž jeden by sloužil pro přesměrování ze synonymních nebo takřka synonymních výrazů (v tomto případě by se dvojí redirektování odstraňovalo) a druhý by sloužil v ostatních případech, v nichž by se dvojí redirekt zachovával jako účelný? --ŠJů 17:27, 16. 7. 2006 (UTC)

Viz též související diskusi Wikipedie:Pod_lípou (technika)#Redirekty ze jmen dnů. --ŠJů 11:49, 9. 8. 2006 (UTC)

Po diskusi o externích odkazech je tu ještě jiný problém – je nutno asi zabývat se bující odkazovou mánií u dělání odkazů v textu. Je to starý problém a zřejmě mnoho autorů nezná základní pravidla. Poukazuji zde proto na en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context a de:Wikipedia:Verlinken a další. Je tam pár zásadních rad, a sice psaných v zájmu čtenáře, ne v zájmu wikipedisty, který chce ukázat, jak dobře se vyzná v linkování a jak je krásné využívat možností elektronické encyklopedie:

• všeobecně známé pojmy se nemají prolinkovat
• počet linků v jednom článku nesmí být rušivý (přičemž je jedno, jsou-li červené či modré)
• je-li již nutno udělat odkaz na nějaký pojem, pak pokud možno jen jedenkrát v článku a ne na všech místech kde se vyskytuje
• méně známé pojmy prolinkovat pak jen tehdy, pokud to je pro porozumění článku nutné a lze se domnívat, že čtenář by to hledal
• jako nežádoucí jsou odkazy v popiscích obrázků a zejména v nadpisech kapitol
• toto platí jako pravidlo, které má přirozeně výjimky: v odborném článku o pytagorově větě je myslitelné udělat odkaz na profání výraz jako je trojúhelník, protože v tomto kontextu by mohlo někoho zajímat ne co trojúhelník je, ale jeho přesná matematická definice.

Kontrérní k tomu se mi zdají být úpravy v článku Stadiony MS ve fotbale 2006 13 (vícekrát euro, odkaz na pivo, město, stadion, tenis, parkoviště, auto...) nebo Německá kuchyně 14 (maso, sýr, ryba, kapr, pstruh, losos, okoun, brambory, mrkev, rýže, zelí, pivo, víno, káva, čaj...).
Takové články nejsou už psány černým písmem, ale červeno-modrým, informační hodnota je nejen nulová, ale je to směšné vysvětlovat Čecháčkovi, co je pivo a co o tom píšeme, a je to proti pravidlům. Já ve svých článcích budu takové změny příště vracet na úroveň zde kodifikované wikifizace, ovšem bylo by jistě účelné o tomto problému všeobecně diskutovat a převzít někde základní pravidla. -jkb- ✉ 19:49, 11. 6. 2006 (UTC)

Tak se tedy konečně dostávám k reakci:

1. O jakých základních pravidlech to -jkb- mluví?
2. Pokud se podíváte do diskuzních stránek těch doporučení, na něž je tu odkazováno, zjistíte, že je to doporučení kontroverzní a není rozhodně všemi přijímáno.
3. Nesouhlasím s tím, že by v elektronické encyklopedii měl mít text černý, černý, semtam odkaz. Uznávám, že podtrhané odkazy můžou působit rušivě, to však, pokud vím, je implicitně vypnuto. Černé texty, které produkuje -jkb- mě svádí k tomu, abych tam dal {{upravit}}, připadá mi to jako psát bez členění na odstavce, text vypadá nezajímavě.
4. Nesouhlasím s tím, že by se mělo odkazovat, jenom když odkaz má něco vysvětlit; nejde o to „vysvětlovat Čecháčkovi, co je to pivo“ (nehledě na to, že slovo Čecháček má pejorativní nádech, ale to je OT), ale dát mu možnost jednoduše si o něm něco přečíst, aniž by to musel vyhledávat.
5. Nechápu, jak se může odkazováním snižovat informační hodnota, to mi připadá jako protimluv.
6. Ano, pokud mám ve dvou větách po sobě dvakrát týž slovo, je zbytečné na něj odkazovat v obou případech, je-li však mezi výskyty několik odstavců textu, smysl to má.
7. Co se týče odkazů v nadpisech, souhlasím.
8. Má-li být článek Německá kuchyně příkladně delinkován, nechápu, proč je pro německou kuchyni důležitější odkaz na Česko, Lotrinsko, migraci, 24. června nebo Mohuč než na pstruha, zelí, pivo nebo brambory.
9. Odmítám se jakkoli podílet na článcích, jež byly delinkovány.

Zanatic ʡ 10:48, 17. 6. 2006 (UTC)

Domnívám se, že právě důkladné vzájemné provázání článků je jednoznačná přednost Wikipedie. Podle mého názoru popsaný jev není „odkazová mánie“, ale obyčejná žádoucí a záslužná práce, obvykle nazývaná wikifikace. Proto jsem také udělal revert a napsal vysvětlení k článku Německá kuchyně. -jkb- s touto změnou nesouhlasil a všechno opět vrátil, čímž podle mého názoru článek poškodil a znehodnotil práci, kterou tomu věnoval Wikipedista:Frettie. Když už odhlédnu od toho, že se zdá jako jednoznačně správné, aby v článku o kuchyni byly odkazy na jídlo, rozhodně nelze prohlásit článek za svůj a hlídat, aby někdo nepřidal odkaz, který se mi nelíbí, protože ovlivňuje barevný tón textu. Nejsem si vědom, že by existovala „zde kodifikované wikifizace“ a domnívám se, že žádná norma není potřebná. Mělo by stačit „Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe 'Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný?'“ a úcta k cizí námaze. --Aleš Tošovský 07:35, 19. 6. 2006 (UTC)

To mi teďka Aleš Tošovský připomněl: Ať si -jkb- zkusí projít a wikifikovat článek rozsahu těch stadionů nebo německé kuchyně, já mu to pak dvěma kliknutími revertuju. Možná si pak bude víc vážit té práce, co se na tom udělá. Zanatic ʡ 07:45, 19. 6. 2006 (UTC)

Rád bych upřesnil následující: vůbec nepopírám že přidávání linků je záslužná práce, je navíc i hodně potřebná, protože na to mnozí kašlou, stejně jako na interwiki atd. Ovšem je nutno najít nějakou míru, jak tohoto feature budeme používat, a to v těch jmenovaných článcích bylo velmi přehnané. A vím taky, přirozeně, kolik práce taková wikifikace v dlouhém článku udělá a chápu, že se jeden naštve, když mu to dvojím či trojím kliknutím revertuji. Nakonec toto: ani tím revertem ani snad svým komentářem jsem nechtěl proti nikomu osobně něco říci. Jde mi o to, že diskuse je asi nutná. Že jsem si vybral jako případ práci Zanatice a Aleše Tošovského je jednoduchá náhoda – jsou to články které jsem založil, sleduji je a všimnu si toho. U jiných článků, které vypadají ještě prolinkovaněji, si toho v důsledku mé relativně malé prezence zde v posledních měsících pak nevšimnu. Doufám, že to oba nyní správně pochopíte, o co mi šlo. -jkb- ✉ 08:04, 19. 6. 2006 (UTC)

Moje reakce: Myslím, že na wikipedii je ta krása v hypertextu a právě ve wikilincích. Myslím, že když už to tady je tak proč to neprolinkovat všechno, na co by zde byli články jako je pivo, zelí, ... je to hodně všeobecný, ale když to vezmete kolem a kolem, tak je to myslim užitečnější nž ten který seznam stadionů ... ale je to jen dle mého skromného názoru ...

Mně to nikdy nenaštve, naserou mne jiný věci, patří k nim třeba když mne nasere kámoška, kámoš, když mi někdo ublíží, když je to v REÁLNÉM životě. Nasrat se, ze mi nekdo dvema kliknutími znehodnotí kus práce na internetu ... no co, tak když ho to baví a je mu to neskutečně příjemné, tak ať, já to přežiju ... mne wikifikování baví, ale když máte plnou kategorii pro wikifikaci, jsou v ní většinou články, který musím spíše upravit než pouze wikifikovat.

ad Německá kuchyně ... tenhle článek jsem wikifikovat musel, už to, že tam bylo jen pár odkazů mne takřka iritovalo, ten článek si IMHO wikifikaci zasloužil, možná toho bylo fakt moc, ale něc osi zasloužil nechat, jen černý text bez linků je nudný ... --frettie.net 08:28, 19. 6. 2006 (UTC)

Ano, ten poslední odstavec vnímám stejně. A taky tu první větu v prvním odstavci. Zanatic ʡ 08:34, 19. 6. 2006 (UTC)

Rozumné prolinkování (wikifikace) je bezpochyby užitečná práce a těm, kdo ji dělají, patří dík, o tom není sporu. Ale nemohu nepoznamenat (zcela na okraj), že argumenty, že je něco spousta práce a proto to musí zůstat (či pokud je práce při revertování menší než při takové úpravě), jsou očividně nesmyslné: obarvit každé písmeno článku jinou barvou by taky dalo spoustu práce a přesto doufám, že to nikdo dělat nebude.

A teď k tématu: stejně jako Wikipedie není výkladový slovník, ani odkazy by tak neměly být konstruovány. Věřím, že nechcete wikifikovat každé slovo ve větě včetně spojek a předložek. Odkazy mají smysl pro slova, u kterých se pravděpodobný čtenář může zajímat o podrobnosti. (Tzn: doporučení zmiňující užitečnost pro čtenáře nemá být čteno jako „pokud si dokážete představit alespoň jednoho naprosto hypotetického čtenáře, kterému by snad podobný odkaz jednou v životě pomohl, pak ho tam dejte“, ale jako užitečnost pro nějaký nezanedbatelný podíl čtenářů). Obdobně nemá smysl wikifikovat ani slova, která mají encyklopedický význam v případě, že tento encyklopedický význam je pro daný článek nepodstatný. (Např. v článku Německá kuchyně by IMHO „pivo“ wikiodkaz být měl, zato třeba v… hmmm… nevím, třeba ve vyprávění děje nějaké knihy, kde je druh daného nápoje naprostou podružností, nikoli.)

Opravdu si myslím, že příliš odkazů ruší, text by IMHO měl být spíše černý než modrý, míra je samozřejmě na zvážení, ale dle mého názoru by určitě neměl být celý modrý. Jedno slovo se přinejmenším v jedné kapitole wikifikuje maximálně jednou, i více wikiodkazů na stejný termín v rámci celého článku by mělo být spíše výjimkou.

Vizte též en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context, koncept allwiki zmíněný na en:Wikipedia:Build the web („The wikipedia community evaluated and eventually rejected the allwiki concept.“) a nevím, zda odkaz na 15 bych neměl raději utajit. ;-)

--Mormegil ✉ 15:18, 19. 6. 2006 (UTC)

Tu spoustu práce nechci a nebudu používat jako argument, to bylo jen tak na okraj. Zanatic ʡ 15:35, 19. 6. 2006 (UTC)

IMVHO: Nevidím důvod proč newikifikovat každé plnovýznamové slovo. Hodnota článku se tím rozhodně nesníží a design wikiodkazů je dle mého názoru takový, že neruší čtení článku. Není na autorovi, aby rozhodoval, ke ketérému slovu bude čtenář článku hledat podrobnosti - to by IMHO mělo být ponecháno na čtenáři, měla by mu být v této otázce ponechána svoboda. --R.U.R. 10:18, 21. 6. 2006 (UTC)

Hodnota článku se přehnanou wikifikací určitě sníží, protože v záplavě nepodstatných odkazů se ztratí ty podstatné, týkající se tématu nebo vysvětlující ne zcela obvyklé termíny. Pohodlnost jednoho čtenáře, který se chce zabývat nepodstatným odkazem (kliknutí na odkaz × copy&paste do okýnka pro hledání), je v případě masívní wikifikace vykoupena menší přehledností pro jiné čtenáře, a troufám si tvrdit, že většinu čtenářů, kteří přišli na stránku, aby se co nejrychleji dověděli všechno relevantní o tématu, které je zajímá. Není náhoda, že masívně owikifikovat článek zvládne i robot, ale owikifikovat ho přiměřeně je mnohem obtížnější úkol. --Beren 10:37, 21. 6. 2006 (UTC)

Chtel bych se zeptat:

Je mozne mit jako jedna fyzicka osoba vice uzivatelskych jmen? (Z duvodu ochrany soukromi, treba pokud nekdo chce psat clanky z ruznych oblasti)

S pozdravem

Slavo

Technicky tomu nic nebrání, leč tato možnost obecně není vítána, kvůli možným podvodům při hlasování. Více k tomu na Wikipedie:Loutkový účet --Li-sung ✉ 17:52, 13. 6. 2006 (UTC)

Vaše soukromí je chráněno již tím, že Váš účet si můžete založit pod libovolným pseudopnymem. K ochraně soukromí tedy není třeba více účtů. -jkb- ✉ 17:58, 13. 6. 2006 (UTC)

Dekuji za odkaz.

Slavo

Dávám k obecné diskuzi téma podmínek uvedení skupiny či interpreta do Wikipedie. Všiml jsem si, že zde figurují soubory či jednotlivci, kteří jsou jakýmisi lokálními figurkami a nejspíš je do encyklopedie uvedli jeich kamarádi (např.Už jedou!, apod). Myslím, že by měla existovat určitá pravidla pro uvedení a navrhuji, aby to byla dokumentovatelná oficiální produkce - tedy oficiálně vydaný nosič, který by byl podmínkou zařazení. Citováno z „http://cs.wikipedia.org?pojem=Kategorie_diskuse:%C4%8Cesk%C3%A9_hudebn%C3%AD_skupiny“ --JanBlanicky 11:08, 22. 6. 2006 (UTC)

Možná je to dobře myšlené, ale nerealizovatelné. V zemi, kde je svoboda projevu, se hudební nosiče, tiskoviny apod. nevydávají oficiálně (tedy prostřednictvím úřadů). Měřítkem pak může být nějaká registrace, ale která? OSA? BIEM? Čárový kód na přebalu? Evidence v Národní knihovně? Je skutečně významný zpěvák, která se u nich nechá zaregistrovat CD, jehož prodá 100 kusů na svých koncertech a kamarádům? Je důvod považovat za nevýznamného toho, kdo o takovou registraci nestojí? Dá se nějaké rozumné kritérium zformulovat?

Osobně považuji za důležitější, aby obsah článku byl encyklopedický, t. j. obsahoval dost konkrétních relevantních údajů o skupině či zpěvákovi. Kdo nechce, číst ho nemusí. Rušit článek o zpěvákovi či skupině JEN proto, že o nějakém významnějším článek ještě neexistuje, se mi zdá stejně ješitné jako ješitný článek sám. --ŠJů 17:15, 16. 7. 2006 (UTC)

Právě jsem vytvořil nový návrh důležitého pravidla, který klade přísnější požadavky na všechny žadatele o práva správce. Rozhodně přívítám každou konstruktivní diskusi k návrhu i každou snahu o další navýšení požadavků na minimální počet editací (750 / 1 000). Doufám, že můj návrh bude kolektivně přijat a respektován jako velmi rozumný. --Michal.Pohorelsky 11:37, 24. 6. 2006 (UTC)

A co přidat odkaz na ten návrh?--Tlusťa 11:39, 24. 6. 2006 (UTC)

Hotovo. Díky za připomínku --Michal.Pohorelsky 11:47, 24. 6. 2006 (UTC)

Nechce se někdo ujmout překladu en:Help:Minor edit a odkaz na tuto nápovědu aktivovat u editačního okna? Někdo může myslet malou editací jen opravu překlepů, jiný přidání jednoho odstavce. --ŠJů 14:01, 28. 7. 2006 (UTC)

Jojo, uz me to taky predtim napadlo, ujmu se toho. Ale vzhledem k tomu, ze ruznych veci uz sem nasliboval vic neslibuju konkretni termin. --Nolanus ✉ 12:53, 2. 8. 2006 (UTC)

Tak teprve teď jsem si všiml, že Pastorius už to 14. 8. 2006 napsal (Wikipedie:Malá editace). Ještě by to chtělo, aby někdo doplnil odkaz na tuto nápovědu do popisku u editačního okna, jako to mají v en. --ŠJů 19:08, 13. 9. 2006 (UTC)

Byl bych pro to, aby funkce správce byla přidělována jen na dobu určitou (představoval bych si zhruba na rok, při prvním jmenování na tři měsíce), a pak aby bylo nutno ji obhajovat (ucházet se o správcovství na další období). Možnost sesadit "zpychlého" správce jen při závažném porušení pravidel nestačí, správce musí mít trvale mnohem větší důvěru komunity. Co vy na to? (Názor nynějších správců je z pochopitelných důvodů o něco méně směrodatný.) Víte někdo, jestli ve všech ostatních Wikipediích se také jmenuje doživotně, nebo jestli někde mají nějaká "volební období"? --ŠJů 16:51, 13. 8. 2006 (UTC)

Zajímavý návrh, ještě o tom popřemýšlím. Přesto se mi ty volební období zdájí příliš krátká, já bych dal spíš poprvé rok, potom dva. --Japo ¿ 16:56, 13. 8. 2006 (UTC)

nikde jinde sem to neviděl, ani se nedivím, když vezmu že by bylo třeba 50 správců (jak na o něco větších Wikipediích) a o každém by se hlasovalo každý rok, tak to je se z toho uhlasujeme. A inflace v hlasování povede k hlasování menšího a menšího počtu lidí nebo naopak vnikne skupina notorických hlasovačů. --Li-sung ✉ 17:05, 13. 8. 2006 (UTC)

Mám podobný názor, jako Li-sung. Omezené volební období je nástroj nutný tam, kde je třeba příslušné lidi obměňovat, což u správců dle mého názoru nutné není. Pokud bÿ někdo ze správců skutečně ztratil důvěru komunity, lze to řešit jinými prostředky nebo přidat do pravidla možnost vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry konkrétnímu správci. Ale byl bych nerad, aby se ze správců stali politici myslící na další hlasování a tomu přizpůsobovali své jednání. Občas je nutné udělat i nějaký krok, který je sice nutný, ale může proti zasahujícímu správci popudit část komunity. Nebo může jít o krok, u nějž předem není jisté, jestli je správný. Mohli bychom skončit s týmem správců, kteří by se báli jakýmkoliv způsobem zasáhnout, aby si proti sobě nepopudili voliče. --Petr Adámek 17:17, 13. 8. 2006 (UTC)

Většinou se totiž správce naplno projeví až poté, co dostane funkci a ta pak změní jeho názory i chování. Alternativní možností je, aby kdokoliv i bez přímých závažných důkazů proti správci mohl vyvolat hlasování o zbavení funkce (přičemž by se mohlo stanovit, že třeba tři měsíce po předchozím hlasování "o důvěře" nemůže být vyvoláno nové o odvolání nebo jmenování téže osoby). Bezproblémoví správci by byli těchto procedur ušetřeni, a o těch vyhraněných nebo konfliktních ať se klidně hlasuje čtyřikrát do roka, je to pořád menší problém než kdyby svým správcováním jakkoliv škodili. Myslím, že tato frekvence hlasování je únosná, i kdyby hlasování vyvolával pořád tentýž osobní „nepřítel“. I tomu se většinou vyplatí odhadovat, má-li šanci se svým názorem uspět. Myslím, že v důsledku by existence tohoto nástroje mohla i zvýšit vážnost těch správců, které nikdo na "odstřelení" nenavrhne nebo kteří návrhu výrazně úspěšně odolají. --ŠJů 17:21, 13. 8. 2006 (UTC)

Možná by se dalo uvažovat o nějaké jednorázové zkušební době, ale nejsem si jistý, jestli by to něčemu pomohlo. O případné možnosti vyslovení nedůvěry by se dalo uvažovat, ale je tu riziko, že by se k takovému nástroji sahalo vždy po nějakém kontroverznějším kroku, kdy by rozhodovaly spíše emoce nežli chladný rozum. Proto bych byl pro, aby byla nějaká ochranná lhůta (např. že hlasování začne až po třech dnech od podání návrhu). Také by měly být jinak nastaveny hranice pro jednotlivé hlasy, tj. aby pro vyslovení nedůvěry bylo třeba více hlasů, než kolik stačí na nezvolení kandidáta. Za přiměřený bych považoval např. požadavek na dvoutřetinovou podporu pro vyslovení nedůvěry (pro prosté nezvolení momentálně stačí třetina wikipedistů). Slabší podpora by zřejmě ani nestačila k tomu, aby stewardi práva odebrali, neboť ti požadují k podobným krokům konsensus komunity. --Petr Adámek 17:40, 13. 8. 2006 (UTC)

To se mi zdá také jako přiměřený poměr – dvě třetiny pro zvolení, dvě třetiny pro odvolání. Pokud by existovala tato možnost, tak nějakou zkušební dobou bych to již nekomplikoval. Ochranná lhůta je zbytečná, pokud každý může svůj hlas v průběhu hlasování změnit nebo odvolat (ať už na základě průběhu diskuse, nebo pouhým vychladnutím emocí). Otázka je, zda základní dobu hlasování stanovit třeba na dva týdny, ale po některých kontroverzních krocích by mohlo být naopak žádoucí správce odstavit co nejdříve. Riziko populismu správců pod hrozbou odvolání sice existuje, ale riziko návyku na "mírné" zneužívání role správce k prosazování vlastního názoru je reálné a minimálně stejně závažné. Nepopulární kroky je možno obhajovat i v diskusi v rámci hlasování. --ŠJů 17:53, 13. 8. 2006 (UTC)

Ano, v případě zavedení možnosti vyslovení nedůvěry mi také přijde zkušební doba jako zbytečná. Co se týče ochranné lhůty, tam mám trochu obavu, že by někteří wikipedisté hlasující pod vlivem emocí později nechtěli svůj hlas měnit, aby např. nevypadali (nebo si nepřipadali) hloupě. Ale možná je má obava lichá. Pokud by správce provedl natolik kontroverzní kroky, že by jej bylo nutné odstavit hned, je možné mu dočasně práva odebrat poměrně rychle i bez hlasování (na české wikipedii se tak již jednou dokonce stalo). --Petr Adámek 18:07, 13. 8. 2006 (UTC)

Plně podporuji lhůtu jednoho roku pro první jmenování na 3 měsíce bych nebyl, ale pro povinnou opetovnou volbu po jednom roce rozhodně jsem, již jsem o tom kdysi psal. Dokonce takovou věc považuji za velmi důležitou. Vrba 18:32, 13. 8. 2006 (UTC)

Ale ta možnost (vyslovit nedůvěru) tu existuje a vždy existovala. Komunita je suverén a konsenzem (více než 2/3 hlasů) může vyslovit nedůvěru a odvolat kohokoliv a stewardi (je-li jich třeba k vykonání záležitosti) to uznají. Není tedy třeba zavádět nějakou speciální "možnost vyslovení nedůvěry" - i když je samozřejmě možné dopředu upřesnit postup. --Beren 18:38, 13. 8. 2006 (UTC)

Navrhovaná řešení (dočasnost funkce, ochranné a zkušební lhůty) vnímám jako neopodstatněné a nežádoucí. Cinik 18:39, 13. 8. 2006 (UTC)

K moznosti odvolani, IMHO by bylo lepe, kdyby se naslo neco jako vynuceni si potvrzeni. Nutnost 2/3 pro odvolani mi neprijdou stastne rozhodne by melo stacit 50% pro odvolani, spravce musi citit podporu, protoze nektere jeho kroky jsou nutne nepopularni a 1/3 podpora je malo. Vrba 19:05, 13. 8. 2006 (UTC)

Kromě výše zmíněného vyslovení nedůvěry je možné dotáhnout řešení sporu před arbitrážní výbor, který může v případě vážného porušení pravidel nařídit přímo odvolání správce nebo v případě pohybu "na hraně pravidel" uložit správci vyvolat hlasování o svém potvrzení. Většinou to ale správce nenechá zajít tak daleko a požádá o potvrzení sám. --Beren 19:38, 13. 8. 2006 (UTC)

Nebyli bychom první wiki, která to tak má (švédská žádost o desysop), a osobně nemám problém se občas nechat potvrdit. Ale nepovažuji to obecně za moc dobrý nápad, znamenalo by to spoustu hlasování prakticky o tomtéž a znamenalo by to desysopování neaktivních. Výhoda je samozřejmě v tom, že budeme mít jen správce s jednoznačnou podporou komunity, jenže to se dá zařídit velmi snadno i jinak. Přidal bych možnost, kdykoli vyvolat (odůvodněné) hlasování o nedůvěře. Jestliže má někdo dojem, že určitý správce důvěru komunity nemá, může vyvolat hlasování, které to prověří. Pokud nikdo ten dojem nemá, je podle mě hlasování jen ztráta času. Nicméně ta možnost by tu měla být vyjádřena přímo v pravidle. Pokud by šlo o mně, respektoval bych výsledek diskuse+hlasování i bez jeho opory v pravidle, prostě z principu. A řekl bych, že stejně i všichni současní správci. --egg ✉ 08:46, 14. 8. 2006 (UTC)

Česká Wikipedie by skutečně nebyla první, která by zavedla confirmation sysopů; jak si ovšem vzpomínám na hovory s některými stewardy z období nedávných válek s některými mezitím neaktivními uživateli, jedná se spíš o opatření v případech, že krizová situace není dlouhodobě řešitelná a existuje vášnivá konkurence i mezi sysopy. To není momentální stav na cs.wiki. Proto považuji njaké vynucené potvrzování sysopů za absolutně kontraproduktivní. Nehledě na argumenty, které uvedli jiní, naposledy Egg trochu výše, by to vedlo k denivelizaci angažovanosti správců. každý z nich by totiž stál před alternativou: budu hrát neohroženého bojovníka a přitom riskovat, že mne jako nepohodlného příště nezvolí, nebo budu zticha a budu plavat s proudem, aniž bych se s někým přel (tedy měl vlastní stanovisko). Tady nejde jen o to, že by takový správce měl strach zasahovat blokováním, ale že by možná raději vůbec nezasahoval do diskusí. Ostatní lze řešit jinak - jak správce, kteří se zbláznili (s tím zde jsou jisté zkušenosti), tak i nečinné správce (i toto zde již bylo praktikováno). Navíc: potvrzení resp. znovuvolení správců je doznání komunity, že si zvolila správce špatné. -jkb- ✉ 19:50, 14. 8. 2006 (UTC)

Osobně myslím, že možností sesadit patologicky se chovajícího správce je dost, mechanismy řešení konfliktů vzniklé po uplynulých legracích považuji za dosti robustní. Dále jsem toho názoru, že správce, který se nechová patologicky, nevadí. Přínos poviného potvrzování mi tudíž není příliš jasný. --che 21:16, 14. 8. 2006 (UTC)

Uplne jasne v te veci nemam, nicmene uz me t nekolikrat taky napadlo. Argumenty proti povazuju z velke casti za nespravne - velmi spatneho spravce sice lze odvolat, sotva by se to ale timto zpusobem povedlo u spravcu u nichz "spatnost" neni tak vyhranena, coz ale neznamena, ze projektu neskodi - /napr. nezdvorilosti nebo akcemi, ktere je horsi napravovat pro nespravce/. Ze by se spravci satli politiky myslicimi na znovavoleni? Prizpusobovat sve jednani jinak nez vetsi zdvorilosti /coz je spravne!/ IMHO postrada smysl. Na Wikipedii prosazujeme kazdy sve zajmy a znalosti tim ze o necem piseme a libustky zpusobem jakym o tech vecech piseme, nevidim smysl v tom /a tezko si dokazu predstavit/, ze by nekdo toto prizpusoboval touze stat se spravcem.

Na druhou stranu: aspon docasne by tu urcita tato taktika opravdu existovat mohla a to by nebylo stastne. Ale byt jednou zvolen dozivotne nebo na dobu velmi dlouhou je IMHO jeste vetsi zlo, povazuju to za skoro nesmyslne. V KAZDE funkci lidi casem ztraceji prehled o tom jake to je muset se obejit bez ni.

Osobne bych povazoval za vhodnou dobu 2 - 4 roky /slysel sem a castecne i zazil, ze to je priblizna /casta/ doba existence umeleckych skupin, po teto dobe uz lidi maji potrebu jit dal, jinam, zkusit neco jineho a noveho.../. Z tohoto hlediska se domnivam, ze na diskuzi jeste nenastala ta spravna doba. Dalsi vec je, ze kouzlo "potvrzeni" by melo byt v tom, ze rozhodnuti o tom by melo byt necekane, mj. z duvodu eliminace tech negativnich pruvodnich jevu. A zaroven by samozrejme nemelo byt hlasovano o vsech spravcich najednou, ale melo by to byt rozlozeno v case. --Nolanus ✉ 21:50, 14. 8. 2006 (UTC)

Podle toho co jsem tu zažil mohou i nezdvořilost a akce, které je horší napravovat pro nesprávce (zneužívání rollbacku?) velmi snadno skončit žádostí o komentář (a v případě neúspěchu tudíž následně u arbitráže). Nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak, pokud správce škodí projektu. --che 11:23, 15. 8. 2006 (UTC)

Doplnění textu šablon o odkaz pod lípu

Doplnil jsem do textu šablon Šablona:Závazné pravidlo Wikipedie, Šablona:Návrh pravidla a Šablona:Doporučení dovětek, že závažné návrhy se mají i oznámit i pod lípou. Tento pokyn je již obsažen na stránce Wikipedie:Pravidlo_Wikipedie a jestliže se v šabloně doporučuje postup, mělo by tam být řečeno i toto. --ŠJů 18:59, 13. 8. 2006 (UTC)

Návrh na přejmenování šablony

Navrhuji šablonu Šablona:Závazné pravidlo wikipedie přejmenovat na Šablona:Závazné pravidlo Wikipedie. Viz Diskuse:Česká wikipedie – jestliže někdo považuje wikipedie s malým w za natolik chybné, že dokonce maže redirekty z této formy zápisu, tak bychom chybné psaní neměli tolerovat ani u základních šablon. Diskuse na stránce Diskuse k šabloně:Závazné pravidlo Wikipedie.--ŠJů 18:59, 13. 8. 2006 (UTC)

Přejmenováno.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 00:23, 14. 8. 2006 (UTC)

Vládnou nějaká pravidla v počešťování jmen? Třeba mezi astronomy vidím hesla "Johannes Kepler" (přesměrováno z Jan Kepler), ale "Mikuláš Koperník", v Ekonomech je "Bedřich Engels", ale "Karl Marx". Nějaký systém by v tom mohl být ....

Konkrétně nevím, zda napsat heslo Mathias Schönerer nebo Matyáš Schönerer. --Jardacerny 19:15, 21. 8. 2006 (UTC)

Jednotny system v tom neni, resp. je slozity. Jednak zalezi na tradici /ten Kepler, Kolumbus etc./, u nekterych krestnich jmen sou nektere ekvivalenty zazite /ten Bedrich/. Matyáš je IMHO napul zazity ekvivalent pro Mathias, asi by bylo lepsi nazev hesla Mathias Schönerer a redirect z Matyáš Schönerer. Celkove sou ceske ekvivalenty na ustupu. Redirect z cizojazycneho jmena vzdy. --Nolanus ✉ 19:27, 21. 8. 2006 (UTC)

Již delší dobu probíhá diskuse Diskuse k Wikipedii:Rychlé smazání. Předmětem návrhu (resp. revertované změny) bylo, aby procedura rychlého smazání byla využívaná jen ve zjevně nesporných případech, nikoliv aby byla zneužívána ke snadnějšímu prosazení osobního názoru. Návrh zpřísnění se týká zejména mazání domněle zbytečných redirektů. --ŠJů 21:35, 22. 8. 2006 (UTC)

Na druhou stranu by bylo stejně vhodné do skončení diskuse znova nezakládat již před delší dobou smazané podobné redirecty, na které nic neodkazuje a jsou jen narušování encyklopedie pro ilustraci vlastního tvrzení. Tlusťa 21:45, 22. 8. 2006 (UTC)

Návrh i s uplatněním připomínek zapracován do doporučení. --ŠJů 03:22, 9. 9. 2006 (UTC)

Na druhou stranu jsou často za subpahýly označovány i značně obsáhlé články. Například já jsem vytvořil článek s názvem Ekumenismus. Tento byl označen jako pahýl, tak zůstalo i po výrazném doplnění odkazů na české církve i náboženské společnosti. Nakonec se "vděk" některého správce projevil tím, že byl tento obsáhlý "pahýl" smazán. Jak je to možné? S pozdtavem --Lukáš Vyoral 15:34, 28. 12. 2006 (UTC)

Předkládám návrh na doporučení, které by mělo mít za úkol sjednotit pojmenování kategorií a zavést jasný preferovaný způsob, jak kategorie pojmenovávat a jak toto pojmenování utvářet. Momentální stav je neudržitelný a na každém místě panuje pojmenování jiné. Chtěl bych upozornit, že se nejedna o opětovné vytažení problému ČR/Česko, Čína, VB vs Spojené království atd, ale pouze o snahu zavést jednotný systém a tedy předpokládám, že se budete snažit pomoci a ne vést nové diskuse o těchto slovech.

Doporučuji zavést preferovaný název ve formě XXXX v YYYY a ne současně někde používaný systém YYYY XXXX, jelikož ten není tak přesný. Britský barák je něco jiného než barák ve Velké Británii. Systém XXX v YYYY je přesnější a jasně určuje danou věc, nedá se vykládat dvojsmyslně.

---

Prosím, upravovat pokud jste si jistí, že Vaše stanovisko je správné a že projde! Spory o slova nejsou vítány a k nim slouží diskuse.

Doporučení a ukázkové vzory

Doporučuje se,:

• aby kategorie byly pojmenovány ve tvaru XXXX v YYYY, kde XXXX je předmět (hrad, letiště, doprava) a YYY je geografický název místa.
• aby kategorie byly pojmenovávány podle geografických názvů států
• aby kategorie týkající se státních celků byly pojmenovány podle politického názvu
• aby kategorie byly při vzniku doplněny hlavním článkem, za předpokladu že existuje
• aby kategorie byly doplněny o odkaz na commons, pokud existuje
• aby kategorie byla doplněna interwiki, pokud existuje

• aby názvy národních věcí byly ve tvaru YYYY XXXX (příklad. britské firmy (působící po světě))
• aby byla vyčleňována zvláště kategorie:XXX v Severním Irsku, která by spadala pod kategorii XXX ve Velká Británii

Příklady

• Hrady na Slovensku
• Hrady v Bosně a Hercegovině
• Hrady v Česku

Seznam sporných názvů a výjimek

• Hrady v Čínské lidové republice
• Hrady ve Velké Británii
• Hrady v USA

---

Diskuse a připomínky:

Nahodilá změť nápadů, dotazů a připomínek:

• Na základě tohoto návrhu doporučení byla již přejmenována řada kategorií. Proč?

v současné době probíá rozsáhla rekategorizace, která nebyla ničím řízená, objevovalo se nám tady, že si každý zakládal jak chtěl, po dohodě s lidmi, co dělají rakategorizaci bylo s nimi dohodnuto, že tento systém je vyhovující. Následně jsem sepsal návrh doporučení, aby se do budoucna dalo někde zjistit, jak se má postupovat. Takže vlastně doporučení je až reakcí na to, co se tady dělo. Je to snaha kontrolovat a sjednotit. Momentálně teďka, jestli jsou kategorie přejmenovávány se jedná o soloprojekty uživatelů, na které mají právo.

• Přejmenovány byly i jednoznačné kategorie, např. Kulturní památky ČR (tvar Něco Něčeho) → Kulturní památky v Česku (tvar Něco v Něčem), tj. z kategorie památek chráněných někým se staly kulturní památky na nějakém území, což není naprosto totožné.

v tomto případě je možné, že přejmenování není vhodné, na druhou stranu si osobně kladu otázku, jestli existují Kulturní památky Česka, které nejsou na území ČR.

Otázka by měla spíš znít, zda existují kulturní památky, které nejsou chráněné státem, a odpověď zní ano, protože jinak by už stát neměl co za kulturní památky chráněné státem vyhlašovat. =)

Chápu, tím pádem přejmenování bylo špatně v tomto případě. Navrhuji přenést tuto diskusi (skopírovat) na diskusi ke kategorii a navrhnout její přejmenování. --Chmee2 10:38, 31. 8. 2006 (UTC)

• Bude následovat přejmenování kategorií českých sídel?

prosím uvést konkrétněji, co je myšleno.

Máme kategorii Česká města, České vesnice

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Wikipedie:Pod_lípou_(pravidla)/archiv_2006-01
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---