Volby do zastupitelstev obcí se v Česku uskutečnily ve dnech 10. a 11. října 2014^[1] společně s volbami do třetiny Senátu. Termín voleb oznámil prezident Miloš Zeman 12. června 2014.^[2]

V těchto volbách bylo rozděleno více než 62 300 mandátů. Více než 5 000 jich obhajovala ODS, přibližně 4 500 ČSSD, 4 000 KDU-ČSL a více než 3 000 KSČM.^[3] Celkem kandidovalo na tato místa více než 234 000 kandidátů, z nichž byla téměř třetina žen. Poprvé mohli volit i občané zemí Evropské unie, jež mají na území obce přechodný pobyt; dříve mohli do zastupitelstev volit pouze občané zemí EU s trvalým pobytem na území obce.^[4]

Situace před volbami

Bylo uvedeno, že sněmovní strany vyhradily na komunální a senátní volby v roce 2014 přibližně 134 milionů Kč, nejvíce dle iDNES.cz vyhradila na komunální volby 35 milionů Kč ČSSD, ANO vyhradilo na volby v roce 2014 25 milionů Kč, TOP 09 16 milionů Kč, KDU-ČSL 3,5 milionu Kč na komunální volby a 4,5 milionu na volby senátní, hnutí Úsvit věnovalo na volby v roce 2014 celkem 7 milionů Kč, ODS uvedla, že centrálně nevyhradila žádnou částku a financování tak ponechala na lokálních sdružení.^[5]

Volební účast dosáhla zhruba 44 procent. Podle agentury STEM přitom byla očekávaná volební účast přibližně 60 %, asi 20 % nevědělo jistě, zda k volbám do zastupitelstev půjde, 20 % uvedlo, že se voleb nezúčastní. Uvedeno bylo i to, že mezi staršími voliči bude vyšší volební účast, u osob nad 60 let byla očekávaná volební účast ve výši 68 %, naopak u osob mladších 30 let se očekávala volební účast nižší, tj. 50 %. Agentura STEM vyzpovídala celkem 1024 respondentů a to mezi 3. a 10. zářím, informovanost o volbách byla poměrně vysoká, 89 % respondentů vědělo o tom, že se volby konají.^[6]

Změny a větší velikost volebních obvodů přinesly na některých místech problémy, v Olomouci byl magistrát nucen z důvodu velké plochy volebních lístku pořídit více volebních uren a větší plenty. Velikost lístků dosáhla oproti předchozím letům velikosti papíru A1, dříve tomu tak nebylo, neboť se nevolilo v jednom volebním obvodě.^[7]

V rámci předvolebního boje a kampaní došlo i k několika skandálům, mimo jiné si kandidát za ODS z Mariánských Lázní a současně ředitel Správy městských sportovišť nechal prezentovat na stránkách příspěvkové organizace prezentovat svůj volební banner.^[8] Dalším skandálem, který pronikl do médií byl i zvláštní citát radního za ČSSD z Ústí nad Labem Pavla Dlouhého, který prezentoval lídryni ČSSD a kandidátku na primátorku Ústí nad Labem Marii Čápovou tak, že prohlásil, že je krásná. Později se za tento výrok omluvil.^[9] MF DNES také zmínila, že v Bílině se objevily první případy tzv. kupčení s hlasy, objevili se svědkové, kteří přiznali, že jim byla nabídnuta částka ve výši 300 Kč, pokud budou hlasovat za místní sdružení Bílinských sociálních demokratů (uváděná zkratka BSD), již dříve se podobná situace objevila v Krupce na Teplicku, kdy se volby opakovaly v roce 2010 celkem třikrát.^[10] Obdobný problém nastal i v Novém Sedle na Sokolovsku, kde se z radnice ztratilo či bylo ukradeno 80 volebních lístků a starosta se obává tzv. kupčení s lístky.^[11]

Ve dvanácti obcích v Česku nebyla sestavena žádná kandidátka, volby se zde proto nekonaly.^[12]

Kupčení s hlasy

V několika volebních okrscích se objevilo podezření na tzv. kupčení s hlasy tj. uplácení voličů spojené s nuceným hlasováním ku konkrétnímu subjektu, podezření se objevilo v Bílině (několikanásobně), Teplicích, Kadani, Ústí nad Labem, Lovosicích, Litvínově,^[13] Českém Těšíně^[14] a na několika dalších místech. Zjišťování tohoto činu většinou prováděli lidé z protikorupčních uskupení jako je například skupina Naši politici, která natočila protiprávní jednání spojené s kupčením v Kadani či Bílině.

Policie prověřuje několik případů tzv. kupčení.^[13]

Souhrnné výsledky voleb pro všechna zastupitelstva

Uvedeny jsou volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně půl procenta z celkových hlasů. V případě statutárních měst jsou zahrnuty jak hlasy do zastupitelstev jednotlivých městských částí, tak hlasy do magistrátních zastupitelstev:^[15]

Volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy

Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí bylo voleno i Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mající kompetence kraje. Při volbě do tohoto zastupitelstva byla Praha pouze jedním volebním obvodem. Stalo se tak znovu po osmi letech, neboť v roce 2010 byla Praha rozdělena do 7 volebních obvodů. Toto dělení mělo podle kritiků zabránit malým stranám, aby se do zastupitelstva dostaly.^[16]

Výsledky v krajských městech

Údaje se týkají voleb do zastupitelstev statutárních měst (nikoli jejich částí). Jmenovitě jsou uvedeny volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně 3 % z celkových hlasů.

Brno

České Budějovice