A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Viorica Viscopoleanuová | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 8. srpna 1939 (84 let) Storožynec |
Stát | Rumunsko |
Kariéra | |
Disciplína | skok daleký |
Účasti na LOH | 3 |
Účasti na ME | 3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1968 | skok daleký |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1969 | skok daleký |
Halové ME v atletice | ||
bronz | EHH 1967 | skok daleký |
bronz | EHH 1968 | skok daleký |
zlato | HME 1970 | skok daleký |
bronz | HME 1971 | skok daleký |
Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.
Kariéra
Olympijské hry
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1964 na olympiádě v Tokiu. Zde obsadila v kvalifikaci dělené čtvrté místo a postoupila do sedmnáctičlenného finále. V něm předvedla nejdelší pokus 635 cm ve druhé sérii, což v konečném součtu stačilo na 5. místo. Od bronzové pozice ji dělilo sedm centimetrů. Zlato získala v novém světovém rekordu 676 cm Britka Mary Randová.
O čtyři roky později na Letních olympijských hrách v Mexiku ve finále hned v první sérii skočila do vzdálenosti 682 cm, čímž o šest centimetrů vylepšila čtyři roky starý světový rekord.[1] V dalších sériích se již nezlepšila (X, 664 cm, 654 cm, 652 cm, 657 cm) a stala se olympijskou vítězkou. Ze soupeřek předvedla druhý nejlepší výsledek Britka Sheila Sherwoodová, která za výkon 668 cm brala stříbro a bronz sovětská dálkařka Taťjana Talyševová (666 cm).[2] Dne 3. září 1970 v Turíně světové maximum vylepšila Heide Rosendahlová ze Západního Německa na 684 cm.[3]
V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově skončila ve finále na 7. místě. Nejdelší pokusy se ji podařily ve druhé a třetí sérii, kdy shodně dolétla na 648 cm. Bronzovou medaili vybojovala výkonem 667 cm československá dálkařka Eva Šuranová.
O olympijský rekord přišla Rumunka až na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, kde zlato získala Taťána Kolpakovová skokem dlouhým 706 cm.[4]
Mistrovství Evropy
Třikrát startovala rovněž na ME v atletice. Nejlepšího výsledku dosáhla na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969, kde získala stříbrnou medaili (645 cm). Na ME v atletice 1966 v Budapešti skončila pátá, o pět let později obsadila na evropském šampionátu v Helsinkách 6. místo.
Halové ME v atletice
Na evropských šampionátech v hale celkově vybojovala jednu zlatou a tři bronzové medaile.
EHH/HME | Místo konání | Umístění | Výkon |
---|---|---|---|
EHH 1966 | Dortmund, Západní Německo | 4. | 601 cm |
EHH 1967 | Praha, Československo | 3. | 640 cm |
EHH 1968 | Madrid, Španělsko | 3. | 623 cm |
HME 1970 | Vídeň, Rakousko | 1. | 656 cm |
HME 1971 | Sofie, Bulharsko | 3. | 653 cm |
HME 1972 | Grenoble, Francie | 8. | 601 cm |
HME 1973 | Rotterdam, Nizozemsko | 6. | 604 cm |
HME 1974 | Göteborg, Švédsko | 5. | 632 cm |
Osobní rekordy
- hala – 656 cm – 14. března 1970, Vídeň
- venku – 682 cm – 14. října 1968, Ciudad de México
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viorica Viscopoleanuová na Wikimedia Commons
- Viorica Viscopoleanuová v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk