A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vladimir Fjodorovič Těndrjakov | |
---|---|
Narození | 5. prosince 1923 Babajevský rajón |
Úmrtí | 3. srpna 1984 (ve věku 60 let) Moskva |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Kuncevský hřbitov |
Povolání | spisovatel a scenárista |
Alma mater | Literární institut Maxima Gorkého |
Žánr | román |
Významná díla | Rasplata |
Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád čestného odznaku |
Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimir Fjodorovič Těndrjakov (rusky Влади́мир Фёдорович Тендряко́в, 5. prosince 1923 Makarovskaja, Vologdská oblast – 3. srpna 1984 Moskva) byl ruský spisovatel, představitel psychologické linie v poválečné sovětské próze.[1]
Bojoval jako dobrovolník ve velké vlastenecké válce, po zranění byl demobilizován, pracoval jako učitel a komsomolský funkcionář, v roce 1945 začal studovat VGIK a po roce přestoupil na Literární institut Maxima Gorkého, který dokončil v roce 1951. První povídka mu vyšla v roce 1947, během studií se stal dopisovatelem časopisu Ogoňok. V roce 1955 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a v roce 1967 se stal členem jeho předsednictva.
V roce 1948 vstoupil do komunistické strany. Jeho manželkou byla novinářka Natalja Asmolovová.
Byl významným představitelem generace spojené s obdobím chruščovovského tání, jeho knihy se zabývaly individuálními osudy a etickými problémy.[2] Ve své tvorbě zúročil zkušenosti s venkovským životem, popularitu získala díky kritickému pohledu na fungování kolchozů zejména kniha Tuhý uzel. V roce 1966 byl signatářem dopisu pětadvaceti intelektuálů odmítajících rehabilitaci J. V. Stalina. V období stagnace byly Těndrjakovovy knihy stále kritičtější vůči sovětskému systému, což vedlo k četným cenzurním zásahům; kniha Chléb pro psa, věnovaná obětem kultu osobnosti, mohla vyjít až po jeho smrti.[3]
Podle jeho předlohy natočil maďarský režisér Péter Bacsó film Stalinova nevěsta.
Knihy v češtině
- Tuhý uzel (1958)
- Čas nečeká (1961)
- Zázračná ikona (1961)
- Krátké spojení (1963)
- Cesta na jedno století (1972)
- Šedesát svící (1974)
- Bláznivé jaro (1976)
- Čisté vody Kitěže (1988)
Reference
- ↑ Культура в Вологодской области Dostupné online Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Международный культурный портал Эксперимент Dostupné online
- ↑ ООО «СОЮЗ-АРБАТ» Dostupné online Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk