Vlasta Fabianová
Narození	29. června 1912 Lvov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. června 1991 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Pražská konzervatoř
Choť	Josef Bezdíček (1941–1962) Bohumil Záhorský (1971–1980)
Příbuzní	Věra Fridrichová (sestřenice) Miroslav Fridrich (strýc) František Fridrich (dědeček)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Fabianová (29. června 1912 Lvov, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 26. června 1991 Praha), byla česká herečka.

Život

Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen.^[1] Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1928–1932), krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze.^[2] Zde působila pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu.

Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900–1962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (1906–1980).

Její sestřenicí byla scénografka a výtvarnice Věra Fridrichová (1919–1978),^[3] strýc Miroslav Fridrich (1884–1964) byl skladatel a výtvarník.^[4] Děd František Fridrich (1856–1933) byl kapelník a skladatel vojenské hudby a obstaral první úpravu státní hymny.^[5]

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě^[6] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Citát

Na vaše hodiny jsme se vždycky těšili jak malí. Děláme rovnítko mezi to, co nám dala škola a co jste nám dala vy. Především svým osobním příkladem, příkladem svého herectví. Často vzpomínáme, jak jste se štvala z divadla do školy a zase zpátky, jak jste nám nosila rekvizity, holkám jste půjčovala šaty. A ty vaše bramborové saláty – to byla jedna báseň! Kolik jen jsme jich snědli!

Viktor Preiss^[7]

Filmografie

Televizní hry

Vybrané divadelní role

Gramofonové nahrávky

Ocenění

• 1958 vyznamenání Za vynikající práci
• 1960 zasloužilá členka ND
• 1961 zasloužilá umělkyně

Odkazy

Reference

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 67
• Bohumil Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 113, 116, 125, 132, 138, 141, 148, 167, 170, 200, 204, 253–4, 256, 261, 263, 317–9, 343, 359
• Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep–Fe. Praha : Academia ; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. ISBN 978-80-200-2292-9 (Academia) ; ISBN 978-80-7286-215-3 (Historický ústav AV ČR). S. 38.
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 159
• Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 187, 193, 199, 227, foto 498, 509, 534, 622
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 207, 266, 272, 278, 333
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 79, 252, 332, 334, 349, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 240, 258, 271, 274–5, 299
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 63, 141–3, 192
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 407
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 84, 114, 155–6, 161, 209, 211, 248, 307, 387, 418, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 95, 255, 325–326, 350, 493, 520, 545.
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 251–253.
• František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
• Petr Hořec: Úsměvy paní Thálie, vyd. Daniel, 1992, str. 28–32
• Ladislav Chmel. Vlasta Fabianová – pěknej život to byl. Praha : Petrklíč, 2005. 149 s. ISBN 80-7229-117-3.
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 75, 358, 382, 390–1, 412, 433–5, 439
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 18, 47, 55, 61, 65, 92–4, 102–3, 105, 114, 117, 133–4, 136, 169–171, 257, 272, 280, 281, 285, 371, 446, ISBN 80-204-0493-7
• Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 128, 170
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92-4
• Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 107–117
• Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 407–412.
• Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 24–6, 28, ISBN 80-903399-5-6
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 296. 
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 249, 261, 292, 294, 298–9, 302, 384, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 89, 91 ISBN 80-7243-121-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlasta Fabianová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Fabianová
• Vlasta Fabianová v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Vlasta Fabianová v databázi Archivu Národního divadla
• Vlasta Fabianová v archivu Národního divadla Brno
• Vlasta Fabianová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Vlasta Fabianová ve Filmové databázi
• Vlasta Fabianová na Kinoboxu
• Vlasta Fabianová na Kinoboxu
• Vlasta Fabianová v Internet Movie Database (anglicky)
• Vlasta Fabianová na Dabingforum.cz
• Vlasta Fabianová v Síni slávy Národního divadla Brno^{[nedostupný zdroj}
• Vlasta Fabianová v Encyklopedii dějin města Brna
• Vlasta Fabianová – Bohuš Záhorský (cyklus České televize Příběhy slavných) – video on-line v archivu ČT
• Vlasta Fabiánová v Biografickém slovníku českých zemí