A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vladivoj | |
Český knieža | |
Panovanie | |
---|---|
Dynastia | Přemyslovci/Piastovci (?) |
Panovanie | 1002 – 1003 |
Predchodca | Boleslav III. |
Nástupca | Jaromír |
Biografické údaje | |
Narodenie | 981? |
Úmrtie | január 1003 Praha? |
Rodina | |
Otec | Mešek I.? |
Matka | Dúbravka Přemyslovna? |
Odkazy | |
Vladivoj (multimediálne súbory na commons) | |
Vladivoj (* 981? – † január 1003) bol českým kniežaťom v rokoch 1002 – 1003.
Život
Tomuto článku chýbajú odkazy na použité zdroje. Tento článok síce obsahuje zdroje, ale tie nie sú uvedené pri konkrétnych vetách a odsekoch, takže nie je zrejmé, na ktoré informácie v článku sa vzťahujú. Pomôžte Wikipédii a doplňte do článku odkazy na použité zdroje. |
Pôvod
Vladivojov pôvod nie je jasný, no pravdepodobne bol synom Dúbravky Přemyslovny a poľského kniežaťa Meška, a teda mladším bratom poľského kniežaťa a kráľa Boleslava Chrabrého. Tento predpoklad vyslovil už v roku 1895 Oswald Balzer.[1] Iná hypotéza tvrdí, že bol zabudnutým potomkom přemyslovského rodu. Ide však iba o špekuláciu zakladajúcu sa na tom, že v danej dobe mohol na kniežacej stolec zasadnúť iba Přemyslovec.
Dúbravka Přemyslovna Meškovi porodila syna Boleslava a dcéru Dorotu, pri Vladivojovi však táto istota chýba. Zrejme však bol príbuzným Přemyslovcov a zároveň Piastovec. Meškovi synovia (prinajmenšom Boleslav Chrabrý) by boli v tom prípade z matkinej strany vnuci českého kniežaťa Boleslava I. a bratranci Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha.
Na českom tróne
Po úteku Boleslava III. bol Vladivoj dosadený Boleslavom Chrabrým na český kniežací stolec. Podľa kronikára Detmara Merseburského bol v Čechách prijatý „jednomyseľne pre príbuzenstvo a veľkú sympatiu“. V Čechách však v tom čase existovali prinajmenšom dve skupiny veľmožov, z ktorých jedna bola pronemecká a druhá propoľská, pričom prvá z nich bola v danej dobe zrejme v menšine.
V novembri 1002 Vladivoj v Regensburgu prisľúbil, údajne „v dôsledku múdrej rady“, vernosť kráľovi Henrichovi II. a odmenou dostal Čechy v léno. Stal sa tak prvým českým vladárom, ktorý si nechal Čechy udeliť od rímskeho panovníka, čo bola významná zmena pomeru českých panovníkov v Rímsko-nemeckej ríši.[2] Rímski panovníci na základe tohto Vladivojovho úkonu v 11. a 12. storočí (až do vydania Zlatej buly sicílskej) opakovane zasahovali do nástupníctva jednotlivých kniežat z rodu Přemyslovcov. Historička Barbara Krzemieńska je toho názoru, že Boleslav Chrabrý v tejto dobe už zrejme obsadil Moravu a Vladivoj si lénnym sľubom chcel poistiť aspoň Čechy (navyše sa potom nemusel obávať Henrichova vojská).
Vladivoj razil vlastné denáre.[3] Podľa kronikárov bol notorickým alkoholikom: „vždy smädom trápený bol tak, že ani hodinu bez pitia trvať nemohol“, a už začiatkom roka 1003 sa upil na smrť. Po smrti Vladivoja bol vďaka vojenskej pomoci Henricha II. na český kniežací stolec dosadený knieža Jaromír, čoskoro však musel utiecť pred Boleslavom III. a Boleslavom Chrabrým.
Referencie
- ↑ BALZER, O. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 109-110.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 stran. ISBN 80-7185-265-1. S. 353.
- ↑ Přemyslovci. Budování českého stát. Praha, 2009. S. 194.
Literatúra
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I.: Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Praha : Garamond. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972-1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha : Jan Laichter, 1912. 782 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
Iné projekty
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Vladivoj
Vladivoj
| ||
Vladárske tituly | ||
---|---|---|
Predchodca Boleslav III. |
České knieža 1002 – 1003 |
Nástupca Jaromír |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Žofia Přemyslovna
Anežka Česká
Anežka Přemyslovna († 1228)
Anežka Přemyslovna († 1268)
Anežka Přemyslovna (1269 – 1296)
Anežka Přemyslovna (1305 – 1337)
Břetislav I.
Břetislav II.
Bedřich (Čechy)
Bořivoj I.
Bořivoj II.
Boleslav I. (Čechy)
Boleslav II.
Boleslav III.
Děpoltovci
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk