A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vladimir Iosifovič Veksler | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. únorajul. / 4. března 1907greg. Žytomyr |
Úmrtí | 22. září 1966 (ve věku 59 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Moskevský energetický institut |
Povolání | fyzik a jaderný fyzik |
Zaměstnavatelé | Lebeděvův fyzikální institut Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně |
Ocenění | Leninova cena (1959) Atomy pro mír (1963) Řád rudého praporu práce Stalinova cena Leninův řád … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
Choť | Nina Alexandrovna Sidorovová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Iosifovič Veksler (4. března 1907 – 22. září 1966[1]) byl prominentní sovětský experimentální fyzik.
Vekslerova rodina se přestěhovala z Žytomyru do Moskvy v roce 1915. Roku 1931 absolvoval moskevský energetický institut. Následně v roce 1936 začal pracovat na Lebeděvově fyzikálním ústavu, kde se zapojil do vývoje částicových detektorů a studia kosmického záření. Účastnil se několika expedic do Pamíru a na horu Elbrus, které byly věnovány studiu složení kosmického záření. V roce 1944 začal pracovat v oblasti fyziky urychlovačů, kde se stal známým pro vynález mikrotronu,[2][3] a rozvoj synchrotronu nezávisle na Edwinu McMillanovi[4]
V roce 1956 založil a stal se prvním ředitelem laboratoře vysokých energií ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, kde byly pod jeho vedením postaveny ve své době největší protonové urychlovače částic na světě.[1]
V letech 1946-1957 byl korespondenčním členem sovětské akademie věd. Řádným členem akademie se stal roku 1958. V roce 1963 byl jmenován vedoucím oddělení jaderné fyziky akademie věd. V roce 1965 založil časopis Jaderná fyziky (Jadernaja fizika) a stal se jeho prvním šéfredaktorem.[1]
Dostalo se mu mnoha poct, včetně Stalinovy ceny v roce 1951, Americké ceny Atomy pro mír v roce 1963 a Leninovy ceny v roce 1959. [1]
Ulice v Dubně, Oděse, Žitomiru a CERNu jsou pojmenovány na jeho počest.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Veksler na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Faces and Places / The enduring legacy of Vladimir Veksler . CERN Courier, 4 Jun 2007 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ VEKSLER, V.I. A New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 346-348. Dostupné online. (Russian)
- ↑ VEKSLER, V.I. About the New Method of Accelerating Relativistic Particles. Doklady Akad. Nauk SSSR (Proceedings of the USSR Academy of Sciences). 1944, s. 393-396. Dostupné online. (Russian)
- ↑ J. DAVID JACKSON AND W.K.H. PANOFSKY. EDWIN MATTISON MCMILLAN: A Biographical Memoir . National Academy of Sciences, 1996 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Iosifovič Veksler na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk