A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vnitřní Rakousy (též Vnitřní Rakousko, německy Innerösterreich) je označení historického území, které zahrnovalo oblasti ležící na jihu dnešního Rakouska, ve Slovinsku a částečně také v Itálii a v Chorvatsku. Jednalo se o historické země Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Přímoří, ovládané štýrskou větví rakouských Habsburků. Hlavním městem byl Štýrský Hradec (Graz).
Historie
Území dnešního Rakouska nebylo ve středověku a na počátku novověku jednotným státním útvarem, ale skládalo se ze samostatných knížectví a hrabství v rámci Svaté říše římské. Habsburkové tato území postupně ovládli v letech 1276 až 1500. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích dosud neplatilo právo primogenitury (nástupnictví nejstaršího syna), docházelo k rozdělení vlády mezi různé členy habsburského rodu.
Císař Ferdinand I. rozdělil rakouské dědictví mezi své 3 syny. Po jeho smrti v roce 1564 připadla vláda ve Vnitřních Rakousích nejmladšímu z nich, Karlovi (vládl do roku 1590). Arcivévoda Karel II. budoval Vnitřní Rakousy jako samostatné knížectví v rámci Svaté říše římské. Jednotlivé země si však zachovávaly vlastní zemské sněmy.
Karel během své vlády zavedl řadu vnitřních reforem. Musel se však také potýkat s nebezpečím turecké expanze, neboť jeho území bezprostředně sousedila s Osmanskou říší. Ačkoliv garance obrany Říše byla především povinností císaře, tedy Karlova nejstaršího bratra Maxmiliána II., nemohl Karel na bratrovu pomoc příliš spoléhat a budoval aktivní obrannou linii v Chorvatsku na vlastní náklady sám.
Sídelním městem arcivévody byl Štýrský Hradec, který se v té době stal nejvýznamnějším centrem na území Rakouska, zvlášť poté, co se v roce 1583 přestěhoval dvůr císaře Rudolfa II. z Vídně do Prahy.
Přes určité snahy o rekatolizaci se období vlády Karla II. vyznačuje poměrně velkou náboženskou tolerancí. Velké úsilí v boji s nekatolíky, završené úspěchem, vyvinul mezi po roce 1590 jeho syn Ferdinand Štýrský. Kolem roku 1600 se již většina území Vnitřních Rakous formálně hlásila ke katolické víře.
V roce 1619 zemřel císař Matyáš, který nezanechal žádné potomky. Jeho nástupcem se stal jeho o mnoho mladší bratranec Ferdinand Štýrský (vládl jako císař Ferdinand II. do své smrti v 1637), který tímto získal pod svoji přímou vládu také Horní a Dolní Rakousy, země Koruny české a Uhry. K úplnému sjednocení Rakouska pod jednoho panovníka došlo až v roce 1665 vymřením tyrolské větve Habsburků.
Literatura
- VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vnitřní Rakousy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk