Vítězslav Mácha
Osobní informace
Datum narození	6. dubna 1948
Místo narození	Krmelín, okres Frýdek-Místek Československo Československo
Datum úmrtí	29. května 2023 (ve věku 75 let)
Stát	Československo
Přezdívka	„Víťa“
Sportovní informace
Klub	TJ VŽKG Ostrava (zač.) TJ Baník Ostrava (klub od 1966)
Trenéři	Kamil Odehnal (osob. OH80) Antonín Splítek (repr. OH68) Jiří Švec (repr. OH72-76)
Kategorie	střední váha
Zápasnický styl	řecko-římský styl
Účast na LOH	1968, 1972, 1976, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021

Přehled medailí
Zápas na LOH
zlato	LOH 1972 Mnichov	ř.-ř.s. do 74 kg
stříbro	LOH 1976 Montréal	ř.-ř.s. do 74 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato	MS 1974 Katovice	velterová váha
zlato	MS 1977 Göteborg	velterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
bronz	ME 1972 Katovice	velterová váha
stříbro	ME 1973 Helsinki	velterová váha
stříbro	ME 1974 Madrid	velterová váha
bronz	ME 1975 Ludwigshafen	velterová váha
zlato	ME 1977 Bursa	velterová váha

Vítězslav Mácha (6. dubna 1948 – 29. května 2023^[1]) byl československý a český zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1972.

Osobní život

S manželkou měl dva syny Vítězslava (* 1972) a Radima (* 1974).

Jeho celoživotní vášní bylo holubaření.^[2][3]

Sportovní kariéra

Začínal s národní házenou v rodném Krmelíně v místním Sokole.^[4] Jeho otec Jan pracoval ve vítkovických železárnách jako jeřábník a brával ho na ligová střetnutí zápasníků.^[5] Zápasení se začal aktivně věnovat během učení slévačem ve VŽKG od 14 let pod vedením Kamila Odehnala.^[6] V roce 1965 se poprvé dostal do juniorské reprezentace.^[6] V roce 1966 přestoupil s trenérem Odehnalem do prvoligového TJ Baník Ostrava. V sezoně 1966/67 startoval ve váze do 78 kg a zaznamenal v lize 33 vítězství, 8 remíz a 1 porážku na technické body.^[7] Tím si řekl o pozvánku do mužské reprezentace klasiků. Kvůli povolání v těžkém průmysl (slévárna) mu byla snížena povinná vojenská služba na 5 měsíců – druhá polovina roku 1967.^[8]

V olympijském roce 1968 se reprezentačním trenérem Antonínem Splítkem domluvil na přesun do nižší váhy do 70 kg, do které musel shazovat až 10 kg.^[9] V říjnu startoval na olympijských hrách v Mexiku. Po náročném shazování a vážení se však napil vody z místního vodovodu a dostal zažívací potíže.^[8] Úvodní zápas s východním Němcem Klausem Pohlem tak prohrál poměrně jednoznačně na technickou převahu soupeře. V dalších dvou kolech mu přál los na hratelné soupeře, se kterými neztratil jediný negativní klasifikační bod. Ve čtvrtém kole ho však z turnaje vyřadil dosažením součtu negativních klasifikačních bodů favorizovaný Sovět Gennadij Sapunov.^[10]

Od roku 1969 se měnily váhové limity a tímto rokem se pro něj stala osudová nová velterová váhová kategorie do 74 kg. Na červnovém mistrovství Evropy v Modeně byl kvůli mezinárodní politice ze soutěže po prvním kole stažen – Československo podpořilo bojkotem problémy spojené s mezinárodním uznáním NDR "západními" mocnostmi.^[11] V roce 1970 ho na červnovém mistrovství Evropy ve Východním Berlíně opět zastavil jeho velký rival Němec Klaus Pohl. Mezi světovou špičku se dostal teprve v roce 1971, kdy zvítězil na silně obsazeném dubnovém turnaji v Budapešti.^[12] V přípravě na zářijové mistrovství světa v Sofii si však na reprezentačním soustředění nalomil žebro.^[13] Přes silnou bolest nastoupil v Sofii k prvnímu zápasu proti těžkému soupeři, východnímu Němci Pohlovi. Po minutě zápasu musel vzdát, když mu nalomené žebro při jednom z chvatů prasklo.^[14]

Problémy se žebry se s ním od roku 1971 táhly s železnou pravidelností. V roce 1972 na dubnovém mistrovství Evropy v polských Katovicích mu opět žebro nevydrželo ve 4. kole v zápase s Bulharem Borisem Butrakovem. V 5. kole měl štěstí na volný los, a tím postoupil mezi finálovou trojici. K finálovým soubojům pro bolesti nenastoupil a obsadil konečné třetí místo.^[15] V přípravě na olympijské hry v Mnichově přechodil virózu a dlouho se nemohl dostat do fyzické pohody. Jednu chvíli uvažoval o předčasném ukončení sezony. Zde se však naplno projevil psychologický prvek jeho budoucích úspěchů, kterým byl trenér Jiří Švec. Švec ho při největší skepsi dokázal dostat na žíněnku a jít tzv. přes bolest. V Mnichově prohrál v úvodním kole s Bulharem Ivanem Kolevem na body a připsal si výraznou bodovou ztrátu tří negativních klasifikačních bodů. Ve druhém kole ho dostal do turnaje nevýrazný Argentinec Nestor González, kterého porazil ve třetí minutě na lopatky. Ve třetím kole porazil technickou převahou Turka Mehmeta Türüta. Ve čtvrtém kole porazil na technické body silného Francouze Daniela Robina, ale v závěru zápasu se mu ozvalo naražené levé rameno. V pátém kole již rameno silně cítil, přesto dokázal poprvé na velkém turnaji porazit východního Němce Klause Pohla. Další den nemohl s ramenem hýbat, obstřik ani masáž situaci nezlepšily. Silně uvažoval o možnosti nenastoupit ve finále proti Řeku Petrosi Galaktopulosovi. Po rozhovoru se Švecem a doktorem Jánošdeákem k zápasu nastoupil.^[16] V dokumentu Sláva vítězům uvedl, že při vstupu na žíněnku jakoby zázrakem rameno povolilo… dostal se do zápasnického transu.^[17][18] Finále začal aktivně, po první třetině vedl 3:1 na technické body. Ve druhé třetině přidal další dva body a vedl už 5:1. Ve třetí části udržoval vedení a nechal Galaktopulose korigovat na konečných 5:3. Získal první zlatou olympijskou medaili pro československý zápas.^[19] Jeho finálový soupeř Galaktopulos o jeho problémech věděl a soupeře podcenil.^[20] Vedení řecké výpravy si bylo jisté zlatou olympijskou medailí, že s pořadateli pozvali k předávání medailí řeckého krále Konstantina.^[21][22]

V roce 1973 prohrál na červnovém mistrovství Evropy v Helsinkách v 5. kole s Bulharem Ivanem Kolevem a obsadil konečné druhé místo. Na zářijovém mistrovství světa v Teheránu narazil na Koleva již ve 4. kole a po taktické diskvalifikaci na pasivitu byl z turnaje předčasně vyřazen dosažením šesti negativních klasifikačních bodů.

V roce 1974 na červnovém mistrovství Evropy v Madridu sahal po titulu mistra Evropy. V závěrečném zápase vedl nad Kolevem již 6:0 na technické body. V závěru zápasu si však při snaze navýšit výsledek zlomil žebro a musel pro bolest vzdát.^[23] Vše si vynahradil na říjnovém mistrovství světa v polských Katovicích. V závěrečném zápase porazil na lopatky východního Němce Klaus-Petera Göpferta a bez porážky v turnaji získal pro Československo první zápasnický titul mistra světa. V prosinci vyhrál poprvé anketu československý sportovec roku. Lukrativní nabídku (vysoká hodnost, byt) na přesun do Prahy, do vrcholového tréninkového centra Rudé Hvězdy nepřijal z rodinných důvodů.^[13]

V roce 1975 doplatil na neznalost nových pravidel, které zrušily za nerozhodného bodového stavu tzv. remízu. Na dubnovém mistrovství Evropy v německém Ludwigshafenu se probojoval mezi finálovou trojici jako vedoucí závodník. V prvním zápase finále vyrovnal v poslední minutě s Němcem Göpfertem na 5:5 a takticky udržel výsledek do konce myslíc, že zvítězí. Rozhodčí však vyhlásil vítězem jeho soupeře Göpferta, protože předvedl vyšší bodovaný chvat. Vzápětí prohrál i se Švédem Janem Karlssonem a obsadil až třetí místo. Nevydařilo se mu ani zářijové mistrovství světa v sovětském Minsku. Ve čtvrtém kole byl po třetím napomenutí diskvalifikován v zápase s Maďarem Mihály Tomou. Aby se v turnaji udržel, potřeboval v 5. kole porazit Jugoslávce Vojislava Tabačka. Vítězství nad Jugoslávcem mu vzalo hodně sil, které mu chyběly v 6. kole proti Sovětu Anatoliji Bykovovi. Po porážce na technické body zůstal před branami finále a obsadil konečné 4. místo.

V olympijském roce 1976 poprvé experimentoval s vyšší střední váhou do 82 kg. S trenérem se domluvil, že vynechá mistrovství Evropy v Leningradu. Ve vyšší váze nechtěl riskovat zranění a shazování do 74 kg si nechal až na olympijský turnaj – jeho normální tělesná hmotnost byla cca 84 kg.^[24] V přípravě na olympijské hry však přišla komplikace v podobě zranění kolene, kvůli kterému prakticky neprodělal přípravu na žíněnce.^[25] Na červencové olympijské hry v Montreálu tak odjížděl se smíšenými pocity a turnaj rozjel opatrně takticky. V úvodním kole vyfauloval na pasivitu starého známého východního Němce Klaus-Petera Göpferta. Ve třetím kole porazil nečekaně lehce technickou převahou úřadujícího mistra Evropy Bulhara Janko Šopova. Ve čtvrtém kole doslova urval vítězství 4:3 na technické body proti Finu Mikko Huhtalovi. V pátém kole měl volný los, po kterém mu zbyly v soutěži dva soupeři – Sovět Anatolij Bykov a nečekaně mladý devatenáctiletý západní Němec Karl-Heinz Helbing. Helbing se vnitřně spokojil s jistou bronzovou medailí a byl v zápase s Máchou odevzdaným soupeřem. Mácha zvítězil na technickou převahu diskvalifikací. V zápase o zlatou olympijskou medaili nastoupil proti Sovětu Anatoliji Bykovovi. Finále začal aktivně a ujal se vedení 2:0 na technické body. V závěru třetiny však chyboval a nechal Bykova kontrachvatem otočit skóre na 2:3. Ve druhé třetině ztratil další bod. Za stavu 2:4 šel zápas do třetí třetiny, kde se nejvíc projevil deficit z předolympijské přípravy. Fyzicky přestal na soupeře stačit, který dvacet sekund před koncem přidal další tři body zvratem. Po porážce 3:7 na technické body získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1977 zkompletoval sbírku zlatých medailí titulem mistra Evropy na mistrovství Evropy v turecké Burse. V přípravě na mistrovství světa v Göteborgu si narazil ledvinu a měsíc netrénoval. Ve čtvrtém kole byl za přílišnou pasivitu diskvalifikován se západním Němcem Karl-Heinzem Helbingem. V pátém kole porazil technickou převahou na pasivitu Maďara Ference Kocsise a postoupil do finále se Sovětem Anatolijem Bykovem a Bulharem Janko Šopovem. Odpočinek do druhého dne mu prospěl, byť do pozdní noci shazoval přebytečná tři kila v sauně.^[26] V zápase s Bykovem se ujal vedení po první třetině 5:0 a nakonec zvítězil 10:2 na technické body. Bulhara Šopova porazil podobným způsobem, ujal se vedení, které do konce hrací doby udržoval. Po vítězství 12:8 nad Šopovem získal svůj druhý titul mistra světa. V prosinci vyhrál podruhé anketu československý sportovec roku.

Po olympijských hrách v Montréalu se vyjádřil, že po zisku titulu mistra Evropy skončí v reprezentaci. Po úspěšném roce 1977, kdy získal titul mistra Evropy a světa, se nechal ústředním trenérem Jiřím Šoptenkem přemluvit, aby vydržel do olympijského roku 1980. Vnitřně však byl naladěn skončit, a to se podepsalo na jeho dalších výsledcích.^[13] Na mistrovství Evropy v Oslu v roce 1978 navíc utrpěl ve druhém kole v zápase se západním Němcem Karl-Heinzem Helbingem luxaci levého lokte.^[9] Další šrám na těle, který mu přibyl k žebrům, rameni či kolenu. Zápas s adrenalinem v krvi vítězně dokončil, druhý den však musel ze soutěže odstoupit. V roce 1980 vynechal domácí mistrovství Evropy v Prievidzi a vše soustředil na olympijské hry v Moskvě. Do Moskvy si však formu nepřivezl. Po vydřených vítězstvích s Belgičanem Jacques van Lanckerem a Švédem Lennartem Lundellem prohrál ve třetím kole s Anatolijem Bykovem 2:4 na technické body. Ve čtvrtém kole ho následně z turnaje vyřadil Bulhar Janko Šopov porážkou 2:6 na technické body. Obsadil bodované 6. místo. Následně ukončil sportovní kariéru.

Vítězslav Mácha se řadil mezi komplexní zápasníky se širokou škálou chvatů, které zvládal z pravé i levé strany. Měl vynikající úvodní třetinu zápasu, kde získal bodový náskok, který, pokud byl ve formě, udržel do konce zápasu. Takticky mu vyhovovalo soupeře vylákat a kontrovat. Někteří rozhodčí však pro tento styl boje neměli pochopení a trestali ho za pasivitu.^[27] Slabinou, na které musel pracovat, byla slabší fyzická kondice; v několika zápasech mu tzv. došel kyslík. K jeho předzápasovým rituálům patřilo promítání nadcházejícího souboje v hlavě. Znal dobře styly svých soupeřů a představoval si, jak na kterou situaci budou asi reagovat.^[9] Petr Kment ho charakterizoval slovy:^[27] Mácha zkrátka ví co má v dané chvíli na žíněnce udělat, nějak to vycítí ze sebemenšího náznaku pohybu soupeře, automaticky; orientuje se v každé situaci. A to se dost dobře nedá naučit, tu schopnost buď máš, nebo nemáš. Snad je to vrozené.

Výsledky v zápasu řecko-římském

Olympijské hry a mistrovství světa

Olympijské hry a mistrovství světa
Kolo	Výsledek	Bilance	Soupeř	Výsledek	NKB	∑NKB	Styl	Datum	Turnaj	Místo
1980 Olympijské hry do 74 kg v klasickém stylu
4. kolo	prohra	34-13	Janko Šopov (BUL)	tech. body (2:6)	3	8	Zápas řecko-římský	21.-23. července 1980	Olympijské hry	Moskva, Sovětský svaz
3. kolo	prohra	34-12	Anatolij Bykov (URS)	tech. body (2:4)	3	5
2. kolo	vítězství	34-11	Lennart Lundell (SWE)	tech. body (3:3)	1	2
1. kolo	vítězství	33-11	Jacques van Lancker (BEL)	tech. body (8:6)	1	1
1979 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu
3. kolo	prohra	32-11	Vjačeslav Mkrtyčev (URS)	tech. body (6:8)	3	6	Zápas řecko-římský	23.-26 srpna 1979	Mistrovství světa	San Diego, Spojené státy
2. kolo	prohra	32-10	Ferenc Kocsis (HUN)	tech. body	3	3
1. kolo	vítězství	32-9	Idalberto Barban (CUB)	diskvalifikace	0	0
1977 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu
7. kolo (F)	vítězství	31-9	Janko Šopov (BUL)	tech. body (12:8)	1	2 (F)	Zápas řecko-římský	14.-17. října 1977	Mistrovství světa	Göteborg, Švédsko
6. kolo (F)	vítězství	30-9	Anatolij Bykov (URS)	tech. body (10:2)	1	1 (F)
5. kolo	vítězství	29-9	Ferenc Kocsis (HUN)	diskvalifikace	0	4
4. kolo	prohra	28-9	Karl-Heinz Helbing (FRG)	diskvalifikace	4	4
2. kolo	vítězství	28-8	Klaus-Peter Göpfert (GDR)	diskvalifikace	0	0
1. kolo	vítězství	27-8	Jan van de Paverd (NED)	lopatky (2:40)	0	0
1976 Olympijské hry do 74 kg v klasickém stylu
7. kolo (F)	prohra	26-8	Anatolij Bykov (URS)	tech. body (3:7)	3	3 (F)	Zápas řecko-římský	20.-24. července 1976	Olympijské hry	Montréal, Kanada
6. kolo (F)	vítězství	26-7	Karl-Heinz Helbing (FRG)	diskvalifikace	0	0 (F)
4. kolo	vítězství	25-7	Mikko Huhtala (FIN)	tech. body (4:3)	1	1,5
3. kolo	vítězství	24-7	Janko Šopov (BUL)	tech. převaha (12:2)	0,5	0,5
2. kolo	vítězství	23-7	Brian Renken (CAN)	diskvalifikace	0	0
1. kolo	vítězství	22-7	Klaus-Peter Göpfert (GDR)	diskvalifikace	0	0
1975 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu
6. kolo	prohra	21-7	Anatolij Bykov (URS)	tech. body	3	8	Zápas řecko-římský	11.-14. září 1975	Mistrovství světa	Minsk, Sovětský svaz
5. kolo	vítězství	21-6	Vojislav Tabački (YUG)	tech. body	1	5
4. kolo	prohra	20-6	Mihály Toma (HUN)	diskvalifikace	4	4
3. kolo	vítězství	20-5	Hans-Joachim Klötzing (FRG)	?	0	0
2. kolo	vítězství	19-5	Jan Karlsson (SWE)	?	0	0
1. kolo	vítězství	18-5	Hans Kiss (AUT)	?	0	0
1974 Mistrovství světa do 74 kg v klasickém stylu
7. kolo (F)	vítězství	17-5	Klaus-Peter Göpfert (GDR)	lopatky (6:39)	0	1 (F)	Zápas řecko-římský	10.-14. října 1974	Mistrovství světa	Katovice, Polsko
6. kolo (F)	vítězství	16-5	Ijoseb Berišvili (URS)	tech. body	1	1 (F)
5. kolo	vítězství	15-5	Mihály Toma (HUN)	?	?	?
4. kolo	vítězství	14-5	Veikko Lavonen (FIN)	? Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vítězslav_Mácha Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.  Navigácia: Veda > Analytika Antropológia Aplikované vedy Bibliometria Dejiny vedy Encyklopédie Filozofia vedy Forenzné vedy Humanitné vedy Knižničná veda Kryogenika Kryptológia Kulturológia Literárna veda Medzidisciplinárne oblasti Metódy kvantitatívnej analýzy Metavedy Metodika Metodológia vedy Náboženstvo a veda Náučná literatúra Podvody vo vede Popularizácia vedy Potravinárstvo Prírodné vedy Pseudoveda Scientometria Spoločenské vedy Teórie Teatrológia Technické vedy Technika Terminológia Umenie Výskum Veda Veda a technika podľa štátu Veda a technika podľa kontinentu Veda a technika podľa roka Veda v kozme Vedci Vedecká literatúra Vedecké databázy Vedecké experimenty Vedecké konferencie Vedecké metódy Vedecké ocenenia Vedecké organizácie Vedecké parky Vedeckí spisovatelia Vzdelávanie Záhady Príbuzné výrazy: Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk