A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vrnjačka Banja Врњачка Бања | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°37′ s. š., 20°54′ v. d. |
Nadmořská výška | 217 m n. m. |
Stát | Srbsko |
Vrnjačka Banja | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 239 km² |
Počet obyvatel | 10 065 |
Hustota zalidnění | 42,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 036 |
PSČ | 36210 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrnjačka Banja (v srbské cyrilici Врњачка Бања) je město v centrálním Srbsku, v Rašském okruhu. Patří k menším městům; v roce 2011 měla 10 004 obyvatel. Jedná se o největší a nejpopulárnější[1] lázeňské město v Srbsku.
Název
Obdobně jako v případě řady dalších lázní na území Srbska vznikl i tento název odvozeninou od nedaleké lokality (v tomto případě Vrnjci) a doplněním označení pro lázně, v srbštině Banja.
Poloha
Nachází se v údolí říčky Vrnjačka reka, kolem které vyvěrá celá řada léčivých pramenů. Jižně od města leží vrchol Goč (1602 m), kde jsou oblíbené zimní sporty, a severně od něho řeka Zapadna Morava, jejímž údolím vedou také četné dopravní tepny (železnice, silnice celostátního významu). V nedalekém Trsteniku se navíc nachází letiště.
Klimatické poměry
Podnebí je zde mírné a ovlivněno je nedalekými horami (z jižní strany). Léta jsou teplá s chladnými rány a večery, neboť z pohoří Goča směrem k Západní Moravě vanou často větry. V zimě často sněží, nejsou ale typické třeskuté mrazy. Průměrná roční teplota zde činí 10,5 °C, průměrná letní potom 20 °C.
Obyvatelstvo
Spolu s opštinou Vrnjačka Banja má město 27 332 obyvatel.
Historie
Nejspíše již v období antiky se zde nacházelo místo, kde se zastavovali římští vojáci a využívali místních pramenů pro léčení různých zranění nebo nemocí. Dodnes tuto tradici připomíná název Fons Romanus.
Území dnešního města bylo k Srbsku připojeno v roce 1833. Později zde byl postaven pravoslavný kostel a začalo vznikat menší sídlo. August von Herder nechal na příkaz srbského panovníka prozkoumat minerální prameny v regionu.
Až v 60. letech 19. století byly ale místní prameny využívány pro léčebné účely. Rozvoj lázní řídila Zakladatelská společnost (srbsky Osnivačko društvo) z nedalekého Kruševace. První chemická analýza místních vod byla provedena v roce 1875. V 80. letech 19. století převzal rozvoj lázní srbský stát a na přelomu 19. a 20. století zde byl postupně vybudován vodovod a zavedena elektrická energie. V roce 1910 sem potom byla zavedena i železnice (údolím řeky Západní Moravy; trať Požega–Stalać). V roce 1929 tu byla postavena i menší elektrárna, která umožnila další rozvoj sídla. Roku 1941 zde bylo otevřeno i první gymnázium (jen několik měsíců před německou okupací. Dne 14. října 1944 bylo město osvobozeno od nacistické okupace. V 80. letech 20. století lázně navštěvovalo 200 000 lidí ročně.
Minerální prameny
Ve městě se nachází celkem sedm minerálních pramenů. Některé z nich jsou také stáčeny a poté prodávány na území bývalé Jugoslávie (od roku 1970). Teplé prameny mají teplotu 37 °C a chladnější prameny potom mezi 17 °C a 14 °C. Prameny jsou využívány na léčení různých nemocí, např. cukrovky. Většina pramenů (např. místní římský pramen a další) se nachází v centrálním parku, ke kterému ještě přiléhají parky s názvem Čajkino brdo, Snežnik a Jezero.
Pamětihodnosti
Ve Vrnjačkoj Banji se nachází palác Belimarkovićů, chrám narození přesvaté Bohorodice. Mezi muzea potom patří Muzeum lázeňské léčby (srbsky Muzej banjskog lečenja).
Sport
Ve městě stojí sportovně-rekreační centrum s názvem Raj, které zahrnuje tři fotbalová hřiště a atletickou dráhu. Krytá hala nese název po Vladu Divacovi. V roce 2001 zde také působila fotbalová škola.
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Turistický svět objevuje Srbsko. Nejvíce se v zemi líbí Číňanům. iDNES.cz . 2018-12-07. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vrnjačka Banja na chorvatské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrnjačka Banja na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vrnjačka Banja
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk