pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Závazné pravidlo Wikipedie

Text na této stránce je závazným pravidlem české Wikipedie. Editace měnící jeho význam jsou přípustné, jen pokud se opírají o předchozí konsenzus komunity. Své připomínky můžete vyjádřit v diskusi, návrhy změn oznamte též Pod lípou.

---

Wikipedie je projekt s cílem tvořit online encyklopedii a s ní související online komunitu lidí zaujatých budováním kvalitní encyklopedie v duchu vzájemného respektu. Je užitečné rovněž vymezit, čím Wikipedie není.

Wikipedie není z papíru

Wikipedie není papírovou encyklopedií a nemá omezení papírové knihy. Množství témat, která může pokrýt, ani celkové množství obsahu prakticky není omezeno. Je však třeba odlišovat mezi technicky možným a rozumně užitečným – Wikipedie je encyklopedie, a tak je obsah omezen například ověřitelností informací a dalšími body uvedenými na této stránce.

Tato zásada neznamená povolení vkládat cokoliv: články by měly dodržovat příslušná pravidla a doporučení, z nichž nejdůležitější jsou shrnuta jako pět pilířů.

Pro velikost jednotlivého článku existuje přípustná mez daná ohledem na čitelnost pro všechny a technickými limity některých uživatelů, přistupujícími k Wikipedii např. přes dial-up připojení nebo přes mikroprohlížeč v mobilním zařízení (vizte Wikipedie:Délka článku). To však neznamená omezovat obsah k danému tématu. Některá témata, která klasické encyklopedie odbývají jen krátkým heslem, jsou na Wikipedii pojata mnohem bohatěji, aktuálněji, včetně příkladů apod. Přesáhne-li článek během svého růstu přípustnou mez, je běžné jej rozdělit do více samostatných článků zabývajících se podtématy a na původním místě zanechat stručnější shrnutí.

Na rozdíl od papírových encyklopedií také nemusíme přesměrovávat drobnější témata na téma obecnější, ale jen částečně ekvivalentní. Vhodnější je použít sekci „Související články“, odkazující na další informace těsně vázané k tématu.

Wikipedie není slovník

Wikipedie není slovníkem, návodem k užití slov ani lexikonem žargonu.

Články ve Wikipedii nejsou:

1. Slovníkové definice. Každý článek by měl začínat definicí a popisem subjektu, měl by ovšem nabízet i další informace o subjektu. Pokud článek neobsahuje nic než definici, měl by být rozšířen o další dostupné informace vhodné k doplnění do encyklopedie, je-li to možné. V některých případech lze napsat encyklopedický článek i o slovu nebo frázi samotných (např. politický přeběhlík). Na druhou stranu na Wikipedii existují určité stránky, které obsahují jen seznamy krátkých definic a významů – jedná se o rozcestníky, některé seznamy (např. Seznam zkratek v online diskusích) a články o kulturních významech jednotlivých čísel.
2. Návody na použití slov nebo lexikon slangu a idiomů. Popisné články o jazycích (jako např. klingonština nebo hantec) jsou žádoucí, texty nabývající charakteru učebnice už nikoliv. Účelem Wikipedie ale není vyučovat potenciální uživatele jazyka, jak používat slova, idiomy apod., nebo učit čtenáře vyjadřovat se jako hackeři nebo dlaždiči. Vizte dále #Wikipedie není návodem, průvodcem ani učebnicí.

Slovníkovými definicemi se zabývá náš sesterský projekt Wikislovník. Pokud je nelze rozšířit na encyklopedický článek, jsou z Wikipedie přesouvány právě tam.

Wikipedie neslouží k publikaci originálních myšlenek

Wikipedie není místem pro zveřejňování vlastních myšlenek a analýz a nových, dříve nepublikovaných informací.

Následující obsah na Wikipedii nepatří:

1. Původní (vlastní) výzkum, jakým jsou kupříkladu nové myšlenky, návrhy teorií a řešení, definice nových pojmů, zavádění neologismů atd. Pokud se zabýváte primárním výzkumem, publikujte jej jinde, například v odborných časopisech s recenzním řízením, v tisku či respektovaných webových magazínech. Wikipedie může o vaší práci informovat, jakmile se stane součástí běžných znalostí. Ne všechny informace ve Wikipedii pocházejí z časopisů se systémem odborného hodnocení, ale snažte se zajistit, aby vaše informace byly věrohodné a ověřitelné. Citování zdrojů může také ukázat, že materiál je ověřitelný a není pouhým názorem editora.
2. Nápady a vynálezy. Pokud jste vy nebo váš přítel vymysleli nové slovo, deskovou hru nebo nový typ tance, není to dobrý námět na článek, dokud o něm nebude informovat víc věrohodných, nezávislých sekundárních zdrojů.
3. Úvahy, jejichž cílem je vyjádřit vlastní názor na dané téma a nikoliv informovat o stanovisku expertů. Wikipedie má shromažďovat obecné lidské vědomosti. Není prostředkem k tomu, aby se váš osobní pohled stal součástí obecných lidských vědomostí. V neobvyklé situaci, kdy jsou vaše názory natolik významné, že je vhodné je uvádět v encyklopedickém článku, nechte ostatní, aby o nich psali raději oni. Vlastní úvahy na témata vztahující se k Wikipedii jsou vítány ve vašem uživatelském prostoru, ve jmenném prostoru projektu Wikipedie nebo v příslušných diskusích.
4. Diskusní fóra. Snažte se pokud možno držet úkolu tvořit encyklopedii. Záležitosti týkající se Wikipedie můžete probírat s jinými lidmi ve jmenném prostoru projektu nebo na uživatelských diskusních stránkách, problémy týkající se jednotlivých článků řešit na diskusních stránkách článků, ale v žádném případě nezanášejte vlastní diskuse přímo do článků. Vemte rovněž v úvahu, že diskusní stránky slouží k diskusím, jak vylepšit článek, nikoliv k obecným diskusím o předmětu článku, k technickému servisu či jako instrukční nápověda. Existuje zde množství jiných rozvíjejících se projektů užívajících technologii wiki pro diskutování. Wikipedisté, kteří příležitostně chtějí s ostatními podiskutovat, mohou také použít IRC kanály, jakými je např. #wikipedia-cs.
5. Zpravodajství. Wikipedie by neměla nabízet zpravodajství o čerstvých událostech z první ruky. Wikipedie není primární zdroj. Oproti tomu náš sesterský projekt Wikizprávy se právě tímto zabývá, a tedy je zamýšlen jako primární zdroj. Wikipedie však má mnoho encyklopedických článků na historicky významná témata, která jsou zrovna relevantní k aktuálním událostem. Do článků ale můžeme zahrnovat nový vývoj a fakta okamžitě, jakmile vejdou ve známost, takže i když Wikipedie není zpravodajství, může být aktuálnější než většina referenčních zdrojů.

Wikipedie není nástrojem propagace

Wikipedie není řečnickým stupínkem, bitevním polem ani nástrojem propagandy nebo reklamy. To se týká jak článků, tak kategorií, šablon, diskusních i uživatelských stránek.

Na stránky ve Wikipedii proto nepatří:

1. Propaganda (ani očerňující), obhajoba, obžaloba, distancování se či verbování jakéhokoli druhu – komerční, politické, náboženské nebo jiné. Článek může samozřejmě objektivně popisovat i takové věci, pokud je dodržena snaha popsat je nezaujatě. Chcete-li přesvědčovat lidi o správnosti svého pohledu, použijte například Usenet nebo si založte blog.
2. Názory na současné události a politiku. I když současné události probouzejí vášně a lidé mají tendenci užívat všechny dostupné prostředky k propagaci vlastních názorů na ně, Wikipedie by tomuto účelu sloužit neměla. Články musí být vyvážené a v zájmu toho by měly informovat o současných událostech s rozumným odstupem. Autoři ve Wikipedii by se navíc měli snažit psát články takovým způsobem, aby se obsah nestal okamžitě zastaralým.
3. Sebepropagace. Může být lákavé psát o sobě nebo o projektech, v nichž jste silně osobně zainteresováni. Encyklopedické standardy ale platí pro takto vytvořené stránky stejně jako pro jakékoli jiné. Když píšete o sobě, bývá mnohem obtížnější dodržet pravidlo o nezaujatém úhlu pohledu, než když píšete s odstupem. Nepřijatelné je také už existující článek o vás nebo tématu, na kterém máte osobní zájem, propagovat šířením odkazů do dalších článků. Pokud jste u nějakého tématu na pochybách, podívejte se na Wikipedie:Autobiografie, Wikipedie:Encyklopedická významnost a Wikipedie:Propagační článek.
4. Reklama. Články o společnostech a produktech jsou v pořádku, jsou-li psány nezaujatě. Všechna témata článku musí být navíc ověřitelná ze zdrojů mimo organizaci. Články o velmi malých lokálních či „garážových“ společnostech proto budou pravděpodobně nepřijatelné. Externí odkazy na komerční organizace jsou v pořádku, jen pokud jde o korporace zásadně spjaté s tématem. Mějte prosím na paměti, že Wikipedie ani nepodporuje stanoviska žádných jiných organizací ani se neúčastní programů affiliate marketingu. Lidé zabývající se propagací třeba i nekomerčních záležitostí a událostí by k tomu měli využít jiného fóra.

Wikipedie není mirrorem ani sbírkou odkazů, obrázků či mediálních souborů

Wikipedie neslouží pro zálohování vašich stránek či souborů, není ani úložištěm odkazů, obrázků či mediálních souborů.

Články ve Wikipedii nejsou:

1. Pouhou sbírkou externích odkazů nebo katalogem stránek. Přidání jednoho nebo více relevantních odkazů s doplňujícími informacemi není nic špatného, nicméně rozsáhlé seznamy mohou způsobovat zakrnění článků a odvést pozornost od účelu Wikipedie. V článcích o tématech s rozsáhlou základnou fanoušků je vhodné uvést jen odkaz na nejvýznamnější fanouškovský web. Vizte Wikipedie:Externí odkazy.
2. Pouhou sbírkou interních odkazů, s výjimkou rozcestníků (je-li název článku nejednoznačný) a seznamů, které pomáhají s organizací článků. Jako doplněk k článku však související interní odkazy mohou být připojeny.
3. Pouhou sbírkou volných děl a dalšího zdrojového materiálu, jako jsou celé knihy, zdrojový kód, původní historické dokumenty, dopisy, zákony, proklamace a další materiál užitečný jen ve své originální, nemodifikované podobě. Úplné kopie primárních zdrojů patří do projektu Wikizdroje, nikoliv do Wikipedie. Na druhou stranu není nic špatného založit článek kopií nějakého volného encyklopedického díla, například článku z Ottova slovníku naučného, pokud jeho autor zemřel před více než 70 lety.
4. Pouhou fotografickou či multimediální galerií bez encyklopedického textu v článku. Chcete-li prezentovat obrázek, poskytněte k němu prosím encyklopedický obsah, nebo zvažte zda obrázek nepřidat do projektu Wikimedia Commons. Je-li dostupný jako volné dílo na webové stránce, zvažte zda jej neuvést na stránce Wikipedie:Zdroje obrázků.

Wikipedie není blog, poskytovatel webhostingu, pamětní deska ani sociální síť

Wikipedie není sociální síť jako MySpace nebo Facebook. Rovněž po ní nechtějte, aby poskytovala prostor pro váš web, blog nebo wiki.

Stránky na Wikipedii nejsou:

1. Osobní webové stránky ani blog. Wikipedisté sice mají své vlastní uživatelské stránky, ale mohou je užívat pouze k prezentování informací relevantních k tvorbě encyklopedie. Chcete-li tvořit osobní webovou stránku nebo blog, umístěte je jinde — tyto služby nabízejí někteří poskytovatelé i zdarma. Zaměření uživatelských stránek by nemělo vytvářet sociální sítě, ale spíše nabídnout základ pro efektivní spolupráci.
2. Seznamka. Wikipedie není vhodným místem, kde uspokojovat touhu po seznámení nebo navázání sexuálních styků. Uživatelské stránky podrobněji popisující sexuální preference jsou nepřijatelné.
3. Paměti nebo pamětní deska. Wikipedie není místem, kde vzdát čest přátelům a příbuzným, kteří zemřeli nebo slaví narozeniny. Encyklopedický článek musí obsahovat tvrzení o významnosti osobnosti přesahující hranici pouhého láskyplného vzpomínání.

Pokud se zajímáte o užití wiki technologie za účelem spolupráce na něčem jiném než tvorbě encyklopedie, i kdyby mělo jít jen o jednu stránku, uvažte, že je zde mnoho poskytovatelů nabízejících wiki hosting (zdarma nebo za úplatu). Můžete si také nainstalovat příslušný wiki software na svůj server.

Wikipedie není adresář

Wikipedie není adresář všeho, co existuje nebo kdy existovalo.

Články ve Wikipedii nejsou:

1. Seznamy volně souvisejících témat jako například citátů, aforismů nebo osob (reálných nebo fiktivních). Pokud chcete vložit seznam citací, vložte je do našeho sesterského projektu Wikicitáty. Samozřejmě není nic špatného na tom mít seznamy, jejichž položky spolu úzce tematicky souvisí, například Seznam Nixonových nepřátel. Wikipedie také obsahuje referenční tabulky a tabulky pro rychlou orientaci. Sloučené skupiny menších článků založené na nějakém ústředním tématu jsou jistě povoleny, například Seznam vedlejších postav v Přátelích.
2. Genealogické záznamy nebo telefonní seznamy. Biografické články by měly být výhradně o lidech, kteří dosáhli určitého věhlasu, prosluli významným činem nebo pronikli do obecného povědomí. Jedním z měřítek významu je, zda o člověku existují články v několika externích zdrojích (ať už online nebo offline). Méně významné osoby mohou být zmíněny v jiných článcích. Wikipedie není telefonní seznam ani registr obyvatel.
3. Adresáře, adresářové položky, programy rádií a televizí nebo stránky pro podporu podnikání. Například článek o rádiu by obecně neměl obsahovat upoutávky, telefonní čísla, program, apod., i když zmínka o hlavních pořadech je možná. Diskusní stránky článků slouží k diskusím o článcích a nikoliv k podpoře podnikání souvisejícího s tématem článku. Wikipedie nejsou Zlaté stránky.
4. Sbírka zákonů. Wikipedie by neměla obsahovat rozsáhlé doslovné citace zákonů, vyhlášek či dalších předpisů. Pokud je to vhodné, je možné ocitovat např. část paragrafu, lepší je však komentovaná parafráze. Plné texty zákonů mohou být uveřejněny na Wikizdrojích.
5. Prodejní katalog, takže ceny produktů by neměly být v článku citovány, ledaže by cenu bylo možné doložit a existoval zde oprávněný důvod k jejímu zmínění. Mezi oprávněné důvody patří významné prodeje vzácných sběratelských předmětů, ceny vztahující se k popisu cenové války, historický popis ekonomické inflace. Ceny v obchodech nebo na tržnicích jsou oproti tomu bezvýznamné, navíc se od místa k místu a v průběhu času výrazně mění. Seznam aktuálně prodávaných produktů by proto neměl citovat ceny v obchodech. Wikipedie není ani cenovým průvodcem k porovnání cen konkurenčních produktů ani cen jednoho produktu v různých zemích či regionech.
6. Neencyklopedickou křížovou kategorizací, jako „lidé etnické/kulturní/náboženské skupiny X zaměstnaní v závodě Y“ nebo „Restaurace specializované na typ jídla X ve městě Y“. Podobná křížová kategorizace není dostatečnou základnou pro tvorbu článku, ledaže by průnik těchto kategorií byl sám o sobě významným kulturním fenoménem.

Wikipedie není návodem, průvodcem ani učebnicí

Wikipedie není návodem k použití, průvodcem, rádcem nebo učebnicí, i když obsahuje užitečné informace. Měla by být zachována encyklopedická objektivní forma bez pobídek a rad čtenáři, bez pomyslné diskuse se čtenářem.

Články ve Wikipedii by neměly vypadat jako:

1. Návody k použití. I když Wikipedie obsahuje popisy lidí, míst nebo věcí, články v ní by neměly vypadat jako návody k použití, rady (právní, lékařské nebo jiné), pobídky nebo příručky. To zahrnuje také výuková cvičení, návody, instrukční manuály, průvodce hrami a recepty. Články Wikipedie se ovšem mohou takovými návody zabývat, popisovat například pravidla her a v kontextu uvádět příklady – článek kardiopulmonální resuscitace se třeba může zabývat vývojem doporučení k resuscitaci. Chcete-li se zapojit do vytváření příručky nebo manuálu, zkuste se podívat do našeho sesterského projektu Wikiknihy.
2. Cestovní průvodce. Článek o Paříži by měl zmiňovat pamětihodnosti jako je Eiffelova věž nebo Louvre, ale už nikoliv telefonní čísla nebo adresy oblíbených hotelů, cenu café au lait na Champs-Élysées nebo vyjmenovávat každou turistickou atrakci, restauraci, hotel, posezení atd. Wikipedie není místem znovuvytváření obsahu vhodného pro hotelové či kulinářské průvodce, místopisné seznamy, cestopisy apod.
3. Internetový průvodce. Články o webových projektech by neměly existovat pouze k popisu povahy či způsobu užití služeb, které web nabízí, ale měly by jej popsat encyklopedickým způsobem, nabídnout detaily o úspěších, dopadu a historickém významu. To můžeme činit významně aktuálněji, než většina referenčních zdrojů, neboť můžeme zapracovat nový vývoj a fakta okamžitě poté, co se stanou známými.
4. Učebnice a komentovaný text. Wikipedie je encyklopedický zdroj, nikoliv učebnice. Účelem Wikipedie je prezentovat fakta a nikoliv vyučovat látku daného předmětu. Není vhodné vytvářet nebo přetvářet články, aby se daly použít jako učebnice, s nosnými otázkami a příklady krok za krokem řešených problémů. To náleží našemu sesterskému projektu, Wikiknihy.

Wikipedie není křišťálová koule

Wikipedie není sbírkou neověřitelných spekulací. Všechny články o očekávaných událostech musí být ověřitelné a týkat se témat, která už upoutala dostatečně široký zájem, který by dozajista vedl k založení článku, pokud by se událost již stala. Je vhodné zaznamenat diskusi o budoucích návrzích a projektech, argumenty o jejich vyhlídkách na úspěch či zmínit, jestli už začala realizace, a vše patřičně ozdrojovat. Není vhodné vkládat vlastní názory nebo analýzy. Do budoucnosti zaměřené články o dosud nevydaných produktech (filmech, hrách, atd.) vyžadují zvláštní opatrnost a ujištění se, že nejde jen o reklamu.

Především:

1. Jednotlivé plánované nebo očekávané události lze vkládat, jen pokud je událost významná a je prakticky jisté, že se stane, nebo je encyklopedicky významnou již reálná příprava. Pokud přípravy na událost ještě nezačaly, spekulace o nich je potřeba dokumentovat velmi pečlivě. Plán budoucí události může být taktéž vhodný. Píše-li se nyní rok 2024, pak mezi takové přijatelné události patří Expo 2025, Letní olympijské hry 2024. Na druhou stranu americké volby v roce 2032, Mistrovství světa v ledním hokeji 2031 nebo Letní olympijské hry v roce 2040 nejsou přijatelným tématem článku, protože o nich nelze říct nic netriviálního, co by bylo ověřitelné a nebyl by to vlastní výzkum. Plánované sestavy sportovních týmů následující týden nebo v rámci budoucích událostí jsou z podstaty neověřitelné a spekulativní. Rozvrh budoucích událostí však může být přijatelný.
2. Jednotlivé položky dopředu stanoveného seznamu nebo systematického vzoru názvů přiřazené budoucím událostem nebo objevům nejsou vhodné pro encyklopedické články, jsou-li o nich známé jen všeobecné informace. Je možno založit článek „Seznam jmen tropických cyklón“, ale zakládat v roce 2024 článek „Tropická bouře Alberto (2025)“ není žádoucí, i když je prakticky jisté, že bouře tohoto jména se v Severním Atlantiku vyskytne a bude se pohybovat proti směru otáčení hodinových ručiček. Podobně články o slovech vytvořených na základě předvídatelného numerického systému (jako „septenkvinkvagintilión“) nejsou encyklopedické, nejsou-li všeobecně vžité nebo definované významnou autoritou. Některé vědecké extrapolace, jako chemické prvky zdokumentované IUPAC i před jejich izolací v laboratorních podmínkách, jsou ale obvykle považovány za encyklopedické.
3. Články předkládající extrapolaci, spekulaci nebo „historii budoucích událostí“ se řadí mezi primární zdroje a z tohoto důvodu jsou nevhodné. O významných uměleckých pracích, referátech a důvěryhodném výzkumu, i když je jejich podstatou předpověď, však články máme a měli bychom mít. Články o Hvězdných válkách a Star Treku jsou vhodné, ale článek „Zbraně, které se budou používat ve III. světové válce“ nikoliv.

Wikipedie není sbírkou nahodilých informací

Wikipedie není sbírkou náhodně sebraných informací. I když je něco naprostá pravda a dokonce ověřitelné, neznamená to automaticky, že je to vhodné přidat do Wikipedie.

Články ve Wikipedii nejsou:

1. Seznamy často kladených otázek (FAQ). Články ve Wikipedii by neměly uvádět často kladené otázky a odpovědi. Místo toho je třeba informace zpracovat do příslušných článků jako nezaujatý výklad.
2. Shrnutí zápletek. Článek ve Wikipedii nemůže obsahovat pouze shrnutí děje literárního, audiovizuálního či jiného díla, ale měl by především obsahovat kontext reálného světa, analýzu zdrojů, nabídnout detaily o tvorbě, úspěšnosti daného díla, jeho dopadu, historickém významu atd. To se týká jak samostatných, tak sériových děl. Shrnutí zápletky je vhodné jen jako jeden z aspektů zpracování rozsáhlejšího tématu.
3. Databáze textů písní. Většinu textů písní (a jiných nedávno publikovaných literárních děl) nelze v souladu s autorským právem uveřejnit na Wikipedii. Výjimkou mohou být lidové a historické písně, jejichž texty jsou volnými díly. Ale i v takovém případě se článek nemůže skládat pouze z textu písně, ale měl by především obsahovat informaci o vzniku, uveřejnění, sociálním dopadu atd. Původní texty obecně náleží do Wikizdrojů, v článcích Wikipedie by se měly objevit jen jejich úryvky, které jsou opatřeny komentářem.
4. Statistiky. Dlouhé seznamy statistik mohou mást čtenáře a snižovat čitelnost a úhlednost článků. Statistiky by měly být doprovázeny výkladem, který je dostatečně zasadí do kontextu. Čitelnost dlouhých seznamů dat někdy lze zvýšit i uspořádáním do tabulky nebo infoboxu.
5. Zprávy. Ve Wikipedii je třeba zvažovat historickou významnost osob a událostí, tedy to, zda se událost či osoba bude jevit významná i s časovým odstupem. Ne vše, co se na krátkou dobu objevilo ve zprávách, může být přetvořeno v encyklopedický článek; zejména se to týká běžných oznámení, sportovních výsledků, bulvárního žurnalismu. A dokonce i když je sama událost encyklopedicky významná, nemusí být významné osoby, které v ní hrají roli; je třeba brát v úvahu také pravidla o biografiích žijících osob a nezaujatém úhlu pohledu. Novinářské výstupy však mohou být věrohodnými zdroji, pokud jde o korektní žurnalistiku, a témata zpráv mohou být encyklopedická, pokud události vyvolaly dostatečně významné důsledky. Čerstvé události nemusí být sice přijatelné pro Wikipedii, ale mohou být vhodné pro Wikizprávy.

Wikipedie není cenzurována

Obsah Wikipedie mohou někteří čtenáři považovat za diskutabilní nebo urážlivý. Každý čtenář Wikipedie může upravovat články a změny se zobrazí okamžitě bez jakékoliv kontroly zaručující vhodnost nebo přesnost, takže Wikipedie nemůže zaručit, že články nebo obrázky budou v každém okamžiku vhodné pro všechny čtenáře nebo že budou splňovat zvláštní sociální nebo náboženské normy či požadavky. Zatímco zjevně nevhodný obsah (jako irelevantní odkazy na tzv. shock sites) je obvykle okamžitě odstraňován, stejně jako obsah porušující zásady popsané v pravidle o biografiích žijících osob, některé články přesto mohou standardně obsahovat odmítaný text, obrázky nebo odkazy, jsou-li relevantní vzhledem k tématu (např. článek o pornografii), neporušují existující pravidla Wikipedie (především nezaujatý úhel pohledu) ani zákony amerického státu Florida, kde se servery Wikipedie fyzicky nacházejí.

Předchozí pokyny se vztahovaly k článkům na Wikipedii. Následující se aplikují na diskuse ve Wikipedii.

Wikipedie není bitevní pole

Wikipedie není místem k projevům nevraživosti, vnášení osobních sporů, živení zášti nebo strachu. Dělat z diskusí na Wikipedii osobní bitvy je v přímém rozporu s našimi pravidly a cíli.

Od každého uživatele se očekává, že bude komunikovat s ostatními zdvořile, klidně a v duchu spolupráce. Nikdy neurážejte, neobtěžujte a nezastrašujte ty, kteří s vámi nesouhlasí. Místo toho raději přistupte k věci inteligentním způsobem a usilujte o kultivovanou diskusi. Pokud uživatel vůči vám jedná nezdvořile, agresivně, odmítá spolupracovat, uráží, snaží se vás obtěžovat nebo zastrašit, nedává vám to právo jednat stejně vůči němu („on začal!“). Buďto odpovídejte výhradně na konkrétní věci a ignorujte jejich negativní zabarvení, nebo ignorujte celou zprávu, byť má i relevantní části. V takové situaci je vhodné uživatele upozornit na pravidlo o žádných osobních útocích.

Pokud spor pokračuje a ruší vás nebo jiné, postupte jej proceduře řešení sporů.

Nevytvářejte ani nemodifikujte články, jen abyste dokázali své tvrzení. Neužívejte Wikipedii k pohrůžkám právními kroky nebo jiným výhrůžkám Wikipedii, wikipedistům, Wikimedia Foundation; jinou věcí je diskuse nad právními problémy. Výhrůžky nejsou tolerovány a mohou vést až k zákazu editovat Wikipedii.

Wikipedie není anarchie

Wikipedie je svobodná a otevřená, ale omezuje svobodu a otevřenost tam, kde kolidují s cílem tvořit encyklopedii. Wikipedie tedy není fórem pro neregulovanou svobodu projevu. Fakt, že Wikipedie je otevřený samosprávný projekt, neznamená, že má taky za účel zkoumat možnosti anarchistických komunit. Naším cílem je budovat encyklopedii a nikoliv testovat meze anarchismu. Vizte také meta:Wikipedia power structure.

Wikipedie není demokracie

Wikipedie není demokratický experiment. Primární metodou hledání konsenzu je diskuse, a nikoliv hlasování. Ačkoliv uživatelé občas užívají průzkumy jako test konsenzu, hlasování bohužel často diskusi spíše zbrzdí než pomůže. Je tedy třeba je užívat s opatrností a nechápat jako zavazující.

Wikipedie není byrokracie

Wikipedie není simulací právního systému či soudu a ačkoliv pravidla mohou dělat věci jednoduššími, nejsou účelem komunity a zahlcení pravidly bychom se obecně měli snažit vyhnout. Stane-li se třeba při vkládání nominace nebo návrhu procedurální chyba, nemělo by se to stát automaticky důvodem zneplatnění onoho příspěvku. Ctěme ducha pravidel a nelpěme na liteře. Spory by se měly řešit diskusí a nikoliv trváním na každém slovu pravidel.

Wikipedie není vaším webhostingem

Většina zásad zde uvedených platí i pro uživatelské stránky. Vaše uživatelská stránka není osobním webem ani blogem. A co je ještě důležitější, vaše uživatelská stránka není vaším vlastnictvím. Je součástí Wikipedie a existuje, aby usnadnila spolupráci mezi wikipedisty, ne pro vaši sebepropagaci. Detaily najdete na Wikipedie:Uživatelská stránka.

Seznam věcí, kterými Wikipedie není, je velmi dlouhý. Nelze zde popsat každý hloupý nápad, který některý z miliónů přispěvatelů měl nebo bude mít. Prakticky každý bod na této stránce byl vložen, protože někdo na Wikipedii prosazoval něco, co zde ještě nebylo ošetřeno. Některé nápady ani není vhodné sem umísťovat (mohly by působit jako doporučení nelízejte zmrzlé zábradlí). Body zde přítomné byly frekventované, prošly diskusí a existují dobré důvody k předcházení jejich opakování.

Nevíte-li, co by mělo nebo naopak nemělo být v článku, zeptejte se v duchu, co by asi čtenář očekával, že najde pod stejným názvem v encyklopedii. Podívejte se na předchozí rozhodnutí komunity na stránce Wikipedie:Archiv diskusí o smazání.

Pokud narazíte na stránku, u níž se domníváte, že jsou porušovány zde uvedené zásady, zvažte

• Úpravu obsahu stránky (normální editací)
• Vložení některé ze šablon požadujících úpravu, sloučení článku s jinými nebo přesun na jiný projekt.
• Změnu stránky v přesměrování, čímž se zachová historie
• Nominaci stránky Wikipedie:Diskuse o smazání, není-li ji možné smazat rychlejšími postupy, například rychlým smazáním. Přečtěte si tamní diskuse, získáte lepší přehled, jakým příspěvkům hrozí smazání a jakým ne.
• Změnu tohoto pravidla předepsaným postupem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wikipedia:What Wikipedia is not na anglické Wikipedii.

• Wikicitáty:Co Wikicitáty nejsou
• Wikiknihy:Co jsou Wikiknihy (i co nejsou)
• Wikislovník:Co Wikislovník není
• Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu
• Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje
• Wikizprávy:Co Wikizprávy nejsou

• Wikipedie:Wikipedie je encyklopedie
• Wikipedie:Pravidlo Wikipedie