Vilém Tierhier - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Vilém Tierhier
 ...
Vilém Tierhier
Vilém Tierhier r. 1878. Pro Světozor kreslil Josef Mukařovský, rytina Jan Jass. Z archivu ÚČL AV ČR.
Vilém Tierhier r. 1878. Pro Světozor kreslil Josef Mukařovský, rytina Jan Jass. Z archivu ÚČL AV ČR.
Narození2. června 1843
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. ledna 1908 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt a politik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Tierhier (2. června 1843 Praha[1]26. ledna 1908 tamtéž[2]), uváděný i s příjmením Thierhier, byl český architekt a staročeský politik. Roku 1876 převzal ve prospěch skupiny kolem F. L. Riegra vlastnictví stranického deníku Politik, který do té doby patřil zadluženému šéfredaktoru J. S. Skrejšovskému. V noci na 18. ledna 1878 byl vážně zraněn během potyčky se Skrejšovským ohledně politického směřování listu; jeho úraz se stal prvořadou událostí, která odkryla rozpory ve staročeské straně a ukončila Skrejšovského veřejné působení v Čechách. Vybudoval několik domů v Praze (např. Václavské náměstí 777/12, U obecního dvora 801/6) a vilu na Křivoklátě. V letech 1877-78 zasedal ve sboru obecních starších města Prahy a v městské radě.

Život

Studium a první veřejné působení

Narodil se 2. června 1843 na Starém Městě v Praze jako syn truhláře.[1] Vystudoval reálku a techniku v Praze. Poté odešel do Vídně, kde absolvoval akademii a nastoupil do zaměstnání u architekta Ferstla. Spolupracoval s ním například na stavbě votivního chrámu a univerzitní chemické laboratoře. Absolvoval také studijní cestu do Francie, Itálie a Dalmácie.[3]

Po návratu do Prahy se zapojil do veřejného života. Roku 1872 vstoupil do Spolku architektů a inženýrů.[4] Na podzim 1877 kandidoval[5] a byl zvolen do obecního zastupitelstva v Praze za Nové Město.[6] Byl rovněž členem městské rady, kde pracoval například ve vodárenské komisi[7] a jako poradce v technické komisi.[8] Z funkce radního odstoupil v prosinci 1878.[9] Vedle toho byl uváděn jako člen sboru pro zřízení Národního divadla.[10]

Spor se Skrejšovským a zranění

Ve staročeské straně propukly po smrti Františka Palackého († 26. května 1876) spory o nástupnictví a další politické směřování. Do popředí se dostali dva ambiciózní politici — František Ladislav Rieger a Jan Stanislav Skrejšovský. Rieger, Palackého zeť, byl dobrý řečník, velmi společenský a populární. Skrejšovský byl povahou spíše samotář, neměl mnoho blízkých přátel, ale byl výborný organizátor a obratný novinář,[11] který si prostřednictvím svých kontaktů dokázal zajistit přístup k důležitým informacím[12] a jehož články v německojazyčném deníku Politik ostře a cíleně prosazoval české zájmy proti vídeňské vládě.[13] Rieger propůjčil straně svou výmluvnost, Skrejšovský pero. Jeho články směřovaly „nahoru“ — k vídeňským politikům, společenským elitám a cizím představitelům. Byl odvážný, dodával straně dynamiku.[13] S Riegrem se ale lišili i politickými názory. Rieger, v souladu s Havlíčkem a Palackým, odmítali bližší spolupráci s Ruskem a obávali se, že by se české země mohly v tomto velkém státě rozplynout. Skrejšovský naopak prosazoval úzkou spolupráci Slovanů proti rakouské vládě.[11] Rieger chtěl ukončit pasivní resistenci a vstoupit s českými poslanci do Říšské rady, Skrejšovský ale nebyl ochoten nabízet ústupky.[14] Skrejšovský byl také známý svou panovačností — nesnesl odpor, vždycky se snažil prosadit svou vůli, komandoval ostatní.[12] Pro další průběh událostí bylo ale rozhodující, že nezvládal svoje finance. S vypůjčenými penězi nakládal jako se svými, vedl přepychovou domácnost, kupoval na dluh velkostatky a příliš se nestaral o splácení.[14]

Na konci roku 1876 dosáhly Skrejšovského dluhy takové výše, že ohrožovaly provoz staročeského vydavatelství. Uzavřel proto obchodní transakci, podle níž se dům čp. 901-II (dnes Jindřišská 901/5, Praha 1) s tiskárnou a vydavatelstvím stal vlastnictvím Viléma Tierhiera výměnou za splacení dluhů na nich váznoucích. Skrejšovskému zůstalo právo obývat svůj dosavadní byt ve druhém patře. Zůstal rovněž šéfredaktorem deníku Politik, měl ho ovšem vést v souladu s linií staročeské strany. Po dobu šesti let měl navíc právo žádat o zpětný prodej. Tierhier přitom jednal jménem neformálního „družstva“, které sdružovalo vrcholné staročeské politiky kolem F. L. Riegra.[15]

Mezi Skrejšovským a Riegrovou skupinou, která ovládala časopis Pokrok, došlo brzy ke sporům. V lednu 1878 vyšlo v deníku Politik několik článků, které útočily na Riegra.[16] Večer 17. ledna 1878 se několik staročeských funkcionářů (František Ladislav Rieger, Emilián Skramlík, Antonín Otakar Zeithammer, Vilém Tierhier, Jindřich Šolc, stavitel Josef Kandert,[17] František Věnceslav Jeřábek, Zdeněk Strobach a dr. Sedláček[18]) sešlo ve vinárně J. Meiningra v Železné ulici, aby se dohodli na dalším postupu, jak zabránit v otiskování dalších podobných polemik. Po poradě odešel kolem půlnoci Tierhier v doprovodu J. Šolce do sídla listu (v témže domě také bydlel). Vyšel do 1. patra, kde si od hlavního sazeče Hrazánka nechal předložit Skrejšovského článek Unbefugte Sittenrichter (česky Nepovolaní mravokárci). Po přečtení došel k závěru, že takový text nesmí vyjít a z titulu majitele tiskárny i listu jeho vydání zakázal a rozmetal již hotovou sazbu. Tierhier celkově dělal dojem velmi rozzlobeného, možná opilého. Sazeč Hrazánek to běžel oznámit do druhého patra Skrejšovskému. Ten chtěl nejprve poslat pro ředitele tiskárny Nagla, ale v poslední chvíli si to rozmyslel a rozhodl se postavit Tierhierovi sám. Na schodišti mezi prvním a druhým patrem mezi nimi došlo k ostré výměně názorů. Přesný průběh událostí se nikdy nepodařilo zrekonstruovat, ale výsledek byl, že 18. ledna 1878 krátce po jedné hodině v noci ležel Tierhier ve sklepě v bezvědomí s proraženou lebkou.[16]

Přítomní ihned zavolali doktora Šíra, který rovněž bydlel v témže domě. Ten nechal ještě přivolat profesora Weisse.[16] Ti mu poskytli pomoc a nechali ho odnést do jeho bytu k domácímu ošetřování. Konstatovali, že utrpěl smrtelné zranění s malou nadějí na uzdravení.[17] O události jako první stručně informoval Politik v odpoledním vydání 18. ledna.[19] O den později jí věnovaly mnoho prostoru jak české, tak cizí noviny.[20][18] Skrejšovský jako hlavní podezřelý byl zatčen a umístěn do vazby, žádost o propuštění na kauci nebyla přijata.[18]

Noviny v následujícím měsíci přinášely téměř denní zprávy o Tierhierově zdravotním stavu a různých podrobnostech tohoto skandálního případu. 19. ledna se jeho stav trochu zlepšil.[21] 21. ledna uváděli lékaři, že následující noc rozhodne o jeho přežití; bylo také jmenováno nové vedení listu, které tvořili ředitel Václav Nedoma místo Skrejšovského a trojčlenný finanční výbor místo Tierhiera.[22] 22. ledna se jeho stav dále lepšil, poznával lékaře, navštívil ho také Mikuláš Karlach a F. L. Rieger.[23] Dva dny později bylo sice vše naopak — znovu upadl do bezvědomí a lékaři ztráceli naději,[24] ale 26. ledna bylo zase o trochu lépe, i když ještě upadal do bezvědomí a nepoznával lidi kromě manželky, lékařů a dr. Riegra.[25] 27. ledna už trochu jedl.[26] 29. ledna došlo k výraznému zlepšení, už mluvil, měl chuť k jídlu, prognóza byla ale stále nejistá.[27] O den později se již psalo o rozhodném obratu k lepšímu.[28] Zajímavostí bylo, že o tomto případu přednášel také dr. Richter ve výmarském spolku lékařů.[29]

Únor přinesl další zlepšení Tierhierova stavu, ale vyhráno ještě neměl. 1. února za ním přišla soudní komise, výslech ale ještě provést nemohla. Veškerá duševní činnost ho velmi unavovala, stále upadal do bezvědomí.[30] Byl už ale schopen např. rozeznat čas na hodinách. Jenže došlo k další komplikaci — vážně onemocněla jeho dvouletá dcera a musela být odvezena do dětské nemocnice. Znamenalo to především velkou zátěž pro jeho manželku.[31] Ta 8. února onemocněla na záškrt a jejich dcera na stejnou nemoc v nemocnici zemřela. Tierhierovi si museli zajistit pečovatelku a půlročního syna svěřit známým.[32]

1. března byl Tierhier konečně vyslechnut, ale příliš si nepamatoval;[33] 9. března byl výslech opakován.[34] V polovině dubna už byl schopen chodit v doprovodu manželky a lékaře na procházky; v téže době byl Skrejšovský propuštěn na kauci.[35] Krátce poté odjel Tierhier na ozdravný pobyt na Křivoklát, kde se již začal věnovat své práci — kreslil plán vily, kterou plánoval postavit v křivoklátských lesích.[36] V druhé polovině července se vrátil do Prahy a podstoupil další výslech.[37]

Mezitím vyplývaly na povrch další podrobnosti sporu. Podle zprávy v časopise Budivoj (z Českých Budějovic) propukl spor poté, co Skrejšovský vyvolal kampaň proti katolíkům, reprezentovaným časopisem Čech a Svatováclavskou záložnou. Jediným důvodem této kampaně bylo, že záložna odmítla dál financovat jeho aktivity, aby neohrozila vlastní vkladatele. Dalším důvodem rozporů byl Skrejšovského ostrý, agresivní tón, kdy např. napadal Moravany za vstup na Říšskou radu (což byl i názor dalších staročechů, ale formulovali ho diplomatičtěji) nebo vynucoval nákup losů za účelem stavby Národního divadla. Nakonec prodal dům s tiskárnou s možností zpětného odkupu po šesti letech, aby vyřešil své finanční problémy. Rieger měl navíc lepší politický program — např. budování školství a kultury, oproti Skrejšovského dobrodružným snahám a spoléhání se na Rusko, které stejně nepomůže.[38]

Podle Skrejšovského bylo vše v pořádku, dokud Rieger nezačal zveřejňovat v Pokroku články proti němu a dokud Tierhier neudělal známý výstup v tiskárně. Podle něj také Riegrova skupina také špatně finančně hospodaří — zvýšila výdaje, ale probíhající exekuce nechala na něm. Své obsáhlé vyjádření doplnil i českým překladem inkriminovaného článku.[39] Rieger naopak poukázal na to, že Skrejšovský je obětavý za cizí peníze, vypůjčené od vlasteneckých finančních institucí, které ale nesplácí. Smlouva s Tierhierem řešila jeho vážný finanční problém a byla uzavřena za podmínek pro něj velmi výhodných.[15]

Tierhierův pád před soudem

V říjnu 1878 proběhl soud se Skrejšovským pro zločin těžkého poškození na těle.[16] Hlavní otázkou bylo, jak přesně došlo k Tierhierově pádu a jakou roli v tom měl Skrejšovský; problémem bylo, že samotný okamžik pádu nikdo spolehlivě neviděl. Tierhier uvedl, že v rozhodujícím okamžiku šel po schodech z 1. do 2. patra za Skrejšovským, který stál nahoře čelem k němu. Za ním stál na schodech sazeč Květoň. Najednou uslyšel bouchnutí dveřmi v 1. patře. Otočil se, ale v tom okamžiku dostal zezadu ránu a na víc si nepamatuje.[16]

Skrejšovský tuto verzi popřel. Podle něj se proti němu Tierhier hnal se zaťatou pěstí, ale ztratil rovnováhu a spadl ze schodů. Skrejšovský se ho snažil ještě zachytit za kabát, ale ten se přetrhl. Vůči Tierhierovi necítil žádnou zášť, věděl, že byl k útoku pouze vyprovokován svými staročeskými kolegy.[16] Zpochybňoval také Tierhierovu paměť: podle něj neříká to, co si v době činu zapamatoval, ale to, co si během léčení nechal vyprávět od manželky a návštěv. Ti mu také říkali různé fámy, které v té době kolovaly, Tierhier proto několikrát změnil výpověď a na jeho tvrzení se nelze spoléhat.[16]

Sazeč Květoň, který stál na schodech za Tierhierem, potvrdil Skrejšovského verzi: Když uslyšel na chodbě hluk, vyšel ze sazárny a viděl, jak nad ním na schodech běží Tierhier proti Skrejšovskému s napřaženou pěstí, přitom ale náhle ztratil rovnováhu a přepadl přes zábradlí.[40]

Soudní lékař Josef Maschka konstatoval, že rána na hlavě byla těžká, životu nebezpečná a s léčením delším než 30 dní. Byla způsobena tupým a hranatým předmětem, přičemž nelze určit, zda dopadl předmět na hlavu nebo hlava na předmět. Podle něj je nepravděpodobné, že by spadl během útoku, aniž by se ho někdo dotkl.[40]

Stavební rada Haller (jako znalec) připustil, že Tierhier mohl přepadnout přes 95 cm vysoké zábradlí bez cizího zásahu. Vysvětlil i poškození zábradlí v 1. patře a u sklepa, ke kterému došlo Tierhierovým pádem, jehož směr se změnil poté, co ho Skrejšovský zachytil za kabát.[40]

Hostinský Meninger dosvědčil, že Tierhier nebyl při odchodu z jeho vinárny opilý — vypil pouze 2 žejdlíky mělnického vína a 0,6 litru piva. K tomu si dal talíř polévky se svíčkovou, vše za 1 zlatý 82 krejcarů.[40]

V průběhu vyšetřování se vyskytla i verze, že Tierhiera někdo udeřil tupým předmětem, nejspíše sázítkem. Do jisté míry ji podporovalo tvrzení soudního lékaře (zjistil zranění podobným objektem, i když nejspíš šlo o důsledek nárazu na zábradlí v 1. patře)[40] i samotného Tierhiera (ucítil zezadu ránu),[16] ale soudní komise takový nástroj nenašla[34] a u soudu se s touto možností už nepočítalo.[40]

Žalobce v závěrečné řeči uvedl, že Skrejšovský nechtěl Tierhiera zabít, ale v nepřátelském úmyslu ho udeřil, tím ho omráčil a způsobil jeho pád a životu nebezpečné zranění. Stopy po úderu nemusí být patrné. Skrejšovskému nic nehrozilo, nejde tudíž o sebeobranu. Skrejšovský na to odpověděl, že Tierhier si špatně pamatuje. Ránu mu nedal, protože to by viděl Květoň. Tierhier také možná pil víc než platil, popřípadě vypil další alkohol po cestě, protože mluvil nesouvisle a klopýtal. Skrejšovský za jeho úraz vinu necítí.[41]

Soud po poradě vyhlásil rozsudek, podle nějž se Skrejšovský nedopustil zločinu, ale pouze přestupku proti tělesné bezpečnosti. Mohl předvídat následky svého činu a způsobená škoda je značná. Byl proto odsouzen na 4 měsíce vězení a náhradu škody.[41] (Adolf Stránský, pozdější zakladatel Lidových novin, působil u tohoto procesu jako zapisovatel. Ve vzpomínkách z roku 1928 uvedl, že předseda senátu Jankovský, známý svými přísnými rozsudky, nabádal přísedící, aby Skrejšovského odsoudili za zločin. Ti však Jankovského, k jeho velké nelibosti, přehlasovali.)[42]

Poté se Skrejšovský odvolal a nejvyšší soud ve Vídni ho v únoru 1879 osvobodil. Podle rozsudku spadl Tierhier náhodou nebo vlastní vinou a Skrejšovský jednal v sebeobraně, tudíž je nevinen a Tierhier nemá ani právo na odškodnění.[43] Skrejšovský sice právně vyhrál, ale přišel mezitím o redakci, tiskárnu i dům. S prázdnýma rukama znovu začal vydávat noviny, nejprve v Praze, pak ve Vídni, ale úspěchu už nedosáhl.[14]

Další aktivity

Tierhierovy spory se Skrejšovským pokračovaly i na začátku 80. let. Například roku 1879 odpojil plynové vedení z bytu Skrejšovského, ale byl soudně přinucen ho nainstalovat zpět a vyplatit náhradu.[44] Závažnější byly jeho spory o vlastnictví tiskárny a deníku Politik. Ty byly ukončeny 2. prosince 1882, kdy spolu Skrejšovský a Tierhier uzavřeli soudní smír. Podle něj byl Skrejšovskému vrácen movitý majetek z domu v Jindřišské ulici i vedení novin; samotný dům nebylo možné vrátit, protože propadl z důvodu nezaplacení daní. Na oplátku vyvázal Skrejšovský Tierhiera ze všech závazků, které vůči němu s ohledem na tento majetek měl a které si cenil na 235.559 zlatých.[45][46][47][48] Skrejšovský se nicméně majetku neujal kvůli dalším soudním sporům a v říjnu následujícího roku zemřel.[49]

Podle vzpomínek Josefa Holečka vedl ještě další soudní spory, tentokrát proti svým někdejším staročeským přátelům, ale všechny nakonec prohrál. Měl pocit, že ho vedení strany zneužilo v boji proti Skrejšovskému a pak ho ještě poškodilo hospodářsky. V říjnu 1883 byl společně s Holečkem a J. V. Fričem jedním z hrstky pražských politických představitelů, kteří doprovázeli Skrejšovského rakev k pohřbu do Trnovan, čímž symbolicky ukončil někdejší tragický spor.[50]

Jinak se věnoval převážně stavbě domů (viz Dílo) a obchodům s nemovitostmi. Příliš aktivní nebyl, šlo mu jen o to, aby si zabezpečil klidné živobytí. Nedostatkem ale netrpěl.[50]

Závěr života

Zemřel 26. ledna 1908 v Praze na vleklý zánět ledvin a kornatění tepen.[2] Pohřben byl na Olšanech,[2] kde již dříve zakoupil hrobku.[51] Nekrology v denním tisku neuváděly mnoho informací z jeho života, většinu prostoru věnovaly aféře z roku 1878.[52][53] Na shromáždění ho připomenuli v pražské městské radě[8] a ve Spolku architektů a inženýrů (za předsednictví Jana Kouly).[54]

Dílo

Jako stavitel a architekt byl autorem např. následujících staveb:

  • Třípatrový obchodní dům čp. 777-II (Václavské náměstí 777/12, Praha 1-Nové Město). Vyrostl na místě někdejšího domu „u černého orla“.[55] Během bourání narazil architekt na mumifikovanou zdechlinu kočky se třemi koťaty a mramorovou desku s latinským nápisem.[56] Kočku společně s tlukátkem z tohoto domu pak věnoval následujícího roku do Muzea hl. m. Prahy.[57] Stavbu zadala majitelka Františka Peterková.[58]
  • Čtyřpatrový dům čp. 801-I (U obecního dvora 801/6, Praha 1-Staré Město).[59] Roku 1895 ohledně této stavby vedl soudní spor s pražským magistrátem, týkající se závaznosti některých požadavků v souvislosti s probíhající asanací. Vídeňský správní soud mu dal částečně za pravdu.[60]
  • Dům 1086-II[61] (Soukenická 1086/6, Praha 1-Nové Město), kde měl byt, kancelář[62] a přízemní prostory pronajímal jako restauraci.[61] (Roku 1895 tam byl vykraden,[62] později v tomto domě také zemřel.[2])
  • Dům Ovenecká 101 (dnes Praha 7-Bubeneč)[63] na pozemku koupeném o dva roky dříve[64]
  • Letohrádek „Villa Tekla“ na Křivoklátě. Navrhl jej v době rekonvalescence roku 1878[36] a v roce 1886 prodal.[65]

Jubilejní zemské výstavy roku 1891 se účastnil skvostným mramorovým modelem hrobky.[66]

Byl rovněž autorem publikací:

  • Historie opravy staroměstské mostecké věže v Praze (1878). Plánoval ji rozdávat hodnostářům u pomníku Karla IV., ale byla krátce předtím policejně zkonfiskována.[67] Jeden výtisk, bez uvedení autora, je uložen v Knihovně Národního muzea.[68]
  • Stížnost (1893), rovněž uložená v Knihovně Národního muzea[69]

Rodina

  • Otec Petr Tierhier (1804-1873)[70] byl truhlář,[71] po roce 1863 veřejně činný jako obecní zastupitel.[72]
  • Manželka Thekla (1854-??)[73] byla dcerou malíře Karla Svobody a vnučkou skladatele Aloise Jelena.[3] Za Tierhiera se provdala roku 1875.[3] V roce 1883 se s ním rozvedla, provdala se v Budapešti za chemika Milana Nevole (syna česko-srbského architekta Jana Nevole) a odstěhovala se do Dolného Kubína v Uhrách.[73]
  • Měli dvě děti, dceru Annu (1876-1878) a syna Karla (1877-1880), žádné se ale nedožilo dospělosti.[73]

Odkazy

Reference

  1. a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Petra, sign. PE N17, s. 252. Dostupné online.
  2. a b c d Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Petra, sign. PE Z14, s. 262. Dostupné online.
  3. a b c Vilém Tierhier. Světozor. 1878-02-01, roč. 12, čís. 5, s. 62. Dostupné online . 
  4. Nekrolog. Architektonický obzor. 1908-02-05, roč. 7, čís. 2, s. 8. Dostupné online . 
  5. Spoluobčané!. Národní listy. 1877-11-27, roč. 17, čís. 324, s. 4. Dostupné online . 
  6. Volby do zastupitelstva obce král. hlav. města Prahy. Národní listy. 1877-11-27, roč. 17, čís. 326, s. 3. Dostupné online . 
  7. SKRAMLÍK, Emilián. Zpráva širší komise vodární k radě král. hlavního města Prahy. Praha: V. Nagl, 1877. 28 s. Dostupné online. Kapitola Slavné radě král. hl. města Prahy!, s. 3. 
  8. a b Rada městská. Věstník obecní Královského hlavního města Prahy. 1908-02-05, roč. 15, čís. 2, s. 15. Dostupné online . 
  9. Obecní zastupitelstvo. Pražský denník. 1878-12-12, roč. 13, čís. 285, s. 2. Dostupné online . 
  10. ŠUBERT, František Adolf. Národní divadlo v Praze. Praha: Jan Otto, 1881. 371 s. Dostupné online. Kapitola Národní loterie, s. 226. 
  11. a b Paměti Holečkovy o Skrejšovském. Národní listy. 1926-02-02, roč. 66, čís. 33, s. 1. Dostupné online . 
  12. a b Charakteristika, život a práce J. S. Skrejšovského, českého novináře. Národní politika. 1931-01-06, roč. 49, čís. 6, s. 1–2. Dostupné online . 
  13. a b STRÁNSKÝ, Adolf. Proces J. S. Skrejšovského. Lidové noviny. 1908-01-28, roč. 16, čís. 27, s. 1. Dostupné online . 
  14. a b c STRÁNSKÝ, Adolf. J. S. Skrejšovský. Lidové noviny. 1931-01-06, roč. 39, čís. 9, s. 2. Dostupné online . 
  15. a b Spor v staročeské straně. Národní listy. 1878-06-29, roč. 18, čís. 158, s. 2. Dostupné online . 
  16. a b c d e f g h Ze soudní síně. Událost v domě číslo 7 v Jindřišské ulici. Národní listy. 1878-10-11, roč. 18, čís. 247, s. 1. Dostupné online . 
  17. a b Někteří členové družstva časopisu „Politik“. Národní listy. 1878-01-19, roč. 18, čís. 18, s. 2. Dostupné online . 
  18. a b c Událost. Národní listy. 1878-01-20, roč. 18, čís. 19, s. 2. Dostupné online . 
  19. Ein bedauernswerther Unglücksfall. Politik. 1878-10-11, roč. 17, čís. 18, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  20. Im Hause der „Politik“. Bohemia. 1878-01-19, roč. 51, čís. 19, s. 5. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  21. Událost v domě „Politiky“. Pražský denník. 1878-01-20, roč. 13, čís. 17, s. 1. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  22. Událost v domě „Politik“ a Družstvo časopisu „Politik“. Národní listy. 1878-01-22, roč. 18, čís. 21, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  23. K událostu v domě „Politiky“. Pražský denník. 1878-01-23, roč. 13, čís. 19, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  24. Pan Vilém Tierhier. Národní listy. 1878-01-25, roč. 18, čís. 24, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  25. Stav pana Thierhiera. Pražský denník. 1878-01-27, roč. 13, čís. 23, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  26. Stav p. Thierhiera. Posel z Prahy. 1878-01-28, roč. 1878, čís. 27, s. 1. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  27. Stav pana Viléma Tierhiera. Národní listy. 1878-01-30, roč. 18, čís. 29, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  28. V stavu p. Viléma Tierhiera. Národní listy. 1878-01-30, roč. 18, čís. 30, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  29. Nemoc pana Viléma Tierhiera. Národní listy. 1878-02-01, roč. 18, čís. 31, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  30. Stav pana Viléma Tierhiera. Národní listy. 1878-02-02, roč. 18, čís. 32, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  31. Pan Thierhier. Pražský denník. 1878-02-02, roč. 13, čís. 28, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  32. Stav p. Thierhiera. Posel z Prahy. 1878-02-09, roč. 1878, čís. 38, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  33. Pan Vilém Tierhier. Národní listy. 1878-03-02, roč. 18, čís. 56, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  34. a b Událost v domě „Politik“. Národní listy. 1878-03-09, roč. 18, čís. 62, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  35. K události v domě „Politiky“. Pražský denník. 1878-04-17, roč. 13, čís. 89, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  36. a b Pan Vilém Tierhier. Národní listy. 1878-07-19, roč. 18, čís. 175, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  37. Pan V. Tierhier. Pražský denník. 1878-07-25, roč. 13, čís. 168, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  38. Události Pražské před soudem veřejnosti. Budivoj. 1878-02-07, roč. 14, čís. 11, s. 1. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  39. Skrejšovský a družstvo „Politiky“. Národní listy. 1878-06-16, roč. 18, čís. 147, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  40. a b c d e f Ze soudní síně. Událost v domě číslo 7 v Jindřišské ulici (2). Národní listy. 1878-10-12, roč. 18, čís. 248, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  41. a b Ze soudní síně. Událost v domě číslo 7 v Jindřišské ulici (3). Národní listy. 1878-10-13, roč. 18, čís. 249, s. 1. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  42. STRÁNSKÝ, Adolf. Před 50 lety. Lidové noviny. 1928-12-23, roč. 36, čís. 649, s. 34. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  43. Pře Tierhiera a Skrejšovského. Pražský denník. 1879-02-17, roč. 14, čís. 39, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  44. Drahý kohoutek. Národní listy. 1879-04-12, roč. 19, čís. 87, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  45. Z Prahy. Svobodný občan. 1882-12-16, roč. 11, čís. 50, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  46. Z Prahy. Svobodný občan. 1882-12-23, roč. 11, čís. 51, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  47. Z Prahy. Svobodný občan. 1882-12-30, roč. 11, čís. 52, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  48. Z Prahy. Svobodný občan. 1883-01-06, roč. 12, čís. 1, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  49. EIM, Gustav. Politické úvahy Gustava Eima. Praha: J. Otto, 1898. 689 s. Dostupné online. Kapitola XIV., s. 126. 
  50. a b HOLEČEK, Josef. Pero IV.. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1925. 348 s. Dostupné online. Kapitola I., s. zejm. 76-79. 
  51. PEŘINA, Antonín. Městem mrtvých. Praha: J. R. Vilímek, 1894. 348 s. Dostupné online. Kapitola D. Seznam všech hrobek na hřbitovech Olšanských, s. 125. 
  52. Architekt pan Vilém Tierhier. Národní listy. 1908-01-27, roč. 48, čís. 26, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-03. 
  53. Úmrtí. Plzeňské listy. 1908-01-28, roč. 44, čís. 22, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-03. 
  54. Ze spolku architektů a inženýrů. Národní listy. 1908-02-01, roč. 48, čís. 31, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-03. 
  55. Bourání starých domů v Praze. Národní politika. 1898-05-28, roč. 16, čís. 146, s. 4. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  56. Zajímavé nálezy v bouraném domě. Národní politika. 1898-11-27, roč. 16, čís. 327, s. 6. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  57. Městské museum pražské. Věstník obecní Královského hlavního města Prahy. 1899-11-15, roč. 6, čís. 11, s. 87. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  58. Výkaz novostaveb od 1. června do 31. prosince 1898 povolených. Věstník obecní Královského hlavního města Prahy. 1898-02-15, roč. 6, čís. 2, s. 24. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  59. Stavby v asanačním bloku XXVIII.. Národní politika. 1896-08-25, roč. 14, čís. 234, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  60. Asanační stížnosti architekta Tierhiera před správním soudem. Národní politika. 1895-05-17, roč. 13, čís. 135, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  61. a b Otevření hostince (inzerát). Národní listy. 1890-01-07, roč. 30, čís. 6, s. 6. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  62. a b Krádež za bílého dne. Národní listy. 1895-05-21, roč. 35, čís. 139, s. 3. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  63. Změny držebností. Národní politika. 1891-10-21, roč. 9, čís. 289, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  64. Změny držebností. Technické listy. 1889-06-10, roč. 2, čís. 17, s. 134. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  65. Změny držebností. Národní listy. 1886-05-23, roč. 26, čís. 142, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  66. Zemská jubilejní výstava. Inženýrství a stavitelství na výstavě. Národní listy. 1891-08-30, roč. 31, čís. 238, s. 5. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  67. Konfiskace. Národní listy. 1878-11-29, roč. 18, čís. 289, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  68. Historie opravy Staroměstské věže mostecké v Praze v Souborném katalogu ČR
  69. Stížnost v Souborném katalogu ČR
  70. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 16 • 1804 • Tierhier, Peter. 1
  71. Spoluobčané!. Národní listy. 1863-11-13, roč. 3, čís. 265, s. 1. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  72. Obecní volby v Praze. Moravská orlice. 1863-11-26, roč. 1, čís. 217, s. 2. Dostupné online cit. 2018-09-02. 
  73. a b c Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 205 • 1843 • Thierhier, Vilém. Dostupné online

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vilém_Tierhier
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Österreichisches Jungvolk
Ötzi
Úmrtí v roce 2021
Únorový převrat
Ústřední mocnosti
Časové pásmo
Češi
Čeština
Černá smrt
Černé moře
Červen
Červenec
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá republika
Československo-polský spor o Těšínsko
Ľadová doba
Řád německých rytířů
Řád zlatého rouna
Řím
Římská legie
Římské číslice
Římské provincie
Římskokatolická církev
Řecká národní knihovna
Řecko
Šablona:Rakouští panovníci
Šicí stroj
Španělští Habsburkové
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štaufové
Štvorcový kilometer
Švédsko
Švýcarsko
Švajčiarsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofia Bošňáková
.at
.pl
1. červen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. polská armáda
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. leden
10. století
10. září
1098
11. únor
11. červen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. století
1156
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. století
1246
1273
1278
1297
13. červen
13. květen
13. srpen
13. století
1358
1365
1379
1385
14. únor
14. červen
14. leden
14. prosinec
14. srpen
1423
1491
1494
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1526
1534
1535
1540
1541
1554
1558
1564
1565
1568
1569
1570
1571
1580
1583
1585
1587
1590
16. únor
16. červen
16. říjen
16. prosinec
1605
1609
1644
1645
1665
17. únor
17. červen
17. červenec
17. leden
17. století
1714
1720
1731
1740
1742
1751
1754
1772
1776
1784
1787
1793
1795
1798
18. červen
18. červenec
18. duben
18. srpen
18. století
18. září
1802
1807
1810
1811
1814
1815
1818
1819
1820
1822
1823
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1846
1848
1850
1855
1857
1858
1860
1861
1862
1864
1873
1874
1875
1881
1883
1884
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1896
1897
1898
19. červen
19. říjen
19. květen
19. leden
19. prosinec
19. století
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1934
1936
1937
1939
1940
1943
1945
1947
1948
1949
1950
1951
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1963
1964
1965
1971
1974
1976
1978
1980
1983
1984
1985
1989
1993
1994
1996
2. červen
2. duben
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. březen
20. květen
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2006
2007
2009
2014
2018
2021
2022
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. prosinec
21. století
22. únor
22. červen
22. duben
22. květen
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. leden
23. listopad
23. srpen
23. září
24. červen
24. duben
24. květen
24. listopad
25. červen
25. leden
26. únor
26. červen
26. červenec
26. květen
26. leden
27. červen
27. červenec
27. říjen
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
29. červen
29. říjen
29. duben
29. listopad
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. červen
30. říjen
30. březen
30. listopad
303. stíhací peruť
31. leden
31. prosinec
4. červen
4. duben
4. květen
4. listopad
4. srpen
4. století
455
476
5. únor
5. červen
5. červenec
5. duben
5. leden
5. srpen
575
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. listopad
6. září
657
7. únor
7. červen
7. říjen
7. květen
7. leden
7. srpen
7. září
718
757
8. červen
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. srpen
8. století
8. století př. n. l.
8. září
9. červen
9. březen
9. listopad
955
976
996
Ašraf Ghaní
Abdikace
Abdulláh Abdulláh
Abdul Ali Mazari
Absolutismus
Adalbert Horawitz
Adolf Hitler
Afghánistán
Air Canada
Alžběta Habsburská (1436)
Alžběta I.
Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Albánie
Alban Berg
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht II. Habsburský
Albrecht Rakouský
Albrecht V. Bavorský
Albrecht VI. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský
Aleš Balcárek
Alexander Van der Bellen
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alfons Španělský
Alma mater
Alois Beer
Alois Kirnig
Alpínske vrásnenie
Alphonse Daudet
Alpy
Alpy (Mesiac)
Amanda Gormanová
Americká revoluce
Americká univerzita v Bejrútu
Americký dolar
Amharsko
Amrulláh Sálih
Anšlus
Andrzej Duda
Anexe
Anglie
Anna de Foix a Candale
Anna Habsburská (1528–1590)
Anna Habsburská (1573–1598)
Anna Habsburská (1573-1598)
Anna Jagellonská
Antikatolicismus
Antiochie
Antisemitismus
Antonín Rakousko-Toskánský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonie di Giorgi
Anton Thomas Hanke
Apeniny
Apulská platňa
Archeologická lokalita
Archeologické prameny
Archeologický informační systém ČR
Archeologický nález
Archeologický výzkum
Archiv český
Arcivévoda
Arnošt Habsburský
Arnošt Habsbursko-Lotrinský
Arthur Ashkin
Arthur Seyß-Inquart
Art Garfunkel
ArXiv
Associated Press
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Auguste Rodin
August Bebel
August II. Silný
August III. Polský
August Salaba
Australská národní knihovna
Austroalpinikum
Austrofašismus
Autoritarismus
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Běloruština
Bělorusko
Babenberkové
Babrak Karmal
Baltové
Baltské moře
Barack Obama
Barokní architektura
Barská konfederace
Bavoři
Bavorština
Bavorské vévodství
Bazilika
Bedřich Homola
Bedřich Rakousko-Těšínský
Bedřich Rozehnal
Benedikt I.
Berijev Be-200
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Biskupin
Bitva na Moravském poli
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Moháče
Bitva u Vídně
Bitva u Varšavy (1920)
Boeing B-29 Superfortress
Boj o investituru
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Bosenská krize
Brigitte Hamannová
Britská Indie
Brno
Brownova univerzita
Budapešť
Burhánuddín Rabbání
Císař
Car
Carl Menger
Carnuntum
Caroline Kennedyová
Cestovní ruch
Charles Booth
Charles Warren
Charlie Watts
Charlotta Belgická
Chmelnického povstání
Chorvatština
Chorvatsko
Christianizace
Christoph Willibald Gluck
CiNii
Claude Monet
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Cornellova univerzita
Cosimo II. Medicejský
Covid-19
Curych
Curzonova linie
Czartoryští
Dějiny Polska
Dějiny Rakouska
Dělení Polska
Džaváharlál Néhrú
Damien de Veuster
Dana Picková
Dartmouth College
Diecéze míšeňská
Diktatura
Dináre
Dlouhá turecká válka
Doba železná
Doba bronzová
Doba halštatská
Dolní Rakousy
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domažlice
Dominik Riegel
Dom (vrch)
Doubravka Přemyslovna
Dr. House
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhohory
Dub
Dufourspitze
Dunaj
Dyje
Dynastie
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Ekonom
Elektrická dráha na Letné v Praze
Elektrická tramvaj
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Habsburská (1582–1620)
Eleonora Navarrská
Eleonora Portugalská (1467)
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Engelbert Dollfuss
Enrico Fermi
Epigram
Ernst Abbe
Ernst Kaltenbrunner
Estonsko
Etiopie
Eugen Johann Christoph Esper
Eugen Kadeřávek
Eurázijská platňa
Európa
Euro
Eurozóna
Evžen I.
Evžen Rakousko-Těšínský
Evangelická církev
Evropská unie
Fat Man
Favoritka
Federace
Federico Zandomeneghi
Felix Rakouský
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Ferrante
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Ferdinand Karel Tyrolský
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Feudalismus
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný
Filip II. Španělský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Film
Finsteraarhorn
Florence Marlyová
Florián Červeň
Francúzsko
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské revoluční války
Franco Faccio
Franská říše
František Brusák
František Ferdinand d'Este
František Forst
František Hrobař
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František IV. Modenský
František Josef I.
František Josef Toskánský
František Křižík
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Rakousko-Toskánský
František Palacký
František Pilař
František Plánička
František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Schwarz (1840–1906)
František V. Modenský
František Wichterle
František Xaver Naske
Franz Stangl
Fridrich Ferdinand Rakouský
Fridrich III. Habsburský
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Görlitz
Gabriela Navrátilová
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gallus Anonymus
Geiserich
Gemeinsame Normdatei
Generalplan Ost
Geodata
Geografie Rakouska
Geológia
Geológia Álp
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Washington
Georg von Schönerer
Gerd Müller
Germáni
Gestapo
Gesta principum Polonorum
Glaciál
Gotická architektura
Gottfried Toskánský
Gran Paradiso
Gregoriánský kalendář
Gregoria Maximiliána Habsburská
Grossglockner
Gruzie
Guglielmo Marconi
Guta Habsburská
Hámid Karzaj
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburské Nizozemí
Hafizulláh Amín
Haiti
Hajbatulláh Achúndzáda
Haličsko-vladiměřské království
Halit
Hallstatt
Hall in Tirol
Hans Makart
Harlem
Harvardova univerzita
Hektár
Heliocentrismus
Helvetikum
Herculaneum
Hiram Stevens Maxim
Hirohito
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Hohe Tauern
Holokaust
Horní Lužice
Hornina
Hornoslezská povstání
Hrubý domácí produkt
Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský
Hustota zalidnění
Ignác Šechtl
Ignác z Loyoly
Index lidského rozvoje
Indie
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Invaze do Polska (1939)
IROZHLAS
Isabela Bourbonská
Isabela Kastilská
Isabela Portugalská (1496)
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AT
ISO 3166-2:PL
Itálie
Ivana Grollová
Ivan Hrbek
Ivy League
Izraelské obranné síly
Jára Beneš
Józef Beck
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Arbes
Jakub Hron Metánovský
Jaltská konference
James Wilson (Dr. House)
Jana Enríquezová
Jana I. Kastilská
Janovský záliv
Janov (Taliansko)
Jantarová stezka
Jan Ambrůz
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan II. Aragonský
Jan II. Kastilský
Jan III. Sobieski
Jan Jindřich
Jan Karel Habsburský
Jan Karel Hraše
Jan Macháček
Jan Matejko
Jan Radimský
Jan Salvátor Toskánský
Jan Tomáš
Jan Váňa (havíř)
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jarmil
Jazyk (lingvistika)
Jiří II.
Jiří Toskánský
Jih
Jim Carroll
Jindřich Ferdinand Toskánský
Jindřich Habsbursko-Lotrinský
Jindřich II. Babenberský
Jindřich II. Pobožný
Jindřich IV.
Jindřich Niederle
Jindřich V. Sálský
Johann Franz Greipel
John Boyd Dunlop
John Kerry
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
Josef August Rakouský
Josef Ferdinand Toskánský
Josef Frankovský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Josef Pražák
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Stiglitz
Josif Vissarionovič Stalin
Južná Európa
Judaismus
Juh
Juhovýchod
Kábul
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižáci
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kampus
Kapitulace Japonska
Karantánie
Kara Mustafa
Karel Španělský
Karel Štýrský (biskup)
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Adámek
Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský
Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Förster
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Havlíček Borovský
Karel Hořínek
Karel I.
Karel I. Josef Habsburský
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel IV.
Karel Jan Rudzinsky
Karel Jonáš
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Pius Rakousko-Toskánský
Karel Růžička starší
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Smělý
Karel V.
Karel VI.
Karel Vrátný
Karel Vraný
Karlovac
Karl Nehammer
Karpaty
Kateřina II. Veliká
Kateřina Jacques-Bursíková
Kateřina Renata Habsburská
Kateřina z Foix
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Katolické řády a řeholní kongregace
Katolictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazimír III. Veliký
Kazimír IV. Jagellonský
Keltové
Kibuc
Kilometer
Kitzbühel
Klíma
Klagenfurt
Klaudie Medicejská
Klemens Wenzel von Metternich
Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský
Kmen (sociologie)
Knížectví
Kościuszkovo povstání
Kolumbijská univerzita
Komtur
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Rakouska
Konžská republika
Kongresové Polsko
Konrád I. Mazovský
Konstance Habsburská
Konstancja Gładkowska
Konstituční monarchie
Korunní princ Rudolf
Korunovace
Korutany
Kosmická sonda
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Královský hrad (Varšava)
Kraňsko
Krakov
Krakovské povstání
Kras
Kreva
Krevská unie
Kryštalinikum
Krymský chanát
Kujavsko
Kujavsko-pomořské vojvodství
Kurt Biedenkopf
Kurt Waldheim
Květen
Květnový převrat (Polsko)
Lógar
Lac du Bourget
Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský
Ladislav Pohrobek
Ladislav Rott
Lajos Abafi
Lalibela
Latina
Lednové povstání
Leopold Ferdinand Salvátor
Leopold Habsbursko-Lotrinský
Leopold I.
Leopold I. Babenberský
Leopold I. Vilém
Leopold II.
Leopold II. Toskánský
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Leopold V. Habsburský
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský
Les
Letecká archeologie
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Levice
Lev XI.
Liberalismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lichtenštajnsko
Lichtenštejnsko
Lilek brambor
Linec
Lipica
Listopadové povstání
Literární fikce
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louis-Nazaire Bégin
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Salvátor Toskánský
Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský
Lulu (Berg)
Luna 22
Lvov
Lyskamm
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Měď
Měšťanstvo
Měšek I.
Měsíc
Městské okresy v Německu
Maďaři
Maďarština
Maďarsko
Madeleine Albrightová
Madrid
Mahátma Gándhí
Mahmúd Ahmadínežád
Malá Strana
Maltská konvence
Manhattan
Manuel Rivera-Ortiz
Maorové
Maršál Polska
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Burgundská
Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)
Marie Magdalena Habsburská
Marie Stuartovna
Marie Terezie
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1584)
Markéta Saská
Markýz de Sade
Markrabě
Mars (planeta)
Mars Express
Martha Washingtonová
Martin Čech
Martin Van Buren
Massif des Écrins
Mateusz Morawiecki
Matterhorn
Matyáš Habsburský
Mauzoleum
Maximilián I. Habsburský
Maxmilián Arnošt Habsburský
Maxmilián Evžen Rakouský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián III. Habsburský
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Mazovčané
McDonnell Douglas DC-9
Metrov nad morom
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Saakašvili
Mikuláš Koperník
Milan Havlín
Milan Zelený
Milavče
Miloš Klicman
Milton Friedman
Miocén
Miroslav Khol
Miroslav Tetter
Mongolský vpád do Evropy
Mont Blanc
Morava
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Nadžíbulláh
Mumie
MusicBrainz
Nářečí
Náboženství
Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Citace
Nápověda:Literatura
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní muzeum
Národnost
Núr Mohammad Tarakí
Němčina
Němci
Německá říše
Německé císařství
Německé Rakousko
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německý spolek
Německo
Německo-polská státní hranice
Německo-polský pakt o neútočení
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Neandertálec
Nedestruktivní archeologie
Negba
Nemecko
Neoabsolutismus
Neolit
Neutralita
New York
New York (stát)
New York City Police Department
Nihil novi
Nikolaj Davyděnko
Nobelova cena
Noricum
Novorossijsk
Občanská demokratická strana
Obléhání Brna (1645)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obležení Hlohova
Obyvatelstvo
Odilon Redon
Odilo Globocnik
Odra
Okupační zóny Rakouska
Oldřich Nový
Oligocén
Olympijské hry
OpenStreetMap
Opera
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Orogenéza
Oskar Höcker
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osvícenství
Ota František Josef
Ota I. Veliký
Ota II.
Ota III.
Oto Linhart
Otto von Habsburg
Pádska nížina
Pákistán
Pán (šlechtický titul)
Předměstí
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Paříž
Paštunština
Paštunové
Pagekon obří
Paleogén
Palisáda
Památková rezervace
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangermanismus
Panonie
Panoráma
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Penninikum
Penninské Alpy
Penny Black
Pensylvánská univerzita
Pentagon
Perština
Personální unie
Per Teodor Cleve
Petr Ferdinand Toskánský
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Kolínský
Piastovci
Pius X.
Piz Bernina
Pjotr Lavrov
Ploutvonožci
Poštovní známka
Požár
Požár Malé Strany a Hradčan
Pohřebiště
Pohorie
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská národní knihovna
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Pomořansko
Pompeje
Poniatowští
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francúzsko
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Pravěk
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Vedy o Zemi
Poslanecká sněmovna
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Príkrov (geológia)
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prevét
Princetonská univerzita
Privilegium minus
Projekt Manhattan
Prosperita
Protestantismus
Pruské království
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První anglo-afghánská válka
První křížová výprava
První opiová válka
První Rakouská republika
První světová válka
Pryč od Říma!
Pulitzerova cena
Q156400
Q156400#identifiers
Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172388
Q172388#identifiers
Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49088
Q49088#identifiers
Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q839954#identifiers
Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q866393
Q866393#identifiers
Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rétové
Raabs an der Thaya
Rada Evropy
Raetie
Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rakúsko
Rakouská hymna
Rakouská občanská válka
Rakouská státní smlouva
Rakouská vlajka
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské markrabství
Rakouské Nizozemí
Rakouské spolkové země
Rakouské vévodství
Rakouský stát
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rekatolizace
Renáta Doleželová
Renesanční architektura
Renesance
Republika
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Richard Jahn
Richterova stupnice
Robert Führer
Robert Oppenheimer
Robert Rakouský-d'Este
Robert Sean Leonard
Rok
Ropná skvrna
Rozhlas
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rudolf IV. Habsburský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Rytíř
Séraphin-Médéric Mieusement
Saintgermainská smlouva
Sakrální stavba
Salcburk
Sanace (Polsko)
Sarajevo
Sarmati
SARS-CoV-2
Sasko
Satira
Saturnin Heller
Schengenský prostor
Schutzstaffel
Sedimentačná panva
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severovýchod
Seznam římských králů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam švédských králů
Seznam brixensko-bolzanských biskupů
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Afghánistánu
Seznam představitelů Polska
Seznam představitelů Rakouska
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam polských králů
Seznam portugalských panovníků
Seznam pruských panovníků
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů
Shetlandy
Sidney Altman
Sjednocená kanadská provincie
Skanzen
Skotsko
Skytové
Slezané
Slezská kuchyně
Slezské vojvodství
Slezsko
Slované
Slovanské náboženství
Slovanský sjezd
Slovenština
Slovenská národní rada
Slovensko
Slovinština
Slovinsko
Smlouva z Waitangi
SNAC
Sofie Litevská
Solná komora
Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG
Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg
Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Austria 1945-55.svg
Soubor:Austria Romana.png
Soubor:Austria satellite-map.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Bregenz pano 1.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg
Soubor:Carinthia Arms.svg
Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Coat of arms of Austria.svg
Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG
Soubor:Davydenko Hamburg.jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg
Soubor:EU-Austria.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg
Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg
Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg
Soubor:Marcha orientalis-cs.svg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Teresa-Stolz.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:VenusWillendorf.jpg
Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png
Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png
Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8
Spisovatel
Spittal an der Drau
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srážka vlaků u Milavčí
Srbsko
Státní znak Polska
Státní znak Rakouska
Středa
Střední Evropa
Střední Litva
Střední paleolit
Stanfordova univerzita
Stanisław Żółkiewski
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starověký Řím
Story Musgrave
Strana Whigů
Strana Zelených
Stratzing
Stredná Európa
Sunnitský islám
Světová banka
Světová obchodní organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svobodné město Krakov
Svrchovanost
Szlachta
Tádžikistán
Tálibán
Třicetiletá válka
Taliansko
Talibán
Terciární sektor
Terciér
Tereza Stolzová
Terst
Tethys (more)
Teurnia
Theodore Roosevelt
Theodor Tomášek
Thilafushi
Think tank
Thomas Hardy
Thomas Merton
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Vorel
Tony Award
Tony Esposito (lední hokejista)
Toomas Hendrik Ilves
Toruň
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trapista
Treťohory
Trove
Turečtina
Turecko
Tyrolsko
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Umělá družice
Umajjovci
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Univerzitní systém dokumentace
Uzbekistán
Václav II.
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Veber
Válka o španělské dědictví
Válka ve Vietnamu
Válka v Tigraji
Války o rakouské dědictví
Vápenec
Vídeň
Vídeňský kongres
Východ
Východní blok
Východní Germáni
Východní marka
Východní Prusko
Východofranská říše
Vakcína proti covidu-19
Vandalové
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká turecká válka
Velké okresní město
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Veněra 15
Venuše z Galgenbergu
Versailleská smlouva
Viedeň
Viedenská kotlina
Viktor Wilhelm Russ
Vilém Habsbursko-Lotrinský
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Vilém Rakousko-Těšínský
Vilém Tierhier
Virginie
Virtual International Authority File
Virunum
Visegrádská skupina
Vislané
Vitalianus
Vital Šyšov
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vladislav II. Jagello
Vladislav Jagellonský
Vlastenecká fronta (Rakousko)
Vlastislav Antonín Vipler
Vlnolam
Vnitřní Rakousy
Vnitrozemský stát
Voda
Volyňský masakr
Vrása
Vrásnenie
Vrchol
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vyhlazovací tábory nacistického Německa
Wachau
Warren Buffett
Weisshorn
Welfové
Wentworth Miller
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willendorfská venuše
William Gregory
William Henry Harrison
William Pittenger
Wkra
WorldCat
Yaleova univerzita
Západní Slované
Závěť
Złoty
Zaolzie
Zdeněk Šreiner
Zell am See
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Zemská armáda
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Báthory
Zikmund František Tyrolský
Zikmund Habsburský
Zikmund Habsbursko-Lotrinský
Zikmund III. Vasa
Zinalrothorn
Zlaté svobody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk