A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. MUDr. Valja Stýblová, DrSc. | |
---|---|
Narození | 4. června 1922 Charbin |
Úmrtí | 12. listopadu 2020 (ve věku 98 let) |
Povolání | politička, lékařka, pedagožka a spisovatelka |
Ocenění | zasloužilý umělec |
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Valja Stýblová (4. června 1922 Charbin, Čína – 12. listopadu 2020[1]) byla česká spisovatelka, lékařka, bývalá československá politička za Komunistickou stranu Československa a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Život
Narodila se v rodině legionáře, poměrně brzy se dostala do Prahy, kde absolvovala gymnázium. Poté vystudovala medicínu (1950), roku 1965 se stala docentkou a roku 1977 profesorkou neurologie. V roce 1973 byla jmenována vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, po roce byla jmenována přednostkou Neurologické kliniky LFH UK a FNKV, kde pracovala od promoce až do důchodu roku 1990.
Ve volbách roku 1981 zasedla za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 31 – Rakovník, Středočeský kraj). Mandát obhájila ve volbách roku 1986 (obvod Praha 6 – severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrvala do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990; netýkal se jí proces kooptací do Federálního shromáždění po Sametové revoluci.[2][3][4]
Léta 2007 obdržela Medaili Josefa Hlávky[5] a v roce 2012 Cenu Josefa Hlávky.
Dílo
Její dílo je ovlivněno její profesí lékařky.
Beletrie
- Mne soudila noc, 1948, vydáno až 1957 – objevuje se zde otázka práva na interrupci
- Dům u nemocnice, 1959
- Moje velká víra, 1960 – o dramatickém odhalení přírodního léčitele
- Dopis Kláře, 1963
- Až bude padat hvězda, 1966; zfilmováno: Až bude padat hvězda, 1976 (režie Věra Jordánová; v hlavní roli Taťjana Medvecká)[6]
- Nenávidím a miluji, 1969
- Můj brácha, 1973
- Rychlík z Norimberka 1975 (obsažen v druhé části antologie Píseň o rodné zemi). Novela v roce 1978 zfilmována jako Sólo pro starou dámu (scénář a režie Václav Matějka; v hlavní roli Jiřina Šejbalová)[7] Také jako rozhlasová četba, jež však mohla být uvedena až po roce 1990.[8]
- Na konci aleje, 1979 – z domova důchodců
- Skalpel, prosím, 1981, zfilmováno: Skalpel, prosím; 1985 (režie Jiří Svoboda; v hlavní roli Miroslav Macháček). Zpověď neurochirurga, který bilancuje nejen svůj profesionální, ale i soukromý život na pozadí zdánlivě neoperovatelného případu
- Nevěra, 1984
- Princ a Skřivánek, 1984
- Zlaté rybky, 1988
- Benjamin, 1992
- Eli, Oli, Al a pes Hanibal, 1995
- Most přes řeku Léthé, 1997
- Most sebevrahů, 1999
- Most aeskulapů, 2001
- Ondinino prokletí, 2003
- Lužanská mše – Vita brevis, 2005, 2007 s dalšími ilustracemi
- Lužanská mše – Ars longa, 2006
- Lužanská mše – musis amicus, 2009
- Mecenáš v obnošené vestě, 2012 – čtvrtý a poslední díl životopisného románu o Josefu Hlávkovi
- Františka, 2022 (posmrtně) – novela s eponymní hrdinkou, desetiletou leukemičkou, která se v nemocnici sblíží s vrstevníkem Frederikem, spinálním pacientem. Jde o prvou část nedokončeného opusu se zamýšleným názvem Sedmý závoj; kniha obsahuje čtyři další příběhy[9]
Překlady
Knihy Valji Stýblové byly přeloženy do angličtiny, běloruštiny, bulharštiny, estonštiny, francouzštiny, litevštiny, lotyštiny, maďarštiny, němčiny, polštiny, ruštiny, slovenštiny, slovinštiny a španělštiny:
- Mne soudila noc
- Noc była moim sędzią (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, 1959)
- The abortionists (do angličtiny přeložila Edith Pargeter, 1961, 1963 a 1966)
- Dům u nemocnice, 1959
- Im Haus an der Klinik (do němčiny přeložila Lucia Heine, ilustrace V. Matthäuer-Neustäd, 1961)
- Dziewczęta z internatu (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, ilustrace Andrzej Jurkiewicz, 1961)
- Dom pri nemocnici (do slovenštiny přeložil Dominik Štubňa-Zámostský, 1962)
- Hiša od bolnišnici (do slovinštiny přeložila Zdenka Jermanova, 1964)
- Maja pie slimnīcas (in: Lielā dzīve, do lotyštiny překlad Laima Rumniece, 1989)
- Až bude padat hvězda
- Keď bude padať hviezda (do slovenštiny přeložili Dominik Štubňa-Zámostský a Bohuslav Kompiš, Il. Katarína Schillerová)
- Můj brácha
- Moj braščik (do běloruštiny přeložil Pavel Marcinovič, 1977)
- Auf Kim ist Verlass (do němčiny přel. Karin Alpers, 1984)
- Moj bratiška; Dom vozle bol’nicy : Povesti (Můj brácha a Dům u nemocnice, do ruštiny přeložila T. Mironova a N. Zimjanina, 1986)
- Skalpel, prosím
- Skal'pel', požalujsta (sborník Čechoslovackaja povest', do ruštiny přeložil E. El'kind, 1984)
- Scalpel, please (do angličtiny přeložil John Newton, 1985)
- Kérem a szikét! (do maďarštiny přeložila Bertha Mária, 1985)
- Un coup de bistouri (do francouzštiny přeložil Karel Zich, 1986)
- El bisturí (do španělštiny přeložil Enrique Roldán, 1986)
- Skalpell, bitte (do němčiny přeložil Gustav Just)
- Skalpel, molja: Roman (do bulharštiny přel. Vasil Samokovliеv, 1988)
- Duokite skalpelį (do litevštiny přeložila Elena Juškevičienė, Vytautas Visockas; Virginija Mickienė, 1988)
- Skalpell, palun (do estonštiny přelоžil Leo Metsar, 1989)
- Princ a Skřivánek
- Princ a Škovránok (přeložila Darina Šimečková; Il. Zlatica Hlaváčková, 1990)
Odkazy
Reference
- ↑ PARUCHOVÁ, Adéla; KOHOUT, Tomáš. Zemřela spisovatelka a profesorka neurologie Valja Stýblová. Bylo jí 98 let. Fotografie René Volfík; Kultura | Literatura. iROZHLAS . Český rozhlas, 12. listopad 2020 . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. . mvcr.cz . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Hlávkova nadace
- ↑ Až bude padat hvězda
- ↑ Sólo pro starou dámu
- ↑ https://vltava.rozhlas.cz/valja-styblova-rychlik-z-norimberka-drama-jedne-podivne-navstevy-v-dobach-8751580
- ↑ CINGER, František. Dívka Františka, poslední hrdinka Valji Stýblové. Kultura. Právo. Borgis, 31. květen 2022, roč. 32, čís. 126, s. 15. Dostupné online . ISSN 1211-2119.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Valja Stýblová
- Valja Stýblová ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Valja Stýblová v parlamentu
- Valja Stýblová na Kinoboxu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk