A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Vilém Pospíšil | |
---|---|
Vilém Pospíšil | |
Narození | 5. května 1873 Nový Rychnov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. listopadu 1942 (ve věku 69 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Příčina úmrtí | po výslechu na gestapu |
Místo pohřbení | rodinná hrobka na hřbitově v Novém Rychnově |
Národnost | česká |
Vzdělání | Karlova univerzita |
Alma mater | Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | bankéř |
Znám jako | bankéř a první guvernér Národní banky Československé |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilém Pospíšil (5. května 1873 Nový Rychnov[1] – 27. listopadu 1942 Praha) byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce.[2] Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník[3] byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky.[4]
Ovládal několik světových jazyků (němčinu, francouzštinu, angličtinu, italštinu, ruštinu) a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka (dívčím příjmením Sedláková), dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka.[5]
Život
Do roku 1918
Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu[6] vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti.[6] Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika.[4] Pracovat začal v soudní službě,[6] avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele.[4][7]
Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie.[4][7] Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností.[8]
Po první světové válce
Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejší centrální banka Československa a Bankovní výbor byl jejím řídícím orgánem.[9] Spolu s tím byl i prvním předsedou Svazu československých spořitelen (což bylo kontrolní a organizační ústředí všech spořitelen v republice),[7][10] na jehož založení se roku 1920 významně podílel. A z jeho popudu vznikl roku 1924 (zákonem číslo 238/1924 Sb.) též Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé,[4] který měl podpořit spořivost zvýšením bezpečnosti vkladů, a tím zajistit příznivý rozvoj peněžnictví.[11] Tento fond byl posléze v roce 1949 zrušen (zákonem číslo 157/1949 Sb.) a jeho veškerá práva i závazky přešly na Československý stát.[12] Republiku Pospíšil také zastupoval ve finanční komisi Společnosti národů, v níž například prosadil jednotný postup členských zemí v oblasti potírání penězokazectví.[7]
Působení v Národní bance Československé
Po vzniku Národní banky Československé roku 1926 se na slavnostním zasedání konaném ve Smetanově síni Obecního domu v Praze[3] stal 1. dubna jejím prvním guvernérem. Během svého působení v bance navíc připravil převedení koruny československé roku 1929 na zlatý základ.[4] Kvůli názorovým rozporům s Karlem Englišem na devalvaci československé měny však na funkci guvernéra 16. února 1934 rezignoval.[13][14] V té době totiž probíhala světová hospodářská krize, a ta v letech 1929 až 1934 zasáhla i Československo. Během krize se na světových trzích zvyšovala cena zlata, jejímž následkem byl silný deflační tlak na měny, které byly na zlato vázány. Mezi takové patřila i československá koruna. Objevily se dva názorové proudy na řešení nastalých potíží s měnou. Dle jednoho, který byl podporován národní bankou v čele s Pospíšilem, se měl ponechat zlatý obsah koruny a jejímu znehodnocování se mělo přizpůsobovat postupnou úrokovou, mzdovou, rozpočtovou, devizovou a cenovou politikou. Podle druhého proudu, reprezentovaného například Karlem Englišem, se mělo prostřednictvím snížení zlatého obsahu iniciovat takové znehodnocení koruny, které by obnovilo soulad její kupní síly s kupní silou zlata, a tím se vyhnout dlouhodobému procesu adaptace všech hospodářských čísel. Vláda se nakonec rozhodla pro druhé – devalvační – řešení, a na protest proti tomu podal guvernér Pospíšil s celou bankovní radou demisi. Guvernérem byl 23. února 1934 jmenován Engliš, a ten krátce po svém jmenování snížil zlatý obsah koruny o šestinu na 37,15 mg. Některé státy mající také měnu navázanou na zlato přistoupily ke snížení později, a tomu se přizpůsobila i československá měna, která byla v říjnu 1936 devalvována znovu, a sice opět o šestinu na 31,21 mg. Po těchto devalvacích se již cenový i měnový vývoj stabilizoval.[15]
Třicátá léta
Na konci 30. let byl Pospíšil československou vládou jmenován zmocněným ministrem Československé republiky pro mezinárodní finanční jednání.[7][16] Absolvoval tak jednání například v Bruselu, Janově či Londýně.[4]
Roku 1938 byl obecním zastupitelstvem jmenován čestným občanem Nového Rychnova za zásluhy o rozvoj obce,[16][17] v níž si začal v červnu roku 1932 poblíž silnice na Čejkov[18] stavět vlastní vilu.[17] Navíc sem často jezdíval trávit své dovolené.[6] U příležitosti 130. výročí Pospíšilova narození (v roce 2003) odhalili místní občané u vchodu na radnici v Novém Rychnově jeho pamětní desku.[19] Během svého pražského působení bydlel ve vile na Spořilově, v ulici Roztylské sady číslo 1212/21.[4]
Pospíšil byl také významným sponzorem a donátorem. Například na Křemešníku je poutní kostel a jeho okno poblíž oltáře je ozdobeno vitráží darovanou právě Pospíšilem.[6] Ve své rodné obci se zas významně finančně podílel na vybudování pomníku padlým, který byl slavnostně odhalen a vysvěcen v červnu 1938.[16]
Úmrtí
Pospíšil po výslechu na gestapu (kvůli účasti na protinacistickém odboji) dne 27. listopadu 1942 v Praze zemřel. Jeho pohřbu a uložení do rodinné hrobky se 3. prosince 1942 účastnilo množství lidí z Pospíšilovy rodné obce i hostů.[20][16][17]
Roku 1943 byla Pospíšilovým jménem zřízena Nadace pro chudé s jměním ve výši 10 000 korun. Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze, což byla centrální banka v době protektorátu,[21] dále věnovala k uctění jeho památky částku 5000 korun určenou nadaným studentům obchodní akademie z Nového Rychnova.[16][17]
Publikační činnost
Pospíšil přispíval do Národních listů a časopisů Politik a Národ.[4] Vedle toho sepsal i několik spisů, k nimž patří například:[4]
- Úsilí o reformu druhořadého reálného úvěru městského (1918)
- Mezinárodní stránka současného problému měnového (1922)
- Půlstoletí Městské spořitelny pražské (1875–1925) (1925)
- POSPÍŠIL, Vilém. Hlavní zásady měnové v díle Společnosti národů. Praha, Brno: Vilém Pospíšil, 1930.
- Světové problémy měnové (1936)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ VENCOVSKÝ, František. František Vencovský: Byla to krize měnová, deflační . Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005-03-01 . Dostupné online.
- ↑ a b VENCOVSKÝ, František. Řízení naší měny v prvním Československu (K 70. výročí vzniku národní banky Československé) . Praha: Ministerstvo financí České republiky ve spolupráci s Českou národní bankou, 1996 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j PROSTOR-AD.CZ. Spořilov: Osobnosti – JUDr. Vilém Pospíšil . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
- ↑ Významné osobnosti Polenska . kzhp.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d e GÓBL, Luboš. Krajan s nejrozšířenějším autogramem. Kraj Vysočina. Květen 2010, roč. 7, čís. 5, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Pospíšil Vilém . Praha: Česká národní banka, 2003 . Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMEK, Dušan. Československá ekonomika v letech 1918–1938. Revue politika . 2008-11-20 . Dostupné online. ISSN 1803-8468.
- ↑ BAŽANTOVÁ, Ilona. Ilona Bažantová: Právní zakotvení centrální banky v meziválečném období . 2002-02-20 . Dostupné online.
- ↑ HANÁKOVÁ, Silvie. Lidové peněžní ústavy. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2010. 89 s. Dostupné online. Magisterská diplomová práce.
- ↑ Zákon 238/1924 Sb. . Praha: ASPI cit. 2021-05-17. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 157/1949 Sb., kterým se zrušují Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé a Pomocný fond peněžních ústavů. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Složení statutárních orgánů online. Praha: Česká národní banka cit. 2021-05-17. Dostupné online.
- ↑ HAMPL, Mojmír. Jak se (i měnové) dějiny stále opakují. iHNed.cz online. 2015-04-07 cit. 2021-05-17. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ PROSTOR-AD.CZ. Popis reakce československé měny na krizi ve 30. letech online. cit. 2010-09-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
- ↑ a b c d e VALENTOVÁ, Jaroslava. Almanach ke 120. výročí Sboru dobrovolných hasičů Nový Rychnov online. Nový Rychnov: Úřad městyse, 2004-05-31 cit. 2021-05-17. Dostupné online.
- ↑ a b c d VALENTOVÁ, Jaroslava. Historie městyse Nový Rychnov online. Nový Rychnov: Úřad městyse, 2002 cit. 2021-05-17. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion Třešťsko: Nový Rychnov online. cit. 2010-09-20. Dostupné online.
- ↑ JIRKŮ, František. Guvernéra z Nového Rychnova ubili Němci, teď je na pamětní dvacetikoruně. iDNES.cz online. 2019-01-31 cit. 2021-05-17. Dostupné online.
- ↑ BOUŠKA, Tomáš. Jan Pospíšil online. cit. 2010-09-20. Dostupné online.
- ↑ Národní banka pro Čechy a Moravu online. Praha: Česká národní banka cit. 2022-05-16. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Pospíšil na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Pospíšil
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk