A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vakcína proti covidu‑19 je určená k boji proti viru SARS-CoV-2, způsobující nemoc covid-19.
Ještě před pandemií covidu-19 existoval zavedený soubor poznatků o struktuře a funkci koronavirů způsobujících onemocnění jako je těžký akutní respirační syndrom (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Tyto znalosti urychlily vývoj různých vakcinačních platforem na počátku roku 2020.[1] Zpočátku se vakcíny proti SARS-CoV-2 zaměřovaly na prevenci symptomatických, často závažných onemocnění.[2] Dne 10. ledna 2020 byla prostřednictvím globální vědecké iniciativy GISAID sdílena data o genetické sekvenci viru SARS-CoV-2 a 19. března oznámil světový farmaceutický průmysl významný závazek řešit covid-19.[3]
Vakcínám proti covidu-19 se obecně přisuzuje role při snižování závažnosti a úmrtnosti způsobené covidem-19.[4][5] Mnoho zemí zpočátku zavedlo plány postupné distribuce, které upřednostňovali osoby s nejvyšším rizikem komplikací, jako jsou starší lidé, a osoby s vysokým rizikem expozice a přenosu, jako jsou zdravotničtí pracovníci.[6]
Do 8. března 2023 bylo na základě oficiálních zpráv národních zdravotnických agentur po celém světě podáno 13,32 miliard dávek vakcíny proti covidu-19. K 31. lednu 2022 bylo vyrobeno 11,7 mld. dávek vakcín, z toho 5,0 mld. v Číně, 2,5 mld. v Evropské unii, 1,8 mld. v Indii, 1,1 ,mld. ve Spojených státech amerických a 430 mil. ve Švýcarsku. Mezi největší výrobce patřily Pfizer (2,6 mld. dávek), AstraZeneca (2,6 mld.), Sinovac (2,5 mld. dávek), Sinopharm (2,3 mld.) a Moderna (750 mil.).[7]
V Evropské unii, a tedy i v České republice, se k březnu 2023 očkuje vakcínami Pfizer–BioNTech, Moderna, Oxford-AstraZeneca, Janssen, Novavax[8] a Valneva.[9]
Plánování a investice
Vývoj vakcín proti covidu-19, který probíhá od počátku roku 2020, se vyznačuje zvláště v západním světě spoluprací některých firem nadnárodního farmaceutického průmyslu a rozvojem biotechnologických společností v mnoha zemích.[10] Podle Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI) zahrnuje geografická distribuce vývoje vakcín proti covidu-19 organizace v Severní Americe, které mají přibližně 40 % světového výzkumu vakcín na covid-19, zatímco 30 % výzkumu se děje v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě včetně Ruska a několik procent v Jižní Americe a Africe.[10][11]
Již první fáze testování vakcín u lidí vyžadují značné kapitálové náklady farmaceutických firem, které se odhadují na 14 až 25 milionů dolarů pro typickou I. fázi klinické studie, ale možná až 70 milionů dolarů.[12][13] Pro srovnání: během epidemie eboly v západní Africe v letech 2013–2016 bylo v naléhavém vývoji 37 kandidátů na vakcíny, ale pouze jeden nakonec uspěl jako licencovaná vakcína, což znamenalo celkové náklady na potvrzení účinnosti v II. až III. fázi studií přibližně 1 miliardy dolarů.[12]
Mezinárodní organizace
Iniciativa skupiny největších ekonomik světa (G20)
Iniciativou skupiny největších ekonomik světa G20 byla dne 24. dubna 2020 vyhlášena akce nazvaná Access to COVID-19 Tools (ACT) Accelerator (Zrychlení přístupu k nástrojům proti covidu-19, ACT).[14] Výzva k této akci byla zveřejněna současně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).[15]
Dne 10. září 2020 uspořádaly Organizace spojených národů (OSN) a Evropská unie (EU) první zasedání rady „akcelerátoru“, které bylo přislíbeno 2,7 miliardy z 35 miliard amerických dolarů nezbytných k zajištění vývoje a výroby 2 miliard dávek vakcín proti covidu-19, 245 milionů ošetření lidí a 500 milionů testů, které iniciativa považovala za nutné k rychlému zastavení pandemie a urychlení globálního hospodářského oživení.[16] Andrew Witty a Ngozi Okonjo-Iweala ze Světové banky byli získáni pro funkce zvláštních velvyslanců WHO pro akcelerátor ACT.[17] V období vlády prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy americké stáhly svou finanční podporu WHO a nepodporovaly tento akcelerátor.[18]
Akcelerátor je mezioborová podpůrná struktura, která má partnerům umožnit sdílení zdrojů a znalostí. Skládá se ze čtyř pilířů, z nichž každý je řízen dvěma až třemi spolupracujícími partnery:[19]
- Vakcíny (také nazývané „COVAX“)
- Diagnostika
- Terapeutika
- Spojka zdravotnických systémů
Vakcíny a COVAX
| Dárce | Příspěvek |
|---|---|
 Spojené státy americké |
2 500 |
 Německo |
1 093 |
 Spojené království |
735 |
 Evropská unie |
489 |
 Japonsko |
200 |
 Kanada |
181 |
| Nadace Billa a Melindy Gatesových | 156 |
 Saúdská Arábie |
153 |
 Norsko |
141 |
 Francie |
122 |
 Itálie |
104 |
 Austrálie |
61 |
 Španělsko |
61 |
 Nizozemsko |
37 |
 Rakousko |
32 |
| Reed Hastings a Patty Quillinová | 30 |
 Švédsko |
24 |
| Anonymní nadace | 22 |
 Švýcarsko |
22 |
 Nový Zéland |
12 |
 Kuvajt |
10 |
 Katar |
10 |
| Shell | 10 |
 Jižní Korea |
10 |
| TikTok | 10 |
 Dánsko |
8 |
 Belgie |
5 |
 Irsko |
5 |
 Singapur |
5 |
| Wise | 5 |
 Řecko |
2 |
 Island |
2 |
 Kolumbie |
1 |
| KSRelief | 1 |
 Lucembursko |
1 |
| Mastercard | 1 |
 Estonsko |
0,1 |
 Monako |
0,1 |
 Bhútán |
0,01 |
| Celkem | 8 429,21 |
Nadnárodní spolupráce, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI), GAVI, Gatesovy nadace a vlád, vytvořila akcelerátor přístupu k nástrojům covid-19 (ACT), aby získala finanční podporu, zrychlený výzkum a vývoj, výrobu a globálně spravedlivý přístup k testům, léčením a licencím vakcín proti covidu-19, které jsou ve specifickém vývojovém programu nazvaném „pilíř COVAX“.[21][22] Cílem pilíře COVAX je usnadnit udělování licencí pro několik vakcín proti covidu-19, ovlivňovat spravedlivé ceny a poskytovat stejný přístup až k 2 miliardám dávek do konce roku 2021 na ochranu předních zdravotnických pracovníků a osob s vysokým rizikem infekce covidu-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.[23][24]
V průběhu roku 2020 došlo k zásadním změnám v celkovém úsilí při vývoji vakcín na covid-19. Od počátku roku rostla spolupráce nadnárodního farmaceutického průmyslu s národními vládami a rostl počet rozmanitost biotechnologických společností zaměřených na vakcínu proti covidu-19.[10] Podle CEPI zahrnuje obecná geografická distribuce vývoje vakcín organizace v Severní Americe, kde probíhá přibližně 40 % světového výzkumu vakcín, ve srovnání s 30 % v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě a několika projekty v Jižní Americe a Africe.[10]
První zemí světa, která díky tomuto programu získala vakcíny, se stala Ghana, do které dne 24. února 2021 dorazilo 600 tisíc dávek vakcíny AZD1222 od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity.[25][26]
Finanční příspěvky
V prosinci 2020 bylo pro celý akcelerátor ACT získáno 2,4 miliardy amerických dolarů, přičemž devět kandidátů na vakcíny bylo financováno z programů COVAX a CEPI – jde o největší portfolio vakcín proti covidu-19 na světě – se 189 zeměmi, které se zavázaly k plánu případného nasazení.[27][28]
Na začátku roku 2020 uskutečnila WHO televizní akci, která zvýšila přísliby ve výši 8,8 miliardy dolarů od čtyřiceti zemí na podporu rychlého vývoje vakcín.[29] V prosinci Gatesova nadace věnovala WHO dalších 250 milionů dolarů akcelerátoru ACT na „podporu dodávek nových testů, léčby a vakcín proti covidu-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy“ v průběhu roku 2021, čímž se celková částka daru na potlačení covidu-19 od nadace zvýšila na 1,75 miliardy dolarů.[30][31]
Globální výzkumná spolupráce pro připravenost na infekční onemocnění (GLoPID-R) úzce spolupracuje s WHO a členskými státy na stanovení priorit pro financování konkrétního výzkumu potřebného pro vakcínu na covid-19 a koordinuje mezinárodní finanční a výzkumné organizace s cílem udržovat aktuální informace o pokrocích očkování a zamezení duplicitního financování.[32]
Koalice pro inovativní epidemickou připravenost
Koalice pro inovativní epidemickou připravenost (CEPI), nadnárodní organizace založená v roce 2017, spolupracuje s mezinárodními zdravotnickými úřady a vývojáři vakcín na vývoji vakcín pro prevenci epidemií.[24] CEPI vytvořila fond v hodnotě 2 miliard dolarů v globálním partnerství mezi veřejnými, soukromými, filantropickými a organizacemi občanské společnosti pro zrychlený výzkum a klinické testování devíti kandidátů na vakcínu proti covidu-19 s cílem v období 2020–2021 podporovat několik kandidátských vakcín vývoj k licencování.[10][27][33] Spojené království, Kanada, Belgie, Norsko, Švýcarsko, Německo a Nizozemsko již poskytly Koalici počátkem května 915 milionů dolarů.[29][34] Gatesova nadace, soukromá charitativní organizace zabývající se výzkumem a distribucí vakcín, věnovala 250 milionů dolarů na podporu Koalici pro výzkum a podporu veřejného vzdělávání u vakcíny proti covidu-19.[35][36]
V průběhu pandemie v roce 2020 financovala CEPI vývoj devíti kandidátů na vakcíny v portfoliu, které bylo záměrně rozděleno mezi různé technologie vakcín, aby se minimalizovalo obvykle vysoké riziko selhání spojené s vývojem vakcín.[27][37] V prosinci 2020 CEPI podporovala výzkumné organizace a programy vakcín Oxford–AstraZeneca, Clover Biopharmaceuticals (SCB-2019), CureVac (Zorecimeran/CVnCoV), Inovio (INO-4800), Pasteurův ústav (MV-SARS-CoV-2), Moderna, Novavax, SK bioscience (GBP 510) a Hongkongská univerzita.[27][38][39]
Vývoj
Pozadí
Před covidem-19 nikdy nebyla vakcína proti infekční nemoci vyrobena za méně než několik let a neexistovala žádná vakcína pro prevenci infekce lidského koronaviru.[40] Vakcíny však byly vyrobeny proti několika zvířecím chorobám způsobeným koronaviry, včetně viru infekční bronchitidy ptáků z roku 2003, psího koronaviru a kočičího koronaviru.[41] Předchozí projekty zaměřené na vývoj vakcín proti virům z čeledi Coronaviridae, které působí na člověka, byly zaměřeny na těžký akutní respirační syndrom (SARS)[42] a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Vakcíny proti SARS a MERS[43] byly testovány na zvířatech.
Podle studií publikovaných v letech 2005 a 2006 byla identifikace a vývoj nových vakcín a léčivých přípravků k léčbě SARS v té době prioritou vlád a agentur veřejného zdraví po celém světě.[44][45][46] K roku 2020 neexistovala žádná léčba ani ochranná vakcína proti SARS, která by se prokázala jako bezpečná a účinná u lidí.[47][48]
Neexistuje ani prokázaná vakcína proti MERS.[49] Když začal převládat MERS, věřilo se, že stávající výzkum SARS může poskytnout užitečnou šablonu pro vývoj vakcín a terapeutik proti infekci MERS-CoV.[47][50] Od března 2020 byla k dispozici jedna vakcína proti MERS (založená na DNA), která dokončila I. fázi klinických studií na lidech[51] a tři další, přičemž všechny jsou vakcínami s virovými vektory: dvě s adenovirovými vektory (ChAdOx1-MERS, BVRS-GamVac) a jedna s MVA-vektorem (MVA-MERS-S).[52]
Raný vývoj
Poté, co byl koronavirus detekován v prosinci 2019,[53] byla dne 11. ledna 2020 zveřejněna genetická sekvence SARS-CoV-2 (ten, co způsobuje nemoc covid-19), což vyvolalo okamžitou mezinárodní reakci s cílem připravit se na vypuknutí a urychlit vývoj vakcíny.[11][54][55]
V únoru 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že neočekává, že vakcína proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu koronaviru 2 (SARS-CoV-2), viru způsobujícímu covid-19, bude k dispozici za méně než 18 měsíců.[56] Rychle rostoucí míra infekce covid-19 na celém světě na počátku roku 2020 stimulovala mezinárodní spojenectví a vládní úsilí o naléhavé organizování zdrojů na výrobu více vakcín ve zkrácených termínech,[57] přičemž čtyři kandidáti na vakcíny vstoupili v březnu do fáze testování na lidech.[11][33]
V dubnu 2020 odhadla WHO celkové náklady na vývoj sady tří nebo více vakcín s různými technologiemi a distribucí na 8 mld. amerických dolarů.[57]
Do dubna 2020 pracovalo v této virtuální zlaté horečce „téměř 80 společností a institutů v 19 zemích“.[58] Ještě v dubnu CEPI odhadovala, že až šest kandidátů na očkování proti covidu‑19 by mělo být vybráno mezinárodními koalicemi pro vývoj ve II. a III. fáze klinických studií a tři by měly být usměrněny prostřednictvím regulace a zajištění kvality případných licencí s celkovými náklady nejméně 2 mld. dolarů.[10][33][40] Další analýza odhadla, že 10 kandidátů bude potřebovat současný počáteční vývoj, než bude vybráno několik vybraných pro konečnou cestu k licencování.[40]
V červenci 2020 se britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti, kanadský Komunikační bezpečnostní ústav a americké Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) a Národní bezpečnostní agentura (NSA) shodly, že ruští státem podporovaní hackeři se možná pokoušeli ukrást výzkumy léčby a vakcín proti covidu-19 akademickým a farmaceutickým institucím v dalších zemích; Rusko to popřelo.[59]
Stlačená časová osa
Naléhavost vytvoření vakcíny proti covidu-19 vedla ke stlačeným harmonogramům, které zkrátily standardní časovou osu vývoje vakcín, v některých případech kombinovaly kroky klinických studií během měsíců, což je proces, který obvykle trvá postupně několik let.[35] Hodnoceno je několik kroků v rámci celé vývojové cesty, včetně úrovně přijatelné toxicity vakcíny (její bezpečnosti), cílení na zranitelné populace, potřeby průlomů v účinnosti vakcíny, trvání ochrany proti očkování, speciálních systémů podávání (jako je orální nebo nosní podání, spíše než injekcí), dávkový režim, charakteristiky stability a skladování, povolení pro nouzové použití před formální licencí, optimální výroba pro rozdělení na miliardy dávek a šíření licencované vakcíny.[40][60] Časové osy pro provádění klinického výzkumu postupného procesu vyžadujícího obvykle roky jsou komprimovány do testů bezpečnosti, účinnosti a dávkování probíhajících současně po několik měsíců, což potenciálně ohrožuje zajištění bezpečnosti.[34][35] Například čínští vývojáři vakcín a čínské vládní středisko pro kontrolu a prevenci nemocí zahájily své úsilí v lednu 2020[61] a do března sledovaly řadu kandidátů v krátkých časových lhůtách s cílem předvést čínské technologické silné stránky nad Spojenými státy americkými a ujistit Číňany o kvalitě vakcín vyráběných v Číně.[35][62]
Předklinický výzkum
V dubnu 2020 vydala WHO prohlášení zastupující desítky vědců z celého světa věnujících se vakcínám a přislíbila spolupráci k urychlení vývoje vakcíny proti covidu-19.[63] Koalice WHO podporuje mezinárodní spolupráci mezi organizacemi vyvíjejícími kandidáty na vakcíny, národními regulačními a politickými agenturami, finančními přispěvateli, sdruženími veřejného zdraví a vládami pro případnou výrobu úspěšné vakcíny v množství dostatečném pro zásobení všech postižených regionů, zejména zemí s nízkými příjmy.[11]
Průmyslová analýza vývoje minulých vakcín ukazuje míru selhání 84–90 %.[11][64] Protože covid-19 je nový cílový virus s vlastnostmi, které se stále odhalují a vyžadují inovativní technologie a vývojové strategie, rizika spojená s vývojem úspěšné vakcíny ve všech krocích předklinického a klinického výzkumu jsou vysoká.[11]
Aby bylo možné posoudit potenciál účinnosti vakcín, došlo v průběhu roku 2020 k vývoji nadnárodních, do té doby nebývalých, počítačových simulací a též nových zvířecích modelů specifických pro covid-19, ale tyto metody zůstávají nevyzkoušené kvůli neznámými vlastnostem viru covid-19.[11] Z potvrzených kandidátů na aktivní vakcínu bylo asi 70 % vyvíjeno soukromými společnostmi, zbývající projekty jsou vyvíjeny akademickými, vládními koalicemi a zdravotnickými organizacemi.[10]
Většina vývojářů vakcín jsou malé firmy nebo univerzitní výzkumné týmy s malými zkušenostmi s úspěšným plánem vývoje vakcín a omezenou kapacitou platit náklady na pokročilé klinické studie a výrobu, bez partnerství s nadnárodními farmaceutickými společnostmi.[10][11]
Historicky je pravděpodobnost úspěchu kandidáta na vakcínu proti infekční chorobě, která překoná předklinické bariéry a dosáhne I. fáze klinických testů na lidech 41–57 %.[12]
Technologické platformy
.jpg)
Od září 2020 bylo ve výzkumu a vývoji devět různých typů vakcín proti covidu‑19.[10] Většina kandidátních vakcín v klinických studiích byla zaměřena na spike protein koronaviru a jeho varianty jako primární antigen infekce covid‑19.[10] Typy vakcín vyvíjených v roce 2020 zahrnovaly vakcíny na bázi nukleových kyselin (nukleosidem modifikovaná mRNA a DNA), nereplikující se virové vektory, peptidy, rekombinantní proteiny, živé oslabené viry a inaktivované viry.[10][11][40][65]
Mnoho typů vakcín vyvíjených proti covidu-19 nejsou jako konvenční vakcíny proti chřipce, ale používají spíše strategie „nové generace“ pro efektivnější tlumení infekce covid‑19.[10][11][65] Moderní vakcíny nových typů mohou přinést flexibilitu při přípravě antigenů a tím i zvýšit účinnost pro potlačení infekce covidem‑19 u některých citlivých podskupin populace, jako jsou zdravotničtí pracovníci, starší lidé, děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem.[10][11]
| Molekulární platforma | Celkový počet kandidátů |
Počet kandidátů ve fázi testování na lidech |
|---|---|---|
| Neaktivní virus | ||
| Nereplikující se virový vektor | ||
| na bázi RNA | ||
| Proteinová podjednotka | ||
| založené na DNA | ||
| Částice podobné virům | ||
| Replikující virový vektor | ||
| Živý oslabený virus |
Typy vakcín
V klinických studiích fáze III byla pro několik vakcín prokázána účinnost až 95 % při prevenci symptomatické infekce covidem-19.[67] Národní regulační orgány alespoň jednoho státu schválily k listopadu 2021 dvacet šest vakcín pro veřejné použití. Jsou to následující vakcíny: jedna DNA vakcína (ZyCoV-D), dvě RNA vakcíny (Pfizer–BioNTech a Moderna), deset konvenčních inaktivovaných vakcín (BBIBP–CorV od čínské společnosti Sinopharm, CoronaVac od čínské společnosti Sinovac, Covaxin od indické společnosti Bharat Biotech, čínská WIBP–CorV, ruská CoviVac, kazašská QazCovid-in, čínský Covidful, íránský COVIran Barakat, čínský KCONVAC a íránský FAKHRAVAC), pět vakcín s virovým vektorem (vakcíny Sputnik V a Sputnik Lajt od ruského Gamalejova institutu, Oxford–AstraZeneca, Convidecia od čínské společnosti CanSino Biologics a Johnson & Johnson) a pět peptidových vakcín (ruská EpiVacCorona, čínská RBD-Dimer (ZF2001), kubánská Abdala, kubánská Soberana 02, tchajwanská MVC-COV1901 a australská COVAX-19 nebo americká Novavax).
Podle Světové zdravotnické organizace bylo k březnu 2022 celosvětově ve vývoji 340 vakcín, z toho v klinických studiích 122 vakcín proti covidu-19, z toho 30 v první fázi, 31 ve fázi I. až II., 16 ve II. fázi, 36 ve III. fázi a 9 ve IV fázi.[66]
V současné době probíhá výzkum a vývoj nejméně deseti různých technologických platforem s cílem vytvořit účinnou vakcínu proti covidu-19.[68][69] Většina platforem kandidátů na vakcínu v klinických studiích se zaměřuje na koronavirový spike protein (S protein) a jeho varianty jako primární antigen infekce covid‑19,[68] protože S protein spouští silné B-lymfocyty a T-lymfocyty imunitní reakce.[70][71] Pro vývoj vakcíny se však zkoumají i další proteiny koronaviru, jako je kapsida, protože také indukují silnou odpověď T-lymfocytů a jejich geny jsou konzervovanější a méně často se rekombinují (ve srovnání se spikem).[71][72][73]
Platformy vyvíjené v roce 2020 zahrnovaly technologie nukleových kyselin (nukleosidy modifikované messenger RNA a DNA), nereplikující se virové vektory, peptidy, rekombinantní bílkoviny, živé oslabené viry a inaktivované viry.[68][74][75][76]
Mnoho technologií vakcín vyvíjených proti covidu-19 nejsou jako vakcíny, které se již používají k prevenci chřipky, ale spíše využívají strategie nové generace pro přesné zacílení mechanismů infekce covid-19.[68][68][76] Několik syntetických vakcín používá mutaci 2P k uzamčení spike proteinu do jeho prefuzní konfigurace, čímž stimuluje adaptivní imunitní odpověď na virus předtím, než se připojí k lidské buňce.[77] Vyvíjené očkovací platformy mohou zlepšit flexibilitu manipulace s antigeny a účinnost pro zacílení mechanismů infekce covid-19 u citlivých podskupin populace, jako jsou zdravotničtí pracovníci, senioři, děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem.[68][75]
mRNA vakcíny
Několik vakcín proti covidu-19, včetně vakcín Pfizer–BioNTech a Moderna, bylo vyvinuto tak, aby využívaly RNA ke stimulaci imunitní reakce. Když je vakcína zavedena do lidské tkáně, obsahuje buď samoreplikující se RNA, nebo messenger RNA (mRNA), které obě způsobují, že buňky exprimují spike protein SARS-CoV-2. Tím se tělo naučí, jak identifikovat a zničit odpovídající patogen. RNA vakcíny často, ale ne vždy, používají mediátorovou RNA modifikovanou nukleosidy. Dodání mRNA je dosaženo koformulací molekuly do lipidových nanočástic, které chrání vlákna RNA a pomáhají jejich absorpci do buněk.[78][79][80][81]
RNA vakcíny byly prvními vakcínami covid-19, které byly povoleny ve Spojeném království, Spojených státech amerických a Evropské unii.[82][83] Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou vakcíny Pfizer–BioNTech[84][85][86] a Moderna.[87][88] Vakcína CVnCoV RNA od CureVac v klinických studiích selhala.[89]
Závažné alergické reakce jsou vzácné. V prosinci 2020 vedlo 1 893 360 prvních dávek vakcíny Pfizer–BioNtech ke 175 případům těžké alergické reakce, z nichž 21 bylo anafylaktických. Ze 4 041 396 podání dávek vakcíny Moderna v prosinci 2020 a lednu 2021 bylo hlášeno pouze deset případů anafylaxie. Za alergické reakce byly s největší pravděpodobností zodpovědné lipidové částice.[90]
Adenovirové přenašečové vakcíny
Nereplikující se virové přenašečové (vektorové) vakcíny používají obal adenoviru obsahující DNA, která kóduje bílkovinu SARS-CoV-2.[91][92] Vakcíny proti covidu-19 založené na virových vektorech se nereplikují, což znamená, že nevytvářejí nové virové částice, ale produkují pouze antigen, který vyvolává systémovou imunitní odpověď.[91]
Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou vakcína Oxford–AstraZeneca,[93][94][95] vakcína Sputnik V,[96] Convidecia a vakcína Janssen.[97][98]
Convidecia a Janssen jsou jednorázové vakcíny, které nabízejí méně komplikovanou logistiku a mohou být skladovány v běžném chlazení po dobu několika měsíců.[99][100]
Sputnik V používá Ad26 pro svou první dávku, která je stejná jako jediná dávka Janssen, a Ad5 pro druhou dávku, která je stejná jako jediná dávka Convidecia.[101]
Inaktivované vakcíny
Inaktivované vakcíny se skládají z virových částic, které vyrostly v kultuře a pak jsou zabity teplem, nebo formaldehydem, aby ztratily schopnost vyvolat onemocnění, přičemž stále stimulují imunitní odpověď.[102]
Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou čínské vakcíny CoronaVac,[103][104][105] Sinopharm BIBP[106] a WIBP; indický Covaxin; ruský CoviVac;[107] kazašská vakcína QazVac[108] a íránský COVIran Barekat.[109] Mezi vakcíny v klinických studiích patří vakcína Valneva.[110]
Podjednotkové vakcíny
Podjednotkové vakcíny prezentují jeden nebo více antigenů bez zavedení celých částic patogenu. Zapojené antigeny jsou často proteinové podjednotky, ale může to být jakákoli molekula, která je částí patogenu.[111]
Tři autorizované vakcíny tohoto typu jsou peptidová vakcína EpiVacCorona,[112] ZF2001,[69] a MVC-COV1901[113]. Další schválenou vakcínou je například ta od společnosti NovaVax.[8]
Vakcína V451 byla dříve v klinických studiích, které byly ukončeny, protože bylo zjištěno, že vakcína může potenciálně způsobit nesprávné výsledky pro následné testování na HIV.[114]
Nosní vakcíny
Nosní vakcíny se zaměřují na slizniční imunitu v nosní sliznici, která je portálem pro vstup viru do těla.[115][116] Tyto vakcíny jsou navrženy tak, aby stimulovaly nosní imunitní faktory, jako je imunoglobulin A.[115] Dříve byly nosní vakcíny schváleny pro jiné infekce, jako je například chřipka.[116][117]
Další typy
Mezi další typy vakcín, které jsou v klinických studiích, patří viru podobné částicové vakcíny, vícenásobné DNA plazmidové vakcíny,[118][119][120][121][122][123] lentivirové vektorové vakcíny,[124][125] konjugované vakcíny a virus vezikulární stomatitidy vykazující spike protein SARS-CoV-2.[126]
Vědci zkoumali, zda by stávající vakcíny pro nesouvisející stavy mohly nastartovat imunitní systém a snížit závažnost infekce koronaviru.[127] Existují experimentální důkazy, že BCG vakcína proti tuberkulóze má nespecifické účinky na imunitní systém, ale neexistuje žádný důkaz, že je tato vakcína účinná proti covidu-19.[128]
Výzvy
Rychlý vývoj a naléhavost výroby vakcíny proti pandemii covidu‑19 mohla a může zvýšit rizika a míru selhání při dodávání bezpečné a účinné vakcíny.[11][65][129] Jedna studie zjistila, že v letech 2006 až 2015 míra úspěšnosti získání souhlasu od fáze I. do úspěšné fáze III. klinické studie vakcín byla 16,2 % [64] a CEPI naznačuje potenciální úspěšnost pouze 10 % u kandidátů na vakcíny ve vývoji v roce 2020.[11]
Zpráva CEPI z dubna 2020 uvádí: „Bude nutná silná mezinárodní koordinace a spolupráce mezi vývojáři vakcín, regulačními orgány, tvůrci politik, finančními institucemi, orgány veřejného zdraví a vládami, aby bylo zajištěno, že nadějné kandidátní vakcíny v pozdním stadiu mohou být vyráběny v dostatečném množství a spravedlivě dodávány do všech postižených oblastí, zejména do regionů s nízkými příjmy.“[11]
Protilátkami zprostředkovaný enhancement
.jpg)
Ačkoli je kvalita a množství protilátek indukovaných vakcínou určena k neutralizaci infekce covid-19, vakcína může mít nezamýšlený opačný účinek tím, že způsobí protilátkami zprostředkovaný enhancement (ADE), což je zvýšená přilnavost viru k jejím cílovým buňkám, která může vyvolat cytokinovou bouři, pokud je očkovaná osoba později napadena virem.[65][130] Typ vakcíny (modifikovaná DNA nebo RNA, protein, peptid, inaktivovaný virus), dávka vakcíny, načasování přeočkování proti možnému opakování infekce covid‑19 a starší věk jsou faktory určující riziko a rozsah ADE.[65][130] Protilátková odpověď na vakcínu je proměnnou ve vývoji vakcínových technologií, včetně toho, zda má vakcína přesný mechanismus,[65] a výběr způsobu, jakým je podávána (nitrosvalová, podkožní, ústní nebo nosem).[130]
Náklady
Účinná vakcína na covid-19 by podle jednoho odborníka mohla ušetřit biliony dolarů na globálním ekonomickém propadu, a proto každá cenovka v miliardách vypadá ve srovnání s globálním propadem malá.[131] V počátečních stádiích pandemie nebylo známo, zda bude možné vytvořit bezpečnou, spolehlivou a dostupnou vakcínu pro tento virus, a nebylo přesně známo, kolik může vývoj vakcín stát.[35][40][54] Existovala možnost, že miliardy dolarů budou investovány bez úspěchu.[34]
Jakmile se vyvine účinná vakcína, je třeba vyrobit a distribuovat miliardy dávek po celém světě. V dubnu 2020 odhadovala Gatesova nadace, že výroba a distribuce mohou stát až 25 miliard amerických dolarů.[132] Z klinických studií I. fáze se 84–90 %[11][64] kandidátů na vakcínu během vývoje nedostalo ke konečnému schválení a z fáze III 25,7 %.[64] Investice výrobce do kandidáta na vakcínu může přesáhnout 1 mld. dolarů a zahrnuje miliony zbytečných dávek z důvodů daných pokročilými dohodami o výrobě.[34][35][40]
K listopadu 2020 stanovily společnosti dotované v rámci amerického programu Operation Warp Speed počáteční ceny od 19,50 do 25 $ za dávku, v souladu cenou vakcíny proti chřipce.[133] V prosinci 2020 belgická politička krátce zveřejnila důvěrné ceny dohodnuté mezi výrobci vakcín a Evropskou unií (EU), které se pohybovaly přibližně od 46 Kč do 385 Kč za dávku.[134]
.jpg&veda=18451){kind=link}
.jpg&veda=18451){kind=link}
