Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl	Práva autorská práva na Wikipedii	Pravidla o pravidlech Wikipedie	Technika technické záležitosti	Návrhy nápady na vylepšení	Oznámení nástěnka novinek a událostí	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Dobrý den, před necelými dvěma měsíci založili @Lukáš Král a @Arctino portál Afrika. Zatím není téměř odkazovaný a nemá správce. (Aspoň dle toho co je na portálu napsané) Zde se o tom zmiňuji aby se portál zviditelnil, případně aby nalezl někoho koho by zaujal. Hezký den 88.146.233.173 26. 3. 2024, 09:02 (CET)Odpovědět

Díky, takový záměr jsem také měl. Zkusím oslovit nějaké zájemce v oblasti, zatím největším odborníkem se mi jeví @HistoriaSalutis. Lukáš Král (diskuse) 26. 3. 2024, 09:18 (CET)Odpovědět

Dobrý den kolegové 88.146.233.173 a @Lukáši, jak jsem se díval, tak na portálu je stále statický obsah (v části článek), konkrétně ta Etiopie. V ideálním případě by se ale ten článek měl obměňovat. (viz dokumentace portálů) Stále není oficiálně jmenovaný správce portálu, a těžko říci jestli ho nalezneme. Je to totiž dost práce. Proto do úvahy o budoucnosti portálu bychom asi měli zařadit vložení šablony {{Neudržovaný portál}} případně přeměnu na Miniportál. Hezký den --151.249.109.114 9. 4. 2024, 15:51 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, kolego, nebo sehnat někoho, kdo by se portálu věnoval? --Lukáš Král (diskuse) 9. 4. 2024, 15:54 (CEST)Odpovědět

Tak hlavní je, že si pánové za založení portálu udělili vyznamenání. Tím byl smysl celé akce naplněn a proč se dál o něco snažit, že. Cs.wiki tak byla obohacena o další z desítek informačně bezcenných miniportálů dobrých akorát ke spamování do článků. Ovšem, kdyby na české wikipedii vládly normální poměry, tak já bych si třeba nějaký portál rád vzal na starost (pár set článků o Africe jsem už totiž napsal, bohužel si toho „jaksi“ nikdo nevšiml). Po bizarní zkušenosti s navrhováním zajímavostí se ale samozřejmě nepohrnu do aktivity, která nepřináší nic jiného než perzekuci.--Hnetubud (diskuse) 10. 4. 2024, 19:48 (CEST)Odpovědět

Zdravím, klidně si portál můžete vzít na starost, budu jen rád. Koneckonců, portál jsem pouze doplnil a nemám v plánu ho aktualizovat, neboť se tématům ohledně Afriky zde nevěnuji. Vytvoření vyznamenání byl nápad kolegy @Lukáš Král: a v podstatě v tom linku, co jste použil, zkoušel zda funguje wikikód, proto je tam napsáno Zkouška, vyznamenání jsem ani nechtěl a za tak malou práci na portálu si ho ani nezasloužím. Hezký den, --Arctino (diskuse) 10. 4. 2024, 20:21 (CEST)Odpovědět

@Arctino: Je pravda, kolego, že jsem zkoušel kód, ale vyznamenání jsem vytvořit chtěl a vyznamenal ty, kdož nám v počátcích pomohli. Jem jsem hledal nějakého kolegu, který by se mohl portálu věnovat z odborného hlediska, třeba kolega @HistoriaSalutis: ten však má asi více jiné práce. --Lukáš Král (diskuse) 11. 4. 2024, 09:29 (CEST)Odpovědět

Africkým tématům, konkrétně fotografům a fotografkám se jednu dobu věnoval wikipedista Svajcr, ale už se přesunul do dalšího regionu. Pokud by se tu našel někdo, kdo by chtěl po vzoru soutěže Asijský měsíc udělat soutěž Africký měsíc (o kterou měli účastníci soutěže také zájem), tak mezinárodní soutěž běží v měsíci květnu, jednou z nejakivnějších je logicky francouzská Wikipedie. Rádi s wikipedistou Aktronem poradíme se všemi náležitostmi, neváhejte mu napsat. Na soutěž by se mohly čerpat Komunitní minigranty, my z nich platíme ceny pro vítěze. Organizace by se ještě dala dle našich zkušeností stihnout. My to časově nepokryjeme, vzhledem k našim dvěma malým dětem jsme během nezimních měsíců aktivní podstatně více venku. Rádi se ale případně zapojíme.:-) (https://fr.wikipedia.org?pojem=Wikip%C3%A9dia:Mois_africain_Wikip%C3%A9dia/2024; španělská veze: https://es.wikipedia.org?pojem=Wikipedia:Mes_de_%C3%81frica/2024 KKDAII (diskuse) 21. 4. 2024, 21:15 (CEST)Odpovědět

Zdravím Vás kolego @Hnetubude, když jsem si všiml rozdávání vyznamenání, tak jsem zjistil, že existuje Portál Afrika a hned mě napadlo, že Vy byste byl ideální správce. Myslím, že jsem tu už několikrát napsal, něco ve stylu, že někdy máte chování hulváta, za čímž si pořád stojím, na druhou stranu obdivuju Vaše znalosti a přečetl jsem spoustu Vašich článků, které mě opravdu zaujaly. Vím, že jste napsal spoustu článků právě o Africe, z hlavy mě teď napadly například Národní park Lobéké, město Kiffa a nebo Království Kaffa. Byl jste díky těmto článkům první, kdo mě napadl, že by se mohl dokonale ujmout správcovství toho Afrického portálu. Pokud by něco pomohlo tomu, abyste se toho ujal, udělal bych to. Zkuste nad tím popřemýšlet. Myslím, že i díky Vašemu správcovství portálu by se mohlo na wikipedii objevit více kvalitních afrických článků. --Stavrog (diskuse) 3. 5. 2024, 13:58 (CEST)Odpovědět

Obávám se, že nejsem pro správu portálu dost perspektivní osoba. Ono by se totiž snadno mohlo stát, až mi zase někdo začne nadávat do hulvátů a podobně, že bych se třeba neudržel a odpověděl mu ve stejném stylu, což bude pro správce jistě vítanou příležitostí k dalšímu sáhodlouhému bloku, takže portál zůstane bez údržby.--Hnetubud (diskuse) 11. 5. 2024, 18:32 (CEST)Odpovědět

A já si zrovna myslím, že Vy jste jedna z nejperspektivnějších osob. Teď je portál bez údržby, takže v případě dalšího bloku se to na chvíli zvládne :) Ale já tak nějak doufám, že diskuze přenecháme mladší generaci a my starší se soustředíme na tvorbu obsahu. --Stavrog (diskuse) 11. 5. 2024, 19:05 (CEST)Odpovědět

Tak jsem tam teda něco přidal. Počítám ovšem, že reakce budou ve zdejším tradičním stylu – uznání žádné, jenom hemzy typu „pché, to je toho, já bych to udělal tisíckrát líp, kdyby se mi chtělo“… --Hnetubud (diskuse) 28. 5. 2024, 21:41 (CEST)Odpovědět

Díky za aktualizace událostí z afrického kontinentu! --KKDAII (diskuse) 14. 6. 2024, 21:04 (CEST)Odpovědět

Jak vidíte, jde to i bez grantů. Stačilo by, kdyby se nezakazovala práce těm, kdo chtějí a umějí pracovat.--Hnetubud (diskuse) 19. 6. 2024, 19:31 (CEST)Odpovědět

Tak o wikiměsíc Afriky zájem projevem nebyl :( (tak snad za rok to bude lepší) a diskuse o budoucnosti nikam nepomročili. Optimální situace to není. 46.135.21.40 3. 5. 2024, 13:25 (CEST)Odpovědět

Tak třeba za rok. Každopádně bych chtěla kolegu@Hnetubud povzbudit, ať správcovství portálu nevzdává, třeba se najdou další editoři a mohl by se třeba udělat i nějaký online minieditaton na nějakou konkrétní africkou zemi, když nevyšel Africký měsíc a třeba by to někoho zaujalo. Nebo udělat výzvu napište 5 článků o Africe za 10dní a pod. :-) Nápadů by bylo, jen není čas to zorganizovat, malá dcerka už mě tahá za ruku, ať jdu od noťasu pryč.. --KKDAII (diskuse) 11. 6. 2024, 19:30 (CEST)Odpovědět

Ještě mě napadá, kdyby se našel organizátor minieditatonu ( nebo třeba Africatonu ), tak na něj či na ceny do případné výzvy atd. může čerpat Komunitní minigranty. --KKDAII (diskuse) 14. 6. 2024, 21:09 (CEST)Odpovědět

Asi to tu bylo v obdobné podobě nedávno, ale i tak dávám. Článek Evropská dálková trasa E3 popisující 7000 km dlouhou trasu přes celou Evropu je kategorizován mj. Suchdol nad Odrou, Starý Jičín, Bernartice nad Odrou, Hodslavice... atd. Naštěstí obce v jiných zemím (a v Čechách), přes které trasa vede, v kategoriích zatím chybí. Polská, německá či slovenská podoba článků je v kategoriích přiměřeně uměřená. Podobně nevhodně Evropská dálková trasa E10, tam je to "jen" na úrovni okresů. Znáte jiné podobně špatné příklady a odkaz na pravidla/doporučení, dle kterých ty kategorie promazat? Za mě třeba, z jiného soudku, nevadí spousta kategorií u Einsteina, jako celkově rozkročené osoby, až na ty poštovní známky ve stylu "Osobnosti na xyz poštovních známkách" a bankovky. --Pavouk (diskuse) 30. 4. 2024, 22:51 (CEST)Odpovědět

"Kategorii: Mezinárodní turistické trasy" přejmenovat (bez přesměrování) na "Kategorie: Mezinárodní turistické trasy v Evropě. Tuhletu kategorii vložit jako podkategorii do "Kategorie: Turistické trasy v Evropě". A pro tyhlety články co zmiňujete používat pouze jenom tu kategorii "Mezinárodní turistické trasy v Evropě". Víc podle mě není třeba. --Tiwi98 (diskuse) 1. 5. 2024, 09:07 (CEST)Odpovědět

Ano, kategorizace geografických objektů které mají velkou plochu nebo velkou délku je problém. Osobně to vidím takto:

• pokud zasahuje na území pár obcí, kategorizovat dle obcí.
• Pokud je na území více obcí, kategorizovat dle okresu
• Pokud zasahuje na území více okresů/krajů a zároveň více než pár obcí, kategorizovat dle okresu/kraje, jinak též podle obce.
  • Tedy u objektu ležícího na území dvou obcí na území dvou okresů dát čtyři kategorie (případě, že tento typ kategorizujeme dle okresu).
• Jde-li třeba o pohoří, pak kategorizovat dle největšího správního celku v porovnání s velikostí pohoří, tedy nejčastěji okres či kraj.

Řekněme, že se rozhodneme, že pár je číslo v rozsahu 1-5. Pokud třeba cesta vede přes pět obcí, pak kategorizovat dle obcí. Když už povede přes šest, kategorizovat dle okresu. Atd.

Potom je zde princip křížových odkazů. Pro vesnici je rozhodně zmínkyhodné, že přes její katastr vede třeba dálnice D1, ale naopak pro dálnici D1 není zmínkyhodné, že vede přes tuto vesnici, protože podobných jsou desítky až stovky. U dálnice tedy stojí za zmínku kraje, přes které vede, už okresy jsou sporné, jelikož je jich mnoho a obce už jsou nepoužitelné.

----

Je sice krásná představa, že v kategorii Zlámaná Lhota budu mít vše, co zasahuje na území Zlámané Lhoty, ale opačného pohledu je to právě tento problém. Navíc jsou kategorie opravdu záležitostí pár desítek wikipedistů, běžný čtenář je obvykle nevyužije. Dle statistik třeba článek České Budějovice vidělo za posledních 30 dní 9218 návštěvníků, oproti tomu Kategorie:České Budějovice 10. Pro srovnání, Kategorie:Praha měla 18 zobrazení, Kategorie:Česko měla 33 zobrazení a Kategorie:Evropa 16. --JAnD (diskuse) 1. 5. 2024, 09:56 (CEST)Odpovědět

Kategorie celkem sleduji, protože vlastně dávají možnost propojovat 'články' v různých kontextech. Viděl jsem v tom potenciál a něco zkoušel kolem úzkých témat, co mě zajímají. Pak se nějak o kategorie probudil živý zájem a výsledkem jsou ve spoustě případů strašná odstupňovanost či vrstevnatost, samozřejmě mnohde nesourodá... Je k tomu někde nějaká soustavná diskuse s možností námitek apod.? Kdysi jsem navrhoval, aby kategorie byly i 'nahoře' 'článku' (mohlo by to někdy zhoršovat přehlednost, takže by to třeba mohlo být k individuálnímu zapnutí, 'rozbalení'); často z toho plyne skutečně spousta souvislostí, které zaslouží pozornost (asi by to zvýšilo i návštěvnost). Také je skličující, že není možné spatřit celou větev 'nad' právě vypsanou kategorií (nadkategorie > podkategorie > kategorie...; třeba by se to mohlo ukázat v bublině?). Chybí mi i to, že nelze vidět verze obsahu kategorie... --MONUDET (diskuse) 1. 5. 2024, 11:32 (CEST)Odpovědět

@MONUDET: Zobrazení kategorií nad vším by šlo určitě pomocí nějakého udělátka, tipuji, že by někdo šikovnější dokázal upravit toto z Commons. Surfovat v nad/podkategoriích jde podle mě velmi dobře v HotCatu a ještě lépe v Cat-a-lot. Na průniky a další operace pomůže PetScan. — Draceane ^diskuse_příspěvky 1. 5. 2024, 16:21 (CEST)Odpovědět

@MONUDET: K diskuzi o kategorizaci by (v ideálním světě) měla sloužit Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kategorizace. Ovšem zde si to přečte o hodně víc lidí.., takže vznesení dotazu nebo návrhu na tamní diskuzi bych doprovázel upozorněním zde. --Jann (diskuse) 2. 5. 2024, 17:43 (CEST)Odpovědět

Myslím, že jsem se do řešení podobné problematiky zapletl někde právě v případě té D1 (nakonec byly kategorie všech vesnic odebrány). Další podobný případ jsou třeba i řeky (viz např. Labe). Chápu, že informace o všech objektech / přírodních úkazech nacházejících se na daném území je užitečná, použití kategorií k tomuto účelu nepovažuji za vhodné. Nápad na dobré řešení nemám (ideální by bylo čistě datové řešení, ale WD v současné podobě takovou poptávku spíš neuspokojí). Jinak viz JAn. — Draceane ^diskuse_příspěvky 1. 5. 2024, 16:21 (CEST)Odpovědět

Vkládat do článků o trasách zasahujících na území desítek a stovek obcí kategorie těchto obcí je špatný způsob kategorizace, vedoucí akorát k nepřehlednosti. Evropské trasy mají být v „evropské“ kategorii, maximálně v kategoriích podle zemí. Problém je obecnější: ze stejného důvodu existuje Kategorie:Fauna podle kontinentů, ale mazala se Fauna podle zemí (kromě ojedinělé Kategorie:Fauna Česka), protože stejně jako u turistických tras, nechceme aby kdejaké rozšířenější zvíře bylo zařazené v desítkách kategorií "Fauna státu XY". --Jann (diskuse) 2. 5. 2024, 17:43 (CEST)Odpovědět

@Pavouk Ano, česká Wikipedie dlouhodobě trpí příliš rozkošatělou kategorizací, kvůli které jsou kategorie v některých hesel mimořádně nepřehledné a použitelné fakticky jen s obtížemi, když člověk hodně moc chce. K uvedenému příkladu souhlasí s tím, že uvádět rozsáhlé stavby či krajinné prvky v kategoriích obcí je chybné zařazování. Dané prvky se totiž obce týkají sekundárně a primárně jsou zásadním prvkem úplně jiného geografického celku. --Krabiczka (diskuse) 4. 5. 2024, 11:56 (CEST)Odpovědět

Přemíra kategorií, přemíra portálů, spoustu editací a handrkování a přitom čtenář (údajně) tyhle věci používá minimálně. Snad se blíží doba, kdy kategorie budou přiřazovány automaticky bez zásahu editorů (a portály budou pro zbytečnost zrušeny :)). --Chrz (diskuse) 5. 5. 2024, 09:44 (CEST)Odpovědět

Teoreticky by to šlo přes Wikidata už dnes - dá se zadat například dotaz na všechny lidi narozené v Plzni, kteří byli spisovatelé (nebo cokoliv spadá pod spisovatele), čili náhrada hypotetické kategorie Spisovatelé narození v Plzni. Kdyby kategorizátoři místo řazení do podrobných kategorií vyplnili příslušný údaj na Wikidatech, udělali by lépe.

Věci jako umístění v administrativní jednotce, datum čehokoliv, do určité míry povolání... to vše lze dotazovat, zobrazovat v mapách, v grafech, udělat galerii. Jen to není pro složitější dotazy úplně user-friendly, ale odhadem 50% kategorií by šlo nahradit vhodnými dotazy na Wikidata. --JAnD (diskuse) 6. 5. 2024, 09:14 (CEST)Odpovědět

Pokud by vznikla shoda na nekategorizování liniových objektů do kategorií obcí (či ještě níže, částí obcí, aj.), tak by bylo myslím vhodné vyjasnit (a patrně i zanést do nějakého pravidla a/nebo nápovědy):

• Do jaké hloubky kategorizovat? Okres, kraj?
• Jakých liniových objektů se to týká? Napadají mě: pozemní komunikace, železniční tratě, tramvajové tratě, lanovky, vodní cesty, produktovody, turistické trasy, cyklotrasy, cyklostezky, vodní toky. Ještě něco? Týká se to všech typů, nebo jen některých? Pokud jen některých, proč zrovna těch?
• Máme tu kategorie typu Kategorie:Vodstvo Českých Budějovic, Kategorie:Doprava v Brně, apod. Co s nimi? Ponechat tam jen bodové/plošné objekty (třeba rybník, nádraží), ale potoky, řeky, železniční tratě, silnice, atd. tam nekategorizovat? --Harold (diskuse) 7. 5. 2024, 16:14 (CEST)Odpovědět

Říct A (nekategorizovat liniové objekty do kategorií obcí) je sice fajn a strašně jednoduché, ale je škoda, že pak už není žádný zájem řešit B, C, D, atd., tedy konsekvence, které takové rozhodnutí vyvolá, upřesnění, čeho se to vlastně týká a v jakých případech, návody pro obecné i specifické případy a v neposlední řadě i reálné provedení takového rozhodnutí. --Harold (diskuse) 30. 5. 2024, 00:02 (CEST)Odpovědět

@Harold Hm, tuhle otázku jsem přehlédl. Je pravda, že třeba kategorie Vodstvo XY bez řek protékajících XY nedává úplně smysl. Pro tento případ mne napadají dvě možná řešení 1) omezit tyto kategorie jen na města, která splňují podmínku X (mají alespoň určitý počet obyvatel / mají alespoň určitou rozlohu / jsou alespoň okresní...) nebo mít tyto kategorie jen tam, kde existuje hlavní článek a zbytek smazat.

Naopak kategorie Doprava v XY ve velké části obsahuje jen nádraží a místní hromadnou dopravu. Část z těchto kategorií obsahuje i železniční tratě a pouze minorita i silnice procházející tímto městem. Zde by jako možné řešení bylo například kategorizovat tratě pouze v případě, že je na území dané obce více zastávek nebo že trať vede z velké části po katastru této obce. Což lze aplikovat jako důsledek omezení kategorizace na maximálně N obcí. Obdobně u silnic - maximum N kategorií, takže krátké kategorizovat, dlouhé pouze podle okresů. --JAnD (diskuse) 30. 5. 2024, 11:56 (CEST)Odpovědět

Díky za reakci i nápady. Přiznám se, že nemám ambice do toho nějak moc šťourat, takže to spíš nechávám na jiných, ať se na tom nějak dohodnou. X editorů se tu sice vyslovilo pro nekategorizování, ale bez vyjasnění všech okolností, které se na to váží, a stanovení nějakých jasných pravidel to má v podstatě jen deklaratorní charakter bez nějakého závěru a bez reálného dopadu. --Harold (diskuse) 30. 5. 2024, 14:31 (CEST)Odpovědět

Co dát do ToDo i jednočlánkové kategorie, aby se případně rušit. Ne každá je samozřejmě zbytečná, ale drtivá většina, dle mého názoru, ano.--Railfort (diskuse) 7. 5. 2024, 19:01 (CEST)Odpovědět

K tomu by bylo třeba přistoupit jen velice opatrně. V mnoha případech jsou totiž takové kategorie součástí systematických stromů, v nichž rozhodně mají svoje místo. Reprezentativním příkladem je třeba systém kategorií Narození/Úmrtí/Pohřbení v... + Lidé z... K rozbití těchto systémů, poměrně pracně systematicky doplňovaných a udržovaných, by určitě nemělo dojít. --Krabiczka (diskuse) 7. 5. 2024, 23:30 (CEST)Odpovědět

K tomu ale může/nemusí dojít bez ohledu na to, zda budou uvedeny v ToDo. --Railfort (diskuse) 8. 5. 2024, 11:59 (CEST)Odpovědět

@Railfort Ano, tohle by bylo také řešením. Kategorie do úrovni obcí jsou OK, nižší kategorie dle jejich částí nebo podle typu objektů (doprava, vodstvo, kultura, stavby etc.) pouze v případě, že mají alespoň tři prvky, jinak kategorizovat do obce. U osob ponechat stávající systém - u osob je tento počet kategorií konečný, a v kategoriích podkategorie tolik nevadí.

Vpis kategorie má na jedné stránce až 200 položek, takže není nutné obsah kategorií za každou cenu drobit. --JAnD (diskuse) 30. 5. 2024, 12:03 (CEST)Odpovědět

Udělal jsem draft doporučení k bližší diskusi. --JAnD (diskuse) 3. 6. 2024, 21:53 (CEST)Odpovědět

Ahojte, chcel by som oznamiť o pláne jednorazovej úlohe s rozsahom zmeny maximálne 229 stránok pre stránky ktoré daný bot upravoval dňa 23. 4. 2024 s nasledujúcou činnosťou:

• Sorting of template call parameters

--Dušan Kreheľ (diskuse) 14. 5. 2024, 22:11 (CEST)Odpovědět

@Dušan Kreheľ: 1. pozor, ono to genericky nie je vôbec triviálna úloha, hoci to tak na prvý (aj druhý) pohľad môže pôsobiť. Nie je žiadúce prosté naivné zoradenie (ani podľa poradia v defaultnom volaní v dokumentácii, kde nemusia byť vyčerpávajúco uvedené všetky nepovinné parametre); vo volaniach môžu byť roztrúsené komentáre, komentármi vyznačené sekcie a pod., čo je žiadúce zachovať; v hodnotách môžu byť vnorené volania šablón a iný rekurentný markup, ktorý je vo všeobecnom prípade potrebné parsovať rekurentne korektným parserom; whitespace treba buď zachovávať alebo korektne normalizovať, v súlade s hodnotou format parametra v TemplateData tej-ktorej š.; atď.

2. je to zbytočné, dotyčné parametre je žiadúce odstrániť v prospech doťahovania z WD (bez ohľadu na stav aktualizácie tam, v „najhoršom“ prípade sa tam dotiahnu demografické údaje zo sčítania z 2021, čo je stále vyhovujúce). --Teslaton (diskuse) 14. 5. 2024, 22:32 (CEST)Odpovědět

Souhlasím, zejména s bodem 2. Pokud se dotyčné parametry mohou nahrávat automaticky z Wikidat, je určitě žádoucí řešení ty vybrané parametry uvolnit od obsahu vepsaného přímo. --Krabiczka (diskuse) 19. 5. 2024, 22:02 (CEST)Odpovědět

Jako trošku bokem, ale proč je ta diskuse na dvou místech? Viz Wikipedie:Bot/Žádosti#Dušan_Kreheľ_(bot)_–_Nová_jednorazová_úloha --frettie.net (diskuse) 15. 5. 2024, 01:10 (CEST)Odpovědět

Taky moc nevím, proč tomu tak je. Wikipedie:Bot/Žádosti slouží k žádosti o příznak bota, nikoliv pro schválení úloh. Bot již příznak má, takže diskuse tam je poměrně zbytečná a preferoval bych diskusi tady, jelikož žádosti (až na jedince) sledují spíše byrokraté, kterých se žádosti týkají. --Vít Karásek (diskuse) 15. 5. 2024, 01:27 (CEST)Odpovědět

Robot v minulosti dělal kontroverzní editace, takže je jedině dobře, že o tom informuje, i když technická lípa by byla vhodnější. A na některých wiki je třeba si nechat schválit každý typ úlohy zvlášť.

K úloze - srovnání parametrů může být v některých případech užitečné, ale je otázka, zda to stojí za samostatnou úlohu - větší smysl by mělo třeba srovnání závěrečných sekcí / šablon. Navíc z uvedeného není patrný předpokládaný výsledný stav. --JAnD (diskuse) 15. 5. 2024, 08:48 (CEST)Odpovědět

@Frettie, @Vít Karásek, @JAn Dudík: Pravidla neriesia dalsiu ulohu. Možno chcem aj prípadne názor bežných ľudí. Ak potom niekto bude vidieť napr. takú zmenu, tak bude mať aspoň trochu šajnu, čo sa deje.

Áno, radšej výhrady vopred ako potom a s nespokojnosťou/zlosťou a atď.

Na druhej strane, možno pre tých maximálne 229 stránok je to zbytočne halo. Ale čo ak je to aj „prieskum“ na niečo väčšie. Napr. „prieskum“ pre zoradiť všetky volania Infobox - sídlo světa a to už by činilo až 23000+ úprav. --Dušan Kreheľ (diskuse) 19. 5. 2024, 21:22 (CEST)Odpovědět

Hele, já si furt myslím, že to je zbytečný ... ale pokud tě to potěší a udělá ti to radost. Jen teda když koukám na ty diffy, to je hrůza tyhle změny pořadí ... --frettie.net (diskuse) 20. 5. 2024, 00:08 (CEST)Odpovědět

Na pořadí parametrů nezáleží, výsledné HTML to nijak nemění, editace jsou v podstatě zbytečné. Na druhou stranu, pokud je tato úloha jen „úklid“ po úloze minulé, kdy bylo nedodržování pořadí vytknuto (čímž mu de facto byla přisouzena důležitost), tak nad tím asi zavřeme oči, co? Ale jak píše Teslaton, je důležité aspoň zajistit, že nemusí vzniknout další úloha, která bude uklízet tuto. A pak další... --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 5. 2024, 18:20 (CEST)Odpovědět

Boli vykonané 3 testovacie úpravy:

• Abovce,
• Abrahám (okres Galanta),
• Abrahámovce (okres Bardejov).

--Dušan Kreheľ (diskuse) 19. 5. 2024, 15:12 (CEST)Odpovědět

Špatně to nevypadá, ale také lze udělat tuto editaci a tahat většinu věcí z Wikidat. A možná by šlo už teď tahat ještě víc... --JAnD (diskuse) 20. 5. 2024, 08:18 (CEST)Odpovědět

@JAn Dudík: K tvojím úpravám:

• 2 medzery sú pred | (zvyčajne je jedna),
• používaš vlastné zoradenie,
• a nemalo by byť preberanie dát v backende?

Ja chcem elementárnu zmenu. Malá rola, malý vplyv. … Sú na Wikidátach správne dáta (striktne nie je garancia)? Ja mením, ja zodpovedám – mám časovú rezervu na dané sťažnosti, opravy či iné? Aj na toto treba prípadne brať ohľad. --Dušan Kreheľ (diskuse) 20. 5. 2024, 13:47 (CEST)Odpovědět

Udělejme něco pro to, aby na Wikidatách byla správná, aktuální a zdrojovaná data. To nám vyřeší spoustu věcí,

ad 2 mezery před ... ok, tak tam bude jen jedna.

ad vlastní řazení ... je to jedno, ale pokud to potřebuješ.

ad preberanie dat v backende? vždyť je, ne? Nebo jak to myslíš?

Jo, kdybys odmazal ty Tooltipy v aktuálním datům a klidně i ty řádkový refy z položek infoboxu, to bude zlatý. --frettie.net (diskuse) 20. 5. 2024, 21:45 (CEST)Odpovědět

Dvě mezery jsou (jako další věci) nestandardní JAnova libůstka v rámci tzv. AKÚ. Správně je jedna.— Draceane ^diskuse_příspěvky 20. 5. 2024, 22:28 (CEST)Odpovědět

@Frettie: V backende, myslel som tak, že používateľ nevidí hodnoty pri vyplňovaní šablóny. --Dušan Kreheľ (diskuse) 22. 5. 2024, 22:46 (CEST)Odpovědět

Zopakujem ešte raz: čo sa týka SK sídiel, v kontexte cswiki, kde je dlhoročný trend preklápať tento typ údajov na preberanie z WD, je momentálne žiadúca skôr hromadná úprava na spôsob 1, tzn. odmazanie parametrov rozloha, rozloha reference, počet obyvatel, obyvatelé aktuální k a hustota zalidnění, čím sa ad 1) zabezpečí preberanie aktuálnych hodnôt z WD a ad 2) odstráni to nekonzistencie formátovania a poradia parametrov v dôsledku Dušanovej predošlej aktivity. Navrhovaná zábava s formátovaním povedie akurát k ďalšej zbytočnej medziľahlej várke a stránky bude následne potrebné strojovo upravovať znova pre odstránenie spomínaných parametrov. --Teslaton (diskuse) 21. 5. 2024, 02:10 (CEST)Odpovědět

Všetkým a @Draceane, @Frettie, @JAn Dudík@Krabiczka, @Matěj Suchánek, @Teslaton, @Vít Karásek: Ruším úlohu. … Rozhodol som sa pre myšlienku aby sa inak prípadne aktualizovali údaje, ako meniť hodnôt parametrov na každej stránke. --Dušan Kreheľ (diskuse) 22. 5. 2024, 22:17 (CEST)Odpovědět

Bezvadný, jak to nakonec dopadne? --frettie.net (diskuse) 23. 5. 2024, 13:19 (CEST)Odpovědět

@Frettie: Možno tak, že v prvej 1/3 roka 2025 sa to realizuje z mojej strany prostredníctvom Tabular Data. --Dušan Kreheľ (diskuse) 30. 5. 2024, 08:06 (CEST)Odpovědět

Tak asi lepší než nic, ale Wikidata by byly standardnější. --frettie.net (diskuse) 31. 5. 2024, 08:10 (CEST)Odpovědět

@Frettie: Dokončím načaté preberanie z WD (a import tohtoročných na WD). Akurát tieto týždne bohužiaľ nemám času na hobby aktivity toľko, koľko by som si predstavoval, chcem doriešiť ešte citovanie na enwiki, aby to tam po zrealizovaní importu ideálne nehádzalo červené hlášky namiesto korektne vygenerovaných cit., viď debata 2. --Teslaton (diskuse) 31. 5. 2024, 08:17 (CEST)Odpovědět

Klobouk dolů! --frettie.net (diskuse) 31. 5. 2024, 08:30 (CEST)Odpovědět

Dovoluji si upozornit, že v současnosti běží tři hlasování o zařazení článků mezi nejlepší, vizte WP:NNČ. Vyjádření komunity jsou vítána. Hezký den, --OJJ, Diskuse 22. 5. 2024, 17:14 (CEST)Odpovědět

@Jan Polák: Upozorňuji, že pro nedostatek hlasů jsem příslušná hlasování prodloužil do 10. června. Samozřejmě není povinností se v tomto ohledu vyjádřit, ale byl bych rád, kdyby v tomto byla komunita o něco aktivnější. Když už pomineme přímo hlasy, zpětná vazba je rozhodně žádoucí. OJJ, Diskuse 27. 5. 2024, 15:35 (CEST)Odpovědět

Zítra budu příslušná hlasování nejspíš navzdory malému počtu hlasů uzavírat, tak je stále možnost se k tomu vyjádřit. OJJ, Diskuse 9. 6. 2024, 19:48 (CEST)Odpovědět

Ahoj Wikipedisti,

Na základě podnětů z dotazníků ke strategickým plánům zvažujeme jak bychom mohli více podpořit fotografy nahrávající na Wikimedia Commons.

Jedná se o dvě konkrétní služby: pomoc se získáním fotografické akreditace na akce (průvody, sportovní akce, festivaly, koncerty) a pomoc s žádostí o získání přístupu k focení běžně neveřejných míst. Dalším nápadem bylo vytvoření wiki průkazu “Fotím pro Wikipedii”. Tento průkaz by mohl v určitých případech pomoci fotografům, aby se snaze dostali kam potřebují, případně legitimovali svou přítomnost.

Co se týká žádostí o vstup/akreditaci, tak má představa je taková, že by fotograf/ka napsal koordinátorovi fotografických programů o jaké místo/akci se jedná a koordinátor by se jménem spolku pokusil kontaktovat majitele/správce a získat povolení ke vstupu/akreditaci. K tomuto příkladu se nabízí několik otázek - má být stanovena podmínka minimálního počtu nahraných fotografií na Commons před odesláním žádosti o pomoc? Má být předem stanoven počet fotek, které musí fotograf po focení nahrát na Commoms? Jistým rizikem může být i nezodpovědnost fotografa, který se např. nedostaví na domluvené focení, což může vrhat špatné světlo na spolek.

Měly byste zájem o některou z těchto služeb? Uvítáme jakékoliv další komentáře nebo nápady, jak nastavit podmínky, aby tato činnost vedla k podpoře focení a rozšiřování obsahu Wikimedia Commons. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 23. 5. 2024, 15:20 (CEST)Odpovědět

@Richard Sekerak (WMCZ) Průkazka i pomoc s žádostí mi přijdou jako skvělý nápad. Dokonce si občas říkám, že by to chtělo mít i samolepku na autě, když zastavuji kvůli fotce u krajnice :-D

Nějaká vstupní kritéria budou asi potřeba, minimálně posouzení nějakého počtu nahraných fotek zkušeným fotografem, zda jsou dostatečně použitelné (většina lidí dnes fotí spíše na telefon, což může být dostačující pro fotky z neveřejného místa, ale možná ne pro focení na nějaké větší akci).

Požadavky na počet fotek by asi také měly být, ale spíš dle konkrétní situace - focení v jinak nepřístupném prostoru může mít smysl i při pár fotografiích, naopak při focení na mistrovství bude žádoucí nafotit většinu významných soutěžících (@Packa:). --JAnD (diskuse) 23. 5. 2024, 16:06 (CEST)Odpovědět

@Richard Sekerak (WMCZ) Ahoj, pomoc s akreditací vítám, akreditace se získat dá, ale pokud bude žádat někdo ze spolku za fotografa, tak to vypadá "profesionállněji". Rizika tam jsou, ale vzal bych to tak, že podmínkou bude to, že fotograf přijde – a pokud ne, tak příště už holt akreditaci za něj WM ČR nezařídí. A podmínky s počtem fotografií ... nevím. Ale tohle chválím komplet, snad to někdo brzy využije. --frettie.net (diskuse) 24. 5. 2024, 14:23 (CEST)Odpovědět

@Richard Sekerak (WMCZ) A jak zmiňuje Honza Dudík výš – magnetická "samolepka" na auto typu "fotograf" by se hodit mohla. Sem tam se pohybuju s autem na tak divných místech, že jasný označení, že nejsem zloděj nebo tak něco by se hodilo. :) --frettie.net (diskuse) 24. 5. 2024, 14:24 (CEST)Odpovědět

Zájem sice nemám, ale líbí se mi to, protože zatím nemáme v podstatě nic k probíhajícímu mistrovství světa v hokeji. Fotek je plný internet, ale nikdo z těch statisíců diváků se nechce otravovat s nahráváním na Commons (nebo je to vůbec nenapadne), takže pokud tam nebyl nějaký wikipedista máme asi smůlu. To jen takové povzdechnutí. --TFerenczy (diskuse) 25. 5. 2024, 12:44 (CEST)Odpovědět

@TFerenczy: Tak něco by se našlo, ne? --Jan Polák (diskuse) 26. 5. 2024, 01:39 (CEST)Odpovědět

@Richard Sekerak (WMCZ) To je myslím dobrá aktivita. Ohledně vstupních kritérií bych se spíš než na počet více zaměřil na kvalitu fotek, které zájemce produkuje. Někdy mám dojem, že na Commons je velké množství balastu. Zájemce by měl být schopen nafotit obrázky, které splňují nějakou základní kvalitu. --PetrVod (diskuse) 25. 5. 2024, 23:41 (CEST)Odpovědět

Díky moc za iniciativu. Sám jsem navrhoval a využil bych. — Draceane ^diskuse_příspěvky 4. 6. 2024, 22:47 (CEST)Odpovědět

Ahoj! Jsme Web tým Nadace Wikimedia. Pracujeme na tom, aby bylo prohlížení Wikipedie co nejsnazší, v souladu s cílem „Zlepšení uživatelského zážitku“ plánu pro tento rok. Pro dosažení tohoto cíle jsme nasadili beta verzi funkce „Přístupnost pro čtení“. Ta do vzhledu Vector 2022 přidává menu, které registrovaným uživatelům umožní výběr velikosti písma a barevných schémat na základě jejich potřeb.

Menu zavádí nové nastavení Standardní velikosti písma, které je o něco větší a vyšší. To bylo zvoleno na základě několika podnětů. Více informací najdete v sekci „O novém nastavení Standardní velikosti písma“.

Co se změní?

• Jsme připraveni zpřístupnit přihlášeným i nepřihlášeným uživatelům nové nastavení Vzhled.
• Současně také nastavíme Standardní velikost písma jako výchozí pro nepřihlášené uživatele.
• Pokud se neobjeví žádné technické problémy, plánujeme tuto změnu provést během následujících dvou týdnů příští týden - SGWMF.
• Později bude toto nastavení obsahovat také možnost volby tmavého režimu, které prozatím zůstane funkcí v beta verzi. Další informace naleznete na projektové stránce.

Naše dosavadní práce a další postup

Přihlášeným uživatelům zůstane prozatím jako výchozí nastavení „Malé“, ale kdykoli si ho mohou změnit na kterékoliv jiné. Za několik měsíců prozkoumáme, kolik přihlášených uživatelů přechází na standardní nastavení, a zahájíme diskusi o tom, zda má smysl, aby na standardní nastavení přešli i přihlášení uživatelé. Z prvních údajů z beta testování funkce vyplývá, že 55 % interagujících zvolilo standardní nebo větší nastavení.

Pokud byste chtěli pomoct, máme pro vás několik jednoduchých kroků:

1. Prosím, zapněte si danou beta funkci („Accessibility for Reading (Vector 2022)“)
2. Vyzkoušejte novou nabídku. Je něco matoucí? Rozumíte všem popiskům a fungování nabídky?
3. Vyzkoušejte si malou, standardní a velkou velikost, barevná schémata a přepínání šířky. Obraťte se na nás, pokud si všimnete nějakých chyb nebo máte dotazy či připomínky.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, podívejte se na často kladené otázky. Komentáře a dotazy jsou vítány. Děkujeme!

I wanted to apologize - I meant to send this last week, but until today, didn't notice that I hadn't done that. --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 3. 6. 2024, 17:29 (CEST)Odpovědět

Překlad: „Chtěl bych se omluvit - plánoval jsem poslat oznámení už minulý týden, až teď jsem si všiml, že jsem to neudělal.“

Zpod technické lípy přesunul --Matěj Suchánek (diskuse) 3. 6. 2024, 18:37 (CEST)Odpovědět

Myslím, že by bylo vhodné upravit názvy článků o linkách metra. Nynější podoba není ideální. Např. rozcestník 1 (linka) má v úvodu hned napsáno Linka 1 a pokud se podívám na ostatní jazykové verze, tak nikde není slovo linka uvedeno v závorce, ale je přímo součástí názvu. Pak je tu třeba 125 (autobusová linka v Praze), kde by byl podle mě vhodnější např. formát Pražská autobusová linka 125. Na enwiki jsou takto třeba rozepsány linky v Londýně: 3. Prostě mi stávající systém osekávájící název pouze na číslo nepřijde štastný a nechápu důvod proč to bylo takto zavedeno. Navrhuji proto upravit název např. na Linka 1 (metro v Paříži). --Otaznick (diskuse) 5. 6. 2024, 15:29 (CEST)Odpovědět

Já bych naopak ponechal názvy linek ve stávající podobě. Souzní to třeba s ostatními rozcestníky, které jsou také například v podobě „Jaroslav Brož (lední hokejista)“ a nikoliv „Lední hokejista Jaroslav Brož“. Navíc jak u autobusových linek podle nového návrhu pojmenovávat takové, které sice jezdí v rámci Prahy, ale pak město opouštějí a pokračují do Středočeského kraje, „Pražská a Středočeská autobusová linka 374“? Dle mého věc zbytečně komplikovaná. --Jan Polák (diskuse) 6. 6. 2024, 12:00 (CEST)Odpovědět

Je pravda, že u těch extra krátkých pojmenování jen číslem to působí zvláštně a při pohledu na interwiki jsme v tom skutečně ojedinělí. Jak známo, rozlišovače můžou být nejen ve formě závorky, ale i jako součást názvu. Podobně ostatně máme Zámek Charlottenburg, Hrad Sudeley ad. (ačkoli také Hradec nad Moravicí (zámek) aj.). Ale příklady, které uvádí @Jan Polák, by nás přivedly přece jen do opačného extrému příliš dlouhého popisného názvu.

Sice lední hokejista asi není ideální přirovnání, protože pro biografické články máme specifické zvyklosti pojmenování. Ale ani londýnské autobusy nejsou ideálním příkladem, protože jejich pojmenování "London Buses route XY" patrně není prostým popisným názvem, nýbrž (vzhledem k velkému B) asi koresponduje se společností en:East Thames Buses, dříve pojmenovanou London Buses Limited. Českým protějškem by tak bylo spíš něco jako Linka č. 1 Dopravního podniku hlavního města Prahy, což asi taky kvůli délce názvu nechceme (dalo by se snad uvažovat o zkrácení pomocí zkratky na Linka 1 DPP).

Pořád se ovšem nabízí jakýsi kompromis, který @Otaznick nabízí v závěru svého příspěvku: Linka 1 (metro v Paříži), Linka 1 (autobusy v Praze) apod. Pro linky opouštějící území Prahy by se pak dalo uvažovat přece jen o inspiraci Londýnem, ale v tom případě už bych zůstal u rozlišovače v závorce, např. Linka 1 (DPP) nebo Linka 1 (ROPID). Tématem se ale soustavně nezabývám, takže třeba bude mít někdo jiný lepší přehled o vhodnosti rozlišování a případných rizicích. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2024, 12:50 (CEST)Odpovědět

Návrh má logiku. Na vozech linky sice bývá pouze číslo, ale pokud se o ní píše třeba na webu dopravního podniku, obvykle se uvádí "Linka 123 pojede po náhradní trase". Pak by šlo pojmenovávat jednoduše Linka X (Město), pakliže v daném městě nemají stejné číslo třeba tramvaje a autobusy. A i čtenář bude spíš hledat "Linka X Město" než jen číslo, protože pak najde miliony nesouvisejících výsledků. --JAnD (diskuse) 6. 6. 2024, 14:14 (CEST)Odpovědět

To je právě ono, že bez plného názvu "Linka x" je obtížné hádat o co se jedná (na rodíl od takového Kokořína nebo Okoře, kde je rozlišovač v závorce pochopitelný, když je význam z kontektu jasný i bez rozlišovače). Nikdo třeba nenapíše, že "jel v Praze A", ale buď řekne "linkou A", nebo lidově "Áčkem". Ještě jsem si všimnul, že tu jsou linky např. kyjevského, petrohradského nebo moskevského metra, kde by bylo možné pojmenování bez rozlišovače, např. Sokolničeskaja a ne Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě), když se ten název jinde nepoužívá a je tam ten rozlišovač nejspíš jen proto, že se jedná o linku metra. Absurdní to pak je u londýnského metra, kde v názvu např. Bakerloo Line (linka metra v Londýně) je dokonce slovo linka dvakrát.--Otaznick (diskuse) 6. 6. 2024, 22:01 (CEST)Odpovědět

@Otaznick Zrovna na rozlišovače u linek metra existuje dlouholetý úzus, viz Wikipedie:Rozlišovač#Povinné_rozlišovače. --JAnD (diskuse) 7. 6. 2024, 15:36 (CEST)Odpovědět

Navrhuju - když má linka vlastní jméno:

• Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)

Když je to jen číslo, písmeno nebo cokoliv co není opravdové slovo ale jen kód, tak mu věnujeme jméno Linka:

• Linka A (metro v Praze)
• Linka 1 (metro v Paříži)

Podle mě to bude analogické třeba dálnicím

• Transsaharská dálnice
• Dálnice D1 (Slovensko)

U autobusů bych měl návrh jim samostatné články vůbec nevěnovat :)

--Chrz (diskuse) 7. 6. 2024, 16:28 (CEST)Odpovědět

Dle mého zbytečná komplikace stávajícího stavu. Chápu, že to možná pro někoho může působit zvláštně. Nicméně označení linky je např. právě to číslo 125 (nebo chceme-li celým číslem, tak 100125), žádné slovo linka tam nefiguruje (u stanic a zastávek taky nemáme články Stanice Malostranská (metro v Praze), případně Stanice pražského metra Malostranská). Stejně tak v případě linky metra A (neboli 199991), kde by to mohlo vytvořit nesourodost rozlišovače se články o linkách metra, které jsou označeny jinak než číslem: (metro v X) vs. (linka metra v X). Nicméně nevidím nic špatného na tom použít to jako přesměrování na současné články. --Bilykralik16 • ✉ 7. 6. 2024, 17:42 (CEST)Odpovědět

Dálnice 7 (Izrael) - změníme na "7 (dálnice v Izraeli)" protože v názvu nefiguruje slovo dálnice, a už vůbec ne česky? --Chrz (diskuse) 7. 6. 2024, 18:31 (CEST)Odpovědět

Co jsem se díval, tak některé články už mají navrhovanou podobu, např. Zelená linka (metro v Montréalu), případně položky rozcestníku B (linka). Děkuji kolegovi @JAnD za připomenutí existujícího pravidla, ale jak bylo uvedeno už výše i u takových hradů a zámků existují výjimky a myslím, že pro jmenné stanice metra by se také mohli použít (tím spíš, že ty názvy jsou různé podoby). Pořád mi uniká smysl použití rozlišovače jako štítku. Chápu, že u ostatních položek z kategorie "Povinné rozlišovače" se jedná o jména, kde je velká šance více významů, ale to v případě jmenných linek asi nehrozí.

U zmíněné linky Sokolničeskaja je nyní rozlišovač použit ve 4 případech z 33. Pouze název je pak asi u tří. V drtivé většině se jedná o název stylu "Linka Sokolničeskaja", který si umím představit. Každopádně pokud by se nenašla shoda, jsem alespoň pro tvar "Linka Sokolničeskaja (metro v Moskvě)". On pak ten první pád zamezí i takovým podivnostem jako je MCD-2 (linka Moskevských centrálních diametrů). Místo toho pak může být Linka MCD-2 (Moskevské centrální diametry). Kromě metra se tu vyskytují ještě tramvajové linky (autobusová asi jen jedna) a tam by se mohl použít tvar Linka 2 (tramvaj v Île-de-France). A u názvu stanic si myslím, že právě to označení je v daném kontextu zřejmé, na rozdíl od pouhého čísla linky metra. --Otaznick (diskuse) 7. 6. 2024, 20:00 (CEST)Odpovědět

Hlavně stačí Linka MCD-2 bez rozlišovače. --Cmelak770 (diskuse) 7. 6. 2024, 21:24 (CEST)Odpovědět

Spíše se kloním k argumentaci Honzy Poláka a Bílého králíka. Zachovat současný stav. — Draceane ^diskuse_příspěvky 17. 6. 2024, 21:43 (CEST)Odpovědět

Základní problém, který tu naťuknul Bilykralik16 je ve víceformátovém označení linek. Ta je u linek daná tím, že číslo či písmeno je v případě umístění na dopravním prostředku nebo označníku základním rozlišovačem, který umí rychle usnadnit orientaci. Pak tu je rovina textového používání, kde by naopak uvedení pouze číslem či písmenem bylo nesrozumitelné a v textu se používá ve stylu "Linka A", či "linka 1" (s výjimkou např. textu o výlukách, kde se píše o více linkách najednou). Pak tu je výše uvedená varianta interního označení pro řidiče a dispečery, která je opět odlišná. Na Wikipedii by měla být ovedena ta varianta, která je obecně známá, což vylučuje interní označení. A jelikož encyklopedie je popisné médium, které není používáno pro rychlou orientaci jako označník, tak mi dává logiku použít druhou, nejsrozumitelnější variantu. Variantu pouze s čísly pak nechat do tabulkových seznamů, kde už dnes se používá např. grafická značka.

Co jsem vyrozuměl z reakce kolegy Jana Poláka, tak reagoval hlavně na navržený formát Pražská autobusová linka 125, který se mi nyní také nejeví vhodný a nejlepší by asi bylo pouze "Linka 125 (PID)", ale abychom diskuzi netříštili, tak název této autobusové linky a stanic metra bych nezahrnoval do této diskuze.

Kolega Bilykralik16 zmiňuje nesourodost rozlišovače se články o linkách metra, které jsou označeny jinak než číslem. Rád bych tedy shrnul, jaká z diskuze vykrystalizovala použitelná varianta:

• Linka A (metro v Praze)
• Linka 1 (metro v Paříži)
• Linka 2 (tramvaj v Île-de-France)
• Linka Sokolničeskaja pro linku metra v Moskvě
• Linka MCD-2 pro linku Moskevských centrálních diametrů
• Red Line (metro v Dillí) v případě více stejných slovních názvů linky, tedy podobně jako u písmených a číselných názvů linek

Slovo linka tedy navrhuji použít všude, kromě názvů linek, které už v sobě mají anglické slovo "Line". Myslím, že není nutné u slovních názvů linek uvádět, že se jedná o metro a v jakém městě jezdí, pokud je daný název jednoznačný (což je základní princip tvorby názvů článků na Wikipedii). Když se třeba podívám na Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku, tak ani tam není u všech hesel uveden rozlišovač. Chápal bych stávající tvar linek, pokud by se ve zdrojovatelných médiích v nějakém souvislém textu např. o metru používal více tvar pouze s číslem bez slova "linka" nebo "trasa". Myslím, že čeština v tomto není odlišná od ostatních jazyků a i zde by článkům slušelo plné označení. Navíc bychom se zbavili patvarů, kdy se v názvu jedné linky objevuje "Line" i "linka" či zkratka MCD a plný název. Prosím zastánce stávajícího řešení, aby napsali relevantní argumenty, proč podle nich není výše navržené označení linek vhodné.--Otaznick (diskuse) 19. 6. 2024, 13:13 (CEST)Odpovědět

Osobně nevidím důvod mít to jinak než u liniových dopravních staveb. Takže bych buď převedl silnice a dálnice na formát D1 (dálnice v Česku), I/33 (silnice v Česku), 7 (dálnice v Izraeli) atd., nebo linky MHD na formát Linka A (metro v Praze) atd., jak navrhuje @Otaznick. Spíš se přikláním k té druhé variantě.

Ještě mě napadlo specifikovat v rozlišovači druh dopravy jen v případech, kdy v dané lokalitě existuje stejné číslo/písmeno pro více druhů doprav. Tedy, jestli by u toho Île-de-France nestačilo prostě jenom Linka 2 (Île-de-France). Obzvlášť u linek, které mají „název“, nikoliv číslo či písmeno by mi to tak připadalo lepší (Red Line (Dillí)), případně bych se nebál ten rozlišovač vypustit úplně, pokud by ten název byl zcela unikátní a nehrozila by záměna s něčím jiným (Sokolničeskaja). --GoogolManiac (diskuse) 21. 6. 2024, 11:25 (CEST)Odpovědět

Zrovna v regionu Paříže je situace složitější. Dle Šablona:Doprava v Paříži se zde nachází číselné linky metra i tramvají. Tramvajové linky jsou však oficiálně uvozeny písmenem T (viz článek Tramvajová doprava v Île-de-France). Nesoulad mezi názvem článku a oficiálním značením si vysvětluji tím, že označení Tx je výše uvedený formát pro rychlý přehled (jízdní řády, výluky apod.), ale v psaném textu, lze psát o "tramvajové lince 1". Zrovna u tramvajových linek v Île-de-France jsou i ostatní jazykové verze nejednotné, tak bych asi volil podobu blízkou stávající formě, která by reflektovala ostatní úpravy.

Pak je tu ještě síť příměstské železnice RER, která nyní nemá rozlišovač. Zde je situace obdobná jako u sítě MCT, takže i zde lze sjednotit z nynější RER A na Linka RER A. --Otaznick (diskuse) 21. 6. 2024, 13:58 (CEST)Odpovědět

Přiznám se, že až tak dopodrobna jsem tu Paříž nezkoumal, a teď, když na to koukám, tak to nebyl úplně nejlepší příklad. Každopádně u toho Dillí jsem rozhodně pro variantu Red Line (Dillí), a u pojmenovaných linek v Moskvě jsem pro nedávat rozlišovače žádné, názvy jsou sami o sobě dostatečně unikátní.

U Prahy a podobných případů by asi taky šlo zvolit Linka A (Praha), tam záměna s ničím jiným nehrozí, ale zas bych to nerad zbytečně komplikoval – nemyslím, si že tam na tom tolik záleží, obě varianty mi přijdou v pohodě. --GoogolManiac (diskuse) 21. 6. 2024, 16:24 (CEST)Odpovědět

Ano, tak jest. --Jan Polák (diskuse) 22. 6. 2024, 14:13 (CEST)Odpovědět

Dear community members,

We are inviting you to participate in the Wikipedia Pages Wanting Photos 2024 campaign, a global contest scheduled to run from July through August 2024:

Participants will choose among Wikipedia pages without photo images, then add a suitable file from among the many thousands of photos in the Wikimedia Commons, especially those uploaded from thematic contests (Wiki Loves Africa, Wiki Loves Earth, Wiki Loves Folklore, etc.) over the years.

In its first year (2020), 36 Wikimedia communities in 27 countries joined the campaign. Events relating to the campaign included training organized by at least 18 Wikimedia communities in 14 countries.

The campaign resulted in the addition of media files (photos, audios and videos) to more than 90,000 Wikipedia articles in 272 languages.

Wikipedia Pages Wanting Photos (WPWP) offers an ideal task for recruiting and guiding new editors through the steps of adding content to existing pages. Besides individual participation, the WPWP campaign can be used by user groups and chapters to organize editing workshops and edit-a-thons.

The organizing team is looking for a contact person to coordinate WPWP participation your language Wikipedia. We’d be glad for you to sign up directly at WPWP Participating Communities page on Meta-Wiki.

Thank you,

Reading Beans / readthebeansgmail.com)
Project manager and coordinator
Wikipedia Pages Wanting Photos 2024

Zdravím, wikipedista Palu navrhl koncept, že informaci o tom, že článek vznikl překladem, kterou uvádíme kvůli zachování autorských práv (WP:Autorské právo), postačuje uvést v (inicializačním) shrnutí editace, přičemž šablona je v takovém případě vlastně nadbytečná. Tato myšlenka – jak to u kolegy bývá zvykem – nebyla předestřena v nějaké diskusi, ale byla „pokusně“ provedena přímo v praxi, kontrétně u hesla Aktuality.sk (4, 5, ,6). Editaci jsem prozatím revertoval, vzhledem na letitý úzus české Wikipedie, kdy se šablona {{Překlad}} uvádí u všech překladových článků (alespoň si tedy nejsem vědom žádné výjimky).

Jelikož změny s dopadem na celý projekt (šablonu by pak šlo vynechávat rovněž u „ručně“ přeložených hesel a v konečném důsledku vlastně u všech) je vhodné předem prodiskutovat, zakládám zdejší diskusi. Otázka zní jednoduše: lze informaci o překladu, obsaženou přímo v heslu, nahradit stejnou informací uvedenou ve shrnutí editace? Děkuji předem všem kolegům za názory. --Mario7 (diskuse) 9. 6. 2024, 21:50 (CEST)Odpovědět

Za mě šablonu ponechat. Je v ní i odkaz na verzi původního článku, lze tak snadněji dohledat v originálu nějakou informaci (či následně hned vylepšit překlad). Také čtenář/ka hned vidí, že článek vznikl (částečně) na základě překladu z jiné Wiki. --Pavouk (diskuse) 9. 6. 2024, 21:57 (CEST)Odpovědět

Stejný odkaz je i ve shrnutí editace. Proč to potřebuje hned vědět? --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2024, 21:59 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, škoda, že mi jako obvykle nedáváte prostor. Věc jsem chtěl nejdřív projednat přímo s botem (respektive jeho majitelem), který přidává duplicitní šablonu Překlad do článků založených s Content Translation. V případě nesouhlasu jsem si chtěl vyžádat Třetí názor. Nikoho jiného jsem totiž tuto aktivitu dělat neviděl, už vůbec ne hromadně a programově (viz Wikipedista:UrbanecmBot/Nepřidávat šablonu překlad). OK, předběhl jste mě a můžeme to tedy projednat rovnou tady.

Jak jsem naznačil tam, šablona Překlad slouží k naplnění autorského zákona, kdy přebíráme licencovaný text a je potřeba v souladu s licencemi označit původní autory. To ale Content Translation dělá automaticky při zakládání každé stránky, takže tato povinnost je naplněna a užití šablony Překlad je tak nadbytečné, duplicitní a jedná se o zbytečný spam. Proto navrhuji, aby bylo od této praxe upuštěno.

K odebrání šablony jsem přistoupil předtím, než jsem si všiml, že mi tu šablonu bot dal ke každému takovému článku, který jsem vytvořil, a pak jsem to začal řešit diskusí - nemyslím si tedy, že by byla pravdou vaše poznámka "jak to u kolegy bývá zvykem – nebyla předestřena v nějaké diskusi, ale byla „pokusně“ provedena přímo v praxi." --Palu (diskuse) 9. 6. 2024, 22:03 (CEST)Odpovědět

Celou věc jsem otevřel pod lípou z toho důvodu, že se jedná o obecnou otázku české Wikipedie, nikoli pouhou úpravu fungování jednoho konkrétního bota či snad jediného hesla. Jak jsem uvedl v úvodu, a nyní to opakuji, pak by šlo šablonu vynechávat (za předpokladu uvedení ve shrnutí editace) u všech překladových hesel. V konečném důsledku by to vedlo k jistému chaosu, kdy by část překladových hesel zachovávala autorská práva zahrnutím šablony, zatímco zbylá část by informaci uváděla ve shrnutí. Nejsem si jist, jestli je to ideální řešení. Jak už jsem naznačil, obecné otázky české Wikipedie bychom měli diskutovat předem pod lípou (alespoň dříve se to tak dělávalo), takže zjistit názor komunity je vše, oč mi jde. Podle výsledku zdejší diskuse (jejímž založením jsem vám mimochodem – naopak – poskytl mnohem slibnější prostor k následné diskusi) pak budeme všichni postupovat jednotně a bez potenciálních sporů a sáhodlouhých diskusí u jednotlivých hesel ad hoc, které by nás všechny odváděly od užitečnější práce.

Mimochodem, rád bych Vás poprosil – píšu to hlavně preventivně a je to jenom prosba, nad mnou založenou diskusí nemám žádnou formální pravomoc – bylo by možná fajn, kdybyste nerozporoval individuální názory kolegů, které nejsou v souladu s tím Vaším (pod příspěvkem jednoho z kolegů níže už vidím první vlaštovku). Otevřel jsem diskusi, Vy jste se vyjádřil, a teď by bylo fajn nechat komunitě prostor se svobodně vyjádřit. Pakliže wikipedista bude psát nesouhlasný názor s rizikem, že na něj bude „dotčený“ wikipedista takřka automaticky reagovat, klidně se může stát, že se do diskuse raději nezapojí a diskuse tak zůstane ochuzena o jeden názor. Jistě mi rozumíte. Věřím, že nic podobného není Vaším cílem. Případnou další diskusi mezi námi dvěma bych proto – ve vší úctě – velmi, velmi prosil přesměrovat na mou osobní DS, ať (případně) neobtěžujeme kolegy. Ta samá prosba ohledně „spamování“ nesouhlasných názorů platí také pro kolegu Matěje Orlického – s mírným úžasem pozoruji, že v momentě psaní tohoto příspěvku stihl reagovat na všechny (!) dosavadní „nesouhlasné“ diskutéry (Mario7, Pavouk, Hubert Kororo, Stavrog). Zdraví --Mario7 (diskuse) 9. 6. 2024, 22:49 (CEST)Odpovědět

OK. Co se týče druhé části, to jem ani neměl v plánu. Reaguji pouze věcně a na každý argument se snažím reagovat pouze jednou. --Palu (diskuse) 9. 6. 2024, 23:00 (CEST)Odpovědět

Nerozumím výzvě. Jsem rád za otevření diskuse. Nikde jsem „nespamoval“ čistě osobní názorem, odkazuji na pravidla, uvádím argumenty, reakce jsem začal faktickou poznámkou. Stihl jsem to proto, že mám názor na toto téma ujasněné již z dřívějška. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 6. 2024, 00:06 (CEST)Odpovědět

Akci kolegy jsem zaznamenal, považuji ji za nekonsensuální, ale ve věcně podstatě za opraváněný požadavek. Nikdy jsem se nedočetl jasný argument, proč by pro případ překladu nemělo stačit autorství v SE. Běžně se to používá při rozdělování a slučování stránek, kde je také jen odkaz na původní text a ani tam není splněný požadavek na odkaz na revizi. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2024, 22:05 (CEST)Odpovědět

Jako čtenáři mi můžou být nějaký shrnutí editace a historie článku úplně ukradený a nevím, proč bych tam měl tuhle celkem podstatnou informaci hledat, místo aby byla přímo v článku.--Hubert Kororo (diskuse) 9. 6. 2024, 22:12 (CEST)Odpovědět

Čím je ta informace jakkoliv pro čtenáře zajímavá (kromě naplnění autorského zákona, což je splněno ve shrnutí editace)? Pokud je tak hrozně zajímavá, proč to Content Translation řeší pomocí shrnutí a ne šablonou Překlad a proč to tak řeší pouze cs.wiki a ne ostatní? (přičemž nezpochybňuji šablonu Překlad pro případy, kdy ve shrnutí zakládající revize odkaz na překládanou revizi chybí). --Palu (diskuse) 9. 6. 2024, 22:19 (CEST)Odpovědět

@Palu Content Translation používá shrnutí editace čistě z toho důvodu, že se šablona {{překlad}} chová na každém projektu (pokud vůbec existuje) různě. Má odlišný název, odlišně pojmenované parametry, vkládá se na odlišné místo (někdy je v článku pod referencemi, jako to máme my; jinde je v externích odkazech; existují dokonce i projekty, které šablonu {{překlad}} vkládají do diskusní stránky) a podobně. Shrnutí editace je jediné místo, kam informaci o překladu uvést jde, a které se chová pokaždé stejně nezávisle na tom, na jaké jste momentálně jazykové verzi, a protože Content Translation musí fungovat nezávisle na tom, odkud kam překládáte, využívá právě shrnutí editace.

Rovněž není pravdou, že šablonu Překlad používá jen česká Wikipedie. Dle interwiki existuje celkem na 104 projektech, což je plná jedna třetina. Podobným způsobem, jako cswiki, svou šablonu překlad používají například na nlwiki, ale i dalších. Content Translation tyto šablony sice ignoruje (to je pravda), ale jak jsem psal výše, k tomu vedou jiné důvody, než že by autoři nástroje dospěli k závěru, že šablona Překlad je k ničemu.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 10. 6. 2024, 02:53 (CEST)Odpovědět

Děkuji. Nemyslel jsem to tak, že šablonu Překlad používá jen cs.wiki, ale že šablonu Překlad v tomto kontextu, tedy s nástrojem Content Translation, používá jen cs.wiki. Ostatní wiki se spokojí se shrnutím editace. A ta první věc, co popisujete - tomu, že Content Translation nepoužívá Překlad jen proto, že každá wiki dává Překlad do jiného umístění, nevěřím. Naopak jsem přesvědčen o tom, že Content Translation nepoužívá Překlad proto, že jde o duplicitu ke shrnutí a že všechny smysluplné nároky jsou shrnutím splněny. --Palu (diskuse) 10. 6. 2024, 03:00 (CEST)Odpovědět

Je to nesystémové. V principu autorství je jen v historii, reference obsahují věrohodné zdroje, to wikičlánek není. Když se přeloží pahýl, musí tam být šablona a zůstane tam, i když je článek podstatně rozšířen. Když se sloučí obsáhlá kapitola, stačí odkaz kdesi v historii a kapitola nijak označena není. A ještě se musí dohledávat revize. U překladu je odkaz logicky na začátku historie. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2024, 22:32 (CEST)Odpovědět

Osobně považuji šablonu v textu článku za důležitou, a to hned z několika důvodů. Jednak, ne vždy je při překládání přeložen cizojazyčný článek celý – poměrně často je přeložena pouze jeho část, a český článek pak působí jako shrnutí toho cizojazyčného. Odkaz na původní verzi pak hraje podobnou roli, jako sekce Externí odkazy – jde o místo, kde se čtenář (potenciálně) může dozvědět více informací.

Pak je také (bohužel) pravdou, že málokdo při překládání přenese ze zdrojového článku všechny reference – odkaz na původní verzi pak pomůže nalézt další související zdroje, ze kterých článek (nepřímo) vychází, a podpořit tak jeho ověřitelnost. I když reference přenesené byly, nelze předpokládat, že překládající si je všechny sehnal, a individuálně jejich platnost ověřil – i v takovém případě je vhodné o překladu vědět, a počítat s tím.

Byl bych proto rád, kdyby byla v článcích ponechána. Nicméně pokud se komunita shodne na opaku, samozřejmě ji můj robot přidávat přestane :).

Zdraví, --Martin Urbanec (diskuse) 10. 6. 2024, 02:41 (CEST)Odpovědět

Domnívám se, že takové pohledy (nic osobního) jsou založeny na subjektivních představách o konkrétních situacích, ale jsou nesystémové, nevycházejí z wikiprincipů a proto ve většině případů jsou nefunkční.

Více informací čtenáři poskytují VZ v Externích odkazech a mezijazykové odkazy, kde si může vybrat dle svých jazykových možností a má aktuálnější verzi původního článku. Nevidím přínos šablony. Mně se užitečnost šablony smrskává na editorskou potřebu revize překladu a to je stejně vhodnější práce s historií článku, aby bylo jasné, co je ten překlad a co už příspěvky dalších editorů nezávislé na předloze. Pokud je překlad vpořádku, k čemu potřebuju předlohu, proč ho držet na pupeční šňůře? Naopak, ať se článek ověřuje a doplňuje na základě jiných, nezávislých zdrojů. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 6. 2024, 07:46 (CEST)Odpovědět

Není mi jasné, z jakého důvodu považuješ šablonu (či mé argumenty?) za nesystémové, nevycházející z wikiprincipů či dokonce nefunkční. Mohl bys to prosím rozvést? Zejména když šablonu {{překlad}} naopak systematicky vkládáme do všech článků vzniklých překladem, nezávisle na způsobu, jakým vznikly.

Rovněž tak mi není jasné, jaký konkrétní problém by odstranění šablony (či změna zvyklosti při jejím vkládání) mělo řešit (je-li nějaký takový). Naopak mě napadá celá řada problémů, která by změna mohla způsobit, například: Jak bychom řešili situaci, kdy wikipedista do shrnutí údaj o překladu uvést zapomene (shrnutí zpětně editovat nelze; článek ano)? Jak navrhuješ řešit případy slučování či rozlučování článků, zejména s ohledem na to, aby se kdokoli, kdo by o to měl zájem, snadno dostal k informaci o překladu? Co bychom měli udělat, když se rozhodneme smazat přesměrování vzniklé sloučením (a historii, včetně onoho shrnutí, smažeme spolu s ním)? Všechny tyto problémy {{překlad}} elegantně řeší :). --Martin Urbanec (diskuse) 10. 6. 2024, 20:46 (CEST)Odpovědět

Promiňte, že se vám do toho vkládám. Ale já tomu po pravně moc nerozumím. Když wikipedista zapomene uvést shrnutí, uvede ho v příštím shrnutí - když zapomene uvést šablonu, uvede ji v příští editaci - je to úplně totožná situace i řešení. Navíc nikdo tu nenavrhuje, že by se šablona Překlad přestala používat, bavíme se o tom, že v případě, že už je to vyřešeno ve shrnutí, tak je potom nadbytečná, nikoliv že by se nesměla využít v případech, kdy to není vypořádáno shrnutím. --Palu (diskuse) 10. 6. 2024, 20:51 (CEST)Odpovědět

Nesystémovost vidím v tom, že jednotlivé – řekněme – doplňky článku mají svou jasně vymezenou funkci: historie článku info o autorech, Literatura, Externí odkazy (a Související články a mezijazykové odkazy) další informace pro čtenáře, reference původ jednotlivých informací v článku ve věrohodných zdrojích. Šablona má zdá se plnit od každého trochu a nic z toho jasně a pořádně. A poukazuji na to, že v podstatě stejný problém v případě slučování a rozdělování se neřeší, ač uznávám, že statisticky, zejména poslední dobou, je to méně podstatné.

Konkrétní problém popsal níže Jklamo a já ho považuji za podstatný. Protože ty důvody, co se tu uvádí, v případě přepracovaného článku neplatí a šablona pak svou funkci ztrácí a svou informací je naopak zavádějící. Nenavrhuji revoluci a šablonu zrušit, šablona může dál řešit případy, které uvádíš.

Poznámka o subjektivní představě mířila hlavně na tvrzení, že čtenář, který chce více informací, bude analyzovat původní originál na základě historické verze. Ty by měl raději hledat v aktuálnější (=přesnější, obsáhlejší) verzi článku nebo na jiné jazykové verzi, která je třeba lépe zpracovaná nebo odpovídá jeho jazykovým znalostem. Odkaz na verzi v šabloně mám dojem slouží především k revizi (doladění nedostatků) překladu. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 6. 2024, 21:44 (CEST)Odpovědět

Použití šablony v referencích je důležité z toho důvodu, že uvádí jeden ze zdrojů, někdy i hlavní, pro české heslo. Jak uvedl @Martin Urbanec, jen málokdo přenáší všechny reference, což je dané jejich odlišným formátováním v různých jazykových verzích Wikipedie. Uvedení zdroje tedy je skutečně podstatné. Pomáhá navíc i při řešení některých problémů, např. při nejasném či chybném překladu se lze poměrně jednoduše dostat k původnímu textu a zjistit znění originálu. Za mne tedy není úplně dobrá možnost, že by se odkaz na překladový text přesunul jen do shrnutí editace. --Krabiczka (diskuse) 21. 6. 2024, 20:45 (CEST)Odpovědět

Dávat informace o překladu do shrnutí editace je naprostá blbost. Jako čtenáře mě zajímá informace, odkud článek čerpá. Pokud vidím, že z překladu, kliknu na daný překlad a mohu se dozvědět více. Takže rozhodně nic neměnit a hlavně o něčem, co funguje naprosto bezproblémově, nediskutovat několik dalších týdnů. --Stavrog (diskuse) 9. 6. 2024, 22:24 (CEST)Odpovědět

Ne odkud článek čerpá, ale z jakých VZ pocházejí informace. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2024, 22:37 (CEST)Odpovědět

Kolego, já sám vím, co jsem psal, co mne zajímá. Nemusíte mne opravovat. I z toho důvodu jsem Vám psal na své diskuzní stránce, že konkrétně s Vámi nemám zájem o diskuze. --Stavrog (diskuse) 9. 6. 2024, 23:58 (CEST)Odpovědět

Pro Pro naprostý souhlas s kolegou Stavrogem --Jan Hejkrlík (diskuse) 10. 6. 2024, 00:30 (CEST)Odpovědět

Jednoduchost, transparentnost, jednoznačnost = {{překlad}} do každého překladu. Jednoznačně. --OJJ, Diskuse 10. 6. 2024, 04:39 (CEST)Odpovědět

Pro čtenáře je obvykle taková šablona jednou z mnoha zbytečností spolu s kategoriemi, autoritními daty či portály (a často i referencemi), ale pro malou skupinu to může být užitečné. Pro editora je naopak odkaz na konkrétní revizi konkrétního jazyka užitečný, pakliže chce upravit krkolomnou formulaci nebo posun významu. A pak je rozhodně snažší hledat zde než zde, zvláště, pokud již před překladem existovala nějaká starší verze stránky. Takže já ji za duplicitní nepovažuji. --JAnD (diskuse) 10. 6. 2024, 07:32 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s JAnem Dudíkem: některé čtenáře šablona Překlad třeba nezajímá, ale nijak příliš jim při čtení nepřekáží, zatímco pro editora může být šablona velmi užitečná. Obecně na Wiki vybízíme čtenáře, aby editovali s odvahou a tedy se stávali editory. Překladů je na české Wiki spousta. Tedy šablonu ponechat. --Jvs 10. 6. 2024, 12:49 (CEST)Odpovědět

Šablonu určitě ponechat. Pro mě, ale možná nejen pro mě je docela užitečné vidět na první pohled, jestli byl v článku použit překlad z angličtiny nebo třeba z ruštiny nebo čínštiny. Troufnu si dokonce předpokládat, že to může být čím dál významnější. --Xyzabec (diskuse) 10. 6. 2024, 12:59 (CEST)Odpovědět

Jak píšou jiní - shrnutí editace není místo, kam schovávat informaci o překladu, má se jasně a zřetelně uvést v článku. A kdyby se jednou vymyslelo, že se může přesunout na diskuzní stránku, tak by měla tato informace být ochráněna před archivací. --Chrz (diskuse) 10. 6. 2024, 17:12 (CEST)Odpovědět

Já zas tak velký přínos v šabloně oproti stejným údajům ve shrnutí nedivím. Je to typicky informace, která čtenáře nezajímá, zajímá tedy nás editory a my jsme schopní si to v historii dohledat. Problém vidím v automatickém vkládání, tedy že se vloží i v případě, kdy autor v rámci překladového nástroje článek překope tak, že už to má k prostému překladu velice daleko. S tím související je problém, že v článku zůstává "navždy", tedy třeba i v okamžiku, kdy většina textu už s překladem nijak nesouvisí. V takové situaci je pro čtenáře vyloženě matoucí, reálně je to pouze informace, že první verze článku byla překladem, což je pro běžného čtenáře nepodstatné. --Jklamo (diskuse) 10. 6. 2024, 19:35 (CEST)Odpovědět

Šablonu ponechat tak jak je. Čtenáři ji sice nepoužívají, ale každému je jasné co znamená. Něco co funguje a je zažité neměnit. Máme tady na Wikipedii spoustu věcí, které nefungují a těm se nikdo nevěnuje. Taky nevím jak by se postupovalo pokud by wikipedista přeložil článek bez pomocí překladače a zapomněl by do shrnutí napsat, že se jedná o překlad. Dělal by pak další editaci jen proto, aby tam informaci o překladu vložil? Nováčci, kteří chtějí přispívat, tuto šablonu využívají pro doplnění článku o další text. Je pravda, že stejně by jim pomohl i odkaz na cizojazyčné wikipedie, ale to je pro začátečníky zatím trochu složité, tuto šablonu hned vidí v článku a proto to často využívají. Šablonu ponechat ničemu nevadí. --Podroužek (diskuse) 10. 6. 2024, 20:54 (CEST)Odpovědět

Promiňte. Ale myslím, že jste nepochopil plně podstatu problému. Tady se nenavrhuje šablonu zrušit nebo jakkoliv modifikovat. Navrhuje se ji robotem dodatečně nepřidávat, a to jen v případě překladu přes Content Translate, který zcela sám a automaticky tyto informace o překladu vkládá přímo do shrnutí. Čili bavíme se tu jen o práci jediného bota na Wikipedii, který tyto články založené s Content Translation pravidelně doplňuje o šablonu Překlad, ačkoliv to je z hlediska autorského práva duplicitní, a čtenáře to potom jen zatěžuje irelevantními informacemi, které poslouží maximálně editorům, kteří si je ale umí najít právě v tom shrnutí. --Palu (diskuse) 10. 6. 2024, 21:02 (CEST)Odpovědět

Nemohu a nechci mluvit za kolegu Podroužka, ale zdá se mi, že můj úvodní dotaz na komunitu („lze informaci o překladu, obsaženou přímo v heslu, nahradit stejnou informací uvedenou ve shrnutí editace?“) byl dostatečně srozumitelný, a on jej patrně pochopil. Jeho slova „šablonu ponechat tak jak je“ osobně chápu ve smyslu „ponechat současné fungování šablony“. Mimochodem, jeho další slova „jak by se postupovalo pokud by wikipedista přeložil článek bez pomocí překladače a zapomněl by do shrnutí napsat, že se jedná o překlad“ pak explicitně dokazují, že naopak, podstatu problému plně pochopil.

Teď k podstatě věci, pokud by skutečně šlo o „zatěžování irelevantními informacemi“ apod., v tom případě by bychom měli preferovat uvádění ve shrnutí u všech článků, nejenom u těch, které vznikly prostřednictvím překladového nástroje. Nebo ne? V případě „ručně“ přeložených hesel by se už o zatěžování nejednalo? Podobnou schizofrenii si příliš neumím představit. Pokud bychom se jí chtěli vyhnout, museli bychom povolit uvádění informace o překladu ve shrnutí (místo šablony) u všech článků. No a co pak? Ponechat editorskou volnost (šablona nebo shrnutí, podle vlastního výběru)? To by podle mě vedlo k chaosu. Zakázat šablonu pro nová vložení (přikázat uvedení informace v prvním shrnutí)? To by vedlo k problémům se zapomínáním, které nelze opravit – pouze provést účelovou editaci kvůli doplnění v pozdějším shrnutí, což je absurdní, protože pak by bez prohledání celé historie nikdo netušil, kde je (snad, nemusí jít o překlad) informace o překladu „skryta“. Navíc by to vedlo k dvojkolejnosti, „stará“ hesla se šablonou a „nová“ bez ní. Třetím řešením je ponechat povinnost vložení šablony, ale pak jsme znovu tam, kde jsme byli – jestli si komunita myslí, že je důvod tuto povinnost zrušit u konkrétní podmnožiny článků (třeba těch, které vznikly přes Content Translate, jak navrhujete). --Mario7 (diskuse) 11. 6. 2024, 08:58 (CEST)Odpovědět

Čistě pro vyjasnění diskutovaného předmětu, když to maximálně zjednoduším: Úvodní dotaz je Lze nahradit? a kolegova citovaná další slova: Co když někdo nenahradí? Mně se zdá, že není vyjasněná otázka, jestli Lze nahradit? (ve vhodný případech), nebo Má se nahradit? (ve všech případech). Pro mě je jasná první možnost, protože v úvodním dotazu stojí „v takovém případě…“. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 6. 2024, 09:20 (CEST) Tedy úvodní dotaz se týkal případu, kdy je odkaz automaticky uveden nástrojem pro překlad, netýkal se jiných případů, kdy někdo zapomene. V úvodním dotazu byl také správně vyzdvižen důvod uvádění kvůli autorským právům, což se v diskusi zdá se vůbec neřeší, jak zohledňuji v shrnutí níže. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 6. 2024, 10:01 (CEST)Odpovědět

Shrnutí a návrheditovat | editovat zdroj

Dovolím si shrnout dosavadní diskusi:

1. Většina diskutujících se shodla, že šablona Překlad je v článku užitečná, a to zejména z editorských důvodů.
2. Nikdo neobhajuje, že by forma šablony byla nezbytná z důvodů licenčních.

Nyní jediným oficiálním zdůvodněním použití šablony jsou autorská práva, a to na základě průzkumu názoru komunity, který jsem za účelem zjištění účelu šablony kdysi prováděl. Navrhuji to oddělit: kvůli autorským právům je potřeba uvést odkaz na původní text požadovaným způsobem a to buď ve shrnutí editace nebo pomocí šablony Překlad (nebo obojího). Hlavní účel šablony by se nově nadefinoval dle diskuse, předběžně něco jako především pro možnost revize překladu dle originálu. Tím by se vytvořil prostor pro řešení problému, který popisuje Jklamo – tedy možnost odstranění šablony, protože už neplní svoji funkci. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 6. 2024, 20:31 (CEST)Odpovědět

@Matěj Orlický, Jklamo: To se ale tak dělá běžně, že pokud někdo článek překope, tak šablonu překlad odstraní. Dtto u nějakých párvětných výcuců z dlouhého textu nemá překlad co dělat. Na druhou stranu pokud jde jen o úpravy drobného charakteru či např. ponechání částečného překladu, není problém tam šablonu nechat, šablona to koneckonců zmiňuje. Jsou samozřejmě sporné případy, např. včera jsem překopal lesňáčkovité, kde zbyl pomalu jen úvod, myslím, že třeba tam by nebyl problém šablonu odebrat, ale nechal jsem ji tam.

Podotýkám, že nic z toho se ale netýká této diskuse, která se vedla kvůli ContentTranslate. Nejsem příznivec různých výjimek a rozličných možností, jako nahoře Palu. Jeden vloží překlad šablonou, druhý shrnutím, třetí do diskuse, pak někdo zapomene a nakonec se v tom nevyzná ani prase. Souhlas s Mario7. Takhle máme jednoduchou šablonu, vlepí se na každý překlad, nevyžaduje to žádné hlubší zapojení mozkových koleček, vše je jednoznačně dané a pochopitelné i pro cvičeného šimpanze. Howgh. --OJJ, Diskuse 11. 6. 2024, 09:17 (CEST)Odpovědět

Spíš se mi to celé zdá jako snaha maskovat, že nějaký článek představuje překlad článku jiného, jako by to snad byla ostuda. --OJJ, Diskuse 11. 6. 2024, 09:23 (CEST)Odpovědět

To se právě týká, např. někdo přeloží přes ContentTranslate mizerný pahýl z enwiki, já to přepíšu podle zdrojů na článek, šablonu odstraním, protože tvrzení o použitém textu už neplatí a Martinův bot ji tam vrátí, protože byl použit ContentTranslate, a musím tedy článek zapsat na seznam výjimek na stránce bota. Myslím, že jsem navrhoval, aby bot šablonu přidával jen do čerstvě vytvořených článků a pozdější odstranění šablony ignoroval. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 6. 2024, 09:34 (CEST)Odpovědět

Souhlasím, někdy lze z překládaného článku použít jen část nebo třeba data, text se zásadně upravuje a zdrojuje..Asi trochu rozbořím diskuzi, ale už by se mi párkrát hodila šablona "V článku byl částečně použit překlad". --KKDAII (diskuse) 15. 6. 2024, 23:20 (CEST)Odpovědět

Tak k tomu stačí přidat šabloně nový parametr částečně=1, který povede k přidání slova "částečně" jak navrženo výše? Což je triviální změna šablony? --Dan Polansky (diskuse) 16. 6. 2024, 14:10 (CEST)Odpovědět

Ahoj, narazil jsem při vylepšování článku na dvě kategorie, Posrpnoví emigranti a Emigranti po srpnu 1968, které mohou být vzájemně duplicitní nebo mohou být významově rozdílné (např. emigranti v letech 1968-89 vs emigranti bezprostředně po srpnu 1968). Nestíhám to zkoumat či řešit, tak jen poznamenám, že v případě duplicity by je chtělo sjednotit (včetně aktualizace kategorií v článcích), nebo v případě rozdílnosti obě kategorie v úvodu jednoznačně rozlišit a odkázat tu druhou + jednu vnořit do druhé. Předem děkuji za vylepšení! --Adam Hauner (diskuse) 12. 6. 2024, 01:20 (CEST)Odpovědět

Kategorie jsou duplicitní, tedy sloučit. Z hlediska encyklopedického pojmenování na přesněji definující @Krabiczka: Emigranti po srpnu 1968 s datem v názvu; existují i Emigranti po únoru 1948. Přílišná obecnost názvu „posrpnových emigrantů“ byla nedávno zmiňována zde. Ještě enc. přesnější by bylo „Emigranti z Československa po srpnu 1968 / Českoslovenští emigranti po srpnu 1968“ apod. --Kacir 12. 6. 2024, 01:32 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, ano, dochází k postupnému nahrazování kategorií Poúnoroví emigranti a Posrpnoví emigranti kategoriemi Emigranti po únoru 1948 a Emigranti po srpnu 1968, jak se řešilo v diskusi, kterou výše odkázal @Kacir. Přesuny provádím postupně ručně spolu s celkovou revizí kategorií a doplňováním chybějících odkazů na oborovou historiografickou databázi. Jen an to bohužel nemám moc času, tak dokončení trochu trvá. --Krabiczka (diskuse) 12. 6. 2024, 19:08 (CEST)Odpovědět

@Adam Hauner@Kacir: Jen informuji, že veškerý obsah byl už přesunut. Vyprázdněná kategorie Posrpnoví emigranti bude určitě brzy odstraněna a tento dočasný překryv by tedy měl zaniknout. --Krabiczka (diskuse) 22. 6. 2024, 18:58 (CEST)Odpovědět

Ahoj,

možná jste si již všimli, že se blíží termín dalšího ročníku Komunitní Wikikonference. Tentokrát se uskuteční dne 9. listopadu 2024, a to opět v prostorách Didaktikonu, tedy v Kampusu Hybernská v Praze. Je otevřena možnost přihlašování návrhů témat do programu. Více také v novince, která vyšla na webu spolku Wikimedia Česká republika. Možnost přihlašování návrhů do programu je otevřena do 25. června 2024 na stránkách Wikikonference.

Díky moc a těším se! Aktron (✆|✍) 14. 6. 2024, 10:28 (CEST)Odpovědět

Jen tady na stránce vidím několik možných zajímavých témat, která by mohla na Wikikonferenci české wikipedistické komunity zaznít. Kdo z diskutujících se toho ujme a odprezentuje je a otevře tak další diskuzi? :-) --KKDAII (diskuse) 14. 6. 2024, 20:42 (CEST) Ještě dodávám - nenechte se odradit, že se navržené téma na stránce Wikikonference objeví/ uploaduje se zpožděním, jak jsme právě s Aktronem zjistili. --KKDAII (diskuse) 15. 6. 2024, 23:14 (CEST)Odpovědět

@KKDAII: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda bude z konference záznam. V minulosti se tuším videozáznamy z přednášek a besed dělaly, ale v loňském roce asi nebyly? Aha, tak teď jsem zjistil, že záznamy jsou (na YouTube), jen byly doplněny až dodatečně. Ale stejně tu dotaz nechám, pro jistotu, aby se na to nezapomnělo. (Mimochodem v loňském ročníku pořád chybí odkaz na dvoje PDF, v tabulce je dvakrát „bude oznámeno“.) A ještě se zeptám, proč se videa nahrávají na YouTube, a ne na Wikimedia Commons? Je to z důvodu velikosti videosouborů či je jiný důvod? --Marek Genius (diskuse) 21. 6. 2024, 19:51 (CEST)Odpovědět

Svého času bylo Česko téměř neslušné slovo. Když se podívám do článku Česko, tak je to vlastně všecko od Velké Moravy, přes Rakousko-Uhersko a Československo, až po dnešní Českou republiku. Domnívám se, že je vrcholně nevhodné užívání tohoto pojmu při doprovodné dataci událostí jako je datum narození nebo datum úmrtí. Všiml jsem si, že jsou tyto údaje hromadně přepisovány. Navrhuji nahradit u událostí (narození a úmrtí) jak v infoboxech, tak i v textech článku hromadně údaj Česko údajem Česká republika, pokud k události došlo po roce 1992. Domnívám se, že je potřebné eliminovat tuto nepřesnost. Pokud by se tu více rozmohla, narodil by se a také umřel v Česku nakonec i Přemysl Oráč. --Fion31 (diskuse) 19. 6. 2024, 18:56 (CEST)Odpovědět

Česko je název přesný, zřejmý, dohodnutý a používaný zde i mimo Wikipedii. Podobně Československo zůstává u dat narození/úmrtí Československem a nenahrazuje se ani Českem, ani se "neupřesňuje" socialistickými či federativními republikami. Už ten začátek vašeho příspěvku mi spíš napovídá, že se vám název nepozdává a všechno ostatní je jen nějaký důvod aby se neřeklo. Do článku Česko samozřejmě patří celá dlouhá historie, a pasuje pod název lépe než pod historii "republiky". O čem se dá diskutovat je údaje o státu odmazávat a nechávat jen obec. Některé Wikipedie to tak tuším mají a i u nás se to někdy řeší tak. --Chrz (diskuse) 19. 6. 2024, 19:20 (CEST)Odpovědět

Česko je název všeobjímající - tedy nepřesný. Nepište sem prosím opak, protože je to slovo které má i historicky více významů a náplní - viz článek Česko. Na rozdíl od České republiky. Ta je opravdu zatím jen jedna. Pravdu má kolega Bazi. Přeháníte to produkujete hromady editací za tímto účelem, který narušuje přesnost Wikipedie. --Fion31 (diskuse) 20. 6. 2024, 05:11 (CEST)Odpovědět

V tom případě má stejný problém název Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rusko, Čína, Francie, Itálie... A přesto je najdete u dat narození. Tohle už je vyřešené a žádné nepřesnosti v tom nejsou. Historii na daném území popisujeme a přisuzujeme "nástupnickým" státům, kterým dáváme krátké jméno, ale v infoboxu svítí současný politický název. Všeobjímající tedy pro data narození/úmrtí název Česko není a tudíž může použit a z důvodu nějaké elementární úpravnosti i JE použit napříč Wikipedií, nejen v několika náhodně vybraných článcích. Pokud se něco vyprodukovalo v poslední době, tak to bylo právě pár posledních výchylek z jednotného dohodnutého systému. --Chrz (diskuse) 20. 6. 2024, 07:24 (CEST)Odpovědět

Aha, zajímavé, Emil Hácha se i v těch "technikáliích", které nazýváme infoboxem, nenarodil v Česku a nezemřel v Česku, jak by to popírači historie zřejmě chtěli vnutit. Narodil se v Rakousku-Uhersku a zemřel v Československu. Tedy v historicky trefných státních útvarech. Česko tam skutečně nepatří. Dokonce tam nepatří už proto, že u českých obcí stát uvádět nemusíme a nemáme, pokud ovšem nejde právě o jiné hledisko hodné zřetele. A tím právě historická trefnost může být. A toto skutečně máme už dávno vyřešené a vepsané do instrukcí k infoboxu: Šablona:Infobox - osoba#Desatero doporučení k uvádění místa narození. Viz i tamní přístup k Jugoslávii. Sepsáno na základě této obsáhlé komunitní diskuse: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2013/02#Falšování historických faktů. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2024, 10:12 (CEST)Odpovědět

To desatero by si zasloužilo seškrtat, "je možné", "můžete doplnit", výsledkem je, že třeba vlaječka umí být před městem, za městem, před státem na novém řádku, před státem po čárce, za státem na novém řádku, za státem po čárce... Anebo vyřešit načítáním z wikidat a tím skoncovat s nekonečnými editorskými invencemi jak to tam namastit zrovinka v takové technikálii jakou infobox je. Člověk nemusí být snad nějaký puntičkář aby pochopil, že tohle sráží dojem z wikipedie. Člověk aby se pro každou stránku učil nový systém, jak se dobrat hledané informace, a přitom to jsou příbuzná témata - zde lidé.

Pokud u místa narození najdete Česko, můžete si být jist, že se tím myslí 1993+. Pro léta 1945-1992 máme vyhrazené Československo, neuvádí se jestli česká nebo slovenská část. Nikdo z "aktivních podporovatelů jména Česko / šiřitelů povědomí o tom, co to vůbec znamená zeměpisný název a k čemu slouží naprosto běžně včetně českých zdrojů" nemá v plánu měnit Československo na Česko, nikdo nemá v plánu měnit Rakousko-Uhersko na Česko, nikdo nemá v plánu měnit Československo na Československou socialistickou republiku, nikdo nemá v plánu měnit Česko na Českou republiku. Pro roky 1945-1992 Československo / nebo nic, pro roku 1993+ Česko / nebo nic. Jiné roky si můžeme taky povědět, ale už tady je vidět, že žádné nepřesnosti uvedením jména Česko u místa narození a úmrtí nevznikají.

Že článek Česko obsahuje i popis událostí před rokem 1993 není důvod k tomu, aby nebylo uváděno jako místo narození a úmrtí pro roku 1993+. --Chrz (diskuse) 20. 6. 2024, 17:46 (CEST)Odpovědět

„Pokud u místa narození najdete Česko, můžete si být jist, že se tím myslí 1993+.“ Skutečně a opravdu? „žádné nepřesnosti uvedením jména Česko u místa narození a úmrtí nevznikají“ nemůžete myslet vážně, pokud stačí projít několi článků a je jasné, že se všechny názvy používají pro kdeco. Z výše uvedeného je zřejmé, že „unifikujete“ z jednoho nepřesného názvu na jiný (žádné zpřesnění) vámi preferovaný. Bylo by velmi vhodné s takovouto kontroverzní iniciativou přestat. --Zdenekk2 (diskuse) 21. 6. 2024, 07:08 (CEST)Odpovědět

Tak se zaprvé můžete podívat do shrnutí, že na unifikaci zejména míst narození a úmrtí máme konsenzus, takže ohánět se slovem kontroverze už konečně mělo přestat.

Jestli bylo u Babinské 1974 chybně uvedeno Česká republika, tak tam mělo jako zůstat? I to bylo špatně. Pokud chcete pátrat víc, tak uvidíte, jak jsem taky většinu takových případů právě správně převrátil na Československo. Tím, že jste objevil dva případy, kde to proklouzlo (!), a i kdybyste jich objevil víc, to nic nedokazuje. Určitě se nepoužívá cíleně pro "kdeco". --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 08:20 (CEST)Odpovědět

To je ten konsensus k "Česko" v infoboxech a podobně, že když se nikdo neozve, tak ta změna tak může zůstat? (četl jsem před časem závěry diskuze, ale jestli byla ke všem případům, k něčemu, nebo k místům narození si nevybavím). --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 08:31 (CEST)Odpovědět

Změna platí a Česko zůstává. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 10:56 (CEST)Odpovědět

Vy jste nějaký samosoudce? --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 11:05 (CEST)Odpovědět

Tak konsenzus se hledal dlouho, těžce, a to, že ho titíž lidé budou stejnými poraženými argumenty znovu napadat, to není produktivní činnost. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 11:32 (CEST)Odpovědět

Nebyl jsem u toho, takže jsem s tím ani nesouhlasil. Ale když se hodláte cítit jako vítěz, poslužte si. --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 11:35 (CEST)Odpovědět

Můžete nám zpětně říct, proč by Česko nemělo být uvedeno pro osoby narozené a zemřelé od roku 1993? Myslím, že argument, který přednesete, tam zmíněn byl, tudíž i bez vaší přítomnosti byl poražen. Nepřesnost, jak uvádí úvod, jsem už vyvrátil, neb se používá jen a právě pro léta 1993+, a ani pár výjimek, kde je to momentálně blbě vyplněné, to nevyvrací. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 11:40 (CEST)Odpovědět

Zatím to stojí na manuální kontrole a pokusech o vyhledávání chyb, což při všemožných formátech vyplnění infoboxu není zrovna jednoduché. Už jsem to asi dva roky nedělal, takže různé socialistické republiky, zkratky a podobné bláznivosti by měly být jen u článků novějších (a u článků starších, kde to tam někdo nasílu vrátil). --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 08:26 (CEST)Odpovědět

A už jsem to provedl a opravil, nebylo toho asi 50, a to jsem ještě většinou jen opravoval 1) články vytvořené v posledních dvou letech a zjevně od stejných autorů 2) českou vlajku na československou a opačně, aniž by to mělo efekt na zobrazenou stránku (jen to usnadňuje další hledání chybně vyplněných).

Hledá se to opravdu složitěji, kvůli tomu, že ten údaj o narození/úmrtí nemá pevnou strukturu, pozice vlajky je různá, řádky nebo čárky a dokonce i středníky mezi městem a státem, prostě něco mohlo stále proklouznout. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 16:25 (CEST)Odpovědět

Už dříve dneska jsem zkusil vytvořit seznamy potenciálně chybného užití názvu Česko, kdyby se tomu třeba chtěl někdo věnovat: místo narození, místo úmrtí. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 6. 2024, 17:30 (CEST)Odpovědět

Díky, pověnuju. Aha, tak vidím, že mi ušly případy, kde se načítá datum narození/úmrtí z wikidat a kontrolujete místo toho kategorie. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 17:39 (CEST)Odpovědět

Ano, zrovna kolega Chrz (nikoli osamocen) hromadně tlačí na Wikipedii Česko hlava nehlava. Zrovna ve vztahu ke konkrétním historickým událostem by bylo samozřejmě namístě uvádět časově příslušný státní útvar. Jako třeba když Česká republika coby právní a politický subjekt vstupovala do Evropské unie. Nečinily tak kopečky a stromečky, činil tak stát nazývaný oficiálně Česká republika. Zkrácený název klidně může zůstat zmiňován na jiných místech, které nejsou tak úzce spjaté s právem, diplomacií a politikou. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2024, 00:37 (CEST)Odpovědět

A nejednou řešíme názvy článků místo dat o údajích o narození a úmrtí? Kde to je a není na místě "zpřesňovat údaj historických událostí politickým názvem", v tom mají mnozí právě stále předsudky, a proto slouží jednoduchá poučka - pokud nevíte, udělejte to stejně jako s jinými státy a neuděláte chybu, naopak posloužíte logickému jednotnému pojmenování. Českocentricky máme na Wikipedii "přesněji" a detailněji pojmenovávány české instituce (Prezident České republiky versus například zobecněný Prezident Polska), ale to je asi celé, kam by to mělo - v názvech článků - probublat. Pojmenovávat "historicky a politicky přesněji" vstup státu do EU, to už je ryze nadbytečné, když ostatní státy tam dle Wikipedie dokázaly vstoupit bez historických a politických pentliček. A nebyly to jen jejich kopečky a stromečky, a přesto to čtenáři chápou. Proč by měl mít Česko nějaký slabší význam než u jiných zeměpisných názvů. Má stejný rozsah a použití jako jiné. Aspoň v pojmenovávání článků se má ctít nějaká šablonovitost, v úvodech článků (stát úmrtí, narození) taky, infoboxy rozhodně, v textu článku už je pole i pro náhodná synonyma a (mnohdy zcela zbytečná) upřesnňování. --Chrz (diskuse) 20. 6. 2024, 07:38 (CEST)Odpovědět

Jasně že Chrz ve své zaslepenosti nevidí, že k České republice českojazyčné zdroje zcela běžně přistupují odlišně než k jiným zemím. To jen aktivisté protlačující Česko jsou k tomu slepí. A nejdřív byly za "technické prvky" (kde je nutno protlačit jedinou správnou mantru) prohlašovány infoboxy, pak nadpisy sekcí, teď už i názvy článků. Ne, název článku není technikálie, je to definice tématu a má být mimo jiné očekávatelný. V pojmenování článků se má ctít skutečnost, jak to téma pojmenovává a zná českojazyčná společnost, ne jak si usmyslel nějaký normalizační ouřada. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2024, 09:52 (CEST)Odpovědět

Název článku je ta nejviditelnější technikálie. Název kategorie ještě větší, avšak skrytější čtenářům. Naopak u nadpisů byla vůle nechat tomu trochu volnější meze, ale trochu se přivře očko a už by se zas chtělo převracet místa narození... Pokud řešíte konkrétní článek, řešte to u konkrétního článku, tady se vymyslelo jiné téma. Definice tématu je Vstup <státu> do EU. Kouknu pod jakým názvem ten stát máme - ha Česko, Slovensko, Polsko - tak šup s nimi do článků odvozených. Výjimky jsou možné, ale ten uvedený není nějaký nic výjimečného, zdroje používají oboje, zdroje jsou většinou noviny, my píšeme encyklopedii a ta pojmenovává hesla jinak než co noviny píšou do titulků. Takže žádný důvod pro vydupávání výjimky. Více se píše v diskuzi daného článku a netřeba tím tady ředit. --Chrz (diskuse) 20. 6. 2024, 17:18 (CEST)Odpovědět

Pod tím uvedeným názvem stát nemáme, a ani naši předci žádný takový stát neměli. Skoro všem je to jasné a zde je opravdu těžké najít shodu, i když slova mají svůj význam, (České království, Čechy, Česká republika, či Morava, Moravské markrabství atd.) versus dnes pro některé moderní Česko. Asi by se muselo všude psát České země (ať jde o Přemysla Otakara nebo žijící současníky) a vyhýbat se tak názvům států/zemí. --Pavel Fric (diskuse) 20. 6. 2024, 17:42 (CEST)Odpovědět

Wikipedie je trochu atlas současných států, trochu historická učebnice popisující i spoustu států starších, těm současným předcházejících. A došlo se k tomu, i nejen na české Wikipedii, že vrch mají ty státy současné pojmenované zeměpisně, kde článek o nich dědí (aspoň letem světem) i historii předchozích státních útvarů, na které ten současný navazuje. Ale u dat narození se docela přirozeně neuvádí nějaký budoucí stát, maximálně jako doplněk "(dnešní Německo)". --Chrz (diskuse) 20. 6. 2024, 18:05 (CEST)Odpovědět

Pane kolego,

Česko, tedy Česká republika vznikla 1.1.1969 zákonem o československé federaci. Předtím žádné Česko neexistovalo. Česká republika se sice k tradicím předcházejích útvarů hlásí, ale nenavazuje na ně.

Viz i Ústava. My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu,

věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé ...

Váš názory jsou sice zajímavé, ale nesprávné. Zkuste je prosadit v parlamentu, ne tady.

Doporučoval bych velmi omezit používání slova Česko pro věci před rokem 1993/1969. Kategorie typu "Postaveno v Česku 1850" jsou nesmysl. Taktéž odkazy u historických osobností jako kněžna Libuše, Karel IV. na portál Česko jsou komické.

Wikipedie nemůže přepisovat historii, v politice vítěz bere všechno, ale ne na encyklopedii. --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 08:38 (CEST)Odpovědět

Slovo Česko je mnohem starší, než uvádíte. První zmínka pochází z roku 1777 (jako synonymum pro Čechy), a v omezené míře se používalo v 19. století i jako souhrnné označení pro Čechy, Moravu a (české) Slezsko. Viz. https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725

Nevidím proto důvod, proč bychom slovo Česko nemohli v kategoriích a jinde užívat jako slovo pro území, nikoliv jako jen pro státní útvar existující od roku 1993, resp. 1969. --GoogolManiac (diskuse) 21. 6. 2024, 09:19 (CEST)Odpovědět

V hesle ke sporu o užití slova Česko, Czechia, Čechy je obrázek ze Stránského práce Respublica Bojema věnované českému státu. Je to tam i proto, aby si každý podle souřadnic mohl v mapě najít, kde ta Czechia, Česko, Čechy asi tak leží. --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 10:07 (CEST)Odpovědět

Zde se tvrdí, že: „Nejstarším dohledaným dokladem s pojmenováním Česko je "Atlas Marianus" Wilhelma Gumppenberga z roku 1704, kde bylo užito ve významu "české země" jako území Čech, Moravy, Slezska, a tehdy i Kladska.“ Můžete to prosím někdo potvrdit, nebo vyvrátit? --Plikous (diskuse) 21. 6. 2024, 15:55 (CEST)Odpovědět

Jestli jméno Česko je nebo není novotvar, to je beztak jen taková perlička, mohlo se vymyslet něco nového, mohlo se dokázat, že některé jméno je už starší, ale na samotné současné pojmenování to zas takový vliv nemá. Česko není úplný novotvar, rozhodně je to starší než Česká republika. Odpůrci by vám beztak prosazovali například jméno Českomoravsko, a to je novotvar. Zde je náhled toho atlasu --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 16:35 (CEST)Odpovědět

Pokud se vyskytne před rokem 1777 v textu slovo Česko (příručka Knihy metodní pro učitele českých škol, kde je napsáno: „Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…“), nebo po něm, jsou tím výrazem míněny Čechy.

Antonín Frozín pořídil překlad knihy německého jezuity Wilhelma Gumppenberga (tzv. svatá topografie - v latině Atlas Marianus). V původním díle jsou zachycena mariánská poutní místa v celém světě. V českém v roce 1704 vytištěném překladu Obroviště mariánského Atlanta jsou přidána česká mariánská poutní místa. Mezi lety 1699–1701 kvůli tomu Frozín putoval po Čechách. V předmluvě díla jsou Frozínem kromě poutních míst zaznamenány také národnostní a geografické poměry v Čechách.

Czechia, jak ukazují doklady z 18. století (a starší, a mladší), je latinský novotvar pro Bohemia; Bohemia ve smyslu Čechy. Pokud se Czechia používá ve smyslu Čechy, kruh se uzavřel. Např. obhájci Česka uváděný obraz Veřejné vyhlášení nálezu českého většího zemského soudu pod předsednictvím Karla VI. dne 15. října 1723 (jednání se Karel VI. zúčastnil krátce po korunovaci) s textem "Czechia nostra": "Nimirum Libra atque Themis sunt Signa Leoni / Proxima, Sol CAROLUS, Czechia nostra Leo est.", přeloženo jako: "Zajisté Váhy a též Themis jsou znamení Lvu nejbližší, Slunce je Karel, Lev naše Čechie."

Slováci také kdysi rozlišovali mezi Českem, Moravou a Slovenskem, jak ukazuje grafika s mapou plánovaného nového společného státu (ČSR), vydaná Slovenskou ligou v Amerike "na pamiatku" - pan XY obetoval tolik a tolik na oslobodenie Slovenska. --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 19:22 (CEST)Odpovědět

Název Česko vymyslel Vladimír Železný (někdejší ředitel TV Nova) kolem roku 2000, anglický název Czechia vymyslel Miloš Zeman 7. října 2013. I kdyby tyhle oblíbené nesmysly byly pravda, nic by to na situaci neměnilo. Starotvar, novotvar, důležité je že/jestli se to používá. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 20:06 (CEST)Odpovědět

To, co tvrdíte, neznám. Pro další výklad mi na tom nezáleží. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 07:41 (CEST)Odpovědět

Nafukujete téma, jestli jsou nějaké nepřesnosti se jménem Česko tak v hlavách mnoha wikipedistů. Článek o Česku obsahuje i stručně popsanou historii předchozích "českých států", protože se v roce 1969 nezačínalo na zelené louce. Nepřišel nějaký nový národ, který vyhladil ten předchozí a na popelu vystavil něco zbrusu nového.

Kategorie - Je to v Česku a bylo to postaveno roku 1850. To to znamená. A možná to ani už není, možná to bylo už v roce 1851 zbořeno a nezažilo to "samostatné Česko", ale co na tom záleží? Máme například článek Seznam povodní v Česku, nečleníme to podle politických názvů, nerozdělujeme ho tlustou čárou podle let 1918 nebo 1969 nebo 1993. Protože to nemá žádný smysl. Česko je jednak synonymem pro Českou republiku od roku 1993, ale má i větší záběr - stejně jako jakékoliv jiné zeměpisné jméno. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 10:43 (CEST)Odpovědět

Očividně si někteří wikipedisté budou mlít svoje nehledě na argumenty a fakta.

ČESKO VZNIKLO 1969, SAMOSTATNOST 1993. DO TÉ DOBY NIC TAKOVÉ NEEXISTOVALO. Hotovo! --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 10:55 (CEST)Odpovědět

No, zeměpisný název vám asi moc neříká. A co z tohoto vašeho tvrzení má vyplynout za akce. A konkrétně k datům narození a úmrtí, která se zde tedy původně řešila. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 10:59 (CEST)Odpovědět

Doporučoval bych velmi omezit používání slova Česko pro věci před rokem 1993/1969.

Už jsem psal v 8:38 --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 11:06 (CEST)Odpovědět

Pro význam "Česko" jako stát je omezen právě na léta 1993+. Pro význam "Česko" jako události, které proběhly na území dnešní České republiky, je dolní hranice použití 4,6 miliard let př.n.l. To je ta omezená platnost politických názvů a rozšířená platnost pojmů zeměpisných. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 11:36 (CEST)Odpovědět

Co takhle používat slovo Čechy? Čechy tady byly před Českem. Čechy jsou taky zeměpisný pojem, ne? --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 11:52 (CEST)Odpovědět

Slovo Česko pro popis území (nikoliv státu) existovalo dávno předtím, než Česko oficiálně vzniklo roku 1969. Nechápu, proč bych ho měl nahrazovat něčím jiným. --GoogolManiac (diskuse) 21. 6. 2024, 11:57 (CEST)Odpovědět

Z té doby se ovšem o Češích nezachovalo moc psaných dokladů. Je to, jakoby vám někdo nutil název tohoto území, jak se bude podle něj jmenovat někým, o kom jste neslyšel, za dejme tomu tisíc let. Proč jej nepoužíváte, jen protože jej neznáte? Chabá výmluva. --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 12:07 (CEST)Odpovědět

Podobná vedra jako dnes byla v Česku naposledy před 350 lety. Tahle věta funguje, je jasná a zřejmá a je úplně jedno, jestli před 350 lety tomu tady někdo říkal Česko, jaký byl tenkrát pravopis, nebo jestli to tehdá byl i samostatný stát. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 12:23 (CEST)Odpovědět

Ne, tahle věta nefunguje. Před 350 lety žádné Česko nebylo. To se Vám jenom zdá, že to funguje.

Ale tato věta je nepřesná, zavádějící a uvádějící v omyl. Na encyklopedii nemá co dělat. --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 15:34 (CEST)Odpovědět

No, a před 3500 lety byla vedra na Plzeňsku, ačkoliv žádná Plzeň nebyla. Vy si prostě myslíte, že Česko je jen další politický název. A on je to název zeměpisný a kdo to dřív pochopí, tím dřív skončí tyto diskuze. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 16:20 (CEST)Odpovědět

Přesně tak, před 3500 lety Plzeň nebyla, ani žádné Plzeňsko. Však Plzeňsko nemá žádný politický význam, ne? Nebo má? A jaký tehdy mělo rozsah. Stejný jako dnešní Plzeňský kraj? Územní rozsah Plzeňského kraje se v průběhu doby mnohokrát změnil, víte o tom?

Nemůžeme zpětně zavádět nějaké pochybné názvy.

Co třeba až Česko ztratí politický význam? Ono ho vlastně už ztrácí. Budeme všechno přepisovat na Evropskou unii? :-D --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 16:30 (CEST)Odpovědět

Pokud Česko ztratí politický význam, nic se přepisovat nebude, protože ani zaniklé Československo z místa narození a úmrtí neodstraňujeme. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 16:58 (CEST)Odpovědět

Česko nemůže zaniknout, nemá co ztratit, když nemá politický význam. Nebo, co si myslíte, že se dnes uvádí v rodném listu? Stránka službu Zápis narození dítěte popisuje takto:

"Zápis narození dítěte do knihy narození slouží k evidenci dětí narozených na území České republiky a k evidenci narození českých občanů narozených v zahraničí.

Narození dítěte na území České republiky zapisuje matriční úřad v místě narození dítěte.

Narození českého občana v zahraničí zapisuje Úřad městské části Brno-střed (tzv. zvláštní matrika).

Na základě zápisu do matriční knihy narození je vydán (obvykle) rodičům dítěte rodný list. Jde o doklad prokazující narození dítěte, jeho jméno a příjmení a kdo jsou jeho rodiče."

Pokud chcete vědět, jak vypadá rodný list, hledejte jeho formulář. V hlavičce je jasně uvedeno, že Česká republika. --Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 19:36 (CEST)Odpovědět

Naštěstí není Wikipedie matriční úřad. Jinak stálé nepochopení rozdílu mezi zeměpisným a politickým jménem. Zeměpisné má větší oblast působnosti. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 20:02 (CEST)Odpovědět

To záleží vždy na tom, co a jak se používá, jak si to našinec zařadí. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 07:43 (CEST)Odpovědět

@Chrz: Nejsem odborník na toponomastiku. Ale podle mě by se spíš řeklo, že „před 3 500 lety byla vedra na území dnešního Plzeňska“, a ne na Plzeňsku. Zdá se mi to podobně nesprávné jako říct, že „před 300 miliony let byla vedra v Evropě“, to taky tenkrát žádná Evropa nebyla, byla tu Pangea (je-li tedy teorie deskové tektoniky správná). --Marek Genius (diskuse) 21. 6. 2024, 20:35 (CEST)Odpovědět

No tak do druhohor už "na území dnešního", no. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 21:26 (CEST)Odpovědět

Takže bychom od roku 1777 všude nafrkali Česko? Masaryk, prezident Česka? --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 13:18 (CEST)Odpovědět

Když si přečtete, co se tady psali tak vám bude jasné, že píšete zbytečně, tohle nikdo nenavrhuje. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 13:19 (CEST)Odpovědět

Čechy už ztratily ten politický státní význam, to je snad zjevné. Proto se teď nepíše do dat narození a úmrtí. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 12:19 (CEST)Odpovědět

Já myslel, že hledáme zeměpisný výraz a vy teď přijdete s chybějícím státním významem.

Co tedy vlastně chcete? To se to pak s Vámi těžko diskutuje. --Kkominik (diskuse) 21. 6. 2024, 13:16 (CEST)Odpovědět

Já nehledám zeměpisné jméno, já ho vím a dokonce vím kdy ho použít jako místo narození a úmrtí. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 13:18 (CEST)Odpovědět

@Kkominik, GoogolManiac, Pavel Fric, Fion31: Už se to tu řešilo, viz zde. Pokud byste měli odpovědi na mé otázky, jaké významy vlastně slovo Česko má, byl bych Vám vděčný. Prosím se zdrojem, aby nešlo jen o Vaše dojmy, byť třeba dojmy vcelku logické. Preambule Ústavy České republiky zdrojem být nemůže, protože se v ní slovo Česko nevyskytuje, to by byl ukázkový vlastní výzkum ze spojení Česká republika dovozovat cokoliv pro slovo Česko. --Marek Genius (diskuse) 21. 6. 2024, 20:25 (CEST)Odpovědět

@Marek Genius: Já už bohužel nemám nic, čím bych mohl do této diskuse přispět – vše, co vím, již bylo řečeno. Snad budete mít více štěstí od ostatních uživatelů. --GoogolManiac (diskuse) 21. 6. 2024, 20:55 (CEST)Odpovědět

Jazykový konstrukt může být užitečný v běžném jazyce, ale encyklopedie by se ho měla vystříhat speciálně v názvech a faktických záležitostech. Pokud to neudělá, hrozí, že bude tyto faktické záležitosti neustále přepisovat. Především je třeba se zamyslet nad tímto: Má se měnit pravdivost tvrzení v encyklopedii v průběhu času? Má být obsah platný jen v přítomnosti, nebo má být ukotven na pevných základech minulosti? Máme přizpůsobovat obsah vlastním přáním? Má obsah hledět do budoucnosti?

Několik příkladů

1.Praha je české město.

2.Praha je evropské město.

3.Praha je město v Česku.

4.Praha je město v Čechách.

5.Praha je město v Evropě.

6.Praha je hlavní město České republiky

7.Praha je hlavní město Česka.

Tady je 7 vět. Určete, která z nich je nepravdivá, které jsou nevhodné a které jsou vhodné pro encyklopedii --Fion31 (diskuse) 22. 6. 2024, 04:43 (CEST)Odpovědět

K otázkám výše: 1) Ano, pokud je dnes Země kulatá, nemá smysl psát, že je placatá, ale má smysl psát, že byla v minulosti považována za placatou. 2) Obsah má být platný pro přítomnost, ale je třeba uvádět i historické souvislosti. 3) Ne, žádný vlastní výzkum, žádné vlastní nápady apod. 4) Ano ve smyslu stoletého testu. K příkladům: Všechny věty jsou pravdivé přinejmenším v určitém kontextu a tedy vhodné ve vhodných kontextech. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2024, 06:27 (CEST)Odpovědět

Otázky jsem rozdělil do dvou skupin. Nebylo kvůli tomu třeba měnit jejich pořadí.

Otázky "Zkouška ze zeměpisu"

1. Praha je české město. - Ano, je městem v Čechách.

2. Praha je evropské město. - Ano, je městem v Evropě.

3. Praha je město v Česku. - Ano, je městem v Čechách.

4. Praha je město v Čechách. - Ano, je městem v Čechách.

5. Praha je město v Evropě. - Ano, je městem v Evropě.

Otázky "Zkouška z politického zeměpisu (geografie)"

6. Praha je hlavní město České republiky. - Ano, je hlavním městem České republiky.

7. Praha je hlavní město Česka. - Ne, ale byla hlavním městem Čech. Pokud by odpověď měla být Ano, muselo by být v platnosti zemské zřízení, což nyní není. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 07:55 (CEST)Odpovědět

Nepřipadá vám divné, že Praha je město v Česku, ale není hlavním městem Česka? Ve skutečnosti (přinejmenším v kontextu kolegy Fion31, tedy bez bližšího upřesnění) jsou Česko a Česká republika synonyma. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2024, 09:17 (CEST)Odpovědět

Aby byla Praha hlavním městem Česka, muselo by toto Česko správně (politicky) existovat. Při stanovení názvu takového útvaru by se zástupci občanů státu/občané České republiky museli zříct názvu Čechy - jmenovat toto v rámci České republiky vymezené území v dokumentech atd. Českem. Protože by toto území zřejmě mělo oficiálně stanoveno své tzv. hlavní město, platilo by vyjádření, že Praha je hlavním městem Česka. Odpověď ad 7 zohledňuje tu skutečnost, že Česko je synonymem k Čechám. Samozřejmě jsem si vědom, že pro mnohé, jako je např. uživatel Chrz, je Česko synonymem k území České republiky v hranicích, v jakých vzniklo, s vyloučením území ztracených pozdějšími úpravami, viz osud osady U Sabotů, další však respektujíce existenci slova Česko mu tedy jsou ochotni v úvahách přiřknout jeho úlohu jako náhrady za Čechy, i když zároveň nemají sklon a nenechají si nechat Čechy brát, a pro Čechy používají nadále název Čechy. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 10:03 (CEST)Odpovědět

Politická jména mají své zeměpisné protějšky a místo politických lze normálně využít zeměpisných (opačně to nefunguje, zeměpisný název ve větší množina). Takže samozřejmě Praha je hlavní město Česka, Pavel je prezidentem Česka, Fiala je premiérem Česka, je vlajkou Česka a podobně. Z důvodů českocentričnosti se spíš využijí ty politické názvy jako "jakože přesnější" právní termíny, ale ne nezbytně. Mezi nejhezčí hlavní města se umístila ta z Česka, Francie a Itálie. Vlají vlajky Česka, Francie a Itálie. Setkali se prezidenti Česka, Francie a Itálie. Česko jednoduše "politicky" existuje a funguje, nikdo se ničeho nezříká a nemusí redefinovat. To si nevymyslel uživatel Chrz, a strachy o to, že se v budoucnosti nějaké hranice, názvy nebo státní útvary změní, na tom nic nemění. --Chrz (diskuse) 22. 6. 2024, 10:19 (CEST)Odpovědět

Zkuste najít nezastaralý věrohodný zdroj potvrzující váš výklad. Dle vašeho výkladu by i umělci museli být na Wikipedii vedeni pod svými pravými občanskými jmény, nikoliv uměleckými, protože umělecká jména nemají žádnou právní váhu. Tolik k dedukcím, jak je co (obecně) vnímáno. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2024, 10:45 (CEST)Odpovědět

Děkuji za odpověď: Za mě 1-dnes to platí, ale bude to platit zítra? 2-toto se v dohlednu nezmění 3-pro encyklopedii nevhodné, 4-pravdivá, ale časově zatížená informace 5-toto se nezmění dokud bude stát 6-toto je přesná informace vhodná do encyklopedie 7-toto je nepravdivá informace, protože je pravdivá jen zčásti - do encyklopedie nevhodná. --Fion31 (diskuse) 22. 6. 2024, 07:58 (CEST)Odpovědět

Bratislava je město na Slovensku - pro encyklopedii taky nevhodné, nebo jen Česko je špatné?

Nejvíc se bojíte o trvalost bodu "české město" a přitom výraz "město České republiky" prokázal během let 1918-1993 nejmenší stabilitu. --Chrz (diskuse) 22. 6. 2024, 08:11 (CEST)Odpovědět

Pro českou encyklopedii vhodnost neposuzuji, neboť mně to přijde přirozené, slovenský pohled na věc - viz mnou citovaná grafika, která slovensky roztomile přibližuje názvy dalších částí plánovaného státu ČSR (Česko, Morava, Sliezsko, Slovensko; z mapy je vidět, že je z doby, kdy nebyly vytyčeny hranice, a zachycený průběh je zvláště ve slovenské části fantazií).

"české město" - na tom se není čeho bát. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 08:53 (CEST)Odpovědět

Takže od dat úmrtí a narození se to stočilo k nápadům rozdělování všech článků podle zeměpisných i polických měřítek z roku 2012. Nastudujte, co je to zeměpisné a politické jméno, ať zvíte, jaké významy mají. Na všech ostatních Wikipediích řeší stejně jako u nás, nevymýšlejte extra způsoby pro českou wikipedii a nestavte Česku překážky, které nestavíte jiným zeměpisným jménům, neotvírejte zbytečně otázky k vyřešeným věcem. --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 21:36 (CEST)Odpovědět

Milý kolego, Česko přece právně vůbec neexistuje a ani neexistovalo. Narozdíl od Čech a Moravy, které v minulosti právně existovaly. Pokud bychom měli být exaktní encyklopedie, měli bychom Česko vykázat do wikislovníku, kam patří, protože je to jazykový konstrukt či jazyková zkratka - chcete li - víc nic. --Fion31 (diskuse) 22. 6. 2024, 04:12 (CEST)Odpovědět

Kromě IJP a SSJČ přibyl od té doby tento věrohodný zdroj, tedy je to synonymum pro „Česká republika“ a archaicky pro „Čechy“ a „Čechy a Morava“. Je to geografický název. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2024, 04:30 (CEST)Odpovědět

Otázka je, zda je synonymum, které má více významů vhodné pro exaktní encyklopedii. --Fion31 (diskuse) 22. 6. 2024, 04:47 (CEST)Odpovědět

Archaické výrazy by se v současné encyklopedii měly používat jen nejvýše pro vysvětlení těchto výrazů nebo pro dokreslení historických souvislostí, nikoliv jako synonyma pro současné výrazy. Obecná encyklopedie (nikoliv pouze odborná), kterou Wikipedie je a která je určena nejširší vrstvě čtenářů by měla být psána dostatečně srozumitelným (dostatečně laickým) jazykem, čímž jsou informace nutně zjednodušovány a tím i znepřesňovány. Navíc tu ani nejsou tací odborníci, kteří by dokázali psát pouze dostatečně odborným a dostatečně přesným jazykem (nevýhoda dobrovolnických projektů). --Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2024, 06:27 (CEST)Odpovědět

Takže to začalo "upřímnou" snahou o zpřesnění údajů o narození a úmrtí a pokračuje to k útoku na jméno Česko jako takové (a zeměpisné názvy a jejich dosah), takže o ta místa narození asi nešlo... že ne.

Pokud budete brát SSJČ na stránkách ÚJČ jako současný zdroj, dozvíte se např., že Slovensko východní územní část Československé socialistické republiky, obývaná Slováky, a Polsko je stát ležící na severovýchod od ČSSR. Tolik asi k tomu, jak čerstvé jsou definice SSJČ. Podle SSJČ je Česko archaizmus, podle některých zde novotvar. To jsou paradoxy.

Česko je podle IJP geografické jednoslovný geografický název České republiky. Tím máte řečeno vše. Stačí si už jen nastudovat, co to je geografický název. V diskuzi tady vidím názory že 1) politický a geografický název jsou synonyma a používají se při stejných příležitostech 2) politický název se používá v nějakých příležitostech a geografický zase v úplně jiných a vzájemně se vylučují 3) geografický název je hloupost, která nemá na Wikipedii co dělat, protože se může v budoucnu měnit, zatím co politické názvy jsou snad neměnné nebo co, případně musíme popisovat všechno dle politických názvů, aby to bylo "přesnější". Zajímavé názory, ale chybné a wikipedisti těžko změní definice a rozsahy pojmů.

Nevím, jestli je to nepochopením pojmu zeměpisný/geografický název jako takovým, nebo jen zaobaleným výpadem proti názvu, který se někomu nepozdává (ty vzkazy o nepřesnosti a pak dokonce "jazykovém konstruktu" mě v tom docela utvrzují). Na to není čas a místo opakovat dokolečka diskuze o Česku s editory, kteří to neumějí nebo nechtějí přijmout. --Chrz (diskuse) 22. 6. 2024, 07:47 (CEST)Odpovědět

By mě zajímalo, jestli si portál Čechy smáznul jeho správce sám, nebo mu v tom někdo pomohl. Z Čech zůstaly jakési trosky. Výsledek ovšem stojí za to, Čechy = Česko. Portál Morava zase zažil jiný problém - technika před pár měsíci nestačila mé výkonnosti - málo místa. Situaci jsem ale zachránil, i když na své profilové stránce. Pokud by někdo založil portál Moravské osobnosti, stačí odkazy (na rozjezd) převzít odtamtud. Jsou pod Encyklopedie v kapitole Moravská geografie pod Moravské osobnosti v podkapitole dle okresů a sídel.--Pavel Fric (diskuse) 20. 6. 2024, 07:51 (CEST)Odpovědět

Jak to bylo s portálem Čechy, se dá snadno zjistit z jeho historie. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 6. 2024, 09:28 (CEST)Odpovědět

Nevidím z toho, jestli to něco znamená - nějaký příslib. Dá se od toho portálu ještě něco očekávat? Nejprve začátkem dubna je stránka svým správcem označena Ve výstavbě. Správce měl plán. Za týden a pár dní je k tomu přidáno, že jsou na splnění cílů přestavby potřeba další tři dny. Výsledek se buď dostavil nebo nedostavil, každopádně po třech dnech došlo ke smazání nějakého kódu a založení přesměrování. Tím se, jak to tak vypadá, naplnil osud projektu. Teď si může portál Čechy založit zase někdo jiný. Poradíte případným zájemcům, jak se to dělá? :-) Teď to (kvůli přesměrování) nejde, ledaže by se ten portál dle některých historických vzorů měl jmenovat Češsko. To ale není přijatelné.--Pavel Fric (diskuse) 21. 6. 2024, 10:22 (CEST)Odpovědět

Určitě není potřeba vymýšlet nový název. Nikomu nic nebrání (ve smyslu získání „stavebního povolení“) nahradit obsah stránky (přesměrování) svojí verzí, ať už s využitím některé historické verze, postavené na „troskách“, nebo úplně novou. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 6. 2024, 17:16 (CEST)Odpovědět

@Pavel Fric: Máte zájem Portál:Čechy vytvořit a spravovat? Myslím, že Vám v tom nikdo bránit nebude. Nápověda je dostupná na stránce Nápověda:Vytvoření wikiportálu, přesměrování lze normálně nahradit, tedy kliknout na tlačítko Editovat zdroj, smazat veškerý text a začít psát od začátku. --Marek Genius (diskuse) 21. 6. 2024, 20:01 (CEST)Odpovědět

Takto významnou věc přenechávám místním zájemcům. Vše má svůj čas a tady si stačí počkat na toho pravého, tu pravou, až se toho ujme. --Pavel Fric (diskuse) 22. 6. 2024, 08:03 (CEST)Odpovědět

Takže vybaveno, byly odstraněny snad už konečně všechny případy, kdy data narození a úmrtí uváděla Česko před rokem 1993.

Byly to zejména 1) články vzniklé za poslední 2 roky od poslední pořádné kontroly 2) články, kde se datum narození načítá z wikidat, v tomto případě i starší články.

Jestli se ještě někde schovává neobjevený případ, je to dáno tím, že místo narození a úmrtí nemá jednotný formát, ani rozdvojený, kdyby aspoň 5 ale ani to ne.... a fakt blbě se to hledá... Prostor pro zlepšení, unifikace. Dohromady to bylo 150 článků, mnohdy jen náhrada české vlajky za československou, takže docela zbytečná změna, ale co už. Pokud najdete něco dalšího, kde Česko vystupuje před rokem 1993, dejte vědět, prozkoumáme proč to propadlo filtrem.

Tím pádem už je Česko jen pro léta narození/úmrtí 1993 a výše tudíž k žádnému zmatení nedochází, je to přesné a jasné. Republika nic nezpřesní, protože by to byl stejný seznam článků.

Mimochodem nejspíš se objeví případy, kdy je napsáno Československo u let narození/úmrtí 1939-1945. To už nejde použít na hanění jména Česko planými argumenty, to už může řešit zas někdo jiný :) --Chrz (diskuse) 21. 6. 2024, 19:52 (CEST)Odpovědět

Citace MZV: „Nejprve je důležité zdůraznit, že jak krátké (zeměpisné), tak formální (politické) názvy zemí, jsou v obou případech oficiálními názvy daného státu. V českém případě je formálním názvem „Česká republika“, jehož synonymem je krátký název „Česko“. Oba názvy v češtině jsou dlouhodobě zaneseny v příslušných databázích OSN.“ Namátkou další státní instituce - MVČR, ČSÚ, Portál občana. --91.219.246.40 22. 6. 2024, 12:41 (CEST)Odpovědět

• Tohle už se probíralo před čtyřmi roky: Formátů jak editoři v infoboxu vyplňují místo narození a úmrtí je strašně moc - mezery, středníky, nové řádky, vlajka na začátku, uprostřed, na konci. Šlo by unifikovat? K oficiálnímu závěru to tehdy nedospělo, třeba tentokrát bude jiná účast a výsledky, nebo další odklad.
• Dle mého infoboxy slouží zejména pro přehlednou prezentaci údajů, a čtenář by se v tom měl rychle zorientovat a ne učit se pro každou stránku jiný systém. A aby se ten údaj dal i při jednotném formátu lépe kontrolovat na správnost (třeba v porovnání s rokem narození, jestli uvedený stát tehdy vůbec existoval). Pokud se přejde na načítání z wikidat, beztak to rozmanitost redukuje nebo úplně potlačí.
• Z předchozího snad nějak vyplynulo, že není průchozí nechat jen jediný způsob. Přesto by snad šlo sklepat nepřeberné množství způsobů (z čehož devět v tabulce prezentovaných patří mezi nejčastějších devět, ale je jich víc, spousta jednorázových odchylek apod.) na čtyři možnosti, možná i méně.

--Chrz (diskuse) 22. 6. 2024, 08:40 (CEST)Odpovědět

Rozhodně bych sjednotil, jestli se stát má nebo nemá uvádět. Osobně jsem pro poslední možnost ve sloupci preferovaných možností, varianta s vlajkou státu před městem mi přijde zvláštní a lehce zavádějící. --GoogolManiac (diskuse) 22. 6. 2024, 12:52 (CEST)Odpovědět

Na uvádění-neuvádění státu jasná hranice nebude, máme na to desatero v Šablona:Infobox - osoba, u českých reálií dokonce českocentricky od státu odrazuje. Ale samozřejmě se používá v obrovském množství i u veleznámých sídel. Pokud si nabereme hodně k řešení, nevyreší se nic.

No, a přitom Šablona:Partnerské město je postavena na pořadí vlajka - město - stát. --Chrz (diskuse) 22. 6. 2024, 14:06 (CEST)Odpovědět