Wikipedie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Wikipedie
 ...

Na tento článek je přesměrováno heslo Wikipedia. Tento článek je o internetové encyklopedii. O planetce pojednává článek Wikipedia (planetka).
Wikipedie
Logo
Úvodní strana Wikipedie
Úvodní strana Wikipedie
Charakter stránkyInternetová encyklopedie
V jazycevícejazyčná (seznam všech jazyků (anglicky)
AutořiJimmy Wales, Larry Sanger
MajitelNadace Wikimedia
URLwikipedia.org
KomerčníNe
RegistraceNení nutná
Licence obsahuCreative Commons 3.0 (někdy také GFDL)
Datum spuštění15. ledna 2001
Aktuální stavAktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia) je mnohojazyčná online encyklopedie vytvořená a udržovaná jako projekt otevřené spolupráce se svobodným (otevřeným) obsahem,[1] na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Využívá wiki redakční systém[2] a je to největší a nejoblíbenější všeobecné referenční dílo na World Wide Webu;[3][4][5] podle hodnocení služby Alexa Internet z června 2019 je jednou z nejpopulárnějších webových stránek vůbec.[6] Obsahuje výhradně bezplatný obsah a neobsahuje jakékoliv komerční reklamy. Wikipedie je vlastněna a podporována, stejně jako další vzájemně propojené projekty, nadací Wikimedia Foundation, neziskovou organizací, která je financována především prostřednictvím darů.[7][8][9]

Wikipedie byla spuštěna 15. ledna 2001 Jimmym Walesem a Larrym Sangerem.[10] Její jméno navrhl Larry Sanger,[11][12] jako spojení slovwiki“ (havajské slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. Celkově obsahovala Wikipedie v lednu 2024 více než 62,2 milionu článků ve více než 300 různých jazycích a v únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.[13]

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Historie a rozsah

Jimmy Wales
Pamatuji si na ten první den. Kliknul jsem na odkaz „Editovat“ a napsal „Hello World“.
— Jimmy Wales[14]

Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátor Ward Cunningham založil webové stránky nazvané WikiWikiWeb, které mohl upravovat každý jejich návštěvník – od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jako wiki (havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.

Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projekt Citizendium, který má tento nedostatek napravovat.

Popularita Wikipedie vytrvale roste.[15] Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu,[16] každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. V počtu návštěv byla v červnu 2013 na 7. místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD a tisícistránkový výběr asi 20 000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s respektovanou vydavatelskou skupinou Bertelsmann v září 2008 vydán také knižně Das Wikipedia-Lexikon in einem Band.[17] Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.

V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V lednu 2024 měla Wikipedie přes 62,2 milionů článků.

V březnu 2019 byly některé jazykové verze Wikipedie vypnuty na protest proti návrhu Evropské unie o autorském právu. Konkrétně byla 21. března vypnuta česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie, o čtyři dny později byly na stejný protest vypnuty italská, galicijská, asturská a katalánská verze.

Jazykové verze

Související informace naleznete také v článku Česká Wikipedie.
Největší jazykové verze Wikipedie (leden 2024)
Pořadí Verze Počet článků
1. anglická 6 764 508
2. cebuánská 6 122 267
3. německá 2 867 534
4. francouzská 2 580 729
5. švédská 2 573 583
6. nizozemská 2 145 281
7. ruská 1 955 306
8. španělská 1 919 447
9. italská 1 841 396
10. egyptsko arabská 1 621 247
Růst počtu článků v jednotlivých jazykových mutacích Wikipedie

V lednu 2024 existovala Wikipedie ve více než 300 jazykových verzích. Anglická a cebuánská verze měla přes 6 milionu článků, dalších 16 verzí mělo přes milion článků, 53 přes 100 000 článků, 99 verzí více než 10 000 článků, 127 verzí více než 1 000 článků a 28 verzí více než 100 článků. Pro odlišení jednotlivých jazykových verzí se v URL používá standard ISO 639-1 – např. en pro angličtinu, cs pro češtinu atd.

Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (10,9 % celkového počtu článků Wikipedie), cebuánská (9,8 %), německá (4,6 %), francouzská (4,1 %), švédská (4,1 %) a nizozemská (3,4 %). 48,8 % článků Wikipedie je napsáno v 10 jazycích, 68,6 % ve 20 jazycích.

Česká Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002 a v lednu 2024 obsahovala přes 537 000 článků jako 28. v pořadí. České články představovaly 0,9 % z celkového počtu článků na Wikipedii. Slovenská Wikipedie měla ve stejné době přes 247 000 článků.

V lednu 2024 bylo na všech jazykových verzích registrováno celkem přes 111,5 milionu uživatelů, z toho na anglické 41,9 %, španělské 6,3 %, francouzské 4,3 % a německé 3,8 %. Asi 281 200 uživatelů bylo aktivních, kteří editovali v posledních 30 dnech. Z těch bylo opět nejvíce na anglické Wikipedii (41,3 %), francouzské (6,2 %), německé (6 %) nebo španělské (4,9 %). Celkem bylo evidováno 3 589 správců.

Poměr k počtu uživatelů jazyka

V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje z března 2017[18]) tabulku s náskokem vedou umělé jazyky volapük, ido a interlingua, u nichž počet článků převyšuje velmi malý počet jejich mluvčích. Prvním z umělých jazyků s velkou uživatelskou základnou je esperanto (se 120 články na 1000 mluvčích je na 22. místě). Z národních jazyků jsou na čelních místech aragonština a kornština (stovky článků na tisíc mluvčích), s více než 100 články na tisíc mluvčích pak například normanština, skotská gaelština, severní laponština. Hranici 100 článků na 1000 mluvčích dále překročily norská, bretonská a irské verze. V české verzi (43. místo v pořadí) na tisíc mluvčích připadá přibližně 35 článků, srovnatelná je čuvaština; u angličtiny cca 10. Podle závěru tabulky v nepálském, kašmírském, paštském a paňdžábském jazyce připadá méně než 100 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.

Licencování obsahu

Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován pod svobodnými licencemi, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně šířit a dále užívat. Texty ve Wikipedii byly původně zveřejňovány pod svobodnou licencí GNU FDL, v červnu 2009 však veškerý textový obsah přešel pod licenci CC BY-SA. Další multimediální obsah, jako jsou obrázky či jiné vložené soubory, je z velké části zveřejněn pod svobodnými licencemi různých typů; pro shromažďování a sdílení takového multimediálního obsahu používá Wikipedie centrální úložiště na projektu Wikimedia Commons. Na některých jazykových verzích Wikipedie je navíc dovoleno používat i některý multimediální obsah (zejména obrázky), který není k dispozici pod svobodnou licencí, ale na základě některé výjimky z ochrany autorským právem. Typickým příkladem je anglická Wikipedie, která umožňuje za jistých podmínek (zejména neexistence svobodné alternativy) používat obrázky splňující podmínky tzv. fair use, výjimky definované americkými zákony.

V projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v souladu se zákonnou ochranou autorského práva, což na webové síti, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.

Software a technika

Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.

Wikipedie běží na svobodném software MediaWiki na clusteru vyhrazených serverů na FloriděUSA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala na UseModWiki od Clifforda Adamse. Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv. CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.

Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používat wiki engine napsaný v PHPdatabází MySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořil Magnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát Lee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána MediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencí GNU GPL a používají ji všechny projekty nadace Wikimedia.

V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu n-tier. V lednu 2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů se Squid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalován operační systém Linux, převládá distribuce Fedora, po jednom serveru obsazují FreeBSD a Solaris.

Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se Squid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software Perlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache. Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.

Wikipedie začala budovat globální síť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů ve Francii. Dále přibyl nizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji.

Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“[19] na serveru OpenFacts. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“.[20]

Pomůcky k užívání Wikipedie

Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v prohlížeči Mozilla Firefox existuje rozšíření Wikipedia Extension.[21] V říjnu 2010 byl představen online nástroj WikiBhasha, který umožňuje snadnější tvorbu článků pomocí překladu z anglické Wikipedie do některých jiných jazykových verzí.[22]

Hodnocení a kritika Wikipedie

Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb.[23] Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.[24]

Wikipedie je velmi oblíbeným zdrojem referátů pro studenty všech typů škol. Podle průzkumu Cambridge ji ke studiu využívá celkem 82 procent vysokoškoláků.[25]

Ke sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Většina těchto tzv. revertovacích válek (angl. edit wars) se týká malého procenta kontroverzních článků.[26] Na anglické Wikipedii k vysoce kontroverzním tématům patří např. George W. Bush, anarchismus a Mohamed.[27] K zabránění revertovacích válek byla na Wikipedii přijata řada opatření, např. pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.[26]

Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky.[zdroj?

Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.[28]

Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránka wikitruth.info obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.

Daniel Dočekal o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“[29]

V roce 2013 byla po Wikipedii pojmenována planetka.

Systematická zaujatost

Související informace naleznete také v článku Systémová podjatost.

Některé zdroje Wikipedii kritizují pro její systematickou liberální (v americkém smyslu slova liberalismus, tj. liberálně-levicovou), levicovou a protikonzervativní zaujatost.[30] Sám zakladatel Wikipedie Jimmy Wales uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.[31] Lawrence SolomonNational Review dochází ke zjištění, že články o tématech jako globální oteplování, inteligentní design či Roe vs. Wade vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.[32] Zaujatý a hyperkritický pohled Wikipedie na inteligentní design uvádí ve svém článku v roce 2007 i The Christian Post.[33]

Nicholas Stix v časopise American Renaissance dokládá systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v rasových otázkách. Wikipedie se staví pozitivně k rasové desegregaci, afirmativní akci a mezirasovému manželství. Informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, ale naopak zamlčuje události opačného charakteru. Pozitivně se vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin. Když přijde na „věrohodného zdroje“ v otázce rasy a politiky, může jimi být jen cokoliv „věrohodně levicového“. Zdroji mohou být liberální vysokoškolské noviny a dokonce i fundraisingové dopisy organizací jako Southern Poverty Law Center či Anti-Defamation League, naopak nepohodlné stránky jsou odstraňovány.[34]

V září 2010 srovnal Rowan Scarborough v časopise Human Events přístup Wikipedie k biografickým článkům o kandidátech ve volbách konaných v témže roce a vyšlo mu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informuje o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutím Tea Party nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.[35]

Tim Anderson, vyučující na Sydneyské univerzitě, tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. V článku o Hugo Chávezovi jsou používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jako Venezuela Analysis a Z Magazine označují správci Wikipedie za „nepoužitelné“.[36]

Sesterské projekty

Logo nadace Wikimedia

Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikislovník – výkladový slovník a tezaurus, Wikizdroje – úložiště volných dokumentů, Wikimedia Commons – repozitář svobodných multimediálních děl, Wikizprávy – otevřené zpravodajství, Wikicitáty – sbírka citátů, Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky, Wikidruhy – adresář biologických druhů, Wikidata – svobodná databáze znalostí a Wikicesty – cestovní průvodce.

Odkazy

Reference

  1. MCNEIL, Mark. Wikipedia makes a house call to Mac. The Hamilton Spectator. 2011-10-04. Dostupné online . ISSN 1189-9417. (anglicky) 
  2. POE, Marshall. The Hive. The Atlantic . 2006-09-01 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. TANCER, Bill. Look Who's Using Wikipedia. Time. 2007-03-01. The sheer volume of content is partly responsible for the site's dominance as an online reference. When compared to the top 3,200 educational reference sites in the US, Wikipedia is No. 1, capturing 24.3% of all visits to the category.. Dostupné online . ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  4. WOODSON, Alex. Wikipedia remains go-to site for online news. Reuters. 2007-07-08. Online encyclopedia Wikipedia has added about 20 million unique monthly visitors in the past year, making it the top online news and information destination, according to Nielsen//NetRatings.. Dostupné online . (anglicky) 
  5. Comscore MMX Ranks Top 50 U.S. Web Properties for August 2012. Comscore, Inc. . . Dostupné online. (anglicky) 
  6. wikipedia.org Competitive Analysis, Marketing Mix and Traffic - Alexa. www.alexa.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25. 
  7. DEWEY, Caitlin. Wikipedia has a ton of money. So why is it begging you to donate yours?. Washington Post. 2015-12-02. Dostupné online. 
  8. The Mysterious Workings of Wikis: Who Owns What?. www.ecommercetimes.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  9. MULLIN, Joe. Wikimedia Foundation employee ousted over paid editing. Ars Technica . 2014-01-10 . Dostupné online. (anglicky) 
  10. SHYN, Annis. Wikipedia was born in 2001. And the world got a bit truthier.. Washington Post. 2017-01-05. Dostupné online. 
  11. SignOnSanDiego.com > News > Technology -- Wikipedia family feud rooted in San Diego. web.archive.org . 2016-11-11 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. MILIARD, Mike. Feature | Wikipediots: Who are these devoted, even obsessive contributors to Wikipedia?. Salt Lake City Weekly . . Dostupné online. (anglicky) 
  13. COHEN, Noam. Wikipedia vs. the Small Screen. The New York Times. 2014-02-09. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  14. ŠTRAUCH, Adam. Wikipedie: 10 let od článku "Hello world" . root.cz, 2011-01-17 . Dostupné online. 
  15. Statistiky Wikipedie v grafech (anglicky)
  16. Statistika na alexa.com. www.alexa.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25. 
  17. Wissen Media Verlag: Das Wikipedia Lexikon in einem Band. Die meistgesuchten Inhalte der freien Enzyklopädie
  18. https://meta.wikimedia.org?pojem=List_of_Wikipedias_by_speakers_per_article
  19. Status status page. openfacts.berlios.de . cit. 18-01-2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-11-2005. 
  20. Wikimedia servers
  21. Wikipedia Extension Archivováno 17. 1. 2020 na Wayback Machine. (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  22. Wikipedistům přibyl mocný pomocník z Indie Archivováno 14. 1. 2013 na Wayback Machine. Chip online, 19.10.2010
  23. Wikipedia versus Britannica na webu lidovky.cz
  24. Václav Nývlt: Spor o encyklopedii: která je přesnější, které víc věřit? (technet.cz, 24. 3. 2006)
  25. SUGDEN, Joanna. Half of Cambridge students admit cheating. The Times online. Times Newspapers Ltd., 31. 11. 2008 cit. 2008-12-6. Dostupné online. (anglicky) 
  26. a b SUMI, Robert, et al. Edit wars in Wikipedia. Privacy, Security, Risk and Trust (PASSAT), 2011 IEEE Third International Conference on and 2011 IEEE Third International Confernece on Social Computing. Dostupné online. DOI 10.1109/PASSAT/SocialCom.2011.47. 
  27. Topics that spark Wikipedia 'edit wars' revealed online. BBC. Dostupné online. 
  28. Online encyklopedie nejsou jen Wiki lupa.cz, Michal Černý
  29. ČTK. Česká mutace Wikipedie dosáhla 100.000 článků. FinančníNoviny.cz online. 2008-06-20 cit. 2008-08-21. Dostupné online. 
  30. How the Left Conquered Wikipedia[nedostupný zdroj
  31. Mark Glaser. "Wales Discusses Political Bias on Wikipedia". PBS Mediashift. 2007-08-21 Archivováno 13. 1. 2013 na Wayback Machine..
  32. Solomon, Lawrence. "Wikipropaganda On Global Warming". National Review. CBSNews.com. 2008-07-20.
  33. Doug Huntington. 'Design' Proponents Accuse Wikipedia of Bias, Hypocrisy online. The Christian Post, 2007-05-09 cit. 2007-08-09. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. 
  34. Nicholas Stix: Wikipedia on Race - ‘World’s biggest encyclopedia’ serves up propaganda. Archivováno 6. 1. 2009 na Wayback Machine. American Renaissance. červenec 2007
  35. SCARBOROUGH, Rowan. Human Events online. 2010-09-27 cit. 2010-10-03. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-07. 
  36. Marcus Browne (February 13, 2008) Wikipedia accused of 'US-centric bias' Archivováno 26. 6. 2009 na Wayback Machine. ZDNet Australia

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Wikipedie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


'Ndrangheta
Étienne Arago
Étienne Jeaurat
Írán
Ónodský sněm
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu
Červen
Červený obr
Česká státoprávní demokracie
Česká strana sociálně demokratická
Česká televize
Česká Wikipedie
Česko
Řád karmelitánů
Říjen
Římské číslice
Řehoř XV.
Šarlota Amálie Hesensko-Wanfriedská
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Španělsko
Špicberky
Špicberská dohoda
Špionáž
Švédské tažení do Ruska
Švédsko
1. únor
1. červen
1. říjen
1. květen
1. srpen
10. únor
10. říjen
10. březen
10. listopad
10. prosinec
1003
11. únor
11. červenec
11. duben
11. květen
11. listopad
11. prosinec
11. září 2001
12. únor
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. únor
13. červenec
13. březen
1323
1368
13th Floor Elevators
14. únor
14. březen
14. srpen
1420
1491
15. únor
15. říjen
15. březen
15. květen
15. listopad
15. srpen
16. únor
16. říjen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1621
1623
1631
1638
1640
1641
1643
1649
1653
1654
1656
1658
1659
1660
1673
1676
1681
1688
1698
1699
17. únor
17. březen
17. století
1700
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1717
1718
1728
1735
1737
1744
1752
1756
1757
1759
1761
1763
1764
1765
1768
1770
1773
1776
1777
1778
1780
1781
1782
1783
1785
1786
1789
1791
1793
1796
1798
18. únor
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
1800
1802
1808
1809
1812
1816
1822
1826
1830
1834
1838
1841
1845
1846
1848
1849
1852
1856
1862
1863
1864
1865
1867
1868
1871
1873
1874
1876
1877
1883
1892
1895
1896
19. únor
19. červen
19. říjen
19. leden
19. listopad
19. století
1900
1901
1902
1905
1906
1908
1912
1914
1916
1918
1920
1924
1928
1929
1930
1931
1932
1934
1937
1938
1940
1941
1942
1945
1946
1947
1948
1951
1952
1954
1956
1958 v hudbě
1959
1960
1961 v hudbě
1962
1962 v hudbě
1963 v hudbě
1964 v hudbě
1965 v hudbě
1966
1966 v hudbě
1967
1967 v hudbě
1968
1968 v hudbě
1969 v hudbě
1971
1972
1975
1976
1976 v hudbě
1977
1978
1979
1980
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. tisíciletí
20. únor
20. leden
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2008
2010
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2022
21. únor
21. leden
21. prosinec
21. září
22. únor
22. březen
22. listopad
23. únor
23. květen
23. leden
23. prosinec
24. únor
24. duben
25. únor
25. duben
26. únor
26. červen
26. srpen
27. únor
27. březen
27. duben
27. leden
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. leden
28. prosinec
29. červen
29. duben
29. prosinec
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. srpen
30. duben
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. říjen
31. leden
31. srpen
3D film
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. leden
4. prosinec
461
474
5. únor
5. červen
5. květen
5. listopad
6. únor
6. květen
6. listopad
7. únor
7. červen
7. březen
7. listopad
8. únor
8. červen
8. červenec
8. duben
8. prosinec
9. únor
9. říjen
9. duben
9. leden
9. listopad
9. prosinec
A-12
A. R. Rahman
Abdulaziz
Achtung Baby
Adam Clayton
Adam Ignác Mladota ze Solopysk
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Aféra U-2
Afghánistán
Ahmed III.
Aklamace
Akustická kytara
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alan Freed
Albrecht von Haller
All That You Can't Leave Behind
Alternativní rock
Americký dolar
Amnestie
Amnesty International
Anatolian rock
Andrej Babiš
Angličtina
Anglo-španělská válka (1654–1660)
Anna Petrovna
Anna Stuartovna
Antioch Dmitrijevič Kantemir
Apolena
Apollo 14
Apple
Apple Computers
Aretha Franklinová
Argentina
Argentinské tango
Arlingtonský národní hřbitov
Arnošt Josef z Valdštejna
Arthur Batut
Art rock
Asie
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Audiokazeta
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avenida Corrientes
Bílý dům
Bílý trpaslík
Březen
B. B. King
Band of Gypsys
Basová kytara
Batman Forever
Beat
Berlín
Bible
Bibliografie dějin Českých zemí
Bicí nástroj
Bicí souprava
Billboard (časopis)
Billboard Hot 100
Bitva u Lesné
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Trenčína
Blind Faith
Blowin' in the Wind
Blues
Blues rock
Bob Dylan
Bob Geldof
Bodø
Bohemia Energy
Boleslav III.
Bono
Bootleg
Borša
Boy (album)
Brian Eno
Britpop
Britská invaze
BRIT Awards
Buddy Holly
Byzantská říše
Církev československá husitská
Canned Heat
Carl Perkins
Cena Grammy
Central Intelligence Agency
Chicago (skupina)
Chubby Checker
Clash
Cleveland
Cliff Richard
Columbia Records
Commons:Featured pictures/cs
Country
Country Joe and the Fish
Country rock
Coververze
Covid-19
Cream
Crosby, Stills, Nash and Young
Curtis Mayfield
Cyrilice
Dánsko-Norsko
Dóm svaté Alžběty
Daniel Bernoulli
Daniel Lanois
Davis Cup
Derek and the Dominos
Derry
Detroit
Dick Dale
Diskžokej
Diskografie U2
Dlouhohrající deska
Dodavatel poslední instance
Dominikánská republika
Donovan
Dorotea Braniborská (1420–1491)
Družice
Druhá světová válka
Dublin
duo
Dwight D. Eisenhower
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus
Eight Miles High
Elektrická kytara
Elektrické blues
Elektrický folk
Elektronické knihy na objednávku
Elton John
Elvis Presley
Encyklopedie
Eric Clapton
Etiopie
Evžen Savojský
Evangelium podle Matouše
Exil
Experimentální rock
Extended play
Fairport Convention
Felix Benda
Ferdinando Carulli
Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
Ferdinand Pečenka
Filadelfie
Filipíny
Filip V. Španělský
Fleetwood Mac
Folk
Folk rock
Fonograf
Fotoaparát
François de Montmorency-Laval
Francis Gary Powers
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Frank Sinatra
František I. Štěpán Lotrinský
František II. Rákóczi
František M. Hník
Franz II. Rákóczi?oldid=78993218
Franz Xaver Gabelsberger
Fran Saleški Finžgar
Frederik IV. Dánský
Frederik Willem de Klerk
Fridrich I. Pruský
Funk
Funk rock
G8
Gama Sagittae
Garage rock
Gemeinsame Normdatei
George H. W. Bush
Giovanni Battista Lampugnani
Giovanni Battista Triumfetti
Giuseppe Avossa
Glam rock
Glasgow
Glienicker Brücke
Gospel
Grateful Dead
Gregoriánský kalendář
Grunge
Gubernie
Guru
Gymnázium Vítězslava Nováka
Habsburkové
Habsburská monarchie
Haiti
Hammondovy varhany
Hannoversko
Hardcore
Hard rock
Harmonika
Heartland rock
Heath Freeman
Heavy metal
Hedvika Žofie Švédská
Helena Veverková-Winandová
Helena Zrínská
Herman's Hermits
Hermann Föttinger
Heroin
Higašijama
Hirošima
Hladomor
Hlavní strana
HMAS Sydney (D48)
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Horslips
Housle
How to Dismantle an Atomic Bomb
Hudební žánr
Husajn Šáh
Hvězdná velikost
Ilegální obchod s drogami
IMAX
Imrich Tököly
Indie
Indie rock
Industriální rock
Instrumentální rock
International Standard Book Number
Interscope Records
In memoriam
IPod
Irská libra
Irsko
Island
Island Records
Itálie
ITunes
Jaderná zbraň
James B. Donovan
James Brown
Jana Altmannová
Janis Joplin
Jano Köhler
Jan Barner
Jan Haubert
Jan Jíra
Jan Křtitel Jiří Neruda
Jan Máchal
Jan P. Kučera
Jan Sedláček (architekt, 1848)
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jaroslav Šaroch
Jaroslav Svoboda (výtvarník)
Jazz
Jazz fusion
Jean Cruveilhier
Jefferson Airplane
Jekatěrinburg
Jemeljan Ukrajincev
Jiří Čart
Jiří Balvín
Jiří Brady
Jiří Dánský
Jiří Javorský
Jiří Trávníček
Jižanský rock
Jižní Korea
Jimi Hendrix
Jimmy Page
Jindřichův Hradec
Joan Baez
Johannes Kepler
Johann Baptist von Spix
Johann Gottlieb Janitsch
Johnny Winter
John Benjamin Stone
John Blow
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Maxwell Coetzee
John Mayall
John Mayall & the Bluesbreakers
John McVie
Josef Bonaventura Piter
Josef Führich
Josef Florian
Josef I. Habsburský
Josef Jiří Kolár
Josef Kratochvíl (fotbalista)
Josef Ladislav Turnovský
Josef Maršál (moderátor)
Josef Masopust
Josef Pfeifer
Josef Pilnáček
Josef Schaniak
Jozue
Jugoslávie
Juka krátkolistá
Jupiter (planeta)
Křesťan
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kalábrie
Kalifornie
Kamehameha IV.
Kansas City (Missouri)
Karel Blažej Kopřiva
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel VI.
Karel XI.
Karel XII.
Kateřina Brožová
Katedrála svaté Alžběty
Kategorie:Úmrtí v roce 1708
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1708
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kazaňský chanát
KGB
Klávesový nástroj
Klávesy
Klasická hudba
Klaudios Ptolemaios
Klavír
Klement XI.
Kníže
Košice
Kompaktní disk
Koncert
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Konotace
Konstantinopol
Kormoran (1940)
Kosmodrom Bajkonur
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Krvavá neděle (1972)
Kuruci
Květen
kvarteto
Kytara
Lamezia Terme
Lara Croft – Tomb Raider
Larry Mullen, Jr.
Larry Mullen mladší
Las Vegas
Latina
Latinskoamerická hudba
Leadbelly
Leden
Led Zeppelin
Leopold I.
Leopold Ignác z Ditrichštejna
Letecká základna Incirlik
Letectvo
Libius Severus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Libuše Baudyšová
Lidská práva
Like a Rolling Stone
Limerick
Live 8
Live Aid
Lockheed Corporation
Lockheed U-2
Londýn
Lonnie Mack
Lozang Kalzang Gjamccho
Luboš Holeček
Luciano Pavarotti
Ludolf Bakhuizen
Ludvík XIV.
Lynyrd Skynyrd
Měsíc
Maďarština
Maďarský forint
Madison Square Garden
Magdalena Neunerová
Mainstream
Manfred Mann
Marek Vokáč
Marie Terezie
Markéta Brabantská (1323–1368)
Martin Luther King, Jr.
Martin Scorsese
Marvin Gaye
Massachusetts
Matteo Capranica
MC5
McDonald's
Memorial
Mercury Records
Meteorologie
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Michail Lomonosov
Mick Fleetwood
Midge Ure
Milan Jablonský
Miloš Štědroň
Miloš Zeman
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Středa
Mission: Impossible
Mojmír Preclík
Moravská zemská knihovna
Moskva
Mr. Tambourine Man
MTV
Mysterium Cosmographicum
Náboženská svoboda
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Editace ve Vizuálním editoru
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nadace Wikimedia
Nagasaki
NASA
Neděle
New York (stát)
Nice
Nikita Sergejevič Chruščov
Nizozemská královská knihovna
Norsko
Nová vlna (hudba)
Nový Zéland
Nova
No Line on the Horizon
Nu metal
Obelisk (Buenos Aires)
Obrazovka
Oceánie
October (album)
Oklahoma
Olympie Manciniová
Opičí selfie
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Otto Trefný
Pákistán
Péšávar
P2P
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panství
Papež
Paul Hewson
Paul McCartney
Pavel Schmidt
Pavel Verner (hudebník)
Pavol Molnár
Pentangle
Peter and Gordon
Peter Frampton
Peter Green
Pete Seeger
Petr Fiala
Petr I. Veliký
Petula Clark
Pet Sounds
Planeta
Platónské těleso
Platinová deska
Ploutvonožci
Požarevacký mír
Poddanství
Polská národní knihovna
Polské království
Polsko
Populární hudba
Populární kultura
Pop (album, U2)
Pop music
Pop rock
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Fotografie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Lidé
Portál:Maďarsko
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Rusko
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Post-punk
Postupim
Povstání Imricha Tökölyho
Power pop
Pozoun
Praha
Praní špinavých peněz
Prezident České republiky
Pride (In the Name of Love)
Prodigy
Program Apollo
Progresivní rock
Prophets of Rage
Prosinec
Protopunk
Prozatímní irská republikánská armáda
Pruské království
První list Korintským
Psychedelický rock
Psychoaktivní droga
Public Enemy
Punk
Punk rock
PVO
Q181333
Q181333#identifiers
Q181333#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q396
Q396#P166
Q748379#identifiers
Q748379#identifiers|Editovat na Wikidatech
Queen
Q (časopis)
Rákóczi
Rákócziho povstání
R-7 (balistická raketa)
Radar
Raga rock
Rap
Rap rock
Rastattský mír
Ray Charles
Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016
Reverb
Rhythm and blues
Ricimer
Robert Browning
Robert Johnson
Rock
Rockabilly
Rocková opera
Rock (rozcestník)
Rock and roll
Rock and Roll Hall of Fame
Rod Stewart
Rok
Rolling Stone
Rolling Stone – 100 největších umělců všech dob
Ron Flowers
Rudé právo
Rudolf Vytlačil
Ruské carství
Rusko
Sóseki Nacume
S-75 Dvina
Safíovci
Salman Rushdie
Salvador
Samuel Jurkovič
Sam Cooke
San Diego
SARS-CoV-2
Satmárský mír
Saturday Night Live
Saxofon
Sečany
Sedmihradsko
Semej
Severní Amerika
Severní Irsko
Severní válka
Sex Pistols
Seznam nejprodávanějších hudebních umělců
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam sedmihradských panovníků
Sigbert Heister
Simon & Garfunkel
Singapur
Skotsko
Slovensko
Slunce
Soft rock
Sojuz 17
Solidarita (Polsko)
Songs of Experience
Songs of Innocence
Songs of Innocence (album)
Soubor:2005-11-21 U2 @ MSG by ZG.JPG
Soubor:Bono and Edge of U2 in Toronto 5-19-81.jpg
Soubor:Bono as The Fly Cleveland 1992.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg
Soubor:Coa Transylvania Country History (shaded).svg
Soubor:Elvis Presley promoting Jailhouse Rock.jpg
Soubor:Eric "slowhand" Clapton.jpg
Soubor:Everlys Brothers in concert.jpg
Soubor:Francis Gary Powers U2 at Moscow.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc aláírása.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc Mányoki.jpg
Soubor:J.M. Coetzee.JPG
Soubor:Jimi Hendrix 1967.png
Soubor:Joan Baez Bob Dylan.jpg
Soubor:Katerina Brozova 2009.JPG
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:Magdalena Neuner Wallgau 2011 (2).jpg
Soubor:MC5 & Lemmy, Download Festival 2005.JPG
Soubor:OperationGrandSlam1960.jpg
Soubor:Portrait of Emperor Francis I (so-called Emperor Joseph II).jpg
Soubor:RIAN archive 793484 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793498 Exhibition of remains of U.S. U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793502 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:The Fabs.JPG
Soubor:Tschirnhaus.jpg
Soubor:U2-Anaheim 2005 Band.jpg
Soubor:U2 at Apple keynote event 9-9-14.jpg
Soubor:U2 in the heart.jpg
Soubor:U2 on Joshua Tree Tour 2017 Brussels 8-1-17.jpg
Soubor:U2 on Unforgettable Fire Tour 09-09-1984.jpg
Soubor:U2 War Tour-1983-05-30 - Devore.jpg
Soubor:Usaf.u2.750pix.jpg
Soubor:Wikipedia-logo-v2-cs.svg
Soubor:WIKI CHUBBY CHECKER 1.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Soul
Soul (hudba)
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX Crew-3
Space rock
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Přihlásit
Speciální:Statistika
Speciální:Vytvořit účet
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Spojené království
Spojené státy americké
SPOLU
Státní zastupitelství
Stanislav I. Leszczyński
Stanislav Rolínek
Stanislav Titzl
Stavy
Steeleye Span
Stevie Wonder
Stoner rock
Studená válka
Suchoj Su-9
Summit
Sunday Bloody Sunday (píseň)
Superskupina (hudba)
Super Bowl
Surf rock
Svatý Patrik
Symfonický rock
Syntezátor
Synthpop
Tádžikistán
Těsnopis
Techno
Tekirdağ
Tenis
Texas
The Allman Brothers Band
The Animals
The Beach Boys
The Beatles
The Byrds
The Chemical Brothers
The Dave Clark Five
The Edge
The Ed Sullivan Show
The Everly Brothers
The Guardian
The Hollies
The House of the Rising Sun
The J. Geils Band
The Jimi Hendrix Experience
The Joshua Tree
The Kinks
The Lovin' Spoonful
The Mamas & the Papas
The Rolling Stones
The Searchers
The Shadows
The Stooges
The Troggs
The Unforgettable Fire
The Yardbirds
Thomas Paine
Time
Tokio
Tomáš Krystlík
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trabant
trio
Trubka
Tulsa
Turecko
Twist
U2
U2 (linka metra v Berlíně)
U2 (rozcestník)
Umělá družice
Univerzitní systém dokumentace
Václav Ignác Brasch
Václav Jan Kopřiva
Václav Matěj Kramérius
Válka o španělské dědictví
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Varšavská univerzita
Vasilij Andrejevič Žukovskij
Vatikánská apoštolská knihovna
Velký strahovský stadion
Versailles (zámek)
VH1
VHS
Viktor Ivanovič Bělenko
Viljam Genrichovič Fišer
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Liščák
Vokály
Volby prezidenta USA 2016
Volejbal
Vršovci
Vražda
Vsevolod Emiljevič Mejerchold
Vstupenka
Vydírání
Vystřelovací sedadlo
War (album, U2)
Wembley Stadium (1923)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Co Wikipedie není
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Editujte s odvahou
Wikipedie:Encyklopedická významnost
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vizuální editor
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
Wilhelm Maybach
William G. Morgan
William Henry Harrison
William Pitt
Wilson Bentley
Wim Wenders
Woody Guthrie
WorldCat
YMCA
Zdeněk Hoření
Zenon (císař)
Zikmund z Haimhausenu
Zoe Hauptová
Zooropa
Zpětná vazba
Zpěv
Zpěvák
ZZ Top




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk