Větrná hora

Větrná hora
Země původu	Československo
Jazyk	čeština
Délka	100 min
Žánr	dobrodružný
Námět	Miloš Velínský
Scénář	Miloš Velínský, Jiří Sequens
Režie	Jiří Sequens
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Josef Vinklář, Stanislav Fišer, Zdeněk Braunschläger, Rudolf Deyl, Rudolf Hrušínský
Hudba	Miloš Vacek
Kamera	Rudolf Milič
Kostýmy	Anna Kuchačevičová, Marie Malá
Střih	Jan Chaloupek
Zvuk	Dobroslav Šrámek
Architekt	Karel Lier
Výroba a distribuce
Premiéra	3. února 1956
Produkční společnost	Studio uměleckých hraných filmů Praha
	Větrná hora na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrná hora je československý dobrodružný film z roku 1956.

Děj

Dvanáct nových pracovníků a pracovnic odjíždí do rudného dolu v českém pohraničí. Jeden však nedojede.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Obsazení

Josef Vinklář	Antonín Homolka
Stanislav Fišer	Ctirad Šantora
Zdeněk Braunschläger	Vojta Dufek
Rudolf Deyl mladší	Karel Škvajn
Rudolf Hrušínský	Alois Pohanka
Miloš Kopecký	Melichar Hnátek
Robert Vrchota	Ludvík Mikula
Josef Kemr	František Ježek
Eva Kubešová	Ivanka Bartáková
Stella Zázvorková	Květa Vejvodová
Marie Kyselková	Anička Šafránková
Otto Lackovič	Rudolf Pecián
Radovan Lukavský	závodní
Jaroslav Mareš	šofér
Bohuš Záhorský	Renner
Václav Voska	Terský
Stanislav Neumann	Jonáš
Miloš Vavruška	poručík Plotek
Oldřich Vykypěl	Jiřička
Jiřina Steimarová	Jiřičková
Lubomír Lipský	staršina Pohraniční stráže
Ladislav Herbert Struna	minér
Miroslav Svoboda	havíř
Josef Chvalina	hlavní geolog
Jiří Smutný	geolog
Karel Kocourek
Vladimír Linka

Zajímavosti

Film byl natočen na řadě míst v oblasti Labských pískovců a Krušných hor: na příjezdu k turistické chatě u vstupu do Tiských stěn^[1] (turistická chata), na silnici II/248 mezi Telnicí a Nakléřovem^[1] (průjezd krajinou k Větrné hoře), na příjezdu do Nakléřova se siluetou zaniklého kostela svatého Josefa^[1] (krajina se siluetou domu a kostela), na cestě k Děčínskému Sněžníku^[1] (před poslední zatáčkou), na cestě na vrchol Děčínského Sněžníku k rozhledně^[1] (vrchol Větrné hory), u restaurace na Děčínském Sněžníku^[1] (ubytovna na Větrné hoře), na příjezdové cesta s pohledem na rozhlednu^[1] (cesta k Větrné hoře) a ve fluoritovém dole na úbočí Děčínského Sněžníku.

Dobová recenze v Rudém právu uvádí autora námětu Miloše Velínského^[2] předsedu MNV ve Sněžníku, což je omyl způsobený podobností jmen^[3], předsedou MNV byl učitel Velimský. Miloš Velínský byl scenáristou řady filmů s kriminální zápletkou (105% alibi, Zlatý pavouk, Dva tygři a dalších).

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Větrná hora . Filmová místa.cz . Dostupné online.
↑ Jiří Plachetka. Nový český film „VĚTRNÁ HORA“. Rudé právo. 3. 2. 1956, roč. 36 (Právo lidu ročník 59), čís. 34, s. 3. Dostupné online .
↑ NEDVĚDOVÁ, Petra. Kamenná dáma aneb život rozhledny a pod rozhlednou. Jílové: Město Jílové, 2014. 41 s. (Historická ohlédnutí). Kapitola Filmaři na Sněžníku, s. 38.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Větrná_hora
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[fm-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Větrná hora . Filmová místa.cz . Dostupné online.

[rp-2] Jiří Plachetka. Nový český film „VĚTRNÁ HORA“. Rudé právo. 3. 2. 1956, roč. 36 (Právo lidu ročník 59), čís. 34, s. 3. Dostupné online .

[3] NEDVĚDOVÁ, Petra. Kamenná dáma aneb život rozhledny a pod rozhlednou. Jílové: Město Jílové, 2014. 41 s. (Historická ohlédnutí). Kapitola Filmaři na Sněžníku, s. 38.

[1]

[2]

[3]