A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vladimir Michajlovič Bechtěrev | |
---|---|
Vladimir Michajlovič Bechtěrev (1912) | |
Narození | 20. lednajul. / 1. února 1857greg. Saralı |
Úmrtí | 24. prosince 1927 (ve věku 70 let) Moskva |
Místo pohřbení | Litěratorskije mostki |
Bydliště | Ruské impérium |
Alma mater | Imperátorská lékařsko-chirurgická akademie Vojensko-lékařská akademie S. M. Kirova |
Povolání | lékař, psychiatr, vysokoškolský učitel, neurolog, psycholog a fyziolog |
Zaměstnavatel | Kazaňská univerzita |
Ocenění | Medaile Karla Ernsta von Baer (1900) |
Děti | Petr Bechtěrev |
Funkce | profesor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Michajlovič Bechtěrev (20. lednajul./ 1. února 1857greg., Sarali – 24. prosince 1927, Moskva) byl ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr, který si všiml role hipokampu na paměť člověka. Svými objevy přispěl k diagnostice nervových chorob. Věnoval se také studiu příčin nemocí pohybového aparátu. V roce 1892 popsal ankylozující spondylitidu (kostnatění páteře) a tato nemoc dostala po něm název Bechtěrevova nemoc.
V roce 1907 Bechtěrev založil psychoneurologický institut, později přejmenovaný na Sankt-Petěrburskou lékařskou akademii. Zemřel v roce 1927 po rozhovoru se Stalinem, kterému určil jeho nemoc jako paranoia. (Tato diagnóza v té době označovala pacienta, který se cítí být jedinečnou, vysoce důležitou osobou). Stalin s takovou diagnózou nesouhlasil, a jelikož smrt tohoto význačného psychiatra nebyla nikdy objasněna, spekuluje se o tom, že ho nechal Stalin zabít.
Bechtěrevův syn, inženýr a vynálezce, Pjotr Bechtěrev, byl zavražděn během Stalinových čistek. Piotrova dcera Natalija Petrovna Bechtěreva (1924 – 2008) založila Institut lidského mozku v Leningradu.[1]
Vědecká činnost
Bechtěrev popsal a pokusil se navrhnout metody léčení postencefalitického syndromu, některých druhů fobii, epilepsie atd.
Lékařsky rozlišil a jako samostatnou diagnózu zařadil ztuhnutí páteře, syfilistickou sklerózu.
Zasloužil se také o vytvoření několika lékařských preparátů, které se používaly například ke zklidnění pacientů (Bechtěrevova směs).
Byl také známý pro svůj kritický postoj k Freudovi, když nesouhlasil s jeho metodou psychoanalýzy.
Jako jeden z prvních se dlouhodobě věnoval serióznímu výzkumu hypnózy a sugesce.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Bekhterev na anglické Wikipedii.
- ↑ Novosti
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Michajlovič Bechtěrev
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Michajlovič Bechtěrev na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk